close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rarohové, Ostřížové, Poštolky

5. listopadu 2010 v 17:25 |  Obratlovci

Raroh jižní

Raroh jižní (Falco biarmicus) je velký dravý pták žijící v Africe, jihovýchodní Evropě a Asii.
Letící raroh
Raroh jižní dorůstá 43 - 50 cm a v rozpětí křídel měří 95 - 105 cm. Svrchu je obvykle břidlicově šedý nebo šedohnědý, afričtí ptáci mají hřbet modrošedý. Spodina je světlá s hnědým skvrněním, které je u mladých ptáků výraznější. Na zátylku má výrazné rudé opeření, díky kterému jde dobře odlišit od podobného raroha velkého. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou štíhlejší a svrchu i hněději zbarvení bez rudého opeření na hlavě.
Raroh jižní obývá otevřené krajiny a savany. Svou kořist, kterou tvoří zejména menší ptáci, např. kavky nebo holubi, loví přímým pronásledováním. Hnízdí na útesových římsách, občas i na stromech. Klade 3 - 4 vejce.
Raroh jižní chovaný v zajetí

Raroh velký

Raroh velký (Falco cherrug) je ohrožený dravec z čeledi sokolovitých. Hnízdí v rozmezí od východní Evropy východně přes Asii až po Mandžusko. Je převážně tažný, zimuje v Etiopii, na Arabském poloostrově, v severní Indii, Íránu a západní Číně.
Raroh velký je velký dravec dorůstající 47 - 55 cm s rozpětím křídel 105 - 129 cm. Svrchu je převážně hnědý s šedými letkami, temeno hlava je zbarveno hnědě. Spodina těla je světlá s hnědými stříkanci na břiše. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, mladí ptáci jsou v porovnání s dospělci jednotvárněji hnědější.
Obývá otevřené krajiny s řídkým porostem stromů. Živí se zejména hlodavci a ptáky, které loví přímým pronásledováním. Hnízdí na zemi, holých skalních římsách nebo v opuštěných hnízdech jiných větších ptáků na stromech. Klade 3 - 6 vajec.
Raroh velký je v současné době vyhodnocen jako ohrožený druh. Důvodem je rychlý populační pokles, který je viditelný zvláště na asijském kontinentě. Jeho největší hrozbou je ztráta přirozeného biotopu a lov. V roce 2004 byla jeho populace odhadována na 7 200 - 8 800 dospělých jedinců.
Raroh velký

Raroh lovecký

Raroh lovecký (Falco rusticolus) je dravý pták z čeledi sokolovití. Pro své univerzální vlastnosti ceněn v sokolnictví, zvláště pak v arabských státech. Raroh velký se používá k lovu kachen, bažantů a zajíců. Kromě toho se využívá jako biologická ochrana letišť. Váží přibližně 1 - 1,3 kg a v rozpětí křídel měří až 130 cm.
Raroh lovecký

Ostříž jižní

Ostříž jižní (Falco eleonorae) je středně velký dravec z čeledi sokolovitých. Podobá se ostříži lesnímu, je však o něco větší a má delší ocas. Dospělí ptáci se vyskytují ve dvou barevných formách. Ptáci světlé morfy se podobají mladému ostříži lesnímu, od kterého se liší velmi tmavými spodními křídelními krovkami, kontrastujícími s šedými letkami. Ptáci tmavé formy jsou celí hnědavě černí, v letu se světlejšími šedavými letkami. Hnízdí v koloniích na ostrovech Středozemního moře; hnízdění probíhá na podzim, kdy tudy protahují malí pěvci, jeho hlavní potrava. Zimuje v Africe. Mimo jižní Evropu zaletuje jen zřídka.
Ostříži jižní na hnízdišti

Ostříž aplomado

Ostříž aplomado (Falco femoralis) je středně velký dravec z čeledi sokolovitých.

Popis

Ostříž aplomado je velmi štíhlý, má dlouhá křídla a dlouhý ocas, dosahuje velikosti malého sokola stěhovavého, 30-40 cm dlouhý a průměrné rozpětí křídel asi 90 cm, ale pouze poloviční váhu, asi 208-305 g samec a 271-460 g samice. U dospělých ptáků, jsou vrchní části tmavě modro-šedé, stejně jako velká část hlavy, s obvyklým sokolím "vousem" ostře kontrastující s bílým krkem a očním proužkem.
Kromě toho, že samice jsou větší než samci, pohlaví jsou si podobné. Juvenilní ptáci jsou velmi podobní dospělým, ale jejich vrchní části a břišní pás jsou černohnědé, hrudník je černě pruhovaný, bílá na hlavě a hrudi je zbarvená jako useň a skořicová na spodní části je světlejší, jako jsou nohy.
Ostříž aplomado (Falco femoralis)

Ostříž lesní

Ostříž lesní (Falco subbuteo) je malý dravec z čeledi sokolovitých.
Ostříž lesní v letu
Dorůstá velikosti holuba domácího (30 - 35 cm), v rozpětí křídel měří 75 - 85 cm a dosahuje hmotnosti mezi 180 - 300 g. Svrchu je převážně černošedá, spodinu těla má světlou s hustým černým skvrněním. V letu je snadno odlišitelná díky svým úzkým špičatým křídlům a rezavohnědě zbarvené spodní části břicha (viz obrázek). Obě pohlaví jsou si zbarvením velice podobná, mladí ptáci jsou celkově hnědější. Ozývá jasným kikikiki, podobným jako poštolka obecná.
Ostříž lesní hnízdí na většině území Evropy a v Asii. Je tažná se zimovišti vAfrice. Hnízdí v lesích a loví v krajinách s rozptýleným porostem mladých stromů, hospodářské půdě, v savanách či tajgách. V České republice se jedná o nepříliš nepočetně zastoupeného dravce, který na našem území pravidelně hnízdí v počtu 150 - 230 párů.
Ostříž lesní se živí velkým hmyzem, jako jsou např. vážky, kterého se zmocňuje obvykle za letu pomocí svých pařátů, loví však i menší ptáky. Díky svému rychlému a obratnému letu je schopna ukořistit i vlaštovky, jiřičky nebo dokonce rorýse. K hnízdění, které probíhá v rozmezí od května do srpna, využívá opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků. Ročně mívá jednu snůšku po 2 - 4 žlutavých vejcích s červenohnědým skvrněním.
Ostříž lesní od J. F. Naumanna

Poštolka jižní

Poštolka jižní (Falco naumanni) je malý druh dravce z čeledi sokolovitých. Je velmi podobná poštolce obecné, liší se hlasem, kratšími křídly, kratším ocasem a světlými drápy. Samec má hnědý hřbet bez tmavého skvrnění, modravé křídelní pole, modrou hlavu s šedými tvářemi (bez vousu), tečkování na spodině menší a řidší. Spodina křídla je světlá s tmavými špičkami. Samice je od samice poštolky obecné rozlišitelná jen velmi obtížně. Hnízdí v koloniích ve městech, na útesech, zříceninách aj. V České republice hnízdila před druhou světovou válkou, od té doby zaletuje jen výjimečně.
Poštolka jižní (vpravo samec, vlevo a dole samice)

Poštolka obecná

Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je malý zástupce řádu dravců. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 70-80 cm. Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Létá nad poli a mnohdy se při třepotavém letu zastaví na místě a pátrá po kořisti.

Popis

Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec o něco větší, než hrdlička divoká. Hmotnost samce dosahuje v průměru cca 180 g a samice 220 g. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 68-80 cm. Údaje se však podle různých zdrojů mohou velmi lišit, neboť poštolky mají velkou geografickou proměnlivost nejen ve velikosti, ale i v barvě. Jako všichni sokolovití mají poštolky výrazně zašpičatělá křídla a dlouhý ocas.
Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s  tmavými skvrnami, u samic a mláďat s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním.
Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.

Hnízdění

Poštolka obecná se dokáže velmi dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s alejemi nebo skupinamistromů. Hnízdí i na okrajích lesů a v posledních desetiletích se stěhuje i do měst. Hnízdí od konce dubna do červencejednou ročně, v případě velmi příznivých podmínek můžou výjimečně zahnízdit i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské.
Poštolky vlastní hnízdo nestaví, využívají hnízda jiných ptáků (zejména strak a vran) a také různé dutiny, římsy a výklenky budov, kde snáší vejce pro která jen vytlačí důlek v původním materiálu, pokud to jde. Později je v hnízdě značné množství zbytků kořisti. V poslední době také velmi často hnízdí na balkonech paneláků na sídlištích. V ČR hnízdí odhadem asi maximálně 13 000 párů se stabilní tendencí.
Samice snáší 3-7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami, nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice a samec jí nosí potravu. Inkubace trvá cca 28 dnů, po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a krmí oba rodiče 23-33 dnů na hnízdě a další cca týden i po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, po cca dvou týdnech už ji dostávají vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2-3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata v případě nepříznivých podmínek hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.

Potrava

Hlavní složkou potravy poštolek jsou hraboši, též větší hmyz, ještěrky a ptáci zdržující se na zemi. V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva v potravě.Poštolka má ráda obecně maso.

Rozšíření

Rozšíření poštolky obecné v Evropě.
žl=pouze letní výskyt, zel.=celoroční výskyt
Poštolka obecná je rozšířena v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie.
Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve středomoří, případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330 000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.
V České republice patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001-2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9  000-13 000 párů.
Poštolka obecná

Poštolka rudonohá

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) je malý druh dravce z čeledi sokolovitých. Samec je celý modrošedý, s červenými kalhotkami a podocasními krovkami a stříbřitě šedými letkami. Samice má spodinu rezavou bez proužkování, hřbet šedý s tmavým proužkováním a hlavu žlutavě bílou. Mladí ptáci se podobají ostříži lesnímu. Hnízdí většinou v koloniích ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků (např. havranů).
Samice poštolky rudonohé
V České republice poštolka rudonohá dříve hnízdila, poslední hnízdění bylo prokázáno v roce 1973 u Grygova na Olomoucku. Od té doby bývají pozorováni jednotliví ptáci nebo páry i v hnízdním období (především najižní Moravě), další hnízdění však doloženo nebylo.
Poštolka rudonohá (dospělý samec)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama