close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tenkozobec opačný, Koliha velká, Vrabci

6. listopadu 2010 v 8:27 |  Obratlovci

Tenkozobec opačný

Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) je velký dlouhokřídlý pták z čeledi tenkozobcovitých rozšířený v Evropě a Asii. Je částečně tažný, většinou migruje do severní Afriky, jižní Evropy nebo jižní Asie, v některých zemích (Španělsku, Anglii aj.) s příznivějším klimatem je k vidění celoročně. V České republice pobývá od dubna do září.
Od čtyřicátých let jej nalezneme v logu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků.

Popis

  • Délka těla: 43-48 cm
  • Rozpětí křídel: 73 cm
  • Hmotnost: 290-400 g
Tenkozobec opačný je štíhlý pták dorůstající velikosti vrány. V zimním šatě má převážně čistě bílé opeření s černým hřbetem, vrchní stranou hrdla a temenem hlavy. Charakteristickým znakem je dlouhý, tenký, nahoru zahnutý a černě zbarvený zobák a dlouhé modravé až černé končetiny. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mládí ptáci mají pískovitě zbarvené opeření s šedými kresbami.

Chování

Tenkozobec opačný v letu
Tenkozobec opačný je obyvatelem mělkých stojatých vod, slaných jezernebo mokřin s řídkým vegetačním porostem.
Při hledání potravy upřeně hledí do vody a při spatření kořisti pohybuje svým zahnutým zobákem z jedné strany na druhou. Jeho potravou se stávají drobní vodní korýši nebo měkkýši, občas loví i vodní hmyz neborybí potěr. Nejčastěji se ozývá jasným melodickým "pluit pluit".
I mimo období hnízdění jej můžeme často zahlédnout v hejnech jiných pobřežních ptáků, ve střední Evropě jde nejčastěji o hejna racků chechtavých. Má vysoce složitý svatební ceremoniál odehrávající se ve vodě. Hnízdí v menších koloniích, nejčastěji v mělčinách od května dočervna a ročně klade 3-4 vejce do mělkého důlku v zemi, většinou vystlaném krátkou rostlinnou vegetací. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 23-35 dní. Krátce po vylíhnutí jsou mláďata samostatná a vyrážejí na svou první výpravu za potravou. Jeden z rodičů je přitom bere do vody a učí plavat. Mláďata se naučí létat již ve věku 35-42 dnů, ale ještě stále zůstávají v blízkosti svých rodičů.

Výskyt a stav v ČR

Do 50. let minulého století bylo několik hnízdících párů tenkozobců opačných zaznamenáno v jižních Čechách a na jižní Moravě. V současné době pravidelně hnízdí v Českobudějovické pánvi. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. se v Česku jedná o kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.
Platí pro něj Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).
Tenkozobec opačný

Koliha velká

Koliha velká (Numenius arquata) je stěhovavý brodivý pták z čeledi slukovitých. Má poměrně dlouhé nohy a dlouhý dolů zahnutý zobák. Hnízdí v Evropě a v Asii, zimuje převážně v Africe a Jižní Asii, výjimečně ji můžeme najít zimovat i v České republice. Podle některých tvrzení se výjimečně vyskytuje i v Novém Skotsku.
koliha velká v letu
hnízdo kolihy velké s vajíčky
koliha velká

Vrabec domácí

Vrabec domácí (Passer domesticus) je malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě, vyskytující se na velkém území Eurasie a uměle vysazen v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (viz mapka níže). Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již před tisíci lety. Podobně jako kos černý se i vrabec domácí skvěle přizpůsobil životu ve městech a dnes jde o typického obyvatele oblastí obývaných člověkem, který mu poskytuje úkryt a potravu.

Popis

  • Délka těla: 14-15 cm
  • Rozpětí křídel: 21 cm
  • Hmotnost: 30 g
Samice
Vrabec domácí se v dálce jeví jako poměrně nenápadný zavalitý pták, ale při bližším pohledu, zvláště pak na samce, jde o poměrně pestře zbarveného ptáka. Má krátký zobák, poměrně dlouhá křídla a krátkýocas. Mezi oběma pohlavími je znatelně vyvinutý sexuální dimorfismus. Samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou bílou větší bílou v úrovni hrdla. Od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černým proužkem na hrdle. Samice jsou znatelně méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší. Mladí ptáci jsou zbarveni stejně jako samice. V létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý. V České republice si jej můžeme snadno splést s menším a štíhlejším vrabcem polním, který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících.

Chování

Vrabec domácí je stálý druh. Celoročně žije v početných, mnohdy i několika sto členných hejnech. Dospělci se živí především rostlinnou stravou (semeny, částmi rostlin), příležitostně krmením pro hospodářská zvířata nebo odpadky z domácnosti, mláďata krmí drobným hmyzem.
Ozývá se širokou škálou švitořivých zvuků (příklad lze vidět v hlasové ukázce níže). Tokající samec např. vydává řadu dlouhých švitořivých tónů jako "čilp čef čilp", v období hnízdění se často ozývají dlouhým "čurr".
Ročně má 2 až 4 vrhy. Hnízdo si staví nejčastěji pod okapy, v puklinách ve zdech nebo ve skalách, v břečťanu nebo v jiných hustých popínavých rostlinách na domech, na střešních trámech, pod taškami, na keřích, občas i ve větvích stromů. Hnízda jsou většinou neúhledná a postavená z větviček a vystlaná trávou nebo peřím. Výjimku tvoří pouze hnízda na stromech a keřích, která mají úhlednější kulovitý vzhled.
Často bývá velmi agresivní a zmocňuje se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, břehulí nebo rorýsů. I své hnízda si usilovně brání. Od května do srpna klade 5-6 černě skvrnitých modrobílých nebo bledě zelených vajec o rozměrech 23×15 mm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 13-14 dní a mláďata opouští hnízdo po 17 dnech života.
Mládě
Samec
Samice krmící mládě
Samec

Vrabec polní

Vrabec polní (Passer montanus) je pták čeledi vrabcovitých, který přirozeně obývá většinu Evropy a Asie (kromě nejsevernějších končin) a zavlečen byl i do Severní Ameriky a Austrálie. Od vrabce domácího se liší bílými tvářemi s černou skvrnkou a čokoládově zbarvenou hlavou.

Způsob života

Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách. Hnízdo rád umisťuje do dutin, budek nebo štěrbin ve skalách a budovách. Někdy hnízdí i v koloniích.
Živí se hmyzem, kterým převážně krmí mláďata. Konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklováváovoce, škodí člověku mnohem méně než vrabec domácí.
Vrabec polní je asi 14 cm velký, jeho rozpětí křídel obsahuje 21 cm a váží kolem 20 - 24 g.
Tree Sparrow August 2007 Osaka Japan.jpg

Vrabec moabský

Vrabec moabský (Passer moabiticus)je pták čeledi vrabcovitých, který přirozeně obývá okolí řeky Jordán, Mrtvého moře, Irák, Írán a západní Afghánistán.

Vrabec moabský, Quarterly Journal of Ornithology, 1867
Tento 12-13 cm velký vrabec hnízdí v křovinaté krajině v suchých nížinách. Ze suché trávy si staví vlastní hnízdo, do kterého snáší 4-7 vajec. Podobně jako jiné druhy vrabců se živí převážně semeny.
Vrabec moabský, samec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama