close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Snovač kaferský, Strnad obecný, Střízlíci

9. listopadu 2010 v 16:26 |  Obratlovci

Snovač kaferský

Snovač kaferský (Ploceus capensis) je malý druh pěvce z čeledi snovačovitých (Ploceidae). Celoročně se vyskytuje v otevřených, řídce porostlých krajinách - většinou v blízkosti vody - na území Jihoafrické republiky. Dorůstá 17 cm, svrchu je olivově zelený, tmavě pruhovaný a má silný, zašpičatělý zobák. Samci ve svatebním šatě mají žlutou hlavu a spodinu těla, oranžovou tvář a bílé duhovky. Mladí ptáci a samice mají hlavu a hruď žluto-zelenou, břicho světle žluté a duhovku hnědou. Hnízdí v koloniích. Z travin a listí splétá velké kulovité hnízdo s vchodem vespod zavěšené na větvi.
Samec snovače kaferského při stavbě hnízda

Strnad obecný

Strnad obecný (Emberiza citrinella) je druh pěvce z čeledi strnadovitých. 

Popis strnada

Dorůstá délky 15 - 17 centimetrů, váží kolem 30 gramů. Je mírně zavalitý se silným zašpičatělým zobákem typický pro všechny semenožravé ptáky. Samec má sytě žluté peří na hlavě, žlutou spodinu těla a silné tmavé pruhování na jinak hnědém hřbetě, samice je v porovnání se samcem více zbarvená do hněda a má i více pruhované břicho.
strnad se ozývá jednoduchým zpěvem, jehož základem je několikrát opakující se cicicicié.

Rozšíření

Vyskytuje se v otevřených krajinách s řídkým porostem keřů a stromů, na zemědělské půdě a okrajích lesů na velkém území Evropy a Asie. V roce 1862 byl zavlečen i na Nový Zéland, kde se hojně vyskytuje dodnes. V Eurasii je většina populací stálých, ačkoli některé na zimu migrují i na dlouhé vzdálenosti. V České republice se stále jedná o hojného, ačkoli v minulosti znatelně ubývajícího pěvce, který na našem území hnízdí v počtu 2-4 000 000 párů.

Ekologie

Dospělí ptáci se živí semeny, u mláďat hraje nejdůležitější složku v potravě hmyz. Hnízdí v rozmezí od dubna do srpna 2× až 3× za rok. Hnízdo staví na zemi, v jedné snůšce je 3 - 6 světlých vajec s tmavými vlnitými proužky.
Během zimního období se často zdržuje v hejnech.
Strnad obecný

Střízlík skalní

Střízlík skalní (Salpinctes obsoletus) je malý druh pěvce z čeledi střízlíkovitých. Jedná se také o jediného představitele rodu Salpinctes.
Dospělci dorůstají 14-16 cm, svrchu jsou tmavě hnědí s jemným tmavším skvrněním, boky jsou světlé, břicho tmavé a končetiny černé. Výrazným znakem je jeho dlouhý, mírně zahnutý zobák.
Hnízdí v suchých skalnatých terénech a v balvanitých svazích v rozmezí od jihozápadní Kanady až po Kostariku. Je částečně tažný, zatímco jižní populace na svých hnízdištích setrvávají po celý rok, severní migrují.
Střízlík skalní se živí především hmyzem a pavouky. Pohárovité hnízdo buduje nejčastěji ve skalních trhlinách.
Rock Wren.jpg

Střízlík bažinný

Střízlík bažinný (Cistothorus palustris) je malý druh pěvce z čeledi střízlíkovitých (Troglodytidae). Hnízdí v močálech s vysokou hustou vegetací na rozsáhlém území Severní Ameriky. Je částečně tažný. Živí se hmyzem, pavouky a hlemýždi. Hnízdo je oválné, vybudované ze stébel rostlin, s vchodem na jedné straně. V jedné snůšce bývá 4-6 vajec.
MarshWrenTuleLake.jpg

Střízlík obecný

Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) je drobný zpěvný pták z čeledi střízlíkovitých (Troglodytidae). 

Popis

Je nápadně malý, dorůstá sotva 9-10 cm a náleží tak k vůbec nejmenším ptákům Evropy. V rozpětí křídel měří 13-17 cm a váží 6-12 g. Má krátké zavalité tělo, krátký ocas, který drží většinou vzpřímený a delší, tenký, na konci zašpičatělý zobák. Svrchu je hnědý, černě pruhovaný, spodinu těla má šedou, nad okem je patrný světlejší pruh. Oči má černé, zobák tmavě hnědý a končetiny světle hnědé. Obě pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná.

Hlas

Jeden z nejhlasitějších ptáků Evropy. Zpěv je velmi hlasitý, výrazný, kolísavý a náhle zakončený. Dále lze u něj zaslechnout také protáhlé varovné "cerrr" nebo výrazné "tek tek", kterým se ozývá při vábení.

Rozšíření

Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou části Skandinávského poloostrova a Islandu, na území severní Afriky, v západní, střední a východní Asii a v Severní Americe. V závislosti na jednotlivých oblastech je pak buď stálý nebo tažný na krátkou vzdálenost. Evropská populace druhu čítá na 23-40 miliónů párů. Na území České republiky se vyskytuje celoročně, počet hnízdících párů na našem území čítá 100-200 000 a počet zimujících ptáků pak 70-140 000 jedinců.
Žije v lesích všeho typu s hustým podrostem, také v parcích, zahradách a větších houštinách.

Etologie

Zdržuje se především na zemi nebo těsně nad ní. Je celoročně teritoriální a s výjimkou hnízdního období samotářský. Výjimku představují pouze mladí ptáci, kteří mohou až do dosažení věku jednoho roku tvořit menší skupiny, a zimní období, kdy se na noc dospělí ptáci sdružují do menších skupin a vzájemně pritisknutí k sobě tak lépe přečkávají nepříznivé teploty.

Potrava

Jeho potrava je zastoupena především živočišnou složkou. Tu představují zvláště pavouci, roztoči, malí korýši, stejnonožci, stonožky, hmyz, jeho vajíčka a larvy. Rostlinná složka, kterou tvoří semena a bobule, se v jeho potravě objevuje jen vzácně.

Hnízdění

Samice u hnízda s mláďaty
Hnízdí v rozmezí od dubna do července, a to dvakrát ročně. Samci jsou vysoce polygamní, což znamená, že jeden samec má ve svém teritoriu více hnízdících samic (nejčastěji 2-3, ve výjimečných případech až 4). Sám staví několik hnízd, z nichž si samice sama jedno vybere. Hnízdo umísťuje mezi kořeny stromů, ve štěrbinách ve zdi, kmenu stromu nebo ve skále, obvykle v menší výšce než 2 m nad zemí. Jedná se o uzavřenou kulovitou stavbu z trávy, mechu, lišejníkůa listů s vchodem po straně. V jedné snůšce pak bývá 5-8 bílých, slabě skvrnitých vajec, na jejichž 14-16 denní inkubaci se podílí pouze samice. O mláďata, která hnízdo opouští po 15-18 dnech, pak pečují oba rodiče. Střízlík obecný bývá také častým hostitelem kukačky.
Dožívá se průměrně 3-4, ve výjimečných případech i 6-7 let.

Predátoři

Největší hrozbu pro něj představuje kočka domácí (Felis silvestris f. catus), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna (Martes sp.), krahujec obecný (Accipiter nisus),jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a dravci rodu Falco.
Zaunkönig IMG 0088 - crop.JPG
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama