Ostralka štíhlá
Ostralka štíhlá (Anas acuta) je středně velká plovavá kachna z řádu vrubozobých. Samec je výrazně zbarvený: hlava a část krku jsou hnědé, hruď a dolní část krku bílá (úzkým proužkem zasahuje bílé zbarvení dozadu na hlavu), boky a hřbet jsou šedavé, černá střední ocasní pera výrazně prodloužená. Samice je celkově hnědavá; od samice kachny divoké se liší jednobarevnou hlavou bez proužků a tmavošedým zobákem. V letu má černozelené, bíle lemované zrcátko. Hnízdí na jezerech v nížinách a stepích, také v tundře a horách. U nás protahuje na jaře i na podzim, vzácně přezimuje.
V České republice hnízdila ostralka vždy jen ojediněle a nepravidelně, jedinou oblastí pravidelného hnízdění bylo dolní Podyjí, ovšem jen do výstavby Novomlýnských nádrží. Poslední hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1985 u Oder.
Detail hlavy samice
Zrzohlávka rudozobá
Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) je elegantně zbarvená potápivá kachna veliká asi jako březňačka. Samice je sice poměrně nevýrazně hnědá, ale kačer má ve svatebním šatě rezavě červenou hlavu a krk, zobák a nohy karmínově červené (samice má načervenalou jen špičku zobáku). Navíc má kačer na hlavě delší peří, takže jeho hlava vypadá větší, než ve skutečnosti je. Potápky se zdržují spíš na větších rybnících, případně jezerech. Vyžadují bohatší submersní (ponořenou) vegetaci a většinou i bohatší porosty rákosin. Patří spíš mezi vzácnější druhy a je i v rámci Evropy považována za ohrožený druh.
Popis
Zrzohlávka rudozobá je zhruba 53-58 cm dlouhá kachna o hmotnosti kolem jednoho kilogramu a s rozpětím křídel 84-88 cm.
Svatební šat samce se vyznačuje pestrým zbarvením. Výrazná je rezavě hnědá, kraj prodloužených per v chocholce přechází do světlejší zlatožluté. Hruď je černá a boky bílé, na břiše je černý pruh. Samičky jsou šedohnědé s tmavším vrškem hlavy. Mimo sezónu se samec podobá samici, ale lze ho odlišit podle výrazně červeného zobáku a nohou, samice má na zobáku jen načervenalou špičku. V letu je vidět výrazná bílá páska lemující zadní část křídla.
Zrzohlávky se velmi dobře potápějí a vydrží pod vodou až půl minuty. Vzletět dokážou jen po kratším rozběhu. Tok mají nevýrazný a ozývají se jen velmi vzácně vrzavým hlasem.
Rozmnožování
Hnízda bývají umístěna na ostrůvcích, nebo březích či v rákosinách, většinou dobře ukrytá ve vegetaci. Na stavbu bývá použita vegetace a větvičky z okolí a množství, převážně prachového, peří a staví ho pouze samice.
Snůšky se nejčastěji objevují v první polovině května a obsahují 7-12 vajec. Zrzohlávky často kladou vejce i do hnízd jiných kachen, nejčastěji kachny divoké a kopřivky obecné. Vejce má vejčitý až oválný tvar (rozměry cca 55x42 mm), šedožlutá s čerstvá s jemně zelenavým nádechem. Samice snáší jedno denně, na snůšku usedá až po snesení posledního a sedí 26-28 dní. Vzletná jsou mláďata až po dalších osmi týdnech. Pohlavně dospívají již v příštím roce, nejvyšší věk zjištěný ve volné přírodě byl 7 let, ale v zajetí se mohou dožít až 15 let.
Ekologie
Zdržuje se převážně na vodních plochách z části zarostlých rákosinami a s bohatou submersní vegetaci. Vyžadují větší volnou vodní plochu.
Zrzohlávka se živí převážně rostlinnou stravou nejčastěji řasami rodu Chara a ponořenou vegetací. V potravě se místy vyskytují i měkkýši, vodní hmyz a jeho larvy, drobní korýši, potěr, pulci, žáby i malé rybky. Valnou většinu potravy získává zpod vodu potápěním, nebo "panáčkováním" (ponoří jen přední polovinu těla a zadní trčí kolmo nad vodu). Potápí se až do hloubky 2-4 m.
Rozšíření
Zrzohlávka rudozobá má silně mozaikovité rozšíření. Hnízdí v jižní a střední Evropě, Malé a střední Asii. Ve dvacátém století se začal šířit i více na sever a dá se zastihnout i Dánsku, na severu SRN a v jižním Polsku. Zimoviště se nacházejí ve středomoří, převážně v jižní Evropě, ale i na severu Afriky, v Přední Asii a Přední a Zadní Indii.
Jedinci z Česka zimují převážně v jižní Francii.
Rozšíření v ČR
Pravidelně v Česku hnízdí pouze na jižní Moravě a v jižních Čechách. Početnost populace kolísá a místy se šíří i do jiných oblastí (Pardubicko, střední Morava,Poodří). Pravidelně hnízdí například na Českobudějovicku, Třeboňsku a v okolí Lednice. V posledních letech populace zrzohlávky početně rostou a v ČR hnízdí odhadem až 250 párů.
Kačka strakatá
Kačka strakatá (též kačka pestrá nebo kachna strakatá; Histrionicus histrionicus - z latinského histrio = herec) je malý druh vrubozobého ptáka a jediný žijící zástupce rodu Histrionicus.
Dorůstá 38-45 cm a váží 526-675 g, samci jsou převážně břidlicově modří s kaštanově hnědými boky a několika bílými pruhy. Samice jsou méně výrazné, převážně šedohnědé. Obě pohlaví pak mají výraznou bílou skvrnu po stranách hlavy.
Hnízdí u chladných, rychle tekoucích toků na severozápadě a severovýchodě Severní Ameriky, Islandu, v Grónsku a východní Asii. Je tažná, zimuje převážně na skalnatých pobřežích Tichého a Atlantského oceánu a vzácně zaletuje též na území západní a střední Evropy.
Po potravě, kterou tvoří měkkýši, korýši a vodní hmyz, pátrá pod vodou. Pohlavně dospívá ve věku 2 let a je sezonně monogamní. Do hnízda, které bývá skryté v husté vegetaci, klade 5-8 vajec, na kterých sedí 27-29 dnů. Mláďata jsou pak opeřena ve věku 40-50 dnů.
Dva samci (uprostřed) a samice