Norník rudý
Norník rudý (Myodes glareolus), dříve však též hraboš rudý nebo lesní, je jediný norník žijící na území ČR. Je rozšířen od západní Evropy až do severní Asie, vyskytuje se ovšem i na Islandu.
Vzhled
Má typický tupý čenich. Barva srsti na horní části těla je velmi variabilní, žlutohnědá, rudohnědá i hnědá. Boky jsou šedé a zadek šedobílý, nohy mají bílou barvu. Na konci ocasu má slabý chomáček srsti. Dorůstá velikosti 7 - 13,5 cm a ocas má dlouhý 7 - 11 cm. Jejich obvyklá hmotnost se pohybuje mezi 10 - 36 gramy. Norníci se však velikostí a váhou velmi liší, v některých regionech jsou v porovnání s jinými oblastmi dvakrát tak dlouzí a jejich hmotnost je třikrát větší. Oproti myším mají drobnější oči a ocásek.
Způsob života
V přírodě se dožívá nanejvýš dvou let. Je typickým obyvatelem lesů. Norník je aktivní ve dne i v noci a není těžké se s ním setkat. Živí se velmi rozmanitou potravou, od hub a mechů po semena, pupeny, hmyz a ptačí vejce. Hnízdosi staví v podzemním doupěti, v houští, v pařezech a pahýlech stromů.
Chování
Zajímavostí je, že mláďata norníků volající matku vydávají speciální ultratóny, které lidské ucho neslyší.
Hryzec vodní
Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je hlodavec z čeledi myšovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů největší
Popis
Je až 19 cm dlouhý a vzhledem připomíná potkana. Má zpravidla tmavohnědou barvu srsti. Vlastnosti dospělých jedinců:
- délka těla: 140 - 220 mm
- délka ocasu: 95 - 140 mm
- hmotnost: 150 - 300 g
Způsob života
Vyhrabává si chodby a nory v březích vodních toků nebo rybníků. Velmi dobře plave, živí se podzemními částmi rostlin a může škodit na zahradách v okolí vod. Rychle se rozmnožuje, takže na některých místech může být při přemnožení považován za škůdce.. Ovšem je to obtížný úkol, protože se pastím většinou vyhýbá. Na zimu shromažďuje zásoby potravy, případně se živí kořeny stromků v podzemí.
Hraboš polní
Hraboš polní (Microtus arvalis) je jeden z nejhojnějších hlodavců v České republice.
Vzhled
- Velikost je přibližně mezi 8 až 12 centimetry , ocas je dlouhý až 3 centimetry , samec bývá větší než samice a dosahuje váhy až 50 gramů.
- Od myši se liší hlavně krátkým ocasem, robustnější stavbou těla a zaobleným čenichem.
- Hraboš má malé a poměrně skryté ušní boltce.
- Srst zbarvena od hnědé až po šedou, břišní strana bývá světlejší.
Rozšíření
Nachází se v kontinentální Evropě, kromě Skandinávie a na Blízkém Východě, je to typický obyvatel travnatých stepí, luk a polí. Je to původně nížinný druh, ale proniká už i vysoko do hor.
Život
Hraboši žijí v norách, které tvoří složitý komplex. Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.
Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy jí matka ještě kojí). Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Dožívá se věku kolem dvou let. V těchto dobách představují poměrně snadnou kořist pro malé šelmy a dravé ptáky a stávají se nedílnou součástí jejich jídelníčku.
Plch velký
Plch velký
(Glis glis) je náš největší plch. Je dlouhý až 18 cm a podobný veverce.
(Glis glis) je náš největší plch. Je dlouhý až 18 cm a podobný veverce.
Popis
Dosahuje takřka velikosti veverky. Svrchní strana stříbrně lesklá, šedohnědá, spodní strana bílá, ostře oddělena. Uši malé, kulaté a velké oči, tmavě olemované. Ocas protáhle huňatý.
Výskyt
Listnaté, smíšené lesy, parky, zahrady. Žije v rodinách v dutinách stromů, škvírách ve skalách, v budkách, někdy v budovách a garážích. Je znám jeho výskyt i v petřínských sadech v Praze, objevuje se v spižírnách domů.
Způsob života
Aktivní za soumraku a v noci. Píští a hvízdá. Občas si vytváří letní zásoby, nikdy ne zimní. Potravou jsou mu listy,pupeny, kůra, žaludy, bukvice, ořechy, bobule, plody, někdy i hmyz, vejce a ptačí mláďata.
Velmi dobře šplhá a skáče. Zimní spánek - přežívá ve stavu strnulosti v období (říjen až květen) v dírách v zemi, které si sám vyhrabal.
Vývoj
Samice rodí 1× za rok 4-6 holých slepých mláďat. Březost trvá 30-32 dní. Už po 8 týdnech jsou samostatná.
Plšík lískový
Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) je malý hlodavec. Je také jediným zástupcem rodu Muscardinus. V České republice se jedná o nejhojnějšího zástupce čeledi plchovití.
Výskyt
Plšík lískový je obyvatelem lesů severní a střední Evropy a Malé Asie.
Stavba těla
Jde o malého zástupce plchů, dorůstá sotva 6 - 9 cm. Vzhledem k poměru těla má velmi dlouhý ocas (5,7 - 7,5 cm). Váží 17 - 20 g, těsně před hibernací se však jeho hmotnost pohybuje mezi 30 - 40 g. Je oranžovožlutého zbarvení s poněkud světlejší spodinou těla.
Způsob života
Plšík lískový je noční savec. Přes léto si staví poměrně malá kulovitá hnízda spletená z trávy a listí. Živí se nektarem květin, požírá různé plody, hmyz (mšice, housenky), pupeny, ale před hibernací, která probíhá v rozmezí od října do dubna nebo května, zejména lískové ořechy, díky čemuž získal svůj název v mnoha jazycích.
Tarbík egyptský
Tarbík egyptský (Jaculus jaculus) je hlodavec dlouhý 10 až 12 cm a vážící 45 až 75 g. Svou stavbou těla velmi podobá klokanům. Ve dne je schovaný pod zemí, aby přežil saharské horko. Nemusí takřka vůbec pít. Většinu vody získávají z potravy, což jsou semena, oddenky a kořínky, ale také hmyz. Má velmi dlouhé zadní nohy (4x delší než přední končetiny). Při větší rychlosti skáče a balancuje ocasem. Ten má bílý chmýřitý koneček a měří 16 až 20 cm. Má šedooranžovou srst. Bříško je bílé. Ve dne ucpává vstupy do nory, aby mu tam nevniklo světlo a predátoři.
Zajímavosti
Dokáže skočit až 2 metry. Během skákání může měnit prudce směr skoku, čímž zmate případné pronásledovatele. Mají zakrnělý první a třetí prst. Prsty jsou osrstěné, což zvyšuje plochu chodidla a dovolí jim skákat po písku, aniž by se probořili.
Domácí chov
Zvíře je pro svou roztomilost oblíbené mezi chovateli exotických zvířat. Při jeho chovu je nutné díky vysoké pohyblivosti mít vchod do terária (kotce) se systémem dvou dveří jinak by velmi často utíkali chovateli ven mimo ubikaci.