Morčák bílý
Morčák bílý (Mergellus albellus) je malá kachna z řádu vrubozobých. V mnohém je podobnější hoholům než morčákům. Samec ve svatebním šatu je převážně bílý, s jemnou černou kresbou na hlavě a bocích, černou maskou před okem a kolem oka, v letu má černá křídla s oválnou bílou skvrnou. Samice, samci v prostém šatu a mládí ptáci jsou hnědošedí, s kaštanově hnědým čelem a temenem a s bílými tvářemi. Hnízdí v severských lesích v blízkosti jezer nebo řek, v České republice každoročně nehojně přezimuje.
Morčák bílý, nahoře samec, dole samice
Morčák velký
Morčák velký (Mergus merganser) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití s rozsáhlým areálem rozšíření. Hojně se vyskytuje na velkém území Evropy, Asie a Severní Ameriky (viz mapka níže).
Popis
- Délka těla: 58 - 80 cm
- Rozpětí křídel: 100 cm
- Hmotnost: 1100 - 2000 g
Samec
Morčák velký je o něco větší než kachna divoká. Má dlouhé tělo, velkou hlavu a tenký, na konci zahnutý zobák s pilovitými okraji pro lepší uchopení kořisti.
Ve svatebním šatě má samec lesklou, tmavě zelenou hlavu, šedozelený hřbet, sněhově bílé boky a červené končetiny a zobák.
Samice není zdaleka tak výrazně zbarvena, ale i přesto působí půvabným dojmem hlavně díky odstávajícím perům v týle, které nejsou u samce tak nápadné. Je celá šedá s hnědou hlavou a stejně jako samec má červený zobák a končetiny. Po zbytek roku jsou obě pohlaví zbarvena stejně.
Chování
Morčáka velkého nalezneme na jezerech a pomalu tekoucích řekách, velice často bývá chován jako okrasný pták v parkových jezírcích. Je částečně tažný, jedinci ze severoevropských oblastí na zimu migrují do střední a jižní Evropy, kde se zdržují od listopadu do března.
Mimo období rozmnožování se nijak neozývá, tokající samec však vydává hluboké "kerr kerr".
Morčák je skvěle přizpůsoben k lovu ryb, dokáže poměrně rychle plavat i v 3 metrových hloubkách a k jejich lepšímu uchopení má skvěle přizpůsobený zobák (viz popis). Jeho potravou se občas stávají i jiní vodní živočichové, nejčastěji měkkýši, korýši nebo slávky; pro mláďata je hlavní složkou potravy vodní hmyz.
Hnízdí od dubna do května a nejčastěji zahnizďuje v dutinách stromů, pod loděnicemi, na skalách nebo ve velkých dřevěných budkách. Ročně klade 6 až 17 vajec, na kterých sedí po dobu 30 - 35 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 24 - 48 dnech života a plně se osamostatňují ve věku 60 - 70 dní.
Morčák chocholatý
Morčák chocholatý (Lophodytes cucullatus) je malá potápivá kachna a jediný žijící zástupce rodu Lyphodytes.
Morčák chocholatý dorůstá 40 - 49 cm, váží 540 - 680 g a je vůbec nejmenším a jedním z nejpestřeji zbarvených severoamerických druhů morčáků. S výjimkou velikosti je jeho spolehlivou charakteristikou velký hřeben na temeni hlavy, díky kterému získal i svůj název v mnoha světových jazycích. Dospělí samci mají na hřebeni nápadnou velkou bílou skvrnu, celou hlavu a zobák mají jinak černý, hřbet a ocas převážně tmavý a boky kaštanově hnědé. U dospělých samic je hřeben mnohem méně nápadný a rudý a na rozdíl od samce má zbývající část hlavy a tělo šedohnědé.
K hnízdění preferuje morčák chocholatý bažiny a hustě zarostlé rybníky na severu Spojených států a v jižní Kanadě. Přes zimu, kterou tráví obvykle v jižnějších oblastech od svého hnízdního areálu rozšíření, vyhledává mělké, sladkovodní a poloslané zátoky, ústí, rybníky a jezera. Již několikrát byl zaznamenán také na evropském kontinentě, většinou se však jednalo o volně žijící jedince uprchlé z chovů.
Morčák chocholatý se umí skvělé potápět, čehož využívá zvláště při lovu kořisti, kterou tvoří především menší ryby, korýši a vodní hmyz. Během období rozmnožování se sdružuje do párů, které se rozpadají krátce po nakladení vajec. Stejně jako ostatní morčáci hnízdí obvykle ve stromových dutinách v těsné blízkosti vody, často využívá např. opuštěné dutiny morčáka velkého. Ročně mívá jednu snůšku obsahující 7 - 15 vajec, na kterých sedí přibližně po dobu 4 týdnů. Mláďata opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí.
Morčák chocholatý je pro svůj pestrý vzhled častým chovancem zoologických zahrad po celém světě. V České republice jej můžeme zahlédnout v ZOO Dvůr Králové, Plzeň a Ohrada.
Morčák chocholatý - samec
Polák chocholačka
Polák chocholačka (Aythya fuligula) je středně velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití rozšířený v Evropě a Asii.
Popis
- Délka těla: 40 - 47 cm
- Rozpětí křídel: 72 cm
- Hmotnost: 500 - 1400 g
Polák chocholačka je o něco menší než kachna divoká. Má poměrně dlouhé tělo, kulatou hlavu a plochý a dlouhý zobák. Samec je svým charakteristickým zbarvením ve svatebním šatě naprosto nezaměnitelný. Je leskle černý s bílými boky, modrošedým zobákem s černým koncem a charakteristickou chocholkou, díky které získal druh i svůj název. V prostém šatě, který má od léta do podzimu, je matně černý s šedohnědými boky. Samice je tmavě hnědá, boky má o něco světlejší a velice obtížně ji můžeme rozeznat od samic jiných druhů poláků.
Chování
Polák chocholačka preferuje rybníky, jezera, řeky a mořské břehy s dostatečně hustým porostem, v zimě se často objevuje na parkových jezírcích. Během jara a léta žije obvykle samostatně, na konci podzimu a na zimu se však obvykle sdružuje do větších hejn. Je částečně tažný, v Česku se vyskytuje celoročně.
Stejně jako ostatní poláci se umí i tento polák výborně potápět i do více jak 5 metrových hloubek, kde požírá drobné měkkýše, vodní hmyz a občas i některé vodní rostliny.
Hnízdí od května do srpna. Pozoruhodný tok, při kterém pár vzájemně dvoří a potápí, probíhá ve vodě. Do dobře ukrytého hnízda samice klade 3 až 20 vajec olivově zelených vajec, na kterých sedí 23 až 28 dní. Mláďata se plně osamostatňují po 45 až 50 dnech života.
Výskyt a početnost v ČR
V České republice je polák chocholačka stále hojnou plovavou kachnou, ačkoli se její stavy pomalu snižují především díky úbytku jejího přirozeného biomu a masivnímu znečistění vod.
Samec (nahoře) a samice
Polák kaholka
Polák kaholka (Aythya marila) je středně velký druh potápivé kachny z řádu vrubozobých. Má dosti velkou, kulatou hlavu. Samci se podobají poláku chocholačce, mají však jemně šedobíle vlnkovaný hřbet a na zobáku černý jen jeho nehet. Samice se liší hnědošedými boky, jen o něco tmavším hřbetem a výrazným bílým pruhem kolem zobáku. Hnízdí na pobřeží moře nebo na jezerech v horách a tundře. V České republice zřídka protahuje od listopadu do dubna.
Polák kaholka (vlevo samice, vpravo samec)
Polák malý
Polák malý (Aythya nyroca) je malá potápivá kachna.
Nejmenší polák, dorůstá přibližně 39 - 43 cm, váží 410 - 650 g a v rozpětí křídel měří 60 - 67 cm. Dospělý samec je kaštanově hnědý s tmavějším hřbetem a křídly a bílými okraji křídel, na břiše má velkou bílou skvrnu, díky které jej můžeme snadno rozeznat od podobných samic poláka chocholačky. Samice se podobá samci, v porovnání s ním má však jednotvárnější zbarvení a tmavé oči.
Polák malý hnízdí v jižní, východní a střední Evropě a v jižní a západní Asii. Je převážně tažný, na zimu se hromadně stahuje do jižní Evropy, na sever afrického kontinentu, ke Kaspickému moři a do jihovýchodní Asie. V posledním století se početnost poláka malého na území České republiky silně snížila, v současné době již náleží k jednomu z našich nejvzácnějších poláků. Ročně na našem území hnízdí maximálně 3 páry a zimuje 1 - 5 jedinců.
Polák malý se vyskytuje většinou v párech nebo v menších hejnech, často i ve společnosti jiných druhů potápivých kachen, převážně poláků a zrzohlávek. Často se potápí, před potopením provádí pro poláky charakteristický výskok. Požírá převážně vodní rostliny a drobné vodní živočichy, zejména vodní hmyz, měkkýše a malé rybky.
Hnízdí v blízkosti hlubších jezer a močálu. Hnízdo staví na zemi v hustém porostu a během května až června do něj klade 7 - 12 světle žlutých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 25 - 28 dní. O vylíhlá mláďata pečuje pouze samice.
Dvojice poláků malých (vpravo samec, vlevo samice)
Polák velký
Polák velký (Aythya ferina) je hojně rozšířená potápivá kachna.
Popis
Patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 - 49 cm, váží 550 - 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 - 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.
Rozšíření a početnost
Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a Asie a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500 - 3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do jižní a západní Evropy. Společně s polákem chocholačkou je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Početně na našem území hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v České republice zimuje přibližně 3 - 7 000 jedinců a hnízdí zhruba 10 - 20 000 párů, od druhé poloviny 20. století se však počet hnízdících párů na našem území viditelně snižuje.
Etologie
Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, vodní rostliny, malé druhy rybek a jiné menší obratlovce, nad vodou vyhledává převážně vodní hmyz, semena a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým "víju" a samice chraplavým "karr karr".
Hnízdo v podobě nehluboké jamky v zemi si buduje převážně v porostech rákosů a ostřic. Ročně do něj klade průměrně 6 - 12 světle žlutých vajec, na kterých sedí přibližně 23 - 28 dní. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a pohlavně dospívají kolem druhého roku života. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 8 let, v zajetí žije i déle.

Polák velký - samec
Polák proužkozobý
Polák proužkozobý (Aythya collaris) je severoamerický druh potápivé kachny z řádu vrubozobých. Na první pohled připomíná poláka chocholačku, má však nápadně velkou, na konci temene zašpičatělou hlavu a břidlicově šedý zobák s výrazným bílým proužkem před černou špičkou. V letu má šedé (ne bílé) letky. Dospělý samec má šedé boky, bílý je jen pruh na jejich přední části. Samice je od jiných poláků nejlépe rozlišitelná podle tvaru hlavy a zbarvení zobáku. U mladých ptáků bílý proužek na špičce zobáku chybí. Hnízdí v Severní Americe, občas zalétá do Evropy. Výjimečně zalétl také do České republiky - v dubnu 2006 byl samec zjištěn v jižních Čechách a v květnu 2007 opět samec na rybnících u Tovačova.
Samice poláka proužkozobého - všimněte si nápadného tvaru hlavy a bílého proužku na zobáku
Polák proužkozobý, samec