close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Morčáci, Poláci

4. listopadu 2010 v 17:04 |  Obratlovci

Morčák bílý

Morčák bílý (Mergellus albellus) je malá kachna z řádu vrubozobých. V mnohém je podobnější hoholům než morčákům. Samec ve svatebním šatu je převážně bílý, s jemnou černou kresbou na hlavě a bocích, černou maskou před okem a kolem oka, v letu má černá křídla s oválnou bílou skvrnou. Samice, samci v prostém šatu a mládí ptáci jsou hnědošedí, s kaštanově hnědým čelem a temenem a s bílými tvářemi. Hnízdí v severských lesích v blízkosti jezer nebo řek, v České republice každoročně nehojně přezimuje.
Morčák bílý, nahoře samec, dole samice
Morčák bílý, nahoře samec, dole samice

Morčák velký

Morčák velký (Mergus merganser) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití s rozsáhlým areálem rozšíření. Hojně se vyskytuje na velkém území Evropy, Asie a Severní Ameriky (viz mapka níže).

Popis

  • Délka těla: 58 - 80 cm
  • Rozpětí křídel: 100 cm
  • Hmotnost: 1100 - 2000 g
Samec
Morčák velký je o něco větší než kachna divoká. Má dlouhé tělo, velkou hlavu a tenký, na konci zahnutý zobák s pilovitými okraji pro lepší uchopení kořisti.
Ve svatebním šatě má samec lesklou, tmavě zelenou hlavu, šedozelený hřbet, sněhově bílé boky a červené končetiny a zobák.
Samice není zdaleka tak výrazně zbarvena, ale i přesto působí půvabným dojmem hlavně díky odstávajícím perům v týle, které nejsou u samce tak nápadné. Je celá šedá s hnědou hlavou a stejně jako samec má červený zobák a končetiny. Po zbytek roku jsou obě pohlaví zbarvena stejně.

Chování

Morčáka velkého nalezneme na jezerech a pomalu tekoucích řekách, velice často bývá chován jako okrasný pták v parkových jezírcích. Je částečně tažný, jedinci ze severoevropských oblastí na zimu migrují do střední a jižní Evropy, kde se zdržují od listopadu do března.
Mimo období rozmnožování se nijak neozývá, tokající samec však vydává hluboké "kerr kerr".
Morčák je skvěle přizpůsoben k lovu ryb, dokáže poměrně rychle plavat i v 3 metrových hloubkách a k jejich lepšímu uchopení má skvěle přizpůsobený zobák (viz popis). Jeho potravou se občas stávají i jiní vodní živočichové, nejčastěji měkkýši, korýši nebo slávky; pro mláďata je hlavní složkou potravy vodní hmyz.
Hnízdí od dubna do května a nejčastěji zahnizďuje v dutinách stromů, pod loděnicemi, na skalách nebo ve velkých dřevěných budkách. Ročně klade 6 až 17 vajec, na kterých sedí po dobu 30 - 35 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 24 - 48 dnech života a plně se osamostatňují ve věku 60 - 70 dní.
Morčák velký (samice)

Morčák chocholatý

Morčák chocholatý (Lophodytes cucullatus) je malá potápivá kachna a jediný žijící zástupce rodu Lyphodytes.
Morčák chocholatý dorůstá 40 - 49 cm, váží 540 - 680 g a je vůbec nejmenším a jedním z nejpestřeji zbarvených severoamerických druhů morčáků. S výjimkou velikosti je jeho spolehlivou charakteristikou velký hřeben na temeni hlavy, díky kterému získal i svůj název v mnoha světových jazycích. Dospělí samci mají na hřebeni nápadnou velkou bílou skvrnu, celou hlavu a zobák mají jinak černý, hřbet a ocas převážně tmavý a boky kaštanově hnědé. U dospělých samic je hřeben mnohem méně nápadný a rudý a na rozdíl od samce má zbývající část hlavy a tělo šedohnědé.
K hnízdění preferuje morčák chocholatý bažiny a hustě zarostlé rybníky na severu Spojených států a v jižní Kanadě. Přes zimu, kterou tráví obvykle v jižnějších oblastech od svého hnízdního areálu rozšíření, vyhledává mělké, sladkovodní a poloslané zátoky, ústí, rybníky a jezera. Již několikrát byl zaznamenán také na evropském kontinentě, většinou se však jednalo o volně žijící jedince uprchlé z chovů.
Morčák chocholatý se umí skvělé potápět, čehož využívá zvláště při lovu kořisti, kterou tvoří především menší ryby, korýši a vodní hmyz. Během období rozmnožování se sdružuje do párů, které se rozpadají krátce po nakladení vajec. Stejně jako ostatní morčáci hnízdí obvykle ve stromových dutinách v těsné blízkosti vody, často využívá např. opuštěné dutiny morčáka velkého. Ročně mívá jednu snůšku obsahující 7 - 15 vajec, na kterých sedí přibližně po dobu 4 týdnů. Mláďata opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí.
Morčák chocholatý je pro svůj pestrý vzhled častým chovancem zoologických zahrad po celém světě. V České republice jej můžeme zahlédnout v ZOO Dvůr Králové, Plzeň a Ohrada.
Morčák chocholatý - samec
Morčák chocholatý - samec

Polák chocholačka

Polák chocholačka (Aythya fuligula) je středně velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití rozšířený v Evropě a Asii. 

Popis

  • Délka těla: 40 - 47 cm
  • Rozpětí křídel: 72 cm
  • Hmotnost: 500 - 1400 g
Polák chocholačka je o něco menší než kachna divoká. Má poměrně dlouhé tělo, kulatou hlavu a plochý a dlouhý zobák. Samec je svým charakteristickým zbarvením ve svatebním šatě naprosto nezaměnitelný. Je leskle černý s bílými boky, modrošedým zobákem s černým koncem a charakteristickou chocholkou, díky které získal druh i svůj název. V prostém šatě, který má od léta do podzimu, je matně černý s šedohnědými boky. Samice je tmavě hnědá, boky má o něco světlejší a velice obtížně ji můžeme rozeznat od samic jiných druhů poláků.

Chování

Polák chocholačka preferuje rybníky, jezera, řeky a mořské břehy s dostatečně hustým porostem, v zimě se často objevuje na parkových jezírcích. Během jara a léta žije obvykle samostatně, na konci podzimu a na zimu se však obvykle sdružuje do větších hejn. Je částečně tažný, v Česku se vyskytuje celoročně.
Stejně jako ostatní poláci se umí i tento polák výborně potápět i do více jak 5 metrových hloubek, kde požírá drobné měkkýše, vodní hmyz a občas i některé vodní rostliny.
Hnízdí od května do srpna. Pozoruhodný tok, při kterém pár vzájemně dvoří a potápí, probíhá ve vodě. Do dobře ukrytého hnízda samice klade 3 až 20 vajec olivově zelených vajec, na kterých sedí 23 až 28 dní. Mláďata se plně osamostatňují po 45 až 50 dnech života.

Výskyt a početnost v ČR

V České republice je polák chocholačka stále hojnou plovavou kachnou, ačkoli se její stavy pomalu snižují především díky úbytku jejího přirozeného biomu a masivnímu znečistění vod.
Samec (nahoře) a samice
Samec (nahoře) a samice

Polák kaholka

Polák kaholka (Aythya marila) je středně velký druh potápivé kachny z řádu vrubozobých. Má dosti velkou, kulatou hlavu. Samci se podobají poláku chocholačce, mají však jemně šedobíle vlnkovaný hřbet a na zobáku černý jen jeho nehet. Samice se liší hnědošedými boky, jen o něco tmavším hřbetem a výrazným bílým pruhem kolem zobáku. Hnízdí na pobřeží moře nebo na jezerech v horách a tundře. V České republice zřídka protahuje od listopadu do dubna.
Polák kaholka (vlevo samice, vpravo samec)
Polák kaholka (vlevo samice, vpravo samec)

Polák malý

Polák malý (Aythya nyroca) je malá potápivá kachna.
Nejmenší polák, dorůstá přibližně 39 - 43 cm, váží 410 - 650 g a v rozpětí křídel měří 60 - 67 cm. Dospělý samec je kaštanově hnědý s tmavějším hřbetem a křídly a bílými okraji křídel, na břiše má velkou bílou skvrnu, díky které jej můžeme snadno rozeznat od podobných samic poláka chocholačky. Samice se podobá samci, v porovnání s ním má však jednotvárnější zbarvení a tmavé oči.
Polák malý hnízdí v jižní, východní a střední Evropě a v jižní a západní Asii. Je převážně tažný, na zimu se hromadně stahuje do jižní Evropy, na sever afrického kontinentu, ke Kaspickému moři a do jihovýchodní Asie. V posledním století se početnost poláka malého na území České republiky silně snížila, v současné době již náleží k jednomu z našich nejvzácnějších poláků. Ročně na našem území hnízdí maximálně 3 páry a zimuje 1 - 5 jedinců.
Polák malý se vyskytuje většinou v párech nebo v menších hejnech, často i ve společnosti jiných druhů potápivých kachen, převážně poláků a zrzohlávek. Často se potápí, před potopením provádí pro poláky charakteristický výskok. Požírá převážně vodní rostliny a drobné vodní živočichy, zejména vodní hmyz, měkkýše a malé rybky.
Hnízdí v blízkosti hlubších jezer a močálu. Hnízdo staví na zemi v hustém porostu a během května až června do něj klade 7 - 12 světle žlutých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 25 - 28 dní. O vylíhlá mláďata pečuje pouze samice.
Dvojice poláků malých (vpravo samec, vlevo samice).
Dvojice poláků malých (vpravo samec, vlevo samice)

Polák velký

Polák velký (Aythya ferina) je hojně rozšířená potápivá kachna. 

Popis

Patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 - 49 cm, váží 550 - 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 - 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.

Rozšíření a početnost

Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a Asie a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500 - 3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do jižní a západní Evropy. Společně s polákem chocholačkou je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Početně na našem území hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v České republice zimuje přibližně 3 - 7 000 jedinců a hnízdí zhruba 10 - 20 000 párů, od druhé poloviny 20. století se však počet hnízdících párů na našem území viditelně snižuje.

Etologie

Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, vodní rostliny, malé druhy rybek a jiné menší obratlovce, nad vodou vyhledává převážně vodní hmyz, semena a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým "víju" a samice chraplavým "karr karr".
Hnízdo v podobě nehluboké jamky v zemi si buduje převážně v porostech rákosů a ostřic. Ročně do něj klade průměrně 6 - 12 světle žlutých vajec, na kterých sedí přibližně 23 - 28 dní. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a pohlavně dospívají kolem druhého roku života. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 8 let, v zajetí žije i déle.
Soubor:Aythya ferina (Marek Szczepanek).jpg
Polák velký - samec

Polák proužkozobý

Polák proužkozobý (Aythya collaris) je severoamerický druh potápivé kachny z řádu vrubozobých. Na první pohled připomíná poláka chocholačku, má však nápadně velkou, na konci temene zašpičatělou hlavu a břidlicově šedý zobák s výrazným bílým proužkem před černou špičkou. V letu má šedé (ne bílé) letky. Dospělý samec má šedé boky, bílý je jen pruh na jejich přední části. Samice je od jiných poláků nejlépe rozlišitelná podle tvaru hlavy a zbarvení zobáku. U mladých ptáků bílý proužek na špičce zobáku chybí. Hnízdí v Severní Americe, občas zalétá do Evropy. Výjimečně zalétl také do České republiky - v dubnu 2006 byl samec zjištěn v jižních Čechách a v květnu 2007 opět samec na rybnících u Tovačova.
Samice poláka proužkozobého - všimněte si nápadného tvaru hlavy a bílého proužku na zobáku
Polák proužkozobý, samec
Polák proužkozobý, samec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama