close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Plemena psů (D) 3. část

24. listopadu 2010 v 18:38 |  psí plemena

Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog)

Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) je loajální a inteligentní pes, ze kterého dobrá výchova a správný výcvik udělají vysoce ceněného, celou rodinou oblíbeného psa, stejně jako cenného společníka pro lovce.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Drentse Partridge Dog; niz.: Drentse Patrijshond; čes.: Drentse Patrijshond
PŮVOD:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) vznikl v 16. století z Spioenena (zvaného také Spanjoelen), který přišel do Nizozemí přes Francii ze Španělska. V Nizozemí byli také nazýváni Patridge dogs, tzn. koroptevnatí nebo tetřevnatí psi. Ve východní části země, zvláště v provincii Drenthe, byli tito psi držení čistokrevně a nebyli křížení s jinými rasami. 15. května roku 1943 bylo plemeno oficiálně uznané Raad van Beheerem, radistou z Kynologisch Gebied v Nizozemí. Proběhlo to za silné podpory baronky Van Hardenbroek, panem Van Heekem, jr. A panem Quartero. Drentse Patrijshond je příbuzný Malému münsterlandskému ohaři (Small Münsterländer) a (Epagneul Francais). Dne 5. června roku 1948 byl založen klub tohoto plemene.
POPIS:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) je dobře úměrný pes, suchých svalů, jehož tělo prozrazuje sílu, a také schopnost vyvinout velkou rychlost, což je pro loveckého psa tolik potřebné. Má klínově tvarovaný čenich, který je o trochu kratší, než je délka lebky, a suché, nesvěšené rty. Tělo má o trochu delší, než je jeho výška v kohoutku, je tedy mírně podlouhlé. Jeho srst, i když na těle ne příliš dlouhá, se na pohled jeví jako dlouhá, neboť má uši dobře pokryté srstí, na krku a hrudi má srst bohatší, na předních a zadních končetinách je dobře pernatá, na všech stranách je srst bohatě opeřená a ocas má také velice huňatý. 
Lebku má dosti širokou a jen mírně kulatou. Stop je zřetelný při pohledu zpředu a z profilu, lebka se směrem ke své přední části postupně svažuje, sice jsou směrem k čenichu mírně zašpičatělé. Nos má hnědý a dobře vyvinutý, s široce otevřeným chřípím. Čenich má klínovitě tvarovaný a mírně kratší, než je lebka, na konci je tupý, nosní most má široký, není prohloubený ani vypouklý. Římský nos je považován za vážnou chybu. Rty má dosti tenké a těsně přiléhající. Líce má jen mírně vyvinuté. Oči jsou posazené daleko od sebe a to takovým způsobem, že jsou dobře chráněné, nejsou hluboké ani vypouklé, jsou mírně větší, oválně tvarované, jejich výraz prozrazuje laskavost, stejně jako vysokou inteligenci psa. Jejich požadované zbarvení je jantarové, oční víčka jsou dobře přiléhající. Uši nejsou těžké, jsou vysoko posazené, přímo od základu visí blízko hlavy bez jakéhokoliv zvrásnění, u základu jsou široké, zakončené v tupém bodu, vnější části uší jsou pokryty hojnou, zvlněnou, ne však zakudrnacenou srstí, na špičce uší je srst kratší, vnitřní lem je však také bohatě pernatý. Uši jsou velice mobilní, dokáží vyjádřit různé druhy nálad. Krk má silný, středně dlouhý, spíše krátký, než dlouhý, zformované do uvolněné linie mezi hlavou a tělem. Avšak delší krk, který sice poskytuje elegantnější dojem, který však není dostatečně silný, je nežádoucí. Záda má silná, středně dlouhá a ne příliš krátká. Bedra jsou silně svalnatá. Hruď má hlubokou, dosahující až k loktům, v předu je dosti široká. Břicho je jen mírně podkasané. Ocas má dosti vysoko posazený, délkou dosahuje až k hleznům, jeho první polovina je nesená svěšeně, jeho druhá polovina pak v nepatrném zatočení nahoru, nikdy však nespadá přes záda, s výjimkou kořene je po celé délce bohatě opeřen. Lopatky má dlouhé a skloněné, lokty vždy blízko u těla. Předloktí má dlouhá a dobře svalnatá. Zápěstí má silné, dobrých kostí. Přední tlapky jsou okrouhlé nebo oválné, s těsnými, klenutými a silnými prsty a pevnými polštářky. Zadeček má dobře vyvinutý, je široký a správně svalnatý. Při pohledu zezadu jsou zadní končetiny absolutně vertikální, hlezna jsou dobře snížená, zadní tlapky jsou stejné, jako přední. Chůzi má zřetelně protahovanou, s vyváženým a dobrým pohonem, v klusu není zúžená ani široká, bez jakéhokoliv kývání do stran. 
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 58 až 63 cm, s tolerancí +1 nebo 2 cm, jestliže jsou psi dobře úměrní.
Fena má v kohoutku 55 až 60 cm, s tolerancí +1 nebo 2 cm, jestliže jsou feny dobře úměrné.
VÁHA:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) váží v rozmezí 21 až 23 kg. (Standard FCI přesnou hmotnost plemene neuvádí.)
SRST:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) má hustou, tělo dobře pokrývající srst, která není kadeřavá ani zakudrnacená. Srst není opravdu dlouhá, na různých částech těla je však delší. Na krku a přední části hrudi je srst delší, na uších je dlouhá a raději zvlněná. Uši, zadní části předních i zadních končetin jsou pernaté. Preferuje se, když je srst na zádech včetně ocasu zvlněná. Bez ohledu na kořen je celý ocas na všech stranách bohatě osrstěn dlouhou srstí, jenž se směrem ke konečku ocasu zkracuje. Zbarvení je bílé, s hnědým značením nebo bez něho. Méně pořadovaní jsou psi si směsicí hnědých a bílých chlupů se značeními nebo bez nich. Méně požadovaný je "plášť". Uši jsou hnědé, stejně jako chlupy kolem očí. 
CHARAKTER:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) je ideálním psem, určeným pro lov v nejrůznějších terénech. Drží se vždy ve spojení s lovcem, což je jeho zřejmě vrozenou kvalitou. Pro mnoho psů tohoto plemene je charakteristické, že během hledání kořisti pohybují ocasem v kruhovém pohybu, který je zřetelný obzvláště tehdy, když pes zachytil stopu. Když je kořisti na stopě, vždy čeká, až se lovec přiblíží, a když to trvá příliš dlouho, dívá se vždy zpět na lovce. Je natolik přizpůsobivý, že je schopný všech druhů lovu na poli i ve vodě. Kromě toho je dobrý hledač ztracené kořisti. Tyto charakteristické rysy jsou mu vrozené, a proto potřebuje vždy jen malý výcvik. Má velice jemný charakter, proto je vysoce nevhodné při jeho výcviku používat silné a prudké metody. 
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) je loajální a inteligentní pes, ze kterého dobrá výchova a správný výcvik udělají vysoce ceněného, celou rodinou oblíbeného psa, stejně jako cenného společníka pro lovce. 
PÉČE:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) má srst, jenž je na péči jen nenáročná, nezapomínejte ji však alespoň 2 krát týdně kartáčovat a udržovat ji čistou. Tito psi také potřebují dostatek pravidelného pohybu. 
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Drentse Patrijshond (Drentse Patrijshond, Drentse Partridge Dog) se průměrně dožívá 12 až 13 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovec koroptví, tetřevů a křepelek.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VII. - Ohaři.
Sekce 1.2. - Kontinentální ohař, španělského typu.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DPH
ČÍSLO STANDARDU:
224/ 05. 05. 2003 (Nizozemí)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
25. 03. 2003
Fotky: Drentse Patrijshond (foto, obrázky)
-----------------------------------

Drever (Drever, Swedish Dachsbracke)

Drever je horlivý, houževnatý, občas poněkud tvrdohlavý a povahou vyrovnaný lovecký pes. Není agresivní, nervózní, ani plachý.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Swedish Dachsbracke; čes.: Drever
PŮVOD:
Drever
Německý honič malé velikosti Westphalian Dachsbracke byl do Švédska přivezen v roce 1910. První psi byli registrovaní v roce 1913, ale o plemeni je až do roku 1930 známo jen velmi málo. Tehdy získali velmi dobrou pověst jako výborní stopaři jelena. Jelen byl až do té doby velmi vzácný, ale jak jejich počty sílily a rozšiřovali se na sever, lovci se doslechli o výhodách krátkonohých loveckých psů, kteří byli zaměření na sledování jelena. V roce 1947 vyšší švédská varianta (je v kohoutku o 2 cm vyšší) dostat jméno Drever. V roce 1953 byl Drever jako švédské plemeno uznaný. Drever je považován za první volbu pro lovce jelena, je však také spolehlivým lovcem pro lov zajíců a lišek. Ve všech základních náležitostech by Drever měl být ustanovený jako stopařský lovecký pes. Měl by být schopný pracovat efektivně na švédském terénu a v tamějším klimatu. Plemeno je považováno za lovecké a téměř nikdy jako společenské.
POPIS:
Drever je spíše delšího těla na dosti krátkých nohách. Jeho zjev by měl být robustní a silný, spíše než elegantní a rychlý. Má pyšné držení těla, dobře rozvinuté svaly a hbitý zjev. Rozdíly mezi psem a fenou jsou jasně definovány. 
Hlavu má v poměru k tělu dosti velkou, podlouhlou, směrem k čenichu se zužuje. Lebka je jen mírně klenutá a stop nepatrný. Nos je černý, s dobře vyvinutých chřípím široce otevřeným dokořán. Čenich je při pohledu shora nebo ze strany dobře vyvinutý, nosní most je rovní nebo velmi mírně konvexní. Rty má těsné a dobře přiléhající, zuby dokonale překrývají. Oči má jasné a plné výrazu, jsou tmavě hnědé, nevyčnívají, oční lemy dobře přiléhají. Uši má dosti nízko posazené, středně dlouhé a široké, visící, bez faldů, na koncích zakulacené. Krk je úměrně dlouhý a silný, mezi ramena je dobře vklíněn, kůže na něm je pružná a dobře přiléhající. Záda má silná a svalnatá, směrem k záškrtu mírně skloněná. Bedra jsou silná a poměrně krátká, při pohledu ze strany jsou mírně klenutá. Hruď je dlouhá, dobře vyvinutá, vejčitého tvaru, zřetelně dosahuje až pod lokty. Ocas je dlouhý, u základu silný, většinou visící dolů, může však být nošený výše, nikdy však není zatočený přes záda. Přední končetiny jsou při pohledu z přední strany rovné, se silnými kostmi. Ramena má dlouhá, široká a svalnatá, s dobře vyvinutým kohoutkem. Přední tlapky má pevné, s dobře přiléhajícími prsty a vyvinutými polštářky, nejsou otočené dovnitř, ani ven. Zadní končetiny má při pohledu zezadu paralelní, stehna široká, s vyvinutými svaly. Chůze i pohyb by měly být vyrovnané, paralelní, s dlouhými kroky. . 
VÝŠKA:
Pes má ideální výšku v kohoutku 35 cm, s povoleným kolísáním 32 až 38 cm.
Fena má ideální výšku v kohoutku 33 cm, s povoleným kolísáním 30 až 36 cm.
VÁHA:
Drever váží v rozmezí 14,5 až 15,5 kg. (Standard FCI hmotnost plemene neuvádí.)
SRST:
Drever má drsnou, rovnou, k tělu dobře přiléhající srst. Na hlavě, uších, dolních částech končetin by srst měla být kratší. Na krku, zádech a zadní části stehen by srst měla být delší. Na spodní straně ocasu by srst měla být chundelatá, na koncích však ne ztřepená. Všechna zbarvení s bílým značením jsou přípustné. Nepřijatelné je celo bílé nebo játrově hnědé. Jednotlivě barvy by měly být velmi dobře ohraničené. Bílá značení by měla být ze všech úhlů viditelná, preferuje se jejich tvar požáru, jsou na krku, končetinách, tlapkách a ocasu. Souměrná značení jsou preferovaná. 
CHARAKTER:
Drever je horlivý, houževnatý, občas poněkud tvrdohlavý a povahou vyrovnaný lovecký pes. Není agresivní, nervózní, ani plachý. 
PÉČE:
Drever potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu kontrolovat a čistit ouška a zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Drever se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes. 
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.3. - Honiči malé velikosti. 
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DR
ČÍSLO STANDARDU:
130/ 29. 11. 2000 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
29. 10. 1996
Fotky: Drever (foto, obrázky)
----------------------------------------

Dunker (Dunker, Norwegian Hound)

Dunker je klidný pes, s povahově dobrými vlastnostmi. Je charakteristický mírnou a přátelskou povahou, ušlechtilým vzhledem a sebejistým vystupováním.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Norwegian Hound; čes.: Dunker
PŮVOD:
Dunker byl vyšlechtěn v Norsku ve 20. století chovatelem Wilhelmem Dunkerem. Vznikl křížením důkladně vybraných norských loveckých psů s anglickými, francouzskými, německými a pravděpodobně i s ruskými honiči. Dunker je za hranicemi Skandinávie jen málo známé. 
POPIS:
Dunker je středně velký pes, obdélníkového formátu a silné postavy, neměl by se však jevit příliš těžký. Měl by působit dojmem odolnosti a výdrže. Hloubka jeho hrudi je přibližně poloviční jeho výšky v kohoutku. Hlava není nesena vysoko, je čistá a vznešená, dobré délky, rovnoběžných linií, není klínovitá. Lebku má mírně klenutou, s nápadným týlem. Čenich má dlouhý a dobře vyvinutý, poněkud silnější lebka je přípustná. Stop je dobře definovaný, ne však hluboce nebo náhle. Nos má černý, se širokým chřípím. Čenich je spíše dlouhý než krátký, je čtvercově zakončen. Líce má čisté, bez vyznačených lícních kostí. Oči jsou tmavé, od pohledu kulaté, jsou dosti velké, ne však nijak vypouklé, jsou jasně zářivé a výrazné, s klidným a vážným výrazem. Uši má středně vysoko posazené, spíše níže, než výše, jsou hladké, úměrně široké, zužující, na koncích zakulacené jsou ploché a bez rýh. Krk má vcelku dlouhý. Záda má rovná a pevná, ne příliš dlouhá. Bedra jsou široká a svalnatá. Hruď má prostornou, s dobře tvarovanými žebry, zadní žebra by měla být zvláště dobře vyvinutá, břicho má mírně podkasané. Ocas je posazený v horní linii těla, u kořene je silný, směrem ke konci se zužuje, měl by být rovný, nesený v jemném zatočení nahoru, dosahuje k hleznům neb mírně níže. Přední končetiny má silné, suché a šlachovité. Ramena má silná a svalnatá, se skloněnými lopatkami. Předloktí má zcela rovná. Chůze i pohyb jsou volné a lehké. 
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 50 až 55 cm, ideální výška je 53 cm.
Fena má v kohoutku 47 až 53 cm, ideální výška je 50 cm.
VÁHA:
Dunker váží v rozmezí 16 až 22 kg. (Standard FCI hmotnost neuvádí.)
SRST:
Dunker má rovnou, tvrdou a hustou, srst, ne příliš krátkou. Zadní část stehen a ocas mohou být hustěji osrstěné. Zbarvení je černé nebo modré mramorově, se srnčími nebo bílými značeními. Teplá hnědá nebo převládající černá dosahující od čenichu až pod kolena s takzvanou černou maskou je méně žádané. Bílé zbarvení na ramenech, na spodní straně břicha a na nohách jsou přijaté za správné značkování. 
CHARAKTER:
Dunker je klidný pes, s povahově dobrými vlastnostmi. Při lovu se řídí spíše čichem než zrakem. Je charakteristický mírnou a přátelskou povahou, ušlechtilým vzhledem a sebejistým vystupováním. Zároveň však oplývá neutuchající energií a silou. 
PÉČE:
Dunker potřebuje dostatek pravidelného pohybu, dlouhé procházky a pravidelnou zátěž. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Dunker se průměrně dožívá 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovec zajíců.
VYUŽITÍ DNES:
Lovec zajíců a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.2. - Honiči střední velikosti.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DU
ČÍSLO STANDARDU:
203/ 12. 03. 1999 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
13. 03. 1999
------------------------------------------

Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound)

Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) je laskavý a přítulný pes, který nesnáší hrubé zacházení. Je přítelem a miláčkem všech, a ideálním pomocníkem při sportovním lovu.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Dutch Partridge Dog; holand.: Drentse Patrijshound
PŮVOD:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) je plemenem známým již od poloviny 16. století. Bylo vyšlechtěno v Holandsku v provincii Drent, odtud je odvozen i jeho název. Tento honící pes představuje spojení polosetra a pološpaněla, kteří byli předky přidružených psů. 
POPIS:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) je plemenem loveckých honících přidružených psů. Je to krásný, silný a křehký pes, s půvabnou a nevelkou hlavou. Ocas zůstává stejně dlouhý, jako u setra.
VÝŠKA:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) má v kohoutku 58 až 66 cm.
VÁHA:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) váží v rozmezí 21 až 23 kg.
SRST:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) má kratší, rovnou a hrubou srst. Na uších, zadních stranách končetin, tlapkách a ocase vždy jakoby vizuálně prodlužuje psa. 
CHARAKTER:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) je laskavý a přítulný pes, který nesnáší hrubé zacházení. Je přítelem a miláčkem všech, a ideálním pomocníkem při sportovním lovu. Vyhledává zvěř, dobře pracuje ve vodě i na suchu, a je výborným krysařem. 
PÉČE:
Dutch Partridge Dog (Drentse Patrijshound) potřebuje zajistit dostatek pravidelného pohybu a opravdu dlouhé procházky. Jeho srst pravidelně kartáčujte a udržujte čistou. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči. 
PLEMENO:
FCI - Neuznané plemeno.
Fotky: Dutch Partridge Dog (foto, obrázky)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kate Witsnova Kate Witsnova | Web | 24. listopadu 2010 v 18:57 | Reagovat

Fandíš Harrymu Potterovi?Chcež žít jako on?Tak se přihlaš do nového moderního světa Bradavic.Buť učitel, duch či student.
Nic neni nemožný.Otevřeno 24hod. deně a 365 dní v roce.

Těším se na vás;-);-)

2 Laree* Laree* | 25. listopadu 2010 v 17:16 | Reagovat

Ahoj, prosím tě moc, hlasuj zde - http://roundel-valley.blog.cz/1011/breeder-s-cup-juivenile-hlasovani#komentare

pro See* a Night v anketě, děkuju moc :)

Ps: Moc pěkný článek :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama