close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Orlové

5. listopadu 2010 v 16:46 |  Obratlovci

Orel klínoocasý

Orel klínoocasý (Aquila audax) je velký dravec z čeledi jestřábovitých.
V letu (všimněte si výrazného klínovitého ocasu)
Jedná se o největšího dravce Austrálie a vůbec jednoho z největších druhůorlů, který dorůstá průměrné délky 1,2 m a v rozpětí křídel měří 2,5 m. Je celý převážně tmavě hnědý, jeho charakteristickým znakem je přitom klínovitý ocas, který je dobře patrný za letu.
Vyskytuje se na rozsáhlém území Austrálie, zasahuje i na území Tasmániea Nové Guiney. K životu přitom preferuje otevřené krajiny, kde má vhodné podmínky k lovu.
Svou kořist většinou loví na zemi. Živí se zejména savci, v mnoha oblastech jeho areálu rozšíření tvoří hlavní složku potravy zající a králíci, požírá však i celou řadu dalších obratlovců, nepohrdne ani mršinou. Několikrát byl zaznamenán i při útoku na živočichy mnohem větší velikosti, než je on sám - nejčastěji na klokany a kozy.
Hnízdo si staví na stromech z větví ve výšce 1 - 30 m. Samice klade obvykle 2 vejce, na kterých sedí po dobu zhruba 45 dnů střídavě oba rodiče. Ty svá mláďata krmí dalších 6 měsíců po vylíhnutí.
Orel klínoocasý na mršině klokana

Orel královský

Orel královský (Aquila heliaca) je velký dravec z čeledi krahujcovitých. Podobá se orlu skalnímu (Aquila chrysaetos), má však kratší ocas a stejnoměrně široká křídla. Dospělí ptáci jsou velmi tmaví, se zlatavým zátylkem (světlejším než u orla skalního) a bílými skvrnami na ramenou. Spodní křídelní krovky jsou velmi tmavé (černé), ocas hustě proužkovaný s černým pruhem na konci. Mladí ptáci jsou pískově hnědí, s čárkovanou hrudí, kontrastující se světlým břichem. Vnitřní ruční letky tvoří světlé pole v křídle, ocas je tmavý. V Evropě hnízdí vzácně na jihu a jihovýchodě v lesích nebo stepích.
V České republice se vzácně objevoval v hnízdním období již dříve, hnízdění bylo poprvé prokázáno v roce 1997 na Břeclavsku. Od té doby zde hnízdí pravidelně až tři páry. Možné je také hnízdění v Bílých Karpatech. Nárůst počtu pozorování v přilehlých okresech naznačuje možnost další kolonizace. Šest pozorování bylo zaznamenáno v širším okolí Tovačova na Přerovsku.
Impeagle.JPG

Orel křiklavý

Orel křiklavý (Aquila pomarina) je velký dravec z čeledi krahujcovitých. Podobá se orlu volavému, v letu má však kratší, méně výrazné prsty. Dospělí ptáci jsou shora i zespoda tmaví se světlým předloktím a hlavou. U kořene ručních letek je malá výrazná bílá skvrna, svrchní ocasní krovky jsou bělavé. Mladí ptáci mají bílé špičky křídelních krovek a malou rezavou skvrnu v týle.
Silueta orla křiklavého
V České republice byl v 19. století téměř vyhuben. Ve 20. století hnízdil pravidelně pouze na Šumavě, ke konci tohoto století vymizel i tam. Po roce 2000 bylo možné hnízdění zaznamenáno v Bílých Karpatech a na Ostravsku.
Dospělý orel křiklavý v letu

Orel skalní

Orel skalní (Aquila chrysaetos) je jedním z největších terestricky žijících orlů na severní polokouli a hned po orlovi mořském největší dravec žijící v České republice. Má velký areál rozšíření - obývá Severní Ameriku, Evropu, Asii a severní Afriku.

Popis

  • Délka těla: 80-90 cm
  • Rozpětí křídel: 195-220 cm
  • Hmotnost: 2,8 - 4,5 kg
Orel skalní je robustní pták s dlouhým ocasem, velkými a silnými spáry, silným zobákem a širokými křídly, které mají mezi letkami mezery pro dosažení vyššího vztlaku při vznášení. Zbarvení a velikost se viditelně liší podle několika poddruhů (viz níže). Podobně jako u mnoha jiných dravců jsou i u orla skalního samice výrazně větší nežsamci. Zbarvení peří se pohybuje od černohnědé po tmavě hnědou se zlatým odstínem na temeni hlavy a zátylku, díky kterému získal i svůj anglický název zlatý orel (Golden Eagle). Hřbet bývá také obvykle světlejší než břišní část těla. Pohlaví se vzájemně od sebe zbarvením neliší. Mladí ptáci mají světlá pera na křídlech a při kořeni ocasu, které jim mizí až v pátém roce života.

Chování

Orel skalní je obyvatelem hornatých oblastí, polopouští, luk nebo polí. Je částečně tažný, v Česku jej můžeme vzácně spatřit od ledna do května, kdy odlétá na svá hnízdiště. Zde se zdržuje až do září a k nám se znovu vrací vříjnu. Patří k agresivnějším druhům.
Nijak zvlášť se hlasově neprojevuje, při letu občas vydává jemné hvízdání.

Potrava

Při hledání potravy se orel skalní vznáší ve velké výšce a bedlivě prohlíží terén pod sebou. Má velice dobrý zrak a svou kořist může spatřit i na velkou vzdálenost. Když se tak stane, začne se pomalu snášet dolů a svou nic netušící oběť uchopí do silných spárů a většinou vynese na vyvýšené místo. Silným zobákem ji poté rozporcuje a natrhá na menší kousky, které konzumuje. Velice často loví v párech, přičemž využívá vzájemné spolupráce. Jeho potravou se nejčastěji stávají svišti, zajíci, myši, lasice, lišky, mladí jeleni, občas i malí až středně velcí ptáci. Během zimního období, kdy je nedostatek potravy, se často přiživuje i mršinami.

Rozmnožování

Hnízdo orla skalního
Hnízdí v Alpách a v severní a jižní Evropě. Na stromech nebo skalách si buduje mohutné hnízdo, ke kterému se vrací každým rokem, přičemž ho vždy o něco zvětší. Hnízdo je až 2 metry široké a zhruba jeden 1 m vysoké a staví si jej ze silných větví a vystýlá jej rostlinami nebo trávou. Hnízdo postavené na stromech slouží až na období, kdy orli hnízdí, hned několika menším ptákům a savcům jako úkryt, ačkoli se po několika letech většinou pod masivní tíhou větví propadá.
Dvoutýdenní mládě
Hnízdní období trvá od června do září (často se ale mění podle lokalit). Samice klade dvě bílá vejce, na kterých sedí zhruba 45 dnů. Mláďata jsou čistě bílá, postupně jim přibývá černé skvrnění a létat a vyhledávat potravu začínají až po 50 dnech života. Ve většině případů přežije jen jedno, starší a silnější mládě, které nepustí mladší k potravě nebo jej dokonce vystrčí z hnízda ven. Úmrtnost mláďat je nejvyšší týden po narození a prvního měsíce života se dožije jen poměrně malé množství. V přírodě se může orel skalní dožít i více než 26 let.
Orel skalní

Orel stepní

Orel stepní (Aquila nipalensis) je středně velký orel s rozpětím křídel 165 - 190 cm, dorůstá délky 62 - 74 cm. Váží 1,5 - 3,5 kg. Vyskytuje se ve dvou barevných formách - světlé a tmavé. Dožívá se věku 50 - 60 let.
V minulosti byl jako orel stepní také nazýván orel okrový s latinským označením Aquila rapax. Nyní bylo zjištěno, že se jedná o dva odlišné druhy, přičemž hovoří-li se o orlu stepním, který se vyskytuje v jihovýchodní Evropě, jedná se vždy o druh Aquila nipalensis.
Hnízdění - v Evropě se vyskytuje jen v jižních stepních oblastech Ruska. Hnízdí též v Africe, střední Asii, Arábii, Indii, Mongolsku a Číně. Vzácně zalétá do České republiky. Snáší maximálně tři vejce, na kterých sedí samice i samec 40 - 50 dní.
Potrava - je méně obratný než ostatní orli. Živí se menšími savci dosahující velikosti králíka, zejména sysly, podle nichž se řídí i jeho migrace. Chytá také ptáky a hmyz. Živí se i mršinami a též krade úlovky ostatním dravcům.
Orel stepní je částečně tažný pták.
Orel stepní v ZOO Olomouc

Orel volavý

Orel volavý (Aquila clanga) je středně velký orel z čeledi jestřábovitých. 

Popis

Velmi se podobá orlu křiklavému, se kterým bývá často zaměňován, ale je větší a tmavší. Na orla má malou hlavu. Rozpětím jeho křídel je mezi 155 a 185 cm. Samice váží od 2150 do 3200 g a samec 1600 až 2000 g. Jeho délka je 60-70 cm.
Orel volavý v Bharatpuru, Rádžasthán, Indie

Orel Wahlbergův

Orel Wahlbergův (Aquila wahlbergi) je středně velký dravec pojmenovaný po švědském přírodovědci Johanu Augustu Wahlbergovi. Dorůstá 55-60 cm, v rozpětí křídel měří 130-160 cm a váží 450-1400 g. Má proměnlivé zbarvení, jsou známí jak světlí, tak tmaví jedinci, kteří jsou běžnější a jejichž opeření je převážně tmavě hnědé. Žije v lesích na rozsáhlém území subsaharské Afriky a náleží přitom k nejhojnějším africkým orlům. Je částečně tažný. Loví plazy, malé savce a ptáky. Relativně malé hnízdo z větví staví vysoko na stromech a následně do něj klade obvykle jediné vejce, na kterém sedí 24-45 dnů.
Orel Wahlbergův v Krugerově národním parku

Orel bělohlavý

Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus) je velký dravý pták z čeledi jestřábovitých s typickou bílou hlavou, žlutým mohutným zobákem a žlutýma nohama. Orel bělohlavý je čtvrtým největším orlem na světě. Mladí jedinci jsou celí tmaví, hlava zbělá až v dospělosti. Orel bělohlavý je symbolem USA od roku 1948, které ho mají ve svém státním znaku.

Rozměry

Dorůstají délky 71 až 96 cm, hmotnosti 3 až 6,3 kg a rozpětí křídel 168 až 244 cm.

Výskyt

Kanada, USA kromě větší části Aljašky. Dříve byl hojný na všech pobřežích Severní Ameriky od mořských útesů až po lesy na březích velkých jezer a řek od Aljašky až po Floridu. Přestože tento celosvětový symbol síly patří stále mezi ohrožené druhy, jeho stavy pomalu rostou. Prudký pokles jeho počtu zavinily především pesticidy, ale také nepovolený lov.

Potrava

Orli se živí rybami, které loví těsně pod hladinou. Příležitostně napadají i ptáky, například plameňáky. Drápy orlů jsou tak silné a ostré, že jejich stisk stačí k usmrcení kořisti, ale stává se, že se zabodnou příliš hluboko a orel hned nedokáže uvolnit sevření. Tehdy se může stát, že jej příliš velká ryba stáhne do vody. Jinak loví převážně lososy a sledě .

Rozmnožování

Orel bělohlavý
Orel bělohlavý má hnízdo umístěné na zemi, na římsách nebo na stromě. Hnízdo je sestavené z mohutných klacíků a větví. Může dosahovat výšky až 4 m a v průměru 2,5 m. Orli žijí v trvalých párech, přičemž samička je vždycky větší a těžší. Rozmnožuje se v přímořských oblastech.
Samice snáší 1 až 3 bílá vejce, sedí na nich 41 až 46 dní a mláďata vylétají po 10 až 11 týdnech.
Orel bělohlavý

Orel jasnohlasý

Orel jasnohlasý (Haliaeetus vocifer) je velký druh orla. 

Popis

Samice orla jasnohlasého váží obvykle 3,2-3,6 kg, zatímco samci pouze 2-2,5 kg. Rozpětí křídel u samců se pak pohybuje kolem 2 m a u samic kolem 2,4 m. Délka u obou pohlaví činí 63-75 cm. Je velmi charakteristicky zbarven, převážně černě se světlým ocasem, hrudí, zátylkem a hlavou s výjimkou žlutého zobáku s tmavým koncem. Žlutého zbarvení jsou také končetiny.

Rozšíření

Je stále relativně běžným druhem v blízkosti sladkovodních jezer, nádrží a řek na téměř celém území subsaharské Afriky.

Potrava

Orel jasnohlasý při lovu
Orel jasnohlasý se živí převážně rybami, které za letu z pozorovatelny chytá do svých silných pařátů a následně se s nimi vrací zpět na vyvýšené místo, kde ji postupně konzumuje. Občas loví i ryby těžší než 1,8 kg, v takovýchto případech je však pro orla příliš těžká, a tak ji pod vodní hladinou musí dotáhnout až ke břehu. Někdy se též stává, že je kořist natolik velká, že orla, který ji urputně drží, stáhne do vody a ten pak musí doplavat až ke břehu.
Kromě ryb se však v jeho potravě objevují také malí vodní ptáci, želvy, mladíkrokodýli, plameňáci a mršiny.

Rozmnožování

Orel jasnohlasý hnízdí během období sucha. S jedním partnerem přitom setrvává po celý život a společně s ním často využívá střídavě několik stejných hnízd hned několik let za sebou. V konečném stádiu může být proto jedno hnízdo až 2 m široké a 1,2 m vysoké. Staví je přitom vysoko na stromech z větví a z jiných kusů dřeva.
Samice klade 1-3 bílých vajec s řídkým rudým skvrněním, na kterých sedí po dobu 42-45 dní. Mláďata se často líhnou v intervalu několik dnů a tak se stává, že nejstarší jedinec zabije své nejmladší sourozence. Plně opeřena jsou mláďata po 70-75 dnech.
Orel jasnohlasý
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 unmoving unmoving | Web | 19. června 2015 v 8:34 | Reagovat

půjčky litoměřice :-D

2 cookout cookout | Web | 22. června 2015 v 23:51 | Reagovat

nebankovní půjčky bez zástavy ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama