close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sojky

9. listopadu 2010 v 15:19 |  Obratlovci

Sojka obecná

Sojka obecná (Garrulus glandarius) je pták velikosti holuba z čeledi krkavcovití, rozšířený v celé Evropě, Asii a v severozápadní Africe. 

Popis

  • Délka těla: 32-35 cm
  • Rozpětí křídel: 52-58 cm
  • Hmotnost: 150-180 g
Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech.

Chování

Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady.
Obvykle se ozývá chraptivým "kšréé", mňoukavým "pijé", které je pro laika k nerozeznání od volání káněte lesníhonebo svižným "kuit", podobným hlasu puštíka obecného.

Potrava

Potravu si vyhledává jak na stromech, tak na zemi. Živí se především rostlinnou stravou, zvláště pak žaludy a bukvicemi, které si uschovává do svých skrýší na zimní období, ale též lískovými ořechy, obilím, různými bobulemi a semeny, ostružinami, jeřabinami aj. Živočišnou stravu tvoří především mladí ptáci, vejce, myši, hlemýždi, různí plazi, např. ještěrky nebo malí nejedovatí hadi. Sama se stává častou kořistí větších dravců, např. jestřábů lesních, puštíků obecných nebo sokolů stěhovavých.

Rozmnožování

Vejce sojky obecné
Hnízdí od konce května do počátku června. V případě ztráty první snůšky hnízdí obvykle během června ještě jednou. Hnízdo z větviček a vystlané mechem nebo trávou si staví na větvích stromů nebo vysokých keřích obvykle zhruba 5 m nad zemí. V jednotlivých intervalech klade samice 5-7 žlutošedých 40 × 33 mm velkých vajec; druhá snůška párů, které přišly o první, čítá obvykle 3-4 vejce. Inkubační dobatrvá zhruba 16-17 dní.
Krmení mláďat se zúčastňují oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba ve 21-22 dnech života, ale ještě po dobu 3 týdnů jsou svými rodiči přikrmována. V přírodě se může sojka obecná dožít i více než 15 let.

Výskyt a početnost v ČR

V České republice se sojka obecná vyskytuje v poměrně hojném počtu, ale je celoročně hájená. V posledních letech se počet volně žijících jedinců pomalu zvyšuje. V letech 2001-2003 v Česku hnízdilo 170 - 340 000 párů. V minulosti byla na českém území běžně lovena a pojídána.
Sojka obecná

Sojka šedá

Sojka šedá (Perisoreus canadensis) je asi 29 cm velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Žije v severoamerických tajgách a subalpinských lesích, vyhledává přitom jedlové a borovicové porosty. Je převážně šedá se světlejším hrdlem a tmavým zobákem, temenem, zátylkem, křídly, ocasem a končetinami.
Perisoreus canadensis mercier2.jpg

Sojka Stellerova

Sojka Stellerova (Cyanocitta stelleri) je velký zpěvný pták.
Je přibližně stejně velká jako její nejbližší příbuzná sojka chocholatá, dorůstá 30 - 34 cm, váží 100 - 140 g a v rozpětí křídel měří 45 - 48 cm. Na rozdíl od ní má však štíhlejší zobák, delší končetiny, větší chocholku a mnohem výraznější zbarvení. Obě pohlaví mají hnědočernou hlavu s bílým proužkem na čele. Toto tmavé zbarvení pokračuje až na hřbet, postupně je však světlejší a u konce již zcela stříbřitě modré. Křídla, břicho a ocas je jasně sytě modrý, na křídlech má navíc pro sojky typické tmavší proužky viditelné zejména za letu.
Sojka Stellerova je široce rozšířenou severoamerickou sojkou. Vyskytuje se v širokém pásu na západě Severní Ameriky v rozmezí od Aljašky až po východní Texas. K životu preferuje řídké jehličnaté nebo smíšené lesy po nadmořskou výšku 2 100 m, přes zimu se často vyskytuje také v městských parcích.
Obvykle se vyskytuje ve více jak 10 členných hejnech. 2/3 z její potravy tvoří rostlinná, zbývající 1/3 pak živočišná strava. Požírá nejrůznější semena, ořechy, žaludy a jiné plody, které vyhledává na zemi i na stromech, drobné obratlovce a občas i vejce jiných druhů ptáků. Často navštěvuje také tábořiště, kde vyhledává stravitelné odpadky.
Sojka Stellerova hnízdí obvykle na jehličnatých stromech. Hnízdo o rozměrech 25 × 43 cm staví z nejrůznějších rostlinných materiálů a odpadků. Společně se sojkou chocholatou je také jediným druhem sojky, která si své hnízdo zpevňuje blátem. Ročně klade přibližně 2 - 6 modrozelených vajec s hnědým nebo olivově zeleným skvrněním, na kterých sedí převážně samice po dobu 17 - 18 dní.
Svůj název získala po svém objeviteli, německém přírodovědci Georgi Stellerovi.
Sojka Stellerova

Sojka chocholatá

Sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) je nejhojnějším a nejrozšířenějším druhem sojky v Severní Americe.
Dorůstá 22-30 cm, v rozpětí křídel měří 34-43 cm a váží 70-100 g, samci jsou přitom o něco větší než samice. Svrchu je převážně modrá s bílými skrvnami a černými pruhy na křídlech a ocase. Spodinu těla má světlou s o něco tmavším zbarvením na hrudi, kde má také výrazný černý pruh, který se táhne až po temeno. Tmavého zbarvení jsou též končetiny, oči a zobák. Výrazným znakem je také její chocholka na hlavě, kterou vztyčuje při vzrušení nebo vyplašení.
Její areál rozšíření zasahuje od jižní Kanady přes střed a východ Spojených států až po Floridu a severovýchod Texasu. Je částečně tažná. Vyskytuje se v celé řadě stanovišť. Preferuje přitom smíšené, bukové a dubové lesy, ale vyskytuje se též v lesích jehličnatých, v parcích i v blízkosti lidských obydlí.
Sojka chocholatá není rychlým letcem (dosahuje rychlosti zhruba 32-40 km/h) a proto bývá na otevřených prostranstvích, kde jí hrozí velké nebezpečí ze strany dravců, velmi ostražitá. Sama však bývá často agresivní k jiným menším ptákům. Po potravě, kterou tvoří různé plody (žaludy, bukvice), semena, malí bezobratlí a v malé míře i ptačí vejce a mláďata, pátrá jak na zemi, tak na stromech. Je zpravidla monogamní. Hnízdo z větví a malých kořenů, následně vystlané peřím, mechem a jiným rostlinným materiálem, staví oba rodiče na stromě nebo na velkém keři. V jedné snůšce je 4-5 vajec, na jejichž 16-18 denní inkubaci se podílí samotná samice. O mláďata, která jsou opeřena ve věku 17-21 dnů, pak následně pečují oba rodiče.
Cyanocitta-cristata-004.jpg
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama