close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Želvy

3. listopadu 2010 v 15:56 |  Obratlovci

Želva bahenní

Želva bahenní (Emys orbicularis) je jedinou želvou volně se vyskytující (přirozeně) ve střední Evropě a tedy i v ČR. 

Vzhled

Želva bahenní se řadí mezi želvy přechodného typu (tj. bahenní želvy). Želvy tohoto typu mají končetiny podobné jako suchozemské želvy a krunýř naopak spíše jako želvy vodní. Samice želvy bahenní může dorůstat až 25 cm, naproti tomu drobný sameček měří jen okolo 15 cm. Samec má oči hnědé, samice nažloutlé.

Způsob života

Je to želva dravá, živí se převážně malými rybami, obojživelníky, plži, mlži a hmyzem.
Želva bahenní přezimuje u dna zahrabána do bahna (to jí zajišťuje stálou teplotu). Hibernuje podle momentálních podmínek 5-7 měsíců (asi od října do dubna). Klade 3-16 vajec. Samice je může zahrabat i poměrně daleko od vody na slunném a nejlépe písčitém břehu. Mláďata se líhnou asi po 100 dnech (při nepřízni počasí ale vylézají až dalšího jara). Pohlavní dospělosti želva dosahuje asi okolo 10 let věku a žít může přes sto let (některé zdroje dokonce uvádějí 120).
Nejčastěji ji najdeme ve stojatých slepých ramenech řek a rybnících. I když její aktivní teplota je poměrně nízká, dává přednost prohřátým mělčinám.

Výskyt

Želva bahenní se vyskytuje v téměř celé Evropě (vyjma severských států), na Blízkém východě a v severní Africe.
V ČR je chráněna jako kriticky ohrožený druh a její výskyt je zaznamenáván pouze náhodně. Větší šance na její spatření je na Slovensku, i tam je však přísně chráněna. V ČR byla několikrát uměle vysazena, přesto nedošlo k zvýšení jejích stavů. Většinou se vyskytuje u stojatých vod.
želva bahenní

Želva sloní

Želva sloní (Geochelone nigra) je největší žijící pozemní druh želvy. 

Synonyma

  • Chelonoidis nigra Harlan, 1827

Popis

Želva sloní může být až 1,2 m dlouhá a dosahuje hmotnosti 200 kg. Tvar krunýře se liší podle poddruhu želvy: některé mají krunýř sedlovitý a v přední části klenutý, což jim umožňuje zvednout hlavu a dosáhnout tak i na vyšší zdroje potravy, jiné mají krunýř klenutý a živí se nižšími rostlinami. Vždy je černě zbarvený. Končetiny jsou robustní, s krátkými prsty.

Rozšíření

Je to endemit souostroví Galapágy.

Biologie

Většinu života tráví pastvou v malých skupinách a vyhříváním se v loužích nebo válením v bahně. V období rozmnožování se samci stávají teritoriální a hledají partnerky. Technika zásnub je u samců želv sloních nekompromisní. Jakmile samec vyhledá příhodnou samici, vnutí ji drsně podřízené postavení, kouše a štípe ji do nohou, aby ji přinutil k nehybnosti. Potom se vysune na její hřbet a páří se s ní.
Jsou vejcorodé, samice vyhrabávají v zemi jámy, kam pak kladou vejce.

Ochrana

Přestože některé želvy sloní žijí zaručeně déle než 100 let,druh je z hlediska ochrany zranitelný ve své existenci. Tyto želvy jsou ohrožovány hlavně v mladém věku introdukovanými zvířaty, například potkany, kočkami a potravní konkurencí v podobě koz a dobytka.
Od roku 1965 se snaží výzkumná stanice Charlese Darwina (Charles Darwin Research Station) na základě programu a repatriace želv sloních pozvednout jejich upadávající populaci. Do března roku 2000 bylo vypuštěno do přírody 1000 želv sloních.
Geochelone nigra porteri

Želva obrovská

Želva obrovská (Dipsochelys gigantea) je velká suchozemská želva žijící na Seychelských ostrovech. 

Synonyma

  • Geochelone gigantea, Schweigger, 1812

Areál rozšíření

Žije v suchých, skalnatých oblastech Seychelských ostrovů a ostrova Aldabra v Indickém oceánu.

Potrava

Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky.

Rozměry

Délka krunýře dospělé želvy přesahuje 1 m, může vážit až 300 kg a dožívá se prý až 160 let. Dnes je ohrožena vyhubením.
Želva obrovská

Želva žlutohnědá

Želva žlutohnědá (Testudo graeca) je býložravá želva vyskytující se od jižní Evropy po Střední východ a v severní Africe (Maroko, Libye, Egypt).

Popis

Dosahuje velikosti až 30 cm, u některých jedinců i více. Je velmi podobná želvě zelenavé, ale je trochu méně nazelenalá. Tato želva má na okraji karapaxu (vrchní část krunýře) nad ocasem jen jeden štítek, to jí odlišuje od želvy zelenavé. Na stehnech nohou má ostruhy, proto se také přezdívá želva ostruhatá. Nad ocáskem většinou nemá rozdělený nadocasní štítek, který je u jiných druhů želv rozdělen. Na krunýři nad hlavou má znatelně vyobrazenou mašli.Pohlaví želvy nelze určit hned po narození, ale zhruba kolem pěti let.

Způsob života

V přírodě se páří od září do října. Samice snáší 2 - 12 vajec od dubna do července. Žije v křovinách, na loukách a písečných dunách. Je býložravá, ale může se živit i masem. I v zajetí je možné vychovat želvu jako kdyby žila v přírodě, toto štěstí však tolik želv nemá.
Želva žlutohnědá

Želva zelenavá

Želva zelenavá (Testudo hermanni, Gmelin, 1789) je býložravá želva vyskytující se v jižní Evropě.

Synonymum

  • želva Hermannova

Popis

Dosahuje velikosti 25-30 cm. Od blízce příbuzné želvy žlutohnědé se liší uspořádáním štítků na zadním okraji horního štítu a hladkou kůží zadních noh.

Areál rozšíření

Žije v teplých a suchých krajích kolem Středozemního a Černého moře. Je hojně chována v teráriích i v zahradách, odkud často uniká do volné přírody.
Želva zelenavá

Želva čtyřprstá

Želva čtyřprstá (latinsky Testudo horsfieldii) patří k často chovaným druhům, avšak nežije v Evropě. Jeji domov leží na západním okraji Asie.
Želvu čtyřprstou lze identifikovat jednak podle takřka okrouhlého karapaxu, jednak podle počtu prstů na nohou, má totiž jen čtyři prsty, která jsou až k drapům srostlé.
Hlavní potravou této želvy jsou rostliny, ale take hmyz a dokonce i drobné kůstky. Je to vysloveně pouštní želva, která nesnáši vlhko a chladno.

Želva nádherná

Želva nádherná (Trachemys scripta elegans) je jeden z nejchovanějších druhů sladkovodních želv na světě. 

Historie

Želvy nádherné objevil zřejmě James Cook při své plavbě a pár želv přivezl i do Evropy.
Pravý odchov želvy však začal až kolem roku 1656, kdy je první zmínka o želvě, která byla chována v zajetí. Dnes je želva nádherná v přírodě slabě ohrožená a její množství v odchovu každým rokem přibývá.

Výskyt

Želva nádherná v domácích podmínkách.
Od jihovýchodu USA přes Střední Ameriku až po severozápad Jižní Ameriky.
Uměle vysazené populace želv žijí a někdy se i úspěšně množí také v jiných oblastech s podobným podnebím. Často tak negativně ovlivňují tamější živočišné druhy (např. u nás na Liberecku nebo v Jižní Francii).
Želva nádherná se bohužel objevuje i volně žijící ve středoevropské přírodě. Byla hlášena dokonce i z oblastí v bezprostředním okolí Nízkých Tater na Slovensku. Takové vnikání nepůvodních druhů do přírody hodnotíme v současné době jako negativní, neboť většinou poškozují přirozená přírodní společenstva (u nás vytlačuje vzácnou a chráněnou želvu bahenní, emys orbicularis ).

Potrava

Cvrček polní, výborná strava pro vodní želvy.
Potrava želv by měla být pokud možno co nejpestřejší, bohatá na vitamíny a minerální látky. Nejlepším způsobem výběru oblíbené stravy je nabídnout želvám co nejširší spektrum potravy a výběr nechat na nich samotných. Ale i to, o co nejeví zájem, je dobré jim nabídnout po čase znovu - někdy totiž změní názor. Potravu požírají želvy jen ve vodě, proto je nutné, aby ji dostávaly právě tam. Mláďata želv je nutné krmit denně, dospělé želvy krmíme třikrát týdně. Mláďata jsou téměř výhradně masožravá, jak želvy rostou postupně vzrůstá podíl rostlinné složky v jejich potravě. Potrava je vpřírodě ze 60 % živočišná (22 % hmyz, 17 % plži, 13 % ryby, 8 % korýši). Zbývajících 40 % se skládá z rostlin, kde převažují vodní rostliny rodů Naias, Lemna, Sagittaria a Ceratophyllum.
Hlavní složku potravy by měly tvořit ryby. V ideálním případě by to měly být přiměřeně velké ryby podávané vcelku včetně kostí a vnitřností. Výborné jsou také tzv. grundle prodávané mražené v supermarketech; želvy je vyloženě milují. Další dobrou možností jsou akvarijní ryby, které ale slouží spíše pro zpestření jídelníčku. Nevýhodou zůstává jejich cena ve zverimexech a fakt, že z vlastního chovu se dají mnohdy uživit jen mláďata želv.
Ke krmení se také hodí převážně všechny druhy plžů (s ulitou i bez ní), a to suchozemské i vodní. Plže lze sbírat i v přírodě, ale jejich zkrmování nelze jednoznačně doporučit, protože mohou přenášet choroboplodné zárodky např. parazitů. Lze je ale poměrně snadno chovat. Krmíme je listy salátu, špenátu a jinou rostlinnou potravou. Ideální jsou akvarijní plži, jejichž chov nečiní žádné větší potíže. Druhy s ulitou jsou pro želvy výborným zdrojem vápníku.
Červi obecně jsou bohatí na proteiny.
Jako výborní se osvědčili mouční červi. Jedná se o larvy potemníka moučného, které lze rovněž koupit ve zverimexu nebo akvaristice. Snadno se dají i chovat. Krmíme je rostlinnou i živočišnou potravou.
Želvám můžeme dávat i cvrčky, menší kobylky, mouchy a pavouky. Větší želvy tento hmyz pozřou prakticky okamžitě, u menších želv se hmyz bude trápit, než ho želvy "okoušou".
Lze také krmit rybím, kuřecím, telecím a hovězím masem. Maso musí být libové. Pro vysoký obsah tuku je naprosto nevhodné maso vepřové, jelikož želvy neumí odbourávat tuky.
Na trhu je celá řada granulovaných přípravků určených pro vodní želvy. Také granule určené kočkám lze bez problémů podávat. Výhodou granulí (ať už želvích nebo kočičích) je, že jsou plné vitamínů, dají se koupit v každém supermarketu a snadno skladovat. Je to výborné doplňkové krmivo, ale nemělo by sloužit jako náhrada pestré stravy.
S tím jak želvy dospívají, začínají vyhledávat více rostlinné potravy. Některé z želv rostlinnou potravu zcela odmítají, proto se nedoporučuje dělat z želv vegetariány násilím. Ke krmení můžete použít jak vodní rostliny (douška, okřehek,kabomba, růžkatec), tak i suchozemské rostliny (ptačinec, smetanka, jetel, jahodník). Želvám také chutná ovoce (švestky, jahody, třešně, banány, jablka atd.) azelenina (listy špenátu, salát, čínské zelí, mrkev atd.).
Vzhledem k tomu, že i při podávání rozmanité potravy většinou nedokážeme dodat želvám všechny potřebné vitamíny a minerální látky v potřebném množství, je vhodné jim chybějící vitamíny a minerály dodat v podobě různých přípravků. To je důležité zejména u mladých želv, které rostou. Pro tvorbu krunýře potřebují kromě jiného mnoho vápníku. Přípravky se želvám většinou podávají tak, že se injekčně vpraví do potravy (např. mrtvé ryby). To lze samozřejmě učinit jen s roztokem, proto práškové přípravky předtím rozpustíme ve vodě. Protože se některé nerozpustí zcela je nutné použít dostatečně silnou jehlu. Tolik potřebný vápník lze želvám dodávat buď formou nějakého preparátu nebo přírodní formou v podobě např. vaječných skořápek, ulit nebo sépiové kosti. Zatímco vitamíny a minerály, které jsou přirozeně obsaženy v potravě, prostě předávkovat zvířata nemůžete, o uměle vyrobených přípravcích toto neplatí. Proto určitě dodržujte přiložený návod, případně se o dávkování a nejvhodnějším výrobku poraďte s veterinářem nebo v lékárně.
V tabulce naleznete hlavní zdroje různých vitamínů:
vitamínpřirozené zdroje
Amrkev, listová zelenina, třešně, červená řepa, meruňky, vejce, rybí tuk, játra, mléčné výrobky
Bmaso, vnitřnosti, ryby, pivovarské kvasnice, pšeničné klíčky, vaječný žloutek, drůbeží maso
Cčerstvé ovoce a zelenina
Drybí tuk, mořské ryby, vaječný žloutek
Eklíčky pšenice a kukuřice, rajčata, vejce, játra, ořechy, růžičková kapusta, listová zelenina, špenát
Fslunečnicová, lněná a dýňová semena, obilné klíčky
Krybí tuk, listová zelenina, žloutek, květák
Ptřešně, hroznové víno, meruňky, borůvky, šípky, brokolice
Tsezamová semena, vaječný žloutek
U
zelí

Rozmnožování

Líhnoucí se želva s vaječným zubem.
Námluvy a páření u želv nádherných většinou probíhají od března do července. Podmínkou je samozřejmě pohlavní dospělost obou jedinců, což u tohoto druhu bývá mezi 3 - 5 roky života. Samec připlave k samici a stimuluje její krk a hlavu pomocí svých dlouhých drápů. Poté, pokud je samice spokojena, se ponoří pod vodu a je připravena k páření (může se také stát, že jí samec nevyhovuje a samice začne být agresivní). Samotný akt běžně trvá od 15 - 45 minut.
Někdy mohou dva samci svým chováním nápadně připomínat námluvy k páření. Jedná se však o známku dominance a samci mohou začít mezi sebou bojovat.
Po páření může trvat i několik dní než samice bude schopna naklást vejce - ta se poté bude snažit zahrabat je do písku. Pokud písek nenajde, naklade vejce do vody - v takovém případě je nutno je hned vyjmout a umístit do inkubátoru. Samice během péče o vejce může změnit jídelníček či nejíst tak často, jak byla zvyklá. Malým nevylíhlým želvám lze regulovat pohlaví během vývoje teplotou vajec: pokud chceme samici, teplota by neměla stoupnout nad 28 °C, pokud samce, doporučuje se teplota okolo 30 °C. Malé želvičky se vylíhnou mezi 60 - 90 dny po nakladení vajec. Pozdní kladení může způsobit, že želvy přečkají zimu ve vejcích a vylíhnou se až v teplejším počasí na jaře.
Při vylíhnutí želvy používají tzv. vaječný zub, kterým se prokoušou skrze skořápku; ten jim odpadne asi hodinu po vylíhnutí. Může se stát, že malé želvičky zůstanou ještě den či dva ve skořápce. Poté co se rozhodnou skořápku opustit, na plastronu se jim objeví malý váček - vejce totiž obsahuje z poloviny želvu samotnou a z druhé poloviny právě vaječný vak. Ten obsahuje vitamíny a živiny a hraje důležitou roli i po vylíhnutí; jakmile se dostane do želvího těla vzduch poškozením vaku, způsobí to její smrt. To je hlavní důvod, proč se značí vršky želvích vajec - vejce otočené vzhůru nohama totiž přeruší růst embrya, protože jej vak zadusí. Pokud se toto stane, samice se bude automaticky snažit otočit vak, tak aby nedošlo k vniknutí vzduchu do malé želvy nebo k zadušení embrya. Stejně jako vzduch je smrtelná i voda, která může do želvy proniknout dříve, než je celý vak absorbován a plastron je zahojen - to může trvat i 21 dní. Vak nikdy neupadne sám, vždy musí být vstřebán. Ideální je čerstvě vylíhnuté želvy umístit zvlášť od ostatních a položit je na vlhký ručník, odkud si v případě potřeby berou vodu. Teprve po dvou měsících se želvy můžou umístit do akvaterária společně s ostatními.

Růst

Malá želva nádherná - samice doroste i do 30 cm.
Velké samice mohou dosáhnout až 30 cm, samci zpravidla okolo 25 cm. Kromě měnící se velikosti je průvodním jevem růstu obměna vrchní části štítků na krunýři. To se projevuje tím, že se želvě "loupe krunýř". Ono "loupání" je součástí přirozené regenerace a růstu krunýře. Intenzita olupování je přímo úměrná růstu, tzn. čím více želvička roste, tím častěji u ní můžete pozorovat odlupující se destičky. Někdy to může úplně uniknout pozornosti chovatele, obzvlášť u velmi malých želv. Jen při čištění jejich příbytku občas najdete uvolněný štítek. Ale v období intenzivního růstu si toho zcela jistě všimnete. Začínajícího chovatele to může někdy vyděsit, že jeho želva nějak onemocněla. Podobně se želva obměňuje i tam, kde krunýř nemá, takže kromě krunýře se loupe i její kůže. Na suchu to většinou také ujde pozornosti chovatele, ale ve vodě z želvy visí jakési průhledné, bělavé závoje - cáry její staré kůže. Ani to není třeba nijak "léčit" a ošetřovat.

Zimní spánek

Zimní spánek tzv. hibernace je stav strnulosti, ve kterém želvy přečkávají zimní období. Děje se tak jak ve vodě, tak i na souši. Metabolismus je v tomto období téměř úplně zastaven, proto přežijí želvy i pod ledem, kdy jim stačí jen kyslík, který získají z vody. Protože i trávení je "mimo provoz", mohly by zbytky potravy ve střevech začít hnít a želva by pak nevyhnutelně uhynula. Proto při venkovním chovu želvy samy přestávají přijímat potravu. V želváriu je nutné asi 14 dní před zazimováním přestat želvy krmit. Zimování není rozhodně nutností, proto dáváme zimovat jen želvy ve výborném zdravotním stavu. Oslabení a nemocní jedinci by ho nemusely přečkat.

Letní spánek

Letní spánek tzv. aestivace je také stav strnulosti, který se ale liší od zimního. Želvy pomocí něho překlenou nepříznivé období (přílišné horko, nedostatek vody) ve stavu klidu. Z toho vyplývá, že i délka takového stavu je hodně proměnlivá a dostavuje se jen v případě potřeby.
želva nádherná
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama