close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zejozob africký, Marabu africký, Nesyt africký, Čápy

5. listopadu 2010 v 16:20 |  Obratlovci

Zejozob africký

Zejozob africký (Anastomus lamelligerus) je velký, převážně černý brodivý pták dorůstající průměrně 87 cm. Jeho charakteristickým znakem je zvláštně tvarovaný zobák, u kterého je i při zavření mezi jednotlivými čelistmi viditelná mezera. Obývá mokřiny na rozsáhlém území subsaharské Afriky a na západní části Madagaskaru. Živí se zejména měkkýši, požírá však také obojživelníky, ryby a měkkýše. Hnízdo v podobě malé plošiny z větví si staví na stromech nebo na keřích.
Zejozob africký

Marabu africký

Marabu africký či čáp marabu (Leptoptilos crumeniferus) je velký brodivý pták, kterého řadíme do čeledi čápovitých (Ciconiidae). Obývá africký kontinent jižně od Sahary, téměř celou Střední, Východní a malou část Jižní Afriky. Spatřit ho můžeme jak ve vlhkých, tak ve vyprahlých lokalitách, často poblíž území obývaném člověkem.

Popis

Marabu africký je nepříliš vzhledný a masivní pták, který běžně dosahuje výšky nad 150 cm, hmotnosti kolem 9 kg a rozpětí křídel při nejmenším 3,2 m, což ho činí jedním z největších brodivých ptáků na světě. Na rozdíl od většiny zástupců čápovitých dokáže marabu africký téměř celou hlavu i s krkem zatáhnout a skrýt pod peřím podobně jakovolavky. Je nezaměnitelný díky své velikosti, holé hlavě a krku, černým zádům a bílému břichu. Má narůžovělý až světle červeně purpurový vak, který se s nacpanou potravou dokáže zvětšit až na délku větší jak 30 cm od základuzobáku. Nápadný je i veliký růžovočerný lalok na hrdle. Pohlaví jsou si velice podobná, mladší pták má snědější peří a menší lalok. Létá i ve velkých výškách a teplé vzdušné proudy ho vynáší do výšky přes 4000 m.

Způsob života

Jako většina čápů je i marabu společenský a koloniální pták. Spolu s počátkem období dešťů (kdy je potrava nejlépe a nejsnadněji dostupná) si staví poměrně velké stromové hnízdo, do kterého klade dvě, maximálně tři vejce. Jako ostatní čápovití prožívá i marabu africký nepříliš hlučné, ale pozoruhodné námluvy, v kterých hlavně samci využívají svůj lalok k vytváření nejrůznějších zvuků. Inkubační doba vejcí je 29-31 dnů a mláďata se rodí na počátku období sucha, kdy přichází velká úmrtnost díky nedostatku vody. Pohlavní dospělosti dosahuje zvíře zhruba ve čtyřech letech a v přírodě se mohou dožít i 40 let.
I přesto, že je marabu čáp, při hledání mršin se chová spíše jako sup. Vznáší se ve velké výšce a svůj velký zobák používá k roztrhávání zahnívajícího masa zdechlin. Podobně jako sup má také holou hlavu a krk, což je adaptace, která mu brání aby si znečistil peří při konzumaci své oblíbené potravy. Marabu africký se však živí i živými živočichy, většinou drobnými, ale často i většími savci, plazi, ptáky, i obojživelníky, zvláště pak termity, rybami, sarančemi, kobylkami, housenkami, žábami, hlodavci, holuby, dokáže ulovit i dospělého plameňáka. Rád si pochutná i na vejcích krokodýlů, plameňáků a jiných druhů ptáků, která rozbíjí díky svému silnému a špičatému zobáku.
Popis obrázku chybí

Nesyt africký

Nesyt africký (Mycteria ibis nebo Pseudotantalus ibis) je velký brodivý pták z čeledi čápovitých.
Nesyt lesní na okraji jednoho z ugandských jezer.
Je velký přibližně jako čáp bílý, dorůstá 95 - 105 cm, váží 1,9 - 2,9 kg a v rozpětí křídel měří 150 - 165 cm. Je převážně bílý, má černá křídla a ocas, růžové končetiny, velký žlutý zobák a nápadnou červeně zbarvenou kůži na obličeji. Ve svatebním šatě má jeho bílé opeření na těle navíc výrazný růžový odstín. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou šedohnědí, mají hnědý zobák a končetiny a oranžově zbarvenou kůži na obličeji.
Nesyt africký se vyskytuje na rozsáhlém území subsaharské Afriky a v západní části Madagaskaru. K životu preferuje mokřady, břehy jezer a řek a zaplavené oblasti.
Jedná se o společenský druh, který se ve volné přírodě většinou zdržuje v menších skupinách. Pomalu prochází mělká dna vodních ploch a vyhledává ryby, korýše, žáby, hmyz a červy, kterých se zmocňuje rychlým škubnutím hlavou.
Na stavbě objemného hnízda, které bývá umístěno vysoko na stromě, se vždy podílí samec i samice. Krátce po jeho dokončení do něj samice klade 2 - 3 vejce, na kterých sedí střídavě se svým partnerem přibližně po dobu 30 dní.
Nesyt africký

Čáp bílý

Čáp bílý (Ciconia ciconia) je snad nejznámějším českým brodivým ptákem z čeledi čápovití (Ciconiidae), příbuzný volavkám (Ardeidae) a ibisům (Threskiornithidae). Vyskytuje se v Evropě, střední Asii a severozápadní Africe.

Popis

Na české poměry poměrně velký druh, jeho váha se pohybuje v rozmezí 2,3 - 4,4 kg, průměr je kolem 3,5 kg, samice jsou o něco menší. Čápi bílí dosahují výšky 95-105 cm, rozpětí křídel je 155-165 cm. Ve zbarvení převažuje bílá barva, konce letek jsou černé, zobák a dlouhé nohy červené, u mladých jedinců tmavé. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem.

Způsob života

Čápi se vyskytují na vlhkých loukách, polích, okrajích vod, preferují otevřenou krajinu, často se však nacházejí v blízkosti lidských obydlí.
Na konci léta čápi migrují na zimoviště ve střední a jižní Africe. Několik málo jedinců přezimuje i ve střední Evropě, v České republice se jedná asi o 10 kusů ročně. Tažná hejna mohou čítat i stovky ptáků.

Potrava

Nejznámější čapí potravou jsou žáby, patří sem ale i další obojživelníci, také ryby, plazi, hmyz a jeho larvy, hraboši(významné pro zemědělství), krtci a dále mláďata různých savců. V Africe často sleduje hejna sarančat.

Rozmnožování

Hnízda si staví na stromech, střechách, komínech, využívají i umělé hnízdní podložky, v poslední době stoupá jejich obliba v hnízdění na sloupech elektrického vedení. Hnízdění probíhá buď jednotlivě, nebo v menších skupinách a začíná v období duben - květen. Hnízdo se skládá převážně z větví a klacků, samice snáší v průměru 2-4 vejce, výjimečně jen 1 nebo dokonce 5. Inkubace vajec trvá přibližně 33 dní, vejce zahřívají oba rodiče. Dva měsíce po vylíhnutí se mláďata učí létat.

Ohrožení

Podle údajů z 19. století byl čáp bílý na tahu běžně ve velkém odstřelován obyvatelstvem, ať již pro zábavu, či pro maso. Až do poloviny 20. století hnízdil čáp bílý v Česku pouze na Třeboňsku, Písecku a na jižní Moravě. V roce 2001 u nás bylo zaznamenáno 1282 hnízd, z čehož bylo obsazeno celým párem 901 hnízd a alespoň jedno mládě bylo vyvedeno z 634 hnízd. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. patří čáp v ČR mezi ohrožené druhy.
Mezi největší hrozby pro tento druh nepochybně patří odvodňování mokřin, elektrická vedení, používání pesticidů při ničení sarančí a nezákonný odstřel jednotlivých jedinců v Africe. Patří také k druhům, ke kterým se vztahuje Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). Dle Červeného seznamu ohrožených druhů jde stále o málo dotčený druh (Least concern).
Ciconia ciconia (Marek Szczepanek).jpgčáp bílý

Čáp černý

Čáp černý (Ciconia nigra) je zástupcem čeledi čápovitých (Ciconiidae). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matově hnědá s šedozeleným zobákem. Dožívá se věku přes 15 let.
Tento plachý, vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny.
Živí se převážně rybami a dalšími drobnými živočichy, které loví hlavně v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3-5 vajec, ze kterých se po měsíci líhnou mláďata s bílým prachovým peřím.

Taxonomie

Čáp černý je členem rodu Ciconia, kam patří 6 dalších recentních (žijících) druhů čápů: především čáp bílý, čáp jihoamerický, africký čáp simbil a další. S příbuznými velkými ptáky jako např. marabu africkým je řazen do čeledi čápovitých (Ciconiidae) a s ní do řádu brodivých (Ciconiiformes).
Čáp černý je monotypický druh - netvoří tedy žádné poddruhy.

Popis

Čáp černý je o něco menší, než běžnější čáp bílý: délka jeho těla dosahuje 90-105 cm a rozpětí křídel 173-205 cm.Váží 2,4 až 3,2 kg. Kromě bílého břicha je tělo celé leskle černé (u dospělých samců jde kovový lesk do zelena, mědi nebo purpuru). Samice bývají matnější, ale jinak zbarvené stejně. Čerstvě narozená mláďata jsou prakticky bílá; mladí ptáci pak zpočátku hnědí bez lesku, později spíš šedočerní s jen slabým nádechem lesku na zádech a na krovkách křídel. Dospělí jedinci mají zobák a nohy hnědočervené (při hnízdění svítivě červené), mláďata zprvu zobák citrónově žlutý a nohy zelené. Pak postupně přebarvují - dospívají a tedy i dobarvují se ve třetím roce života. V přírodě se dožívají nejvýše 18 let, v zajetí byl největší naměřený věk 30 let u jedince v Zoo Londýn.
Pouze u hnízda vydává zvláštní syčivé a hvízdavé zvuky, zobákem klape jen zřídka. Toto klapání je slabší než u čápa bílého a také kratší.

Rozmnožování

Čápi černí staví svá hnízda na vysokých stromech, řídčeji na skalách. Někdy použijí a dostaví i stará hnízda dravců. Hnízdí většinu jednotlivě a dvě hnízda nebývají blíž než 500 m od sebe. Byly však zaznamenány i případy, kdy vyhnízdil v kolonii čápa bílého.
Ke stavbě hnízda používají především klacky a větve, někdy spojené blátem. Stejně jako čápi bílí používají hnízdo opakovaně a pokaždé ho kus přistaví, takže časem může mít obrovské rozměry. Uvádí se průměr 1,5 m, jinde 2 m. Hnízdo bývá většinou na jižních svazích, obvykle blízko lesní paseky nebo mýtiny. Zde se po prohřátí země vytvářejí stoupavé proudy vzduchu, které čáp využívá ke svému vzletu.
Hnízdí od dubna do srpna jednou ročně, snáší obvykle 3-5 bílých slabě nazelenalých vajec, která jsou dlouhá kolem 65 mm a váží přes 80 g. Oba rodiče se v jejich zahřívání střídají. Inkubační doba vajec se udává 32-38 dní. Protože však rodiče sedí obvykle již od prvního vejce, je celková doba sezení 35-46 dní. Oba také mláďata na hnízdě krmí nejméně další dva měsíce (až 73 dní). V té době jsou již mláďata schopná letu, ale zůstávají ještě přibližně další dva týdny na hnízdě, kde je rodiče přikrmují. Pohlavně dospívají ve třech letech, někdy je udáváno rozmězí 3-5 let.
Čáp černý je monogamní druh - po dobu hnízdění má tedy stálého partnera. V jednotlivých letech však své partnery střídá.

Etologie

Čáp černý
Čáp černý vyhledává především rozsáhlé lesy v blízkosti vodních toků nebo stojatých vod. Převažuje v lesích listnatých a smíšených, méně často bývá v jehličnatých. V bezlesé či přímo kulturní krajině s ojedinělými stromy se vyskytuje jen zřídka; v poslední době však častěji. Po vyhnízdění a za tahu se objevuje i na otevřených vodách.
Žije velmi skrytě - jeho hnízdo je těžké najít i pro zkušenější ornitology. Teprve pomocí satelitního sledování v rámci projektu Africká odysea se zjistilo, že v noci přichází až k okrajům lidských sídel a zde skrytě u vodních toků loví potravu.

Potrava

Jeho potrava je téměř výlučně živočišná - hlavní podíl připadá na ryby, které jsou v ní zastoupeny více než u čápa bílého. Loví ale také žáby, mloky, vodní hmyz a hady, méně pak drobné savce a ptáky. Loví převážně v mělkých vodách - většinou v lesních potocích a horských bystřinách. Za potravou je ochoten letět i dvacet kilometrů od hnízda.

Predátoři

Udává se, že čáp černý nemá žádné přirozené predátory s výjimkou člověka. To však může platit jen pro jejich rozšíření v Evropě; bylo zjištěno, že první a nejslavnější čáp projektu Africká odysea - samice Kristýna - se na zimovišti v Senegalu stal zřejmě obětí nějakého dravce.

Rozšíření

Čápi černí hnízdí ve střední a východní Evropě (na západ zde zasahuje až části Francie a zemí Beneluxu) a dále v  Asii severně od Himaláje. Menší populace je navíc ve Španělsku a Portugalsku. Dále hnízdí v některých částech jižní Afriky - zdejší populace vznikla patrně počátkem 20. století ze zde zimujících ptáků.
V průběhu 19. století čáp černý vymizel, zřejmě vlivem pronásledování, z celé západní a většiny střední Evropy. Nejnižší stavy byly zaznamenány ve 30. letech 20. století. Tehdy zasahoval nejdále do východních částí Německa, polského Slezska, části Slovenska, nejjižnějšího okraje Moravy a maďarského Podunají. Odtud se pak znovu rozšiřoval na západ a na sever. Tato expanze stále pokračuje, takže je možné, že se opět rozšíří i do Dánska a jižního Švédska, kde hnízdili čápi černí naposledy v roce 1952, resp. 1953.
Celková populace čápů černých na celém světě se odhaduje na 24 000 - 44 000 jedinců (z toho v Evropě asi 15 500) a velikost jeho hnízdního areálu na 18 800 000 km².

Tah

Migrace čápa černého
Kromě jihoafrické a větší části pyrenejské populace jde o tažné ptáky, kteří přezimují v tropech. Tažné cesty se liší hlavně podle hnízdní lokality. Západní část populace táhne do Afriky na jih od Sahary a do východní Indie, zatímco populace z východu zimují v Číně. Odlétají většinou v září, místy už na konci srpna a vrací se od konce března do poloviny dubna, většinou až po bílých čápech.
Čápi z východních Čecha a Moravy táhnou obvykle přes Turecko a Blízký východ do středních nebo východních oblastí rovníkové Afriky, zatímco z ostatních českých území letí většinou přes Gibraltar do západních částísubsaharské Afriky. Při tahu uletí za den 100-300 km, výjimečně i 500 km. Ptáci z jednoho páru mohou létat do zimovišť různými směry nebo volit i odlišná zimoviště. Svým zimovištím však bývají po celý život věrní.
Čápi táhnou vždy jednotlivě - nikdy v hejnech nebo ve formacích. Mladí jedinci létají do zimovišť nezávisle na svých rodičích. Před tahem někdy podnikají tzv. předtahové potulky (přelety mimo směr pravidelných tahů), jak je to běžné např. u volavek.

Rozšíření v ČR

Až do konce 19. století nebylo u nás doloženo jeho hnízdění. Teprve v 30. letech 20. století začal pravidelně hnízdit v lužních lesích u soutoku Moravy a Dyje. Odtud se šířil dále na sever; v 50. letech bylo zaznamenáno první hnízdění v Podkrkonoší.
Nyní hnízdí roztroušeně v příhodných biotopech v podstatě na celém území až téměř po horní hranici lesa - na Šumavě bylo zjištěno zahnízdění v nadmořské výšce 1050 m. Počet hnízdících párů se stále zvyšuje: na konci 19. století šlo o nejvýše desítky párů, v letech 1973-77 už 100-150 párů. V roce 1994 proběhlo v Česku sčítání, při němž bylo napočítáno minimálně 288 párů. Na začátku 21. století se stavy čápa černého odhadují na asi 300-400 hnízdících párů.

Projekt Africká odysea

V letech 1995-2000 se v Českém rozhlasu uskutečnil projekt Africká odysea, kdy byli sledováni čápi černí při své cestě na zimoviště v Africe a zpět do Čech. Čápi byli při těchto sledováních vybaveni "batůžky" s vysílačkami a byli sledování satelitní i pozemní telemetrií. Posluchači Českého rozhlasu Praha se o osudech čápů dozvídali pravidelně v pořadech Dobré jitro a Meteor. Hlavním organizátorem projektu byl Miroslav Bobek, tehdejší redaktor Českého rozhlasu, od ledna 2010 ředitel Zoologické zahrady Praha.
Nejznámějším čápem sledovaný v rámci tohoto projektu byla samice Kristýna, která byla vybavena vysílačkami poprvé 24. července 1995 v lesích v jižní části Brd. Podařilo se ji sledovat 3 a půl roku, což je rekord v délce nepřetržitého sledování konkrétního živočicha pomocí vysílačů. Další dva čápi, se kterými sledování v roce 1995 začalo, byli Viktor a Zuzana, odchycení na Rakovnicku.

Ohrožení

Podle červeného seznamu IUCN je čáp černý tzv. málo dotčený druh (LC). Znamená to, že u něj jsou jen velmi malé nebo žádné obavy z vyhynutí. Toto hodnocení je však posuzováno z celosvětového hlediska - v Česku je řazen mezi silně ohrožené ptáky.
Ciconia nigra 1 (Marek Szczepanek).jpg

Čáp sedlatý

Čáp sedlatý (Ephippiorhynchus senegalensis) je velký brodivý pták.
V letu
Čáp sedlatý je velký pták vysoký 150 cm a v rozpětí křídel dorůstající kolem 270 cm. Hmotnost u samců, kteří jsou větší, se pohybuje mezi 5-7,5 kg, u samic pak mezi 5-6,9 kg. Hlavu, krk, hřbet, křídla a ocas má černý, zbývající část těla je bílá. Končetiny má černé s růžovým zbarvením na kloubech a silný zobák červený s tlustým černým pruhem a žlutým "sedlem" (odtud název). Pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná, samci však mají hnědou a samice žlutou duhovku. Mladí ptáci jsou pak v porovnání s dospělci celkově hnědějšího zbarvení.
Obývá rozsáhlé území subsaharské Afriky v rozmezí od Súdánu, Etiopie a Keniaž po Jihoafrickou republiku, Gambii, Senegal, Pobřeží slonoviny a Čad.
Čáp sedlatý žije v párech nebo v malých rodinných skupinách. Podobně jako většina čápovitých ptáků se živí zejménarybami, obojživelníky a korýši, ale požírá také malé ptáky a plazy. Hnízdí v močálech v tropických nížinách. Velké hlubokéhnízdo z větví staví na stromech a následně do něj klade 1-2 bílá vejce o hmotnosti kolem 146 g, na kterých sedí po dobu 30-35 dnů. Dalších 70-100 dnů trvá, než jsou mláďata plně opeřena.
Čáp sedlatý

Čáp jabiru

Čáp jabiru (Jabiru mycteria) je velký brodivý pták z čeledi čápovitých. Obývá území Střední a Jižní Ameriky v rozmezí od Mexika až po Argentinu, s výjimkou západních And. Je jediným zástupcem rodu Jabiru. Jeho název přitom pochází z jazyků tupí-guaraní a v doslovném překladu znamená "nafouklý krk".
Dorůstá 122-140 cm, v rozpětí křídel měří 230-280 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 8 kg, samci jsou přitom větší než samice. Jeho až 30 cm dlouhý zobák je tmavý, široký, na konci mírně směrem nahoru stočený a zašpičatělý. Jeho opeření je převážně bílé, ale hlava a vrchní část krku je černá. Zatímco na zemi se nepohybuje nijak rychle, je velmi dobrým letcem.
Zdržuje se v blízkosti řek a rybníků. Požírá zejména ryby, měkkýše a obojživelníky, občas i malé plazy a savce. V období, kdy je nedostatek potravy, nepohrdne ani mršinami. Hnízdo v podobě plošiny z větví staví na stromech a klade do něj 2-5 bílých vajec.
Čáp jabiru

Čáp černokrký

Čáp černokrký (Ephippiorhynchus asiaticus) je velký brodivý pták z čeledi čápovitých. Vyskytuje se na území jižní Asie aOceánie v rozmezí od Indie po Novou Guineu a severní část Austrálie.
Čáp černokrký v letu
Dorůstá 130 - 150 cm, v rozpětí křídel měří průměrně 230 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 4,1 kg. Je výrazně zbarvený. Hlavu, krk a letky křídel má tmavé, zbytek těla s výjimkou červených končetin bílý. Pohlaví se přitom mezi sebou nijak výrazně neliší, samice mají pouze žlutě zbarvené oči, které jsou u samců hnědé. Mladí ptáci jsou převážně hnědí se světlou spodinou těla a tmavými končetinami.
Hnízdí v mokřadech. Hnízdo z větví si staví vysoko na stromech a následně do něj klade 3 - 5 vajec. Požírá zejména ryby, obojživelníky a velký hmyz, v menší míře i drobné savce, plazy a malé ptáky. Čáp černokrký je vysoce citlivý na změnu životního prostředí, jako je znečištění a vysušování vodních ploch. V Červeném seznamu IUCN je v současné době zařazen mezi téměř ohrožené 
Čáp černokrký - samice
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama