Dalmatin (Dalmatinac, Dalmatian)
Dalmatin je nesobecký a přátelský pes. Není plachý nebo váhající, ani nervózní či agresivní. Je zvědavý na to, co se kolem něho děje. Ke své rodině je velice přítulný.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Dalmatian; čes.: Dalmatin
PŮVOD:
Dalmatin je plemenem, které do naší současnosti přišlo z dávných hlubin věku. Dalmatin má dodnes nejasný původ, který prozatím spočívá jen na domněnkách. Z ilustrací objevených ve starověkých hrobkách faraonů a podobných malbách datovaných do období 16. až 18. století, lze doufat či předpokládat, že Dalmatin existuje již 1000 let. Církevní kronika ze 14. století a z roku 1719 s jistotou podotýká, že Dalmatin má svůj původ ve Středozemí a zvláště v okolí Dalmatinského pobřeží. Dřívější ilustrace plemene můžeme naleznout na obrázcích italských malířů ze 16. století a na freskách v Zaostrogu v Dalmácii, které mohou být datovány přibližně do roku 1710. Práce napsaná Thomasem Bewickem, publikovaná v roce 1792 popisuje kresbu a popis Dalmatina, kterého Bewick přiřazuje ke kočárovým psům. V 18. století tedy byli ve Velké Británii velice populární. Běhali před kočáry a uvolňovali jim cestu. V roce 1959 byl ve studiu Walta Disneye natočen film "101 dalmatinů". Tím Dalmatin získal velkou popularitu. První standard pro Dalmatina byl napsán angličanem jménem Vero Shaw v roce 1882. V roce 1890 byl tento standard přenesený do oficiálního plemenného standardu. Plemenu bylo přiznáno FCI, AKC, KCGB, CKC, ANKC.
POPIS:
Dalmatin je společenský a rodinný pes, který je vhodný pro vycvičení k různým účelům.
Je dobře vyvážený, výrazně skvrnitý, silný, svalnatý a aktivní pes. V liniích je souměrný, není hřmotný ani hrubý, dřívější kočárový pes, schopný velké výdrže, vytrvalosti a rychlosti. Délka těla je v poměru k jeho výšce v kohoutku 10:9. Délka lebky je v poměru k délce jeho čenichu 1:1.
Hlavu má přiměřeně dlouhou. Lebku má plochou, mezi ušima dosti širokou, dobře ohraničenou spánky, s nepatrnou čelní brázdou, zcela bez vrásek. Kůže nosu je u černo tečkované varianty vždy černá, u játrově tečkované varianty je vždy hnědá. Čenich je dlouhý, silný, nikdy jakoby "ustřižený". Nosní most je rovný a paralelní k horní linii lebky. Rty jsou čisté, dobře přiléhající, nesvěšené. Oči má posazené dosti od sebe, jsou středně velké, zakulacené, jasné, s jiskřivým, inteligentním a ostražitým výrazem. U černě tečkovaných psů jsou tmavě hnědé, u játrově zbavených psů jsou světle hnědé. Oční linky jsou u černě tečkovaných psů černé, u játrově tečkovaných psů jsou játrově hnědé. Uši má posazené dosti vysoko, mírně větší, u základu spíše širší, jsou svěšené u hlavy, postupně se zužují ke kulatému bodu. Krk má dosti dlouhý, hezky klenutý, směrem k hlavě se zužuje. Záda má silná a vyrovnaná, s dobře ohraničeným kohoutkem. Hruď je nepříliš široká, avšak hluboká a prostorná, měla by dosahovat k loktům. Boky má úzké. Břicho je směrem k bedrům zřetelně podkasané. Ocas je u základu silný, směrem ke konci se zužuje, není posazený ani příliš, nízko, ani vysoko, dosahuje přibližně k hleznům, v klidu je nesený svěšený, s poslední třetinou nepatrně zatočenou nahoru. Přední končetiny jsou dokonale rovné. Ramena má mírně šikmá, čistá a svalnatá. Lokty má blízko u těla. Zadeček má kulatý, čistý a svalnatý. Tlapky jsou okrouhlé, kompaktní, s dobře klenutými prsty, polštářky má kulaté a pružné. Drápky jsou u černě tečkovaných psů černé nebo bílé, u játrově tečkovaných psů jsou hnědé nebo bílé. Pohyb je obrovsky volný, chůze je silná, hladká, rytmicky akční, s dlouhými kroky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 61 cm.
Fena má v kohoutku 54 až 59 cm.
VÁHA:
Pes váží přibližně 27 až 32 kg.
Fena váží přibližně 24 až 29 kg.
SRST:
Dalmatin má krátkou, hustou, tvrdou a uhlazenou srst. Základní zbarvení je čistě bílé, černě tečkovaná varianta je poseta černými skvrnami, játrově tečkovaná varianta je poseta hnědými skvrnami. Skvrny se nesetkávají, jsou okrouhlé, dobře definované a rozmístěné jak nejlépe to lze. Jejich velikost je přibližně 2 až 3 cm. Skvrny na hlavě, ocasu a na koncích jsou menší, než na zbytku těla.
CHARAKTER:
Dalmatin je nesobecký a přátelský pes. Není plachý nebo váhající, ani nervózní či agresivní. Dobrý hlídač, nebo ochranář z něho tedy nebude. Ve společnosti lidí se cítí moc dobře, je zvědavý na to, co se kolem něho děje. Ke své rodině je velice přítulný. Miluje děti a svému pánovi je velice oddaný.
PÉČE:
Dalmatin má srst, která po celý rok líná. Proto je pravidelně již z jeho těla odstraňujte gumovou masážní rukavicí. Dalmatin potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Občas mu kontrolujte a čistěte ouška a zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Dalmatin se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký a kočárový pes.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 3 - Honiči - příbuzná plemena.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DA
ČÍSLO STANDARDU:
153/ 14. 04. 1999 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
14. 04. 1999

---------------------------
Dandie Dinmont Terier (Dandie Dinmont Terrier)
Dandie Dinmont Terier je báječný přítel, který obohacuje pána i sebe.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Dandie Dinmont Terrier
PŮVOD:
Je vyšlechtěno na bázi starých schettlandských teriérů s visícíma ušima. Roku 1820 plemeno vyšlechtil schettlandský chovatel, farmář D. Davidson, pospaný v románu Waltra Scotta, Marmion, pod jménem Dandie Dunmont. Odtud i název plemene.
POPIS:
Plemeno loveckých psů. V minulosti to byl znamenitý lovec. Jeho nynější název je Dinmont terier. Odlišuje se od většiny teriérů svým dlouhým tělem, širokou lebkou s vyvinutými čelistmi, sytě černým čenichem a dlouhým rozevlátým ocasem. Hlava je mohutná, kulatá, čelo vypouklé. Je ověnčena čepičkou z měkké hedvábné srsti. Oči jsou velké a kulaté, tmavé, posazené nízko a daleko od sebe. Uši jsou přilehlé k hlavě, visící. Ocas je celkem krátký okolo 10 cm, pokrytý srstí tmavšího odstínu než na těle. Vespod srst není tak hustá, je světlejší a nevelký převis přechází ke konci ocasu.
VÝŠKA:
V kohoutku 20 až 28 cm.
VÁHA:
Asi 8,2 až 11 kg.
SRST:
Je přibližně 5 cm dlouhá, směs hebké husté podsady a tvrdší horní srsti. Není tuhá a drátovitá.
Zbarvení:
a). Pepř.
b). Hořčicově žluté.
Jsou přípustné bílé chlupy na hrudníku a bílé špičky prstů.
Bílé tlapy jsou nežádoucí.
CHARAKTER:
Dandie Dinmont Terier je odvážný, věrný a veselý pes. Je to hravý a pracovní teriér. Je nezávislý, velmi inteligentní, odhodlaný a přítulný. Potřebuje přísné vedení. Je báječným přítelem, který těší svého pána. Je to nezávislý a šlechetný pes.
PÉČE:
Má rád dlouhé procházky bez vodítka a fyzickou zátěž. Podle poznámky zkušební chovatelky vyžaduje specefickou péči o srst.
PLEMENO:
FCI III. - Teriéři.
Sekce 2 - Málí teriéři.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DDT
ČÍSLO STANDARDU:
168 / 1990 (Velká Británie)

-----------------------------
Dánská doga (Broholmer)
Dánská doga (Broholmer) je klidný a přátelský pes, je však také velice ostražitý. Má velice dobrý temperament. Musí jevit zřetelné známky velkého sebevědomí.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Broholmer; čes.: Dánská doga
PŮVOD:
Dánská doga (Broholmer) měl své předky již ve středověku, kdy se již jemu podobní psi používali k lovu na vysokou zvěř. O něco později se využívali také jako hlídači velkých statků a panství. Čistokrevně začali být tito psi chováni až na konci 18. století. Díky panskému myslivci, Shestedu of Broholm, se počet těchto psů neustále a znatelně zvyšoval a plemeno po něm bylo také pojmenováno.
Dánská doga (Broholmer) po 2. světové válce téměř vyhynula, okolo roku 1975 se díky skupině nadšených chovatelů začalo znovu aktivně rozšiřovat. Tito chovatelé, za pomoci Dánského kynologického klubu "Dansk Kennel Club", později vytvořili organizaci s názvem "Společnost pro znovuobnovení plemene Broholmer.
POPIS:
Dánská doga (Broholmer) je velký pes, typu mastif, obdélníkového rámce a silné stavby těla. Jeho pohyb vždy prozrazuje sílu. Má mohutné a silné přední končetiny, které jsou pro něj velice charakteristické. Hlavu má mohutnou a širokou. Krk je ponejvíce robustní. Hrudník má široký a hluboký. Hlava je v klidu nesena dosti nízko a ocas je svěšený dolů. Ocas je v klidu jen mírně šavlovitě zatočen, při akci se zvedá, nikdy však nad úroveň zádi. Při vzrušení je hlava nesena výše a ocas stoupá nad linii zad. Délka lebky se stejná, jako délka čumáku. Hlavu má poměrně velkou a širokou, působí mohutným a těžkým dojmem. Lebka je široká a spíše plochá. Stop má nepříliš výrazný. Čenich má plný a černý. Tlamu má mohutnou, v poměru k tělu působí těžkým dojmem a je spíše kratší. Horní a dolní čelist mají stejnou délku. Rty má svěšené, ne však nijak přehnaně. Čelisti má silné, s dobře vyvinutými svaly. Oči jsou kulaté a ne příliš velké, jejich zbarvení je od světlé po tmavě jantarovou, jejich výraz musí prozrazovat velké sebevědomí. Uši má středně velké, vysoko posazené, jsou svěšené a k lícím těsně přiléhající. Krk je silný a svalnatý, s nepatrným lalokem. Horní linie těla je rovná. Kohoutek je silný a dobře vyznačený. Záda jsou vcelku dlouhá. Hrudník je silný a hluboký, s bobře vyvinutými žebry. Ocas je u kořene široký, poměrně nízko posazený, bez vlajky či třásní, je nošený svěšený, při akci se zvedá do vodorovné polohy, upřednostňují se psi, kteří nosí ocas výše, ocas by neměl být nošený nad linií hřbetu, ani zatočen. Přední končetiny jsou silné rovné a mohutné. Ramena i nadloktí jsou dobře svalnatá. Lokty jsou blízko u trupu. Předloktí má rovná a silná. Přední tlapky jsou kulaté a uzavřené. Zadní končetiny jsou silné a svalnaté, při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné. Stehna má silná a svalnatá. Zadní tlapky jsou stejné, jako přední. Kůži má silnou a dobře zbarvenou, celkově je volnější, především pak na krku. Pohyb má vyvážený a rovnoměrný, a poněkud shrbený.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku průměrně 75 cm.
Fena má v kohoutku průměrně 70 cm.
VÁHA:
Pes má hmotnost 50 až 70 kg.
Fena má hmotnost 40 až 60 kg.
SRST:
Dánská doga (Broholmer) má krátkou a dobře přiléhající srst, s hustou podsadou.
Zbarvení je žluté s černou maskou. Zlato červené. Černé. Bílé znaky na hrudi, na tlapkách a na špičce ocasu jsou přípustné.
CHARAKTER:
Dánská doga (Broholmer) je klidný a přátelský pes, je však také velice ostražitý. Má velice dobrý temperament. Musí jevit zřetelné známky velkého sebevědomí.
PÉČE:
Dánská doga (Broholmer)
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Dánská doga (Broholmer) se průměrně dožívá 1 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Hlídací pes a společník.
VYUŽITÍ DNES:
Hlídací pes a společník.
PLEMENO:
FCI II. - Pinčové, knírači a molossoidní plemena.
Sekce 2.1. - Typ mastiff.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BR
ČÍSLO STANDARDU:
315/ 26. 06. 2000 (Dánsko)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
26. 06. 2000

------------------------------
Dánský ohař krátkosrstý (Old Danish Pointing Dog, Gammel Dansk Hřnsehund)
Dánský ohař krátkosrstý je inteligentní, věrný a chápavý pes. Lehce se podrobuje výcviku, je to výborný hlídač.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Old Danish Pointing Dog
PŮVOD:
Dánský ohař krátkosrstý byl vyšlechtěn v Dánsku v 18. století. Vznikl zkříením Španělských krátkosrstých stavěčů, kteří se dostali do Dánska společně s cikány, se psy typu Bloodhoundů. Dodnes o tom svědčí zejména záhyb na krku a výborný čich. Tito honiči se používají jako barváři při hledání postřeleného jelena. Za svoji existenci vděčí Dánský ohař krátkosrstý svému chovateli, Mortenovi Bakovi.
POPIS:
Dánský ohař krátkosrstý je plemenem loveckých psů. Je to nevelký, ale krásný pes, který působí harmonickým a elegantním dojmem. Tělesné rozměry a konstituce umožňují Dánskému ohaři krátkosrstému snadný pohyb i v husté a vysoké trávě. Hlava je poměrně těžká a široká. Krk je silný, s tlustou kůží. Za hranicemi Dánska se plemeno vyskytuje jen zřídka.
VÝŠKA:
Pes má s kohoutku 54 až 60 cm, upřednostňuje se nad 56 cm.
Fena má v kohoutku 50 až 56 cm, upřednostňuje se nad 52 cm.
VÁHA:
Pes váží 30 až 35 kg.
Fena váží 26 až 31 kg.
SRST:
Dánský ohař krátkosrstý má krátkou a hustou srst, na dotek poněkud hrubou. Zbarvení je: bílé s hnědými skvrnami, buď s několika většími nebo s mnoha malými. Odstín hnědé barvy se může lišit, ale upřednostňují se odstíny od sytě hnědé do tmavo-hnědé.
CHARAKTER:
Dánský ohař krátkosrstý je inteligentní, věrný a chápavý pes, který se lehce podrobuje výcviku. Je výborný hlídač, může být použit jako strážní pes.
PÉČE:
Srst potřebuje minimální péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Dánský ohař krátkosrstý se průměrně dožívá 12 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Stopování, vystavování zvěře.
VYUŽITÍ DNES:
Závody loveckých psů, společník.
PLEMENO:
FCI VII. - Ohaři, přinašeči a slídiči.
Sekce 1 - Ohaři.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DKO
ČÍSLO STANDARDU:
281/12.10.1998
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
8.1.1998
