9. února 2011 v 13:45
|
K
Kartouzská kočka, Šartréz (Chartreux cat)
Kartouzská kočka je klidná, přátelská a přizpůsobivá, zároveň však smělá a odvážná. Mívá velice pevné zdraví.
PLEMENO:
Krátkosrstých koček.
PŮVOD:
Kartouzská kočka je známá již ze středověku. Z Afriky bylo zavezeno do Francie tamějšími mnichy, přímo do kláštera Chartrese - odtud i vzešlo jejich označení. Po té se dostalo do Anglie, kde získalo nový vzhled a modravé zabarvení. Oba typy koček (francouzské a anglické) se mezi sebou křížily a došlo ke zkřížení i s kočkami perskými. Rozdíly mezi nimi se takto pozvolna ztrácely. Proto byl jediný standard potvrzen teprve v roce 1934.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 7,5 kg.
SRST:
Krátká, měkká, hedvábná, lesklá, hustá, zlehka odstávající od těla, připomíná kožešinu vydry. Podsrstí je dobře vyvinuté. Barva modrá. Přípustné jsou všechny odstíny modré, světlejším odstínům se však dává přednost. Podsrstí se od základního zbarvení nesmí odlišovat. Musí být zachován dojem "dvojité" srsti.
HLAVA:
Hlava je ve své spodní části u brady široká. Plné lícní kosti dodávají hlavě tvar překrouceného lichoběžníku. Lebka je kulatá, bez povrchové plochosti.
NOS:
Nos je rovný a široký. Čenich nosu má modravě-šedou barvu.
UŠI:
Střední velikosti, posazené vysoko, ne však vertikálně.
OČI:
Velké, kulaté, živé, výrazné, blízko posazené. Jejich zbarvení je především tmavě-oranžové, často vidíme i žluté.
TĚLO:
Středně velké, robustní a svalnaté, na pohled těžké. Hrudník je široký, dobře rozvinutý. Záda a bedra jsou svalnatá. Nohy má krátké a pevné, se silnými kulatými tlapami. Polštářky tlap jsou modro-šedé barvy.
OCAS:
Není příliš dlouhý, tělu úměrný, na konci zakulacený.
CHARAKTER:
Kartouzská kočka je klidná a přátelská, novému prostředí svého bydliště se dobře přizpůsobuje. Zároveň je však smělá a odvážná. Je nejen šikovná při chytáni krys, je také schopná pustit se do zápasu se psem. Mívá velice pevné zdraví.
PÉČE:
Kartouzská kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
FIFé, CFA, TICA

--------------------------------------------
Keltská krátkosrstá kočka (Celtic Shorthair)
Keltská krátkosrstá kočka pochází z britských ostrovů, kde se postupem času vyvinula z průměrných evropských domácích koček zcela přirozeně, bez úmyslného chovatelského výběru.
PLEMENO:
krátkosrstá kočka
PŮVOD:
Keltská krátkosrstá kočka pochází z britských ostrovů, kde se postupem času vyvinula z průměrných evropských domácích koček zcela přirozeně, bez úmyslného chovatelského výběru. Předpokládá se, že nikdy nebyla překřížena jiným plemenem. I dnes je považováno za samozřejmost, že ideální Celtic Shorthair je absolutně bez jakékoli hybridizace.
VELIKOST:
Středně velká až velká kočka
HMOTNOST:
3,5 - 7 kg
SRST:
krátká, hustá, pevná a lesklá
HLAVA:
Široká lebka působící kulatým dojmem, o trochu delší než její šířka, je posazena na středně dlouhém a svalnatém krku.. Nos je rovný, středně dlouhý a po celé délce stejně široký. Profil je výrazně zaoblený.
UŠI:
středně velké, vzpřímené, široce posazené, s lehce zaoblenými špičkami
OČI:
kulaté a otevřené, široce a mírně šikmo posazené. Barva očí by měla být jednolitá a sladěná s barvou srsti.
TĚLO:
středně velké až velké, silné a svalnaté, nepříliš kompaktní, ale pružné. Hrudní koš je kulatý, dobře vyvinutý. Končetiny jsou silné, pevné, středně dlouhé, rovnoměrně se zužující k pevným, kulatým tlapkám.
OCAS:
středně dlouhý, na bázi silný, mírně se zužující do zaoblené špičky
CHARAKTER:
inteligentní, klidná a zdrženlivá kočka
ZVLÁŠTNOSTI:
Plemeno keltské kočky není příliš rozšířeno, nejblíže odpovídá standardem evropské krátkosrsté kočce.
Čokoládová a skořicová barva (stejně tak ředěné - lila a plavá) nejsou uznány v jakékoli varietě (bicolor, tricolor, kresba). Také odznaky (colourpoint) nejsou žádoucí. Všechny ostatní barevné variety a kresby jsou povoleny.
PÉČE:
Celtic Shorthair nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
Jedinou organizací uznávající plemeno Celtic Shorthair je WCF, která také vydává standard plemene.

--------------------------------------
Korat kočka (Korat)
Korat je Hravá a temperamentní kočka, zároveň však velice žárlivá. Jde o jedno z mála 'čistých' plemen.
PLEMENO:
Korat kočka je plemeno krátkosrstých koček asijského původu.
PŮVOD:
Plemeno dostalo svůj název od jedné provincie Thajsku. Bylo zde nazýváno "Si-savat", což v překladu znamená "plod savatu". Zbarvení těchto koček totiž barvu těchto plodů připomíná.
Popis plemene je možné najít v "Smud Koi Pergamen" ("Knize básní o kočkách"). Toto nenahraditelné dílo je pečlivě střežené a umístěné v Národním muzeu v Bangkoku. Předpokládá se, že vzniklo za doby vlády siamských králů dynastie Ajutchaja, tedy v rozmezí let 1350 až 1767. Korat je v tomto dávnověkém dokumentu popsán následovně: "Srst je hladká, s podsrstím jako nebe a s konečky vlasů, podobnými postříbření. Oči září jako kapka rosy na listech lotosu."
V Thajsku se traduje pověra, že Korati přinášejí štěstí, proto se tyto kočky neprodávají, ani nekupují. Je možné je pouze darovat, jako znak přátelství nebo hluboké úcty.
První Korati byli zavezeni do Anglie ze Spojených států v roce 1972 a uznáni FIFe dostali v roce 1982.
HMOTNOST:
V rozmezí 2,5 až 4,5 kg.
SRST:
Srst je krátká, lesklá, hustá a přiléhající. Zbarvení je stříbřitě modré. Čím více této stříbřitosti je, tím více se plemeno cenní. Svým zevnějškem připomíná Barmskou modrou kočku, avšak geneticky je bližší Orientálním modrým kočkám.
HLAVA:
Pro Korata je charakteristický srdcovitý tvar hlavy, "pinch" muzcela chybí, má dobře rozvinutý podbradek a široce posazené oči i uši. Zuby jsou v porovnání s jinými kočkami nápadnější a větší.
NOS:
Nos je krátký, svým tvarem poněkud připomíná lví.
UŠI:
Uši jsou velké, široce posazené, se zakulacenými konečky.
OČI:
Ve druhém až čtvrtém roce života mají oči Koratů jasně zelenou barvu.
TĚLO:
Nohy jsou ztepilé a urostlé, tlapy kulaté. Přední nohy jsou o něco kratší, než zadní.
OCAS:
U základu je široký a ke konci se zužuje.
CHARAKTER:
Korati jsou velice hraví, ale také velice žárliví. Chovejte je raději trochu samotářsky. Hodí se do společnosti dvou dospělých lidí. Temperamentem velice připomínají "Birmance."
OSTATNÍ POPIS:
Korat je jedním z mála "čistých" plemen, tzn. znamená, že vzniklo zcela přirozenou cestou, bez přispění a pomoci člověka. Proto se kategoricky zakazuje na křížení využívat partnery jiných plemen.
PÉČE:
Korat kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF, FIFé, CFA, TICA

--------------------------
Kurilský bobtail dlouhosrstý (Kurilean Bobtail Longhair)
Kurilský bobtail dlouhosrsty je silná, elegantní kočka…
PLEMENO:
Polo-dlouhosrstých koček.
VELIKOST:
Kurilský bobtail dlouhosrstý není velká kočka.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 5,5 kg.
SRST:
Délka srsti je střední až dlouhá. Připouští se všechna zbarvení a jejich kombinace, kromě color-point a habešského.
HLAVA:
Hlava kočky není velká, je ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Čelo má ploché, se sotva viditelným přechodem na rovný nos. Lícní kosti jsou vysoko posazené a čelisti ploché. Čumák má úzký s viditelnými polštářky pod knírem, přecházející do úzkého a silného podbradku.
UŠI:
Uši jsou velké nebo středně velké, vysoce a rovně posazené, otevřené dopředu.
OČI:
Jsou středně velké, oválné, šikmo posazené. Jejich barva odpovídá zbarvení srsti. Je zastoupena všemi odstíny žluté a zelené.
TĚLO:
Kurilský bobtail dlouhosrstý je silná a elegantní kočka s urostlým kvadratickým tvarem těla. Zadek je nadnášen a ověnčen rozmarným ocasem. Končetiny jsou pevné, tělu úměrné. Zadní končetiny jsou výrazně delší, než přední. Tlapy jsou zakulacené. Tělo je pokryté lesklou a tvrdou srstí, s bohatým základem.
OCAS:
Ocas tvoří jakousi "bambuli". Je 4 až 13 cm dlouhý, rovný nebo zatočený, pokrytý delší srstí.
NEDOSTATKY:
Nedostatky: těžký, hrubý typ; dlouhý tvar těla; velká kulatá hlava; tupý čumák; nízké či kulaté lícní kosti; kulaté, velké, rovně posazené oči; nevelké, široce posazené uši; těžké, dlouhé, přízemní tělo; slabá propadlá záda; tenké, krátké končetiny; chybění ocasu, nebo jeho délka přesahuje 13 cm s konečkem stočeným do kroužku a s přebytkem srsti na konci; smotaná srst bez základu.
PÉČE:
Kurilský bobtail dlouhosrstý nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
Kurilský bobtail dlouhosrstý se uznává pouze v klubech WCF. Standard byl zaregistrován v roce 1922 až 1944.

----------------------------
Kurilský bobtail krátkosrtsý (Kurilean Bobtail Shorthair)
Kurilský bobtail krátkosrtsý je plemeno koček, narozených v Sejsmické oblasti, které měli schopnosti předvídat a upozorňovat na blížící se zemětřesení a povodně.
PLEMENO:
Kurilský bobtail krátkosrtsý patří do skupiny koček s krátkou srstí.
PŮVOD:
Tato ruská kočka byla poprvé představena v roce 1991. Ve stejném roce se narodila koťátka od kocoura s krátkým ocasem, který byl vyvezen na kontinent z Kurilských ostrovů.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 4,5 kg.
SRST:
Polodlouhá, stejně dlouhá jako podsrstí. Zbarvení koček může být libovolné: červeně-tygří, želví s bílým, stříbřitě-modré, tygří, zřídka mramorované.
CHARAKTER:
Kurilský bobtail krátkosrtsý velice vázaný na člověka, který je pro ně téměř posvátnou modlou. Svojí povahou se velice podobají psům, protože podle všeho se jich nebojí a rychle k nim přivykají. Jsou chytré a poslušné, výborně chytají krysy i myši. "Kurilové" jsou skvělými potápěči a lovci ryb.
OSTATNÍ POPIS:
Vůbec se nepodobá Japonskému bobtailovi, mají jen shodně krátký ocas. Svojí konstitucí, končetinami i hlavou připomíná "Sibiřana", tj. Sibiřskou kočku. Po přiznání standardu v WCF byly schváleny varianty srsti: zkrácené i polo-dlouhosrsté. Kočky s krátkou srstí připomínají Britskou kočku, mají pouze kratší ocas.
ZVLÁŠTNOSTI:
Kurilské bobtailovi krátkosrtsé, narozené v Sejsmické oblasti, měli schopnosti předvídat a upozorňovat na blížící se zemětřesení a povodně. Na rozdíl od člověka, měli kočky schopnost vnímat intenzitu podélných vln, které se od epicentra zemětřesení šíří 3 krát rychleji než vlny příčné. Člověk dokáže vnímat pouze vlny příčné, které jsou pomalejší, avšak ničivější.
PÉČE:
Kurilský bobtail krátkosrtsý nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
Plemeno je uznané WCF, FIFe

---------------------------
Kymerská kočka (Cymric)
Kymerská kočka je velice klidná a poslušná kočka. Zvláštním znakem je jejich způsob přemisťování. Její skoky jsou podobné skokům králíka.
PLEMENO:
Polo-dlouhosrstých koček.
PŮVOD:
Kymerská kočka byla vyšlechtěna v USA v roce 1960 po dlouhé a pečlivé selekci krátkosrstých Menských koček. Toto básnické označení vzniklo z dřívějšího keltského názvu Walesu, kde zřejmě podobné druhy bezocasých koček žijí. Podle současného zevnějšku i charakteru se v mnohém shoduje s Menskou bezocasou kočkou.
HMOTNOST:
V rozmezí 3,5 až 5,5 kg.
SRST:
Středně dlouhá, měkká, k tělu dobře přiléhající. Na hlavě a přední části těla je kratší, na krku vytváří "přepychový límec". Dlouhá srst pokrývá i zadní končetiny, stejně jako u Angorské kočky. Zbarvení srsti je různé.
HLAVA:
Hlava je kulatá, s rozvinutými lícními kostmi.
NOS:
Nos je krátký.
UŠI:
Uši jsou středně dlouhé, u kořene široké.
OČI:
Oči jsou velké, kulaté a nechráněné.
TĚLO:
Tělo je malé nebo střední velikosti, tvarem úměrné. Nohy jsou krátké a svalnaté, s nevelkými kulatými tlapami.
OCAS:
Buď chybí nebo má nanejvýš malý začátek.
CHARAKTER:
Kymerská kočka je velice klidná a poslušná kočka, stejně jako jejich menské příbuzenstvo.
OSTATNÍ POPIS:
Na rozdíl od Menských koček, se Kymerská kočka mohou mezi sebou křížit, platí však jedna zásada: bezocasá Kimská kočka musí mít kocoura také se zkráceným ocasem.
ZVLÁŠTNOSTI:
Přemisťuje se skoky podobnými králičím.
PÉČE:
Nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
CFA, TICA.

M
Mainská mývalí kočka (Maine Coon)
Mainská mývalí kočka se obtížně přizpůsobuje životu v bytě a vyžaduje volný výběh. Líbezně a tiše mňouká, miluje spaní na těch nejnevhodnějších místech.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Maine-coon
PLEMENO:
Mainská mývalí kočka je polo-dlouhosrstá kočeka.
PŮVOD:
Její předci zpočátku žili v severní Americe, ve státu Maine. Poprvé se představily na výstavě v USA v roce 1869. Je pokládána za největší kočku, její hmotnost dosahuje 15 kg, obvykle se však její velikost blíží rozměrům Perské kočky.
Jedna legenda říká, že se tato kočka dostala na svět díky lásce Mývala čistotného a jakéhosi kocoura (odtud kun - od anglického slova coon). Potomci podědily především mývalí proužkovanost.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že se plemeno zformovalo křížením turecké angory s pruhovanou krátkosrstou kočkou. Avšak další její příbuzenství s tureckou kočkou se nepotvrdilo. Standard byl přiznán v roce 1983.
VELIKOST:
Od střední do velké.
HMOTNOST:
V rozmezí 4 až 10 kg.
SRST:
Srst je hustá, hedvábná na omak, lesklá, na přední části těla je kratší, na břichu a zadních končetinách delší. Její zbarvení je různé. V barvě srsti se dovolují všechny kresby a odstíny, kromě siamského, čokoládového, liliového a habešského.
HLAVA:
Hlava je v porovnání s tělem malinká, středně široká, s vysokými lícními kostmi. Čumák je středně dlouhý a silná brada přidává hlavě kvadratický tvar.
NOS:
Není dlouhý, s plynulým přechodem z čela na čumák.
UŠI:
Velké, široce a vysoko postavené, na koncích špičaté, u základu široké, s chomáčky srsti uvnitř.
OČI:
Velké, kulaté, široce a zlehka šikmo posazené. Jejich barva může být libovolná, nejčastější však je žlutavě zelená.
TĚLO:
Tělo je dlouhé, pevné, svalnaté, se širokou hrudí a horizontálními zády, obdélníkového tvaru. Nohy jsou silné, výkonné, široce postavené, středně dlouhé. Tlapy jsou velké, kulaté, s chomáčky vlasů mezi prsty.
OCAS:
Mainská mývalí kočka má dlouhý, u kořene široký, s tupým koncem, bez lomu, je pokrytý hustou dlouhou srstí.
CHARAKTER:
Jsou to něžná a přítulná zvířata, avšak na rozdíl od jiných koček se životu v bytě jen obtížně přizpůsobují a vyžadují volný výběh.
ZVLÁŠTNOSTI:
Existuje ještě jedna zvláštnost tohoto plemene, a to líbezné tiché mňoukání, které Mein-kun stále vydává. Spát ho najdete na těch nejnevhodnějších místech.
VADY:
U Mainských mývalích koček se často objevuje polydaktilie, tzn. mnoho prstů.
PÉČE:
Srst vyžaduje časté rozčesávání.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF, FIFé, CFA, TICA

-----------------------------------
Manská kočka (Manx)
Charakteristickým znakem Manské kočky je zcela chybějící ocas nebo jeho přítomnost zastoupena pouze 2 až 3 obratli.
PLEMENO:
Bezocasá manská kočka je zařazena do skupiny krátkosrstých koček.
PŮVOD:
Jejich vlastí je ostrov Man, ležící v Irském moři. Plemeno je známé již z konce předminulého století. Rozšiřuje se hlavně v Anglii, ve Skandinávských zemích i Americe.
HMOTNOST:
V rozmezí 3,5 až 5,5 kg.
SRST:
Srst je jemná, měkká, krátká i dlouhá, na omak připomíná srst králíka. Zbarvení může být zcela libovolné, v podobnosti s evropskými krátkosrstými kočkami.
HLAVA:
Hlava je velká a kulatá, s trochu oteklými tvářemi.
NOS:
Nos je úměrný hlavě, poněkud ohnutý.
UŠI:
Uši jsou u základu široké, na koncích zašpičatělé, vysoko posazené, přiměřeně skloněné dopředu.
OČI:
Oči jsou stejné, jako u evropských krátkosrstých koček.
TĚLO:
Tělo je krátké, svalnaté a mohutnější. Krk je také krátký. Záda a bedra jsou trochu vypouklá. Hrudník má široký. Nohy jsou pevné a urostlé, zadní jsou o něco delší a silněji vyvinuté, než přední.
OCAS:
Existují 2 druhy Manských koček:
1.)ty, které mají ocas - ten jim však zůstal jen v počátečním stadiu růstu, je zastoupený pouze 2 až 3 obratli,
2.)ty, které ocas nemají vůbec - na jeho místě je mělká prohlubeň a srst je zde zhuštěna do malého střapce.
CHARAKTER:
Manská kočka se vyznačuje klidným, vyrovnaným charakterem a přátelským chováním k člověku. Životním podmínkám se dobře přizpůsobuje.
OSTATNÍ POPIS:
Druhé označení - Manská kočka.
Rozlišují se 3 druhy koček:
1.)"stampi" (stumpy): - se zkráceným ocasem (na 2 až 3 ocasní obratle)
2.)"rampi" (rumpy): - absolutně bezocasé (mající na místě ocasu jasně nápadnou jamku, do které zapadne horní článek (phalang) velkého prstu ruky)
3.)existuje však také "teli mansk" (taily manx): - jsou to obyčejní Manski s ocasem, kteří tomuto plemeni přinášejí novou krev.
Je zajímavé i to, že při spáření Manských koček jednoho druhu mezi sebou, tyto kočky nikdy nemají potomka, protože plod v matce zahyne. Potomky lze tedy získat pouze křížením bezocasých koček s těmi, které mají zkrácený ocas. Je však neustálá snaha zkřížit bezocasou kočku s kočkami jiných plemen.
ZVLÁŠTNOSTI:
Jejich charakteristickým znakem je buď zcela chybějící ocas, nebo je jeho přítomnost zastoupena pouze 2 až 3 obratli. Další zvláštností je jejich způsob přemisťování zvláštními skoky, podobnými králičím. Lezení na stromech nejsou přizpůsobeni.
PÉČE:
Manská kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF, FIFé, CFA, TICA

-----------------------------------
Munchkin kočka (Munchkin cat)
Dospělý Munchkin kočka je velice zábavné a zvědavé, stejně jako její koťata. Plemeno se vyznačuje svými zkrácenými končetinami.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Munchkin kočka je přítulné oslovení maličkých človíčků, hrdinů pohádky amerického spisovatele F.Bauma "Mudrc ze země Oz".
PLEMENO:
Munchkin kočka je velice vzácné americké plemeno krátkosrstých koček.
PŮVOD:
Hodně Munchkin koček vzniklo z kočky, objevené v Louisiane v roce 1983. V roce 1995 Mezinárodní asociace koček (TICA) přiznala Munchkin kočku současný status nového plemene. Specialisté však z tohoto popudu vyslovili svoje znepokojení nad tím, že se u ušlechtilých plemen mohou zakrátko projevit jejich trpasličí vlastnosti. TICA tedy navrhla, že nebude registrovat nová plemena, získaná výsledkem takovéhoto křížení. Krátké nohy nejsou pro kočku, která žije společně s člověkem, nikterak na překážku. Přesto však se právě proto tomuto plemenu stále nedaří zdolat hranice Spojených Států.
HMOTNOST:
V rozmezí 2,25 až 4 kg.
CHARAKTER:
Dospělé Munchkin kočka je velice zábavná a zvědavá, stejně jako její koťata.
OSTATNÍ POPIS:
Pružná páteř ochraňuje plemeno od typických neduhů, jako mívají například trpasličí psi.
ZVLÁŠTNOSTI:
Vyznačují se zkrácenými končetinami, navzdory normální velikosti ostatních částí skeletu.
PÉČE:
Munchkin kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
TICA
BVTZJHZTZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZZNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNNN