Tenkozobec opačný
Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) je velký dlouhokřídlý pták z čeledi tenkozobcovitých rozšířený v Evropě a Asii. Je částečně tažný, většinou migruje do severní Afriky, jižní Evropy nebo jižní Asie, v některých zemích (Španělsku, Anglii aj.) s příznivějším klimatem je k vidění celoročně. V České republice pobývá od dubna do září.
Od čtyřicátých let jej nalezneme v logu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků.
Popis
- Délka těla: 43-48 cm
- Rozpětí křídel: 73 cm
- Hmotnost: 290-400 g
Tenkozobec opačný je štíhlý pták dorůstající velikosti vrány. V zimním šatě má převážně čistě bílé opeření s černým hřbetem, vrchní stranou hrdla a temenem hlavy. Charakteristickým znakem je dlouhý, tenký, nahoru zahnutý a černě zbarvený zobák a dlouhé modravé až černé končetiny. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mládí ptáci mají pískovitě zbarvené opeření s šedými kresbami.
Chování
Tenkozobec opačný v letu
Tenkozobec opačný je obyvatelem mělkých stojatých vod, slaných jezernebo mokřin s řídkým vegetačním porostem.
Při hledání potravy upřeně hledí do vody a při spatření kořisti pohybuje svým zahnutým zobákem z jedné strany na druhou. Jeho potravou se stávají drobní vodní korýši nebo měkkýši, občas loví i vodní hmyz neborybí potěr. Nejčastěji se ozývá jasným melodickým "pluit pluit".
I mimo období hnízdění jej můžeme často zahlédnout v hejnech jiných pobřežních ptáků, ve střední Evropě jde nejčastěji o hejna racků chechtavých. Má vysoce složitý svatební ceremoniál odehrávající se ve vodě. Hnízdí v menších koloniích, nejčastěji v mělčinách od května dočervna a ročně klade 3-4 vejce do mělkého důlku v zemi, většinou vystlaném krátkou rostlinnou vegetací. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 23-35 dní. Krátce po vylíhnutí jsou mláďata samostatná a vyrážejí na svou první výpravu za potravou. Jeden z rodičů je přitom bere do vody a učí plavat. Mláďata se naučí létat již ve věku 35-42 dnů, ale ještě stále zůstávají v blízkosti svých rodičů.
Výskyt a stav v ČR
Do 50. let minulého století bylo několik hnízdících párů tenkozobců opačných zaznamenáno v jižních Čechách a na jižní Moravě. V současné době pravidelně hnízdí v Českobudějovické pánvi. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. se v Česku jedná o kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.
Platí pro něj Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).
Koliha velká
Koliha velká (Numenius arquata) je stěhovavý brodivý pták z čeledi slukovitých. Má poměrně dlouhé nohy a dlouhý dolů zahnutý zobák. Hnízdí v Evropě a v Asii, zimuje převážně v Africe a Jižní Asii, výjimečně ji můžeme najít zimovat i v České republice. Podle některých tvrzení se výjimečně vyskytuje i v Novém Skotsku.
koliha velká v letu
hnízdo kolihy velké s vajíčky
Vrabec domácí
Vrabec domácí (Passer domesticus) je malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě, vyskytující se na velkém území Eurasie a uměle vysazen v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (viz mapka níže). Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již před tisíci lety. Podobně jako kos černý se i vrabec domácí skvěle přizpůsobil životu ve městech a dnes jde o typického obyvatele oblastí obývaných člověkem, který mu poskytuje úkryt a potravu.
Popis
- Délka těla: 14-15 cm
- Rozpětí křídel: 21 cm
- Hmotnost: 30 g
Samice
Vrabec domácí se v dálce jeví jako poměrně nenápadný zavalitý pták, ale při bližším pohledu, zvláště pak na samce, jde o poměrně pestře zbarveného ptáka. Má krátký zobák, poměrně dlouhá křídla a krátkýocas. Mezi oběma pohlavími je znatelně vyvinutý sexuální dimorfismus. Samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou bílou větší bílou v úrovni hrdla. Od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černým proužkem na hrdle. Samice jsou znatelně méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší. Mladí ptáci jsou zbarveni stejně jako samice. V létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý. V České republice si jej můžeme snadno splést s menším a štíhlejším vrabcem polním, který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících.
Chování
Vrabec domácí je stálý druh. Celoročně žije v početných, mnohdy i několika sto členných hejnech. Dospělci se živí především rostlinnou stravou (semeny, částmi rostlin), příležitostně krmením pro hospodářská zvířata nebo odpadky z domácnosti, mláďata krmí drobným hmyzem.
Ozývá se širokou škálou švitořivých zvuků (příklad lze vidět v hlasové ukázce níže). Tokající samec např. vydává řadu dlouhých švitořivých tónů jako "čilp čef čilp", v období hnízdění se často ozývají dlouhým "čurr".
Ročně má 2 až 4 vrhy. Hnízdo si staví nejčastěji pod okapy, v puklinách ve zdech nebo ve skalách, v břečťanu nebo v jiných hustých popínavých rostlinách na domech, na střešních trámech, pod taškami, na keřích, občas i ve větvích stromů. Hnízda jsou většinou neúhledná a postavená z větviček a vystlaná trávou nebo peřím. Výjimku tvoří pouze hnízda na stromech a keřích, která mají úhlednější kulovitý vzhled.
Často bývá velmi agresivní a zmocňuje se hnízd jiných druhů ptáků, zvláště pak jiřiček, břehulí nebo rorýsů. I své hnízda si usilovně brání. Od května do srpna klade 5-6 černě skvrnitých modrobílých nebo bledě zelených vajec o rozměrech 23×15 mm. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 13-14 dní a mláďata opouští hnízdo po 17 dnech života.
Mládě
Samec
Samice krmící mládě
Vrabec polní
Vrabec polní (Passer montanus) je pták čeledi vrabcovitých, který přirozeně obývá většinu Evropy a Asie (kromě nejsevernějších končin) a zavlečen byl i do Severní Ameriky a Austrálie. Od vrabce domácího se liší bílými tvářemi s černou skvrnkou a čokoládově zbarvenou hlavou.
Způsob života
Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách. Hnízdo rád umisťuje do dutin, budek nebo štěrbin ve skalách a budovách. Někdy hnízdí i v koloniích.
Živí se hmyzem, kterým převážně krmí mláďata. Konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklováváovoce, škodí člověku mnohem méně než vrabec domácí.
Vrabec polní je asi 14 cm velký, jeho rozpětí křídel obsahuje 21 cm a váží kolem 20 - 24 g.
Vrabec moabský
Vrabec moabský (Passer moabiticus)je pták čeledi vrabcovitých, který přirozeně obývá okolí řeky Jordán, Mrtvého moře, Irák, Írán a západní Afghánistán.