Kukačka rýhozobá
Kukačka rýhozobá (Crotophaga sulcirostris) je velký pták z řádu kukaček vyskytující v rozmezí od jižního Texasu a středního Mexika až po severní Kolumbii, Venezuelu, Ekvádor a Peru.
Dorůstá 34 cm a váží 70 - 90 g. Je celá černá se silným, velkým, rýhovaným zobákem (odtud název) a velmi dlouhým ocasem, který se svou délkou vyrovná téměř celému zbytku těla.
Jejím přirozeným biotopem jsou zcela nebo částečně otevřené krajiny, zejména pak pastviny, savany a sady. Je všežravá, živí se hmyzem, semeny a ovocem.
Žije v malých a vysoce teritoriálních skupinách o jednom až pěti párech, které svá vejce kladou do společného hnízda a společně se podílí i na jejich inkubaci a náledné péči o mláďata.
Kukačka kohoutí
Kukačka kohoutí (Geococcyx californianus) je velká severoamerická kukačka a společně s kukačkou zemní (G. velox) jediný žijící zástupce rodu Geococcyx.
Kukačka kohoutí je zhruba 56 cm dlouhá, váží okolo 300 g a je největší severoamerickou kukačkou. Má štíhlé tělo s nápadným hustým hřebenem na hlavě, velmi dlouhým ocasem a dlouhým silným zobákem. Svrchu je tmavě hnědá se světlým skvrněním, ocas má černobílý, břicho světlé a končetiny šedé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Kukačka kohoutí se vyskytuje v pouštích a buších na jihozápadě Spojených států a v severním Mexiku, konkrétně na území Kalifornie, Arizony, Nového Mexika, Texasu, Nevady, Utahu, Colorada, Oklahomy, Kansasu a ojediněle také v Arkansasu, Missouri a Louisianě. Je také národním ptákem Nového Mexika.
Většinu času tráví na zemi, umí velmi rychle běhat a vzlétává zvláště při přímém ohrožení. Na zemi dokáže vyvinout rychlost i větší než 24 km/h. Živí se především hmyzem, drobnými plazy, hlodavci, pavouky, štíry a menšími ptáky.
Na stavbě hnízda se podílý celý pár. Obvykle jej staví na kaktusech, keřích nebo nízkých stromech. Ročně mívá jednu až dvě snůšky po 3 - 6 vejcích na kterých sedí asi 20 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 18 - 21 dnech, v blízkosti rodičů však zůstávají ještě dalších 30 - 40 dní. Ve volné přírodě se kukačka kohoutí dožívá průměrně 7 - 8 let.
V České republice chová kukačku kohoutí pouze Zoologická zahrada Plzeň.
Kukačka kohoutí je v USA velmi populární, je státním ptákem Nového Mexika, maskotem řady týmů, univerzit a dalších institucí. Stala se předlohou pro postavu Road Runner v kreslené grotestce Wile E. Coyote and Road Runner.

Kukačka obecná
Kukačka obecná (Cuculus canorus) je středně velký pták z řádu kukaček, známý především svým hnízdním parazitismem. Dorůstá 33 - 34 cm, je štíhlá s dlouhým ocasem a křídly. Vyskytuje se ve dvou formách - šedé (samci i samice) a hnědé (některé samice).
Žije zejména v lesích, často poletuje i na otevřená prostranství. Samec se ozývá výrazným a charakteristickým kuku, samice hlasitým bi-bi-bi. Je to jediný druh kukaček vyskytujících se v ČR.
Do Evropy přilétá koncem dubna, v srpnu až září odlétá opět na jih. Na hřbetní straně má kukačka peří popelavě šedé. Zbarvením se podobá krahujci. Čtyři prsty na noze jsou uspořádány tak, že dva směřují dopředu a dva dozadu.
Gvačaro jeskynní
Gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis) je jihoamerický pták představující vlastní čeleď gvačarovitých. Dorůstá 41-48 cm, v rozpětí křídel měří 91 cm a váží 350-475 g. Má nápadně krátké končetiny, dlouhá křídla a silný, výrazně zahnutý zobák. Opeření je převážně červeno-hnědé s bílým poskvrněním na krku, ocase, křídlech a spodině těla. Žije v jeskyních uvnitř lesů na území Aruby, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Kostariky, Ekvádoru, Guyany, Panamy, Curaçaa, Bonaire, Peru, Trinidadu a Tobaga a Venezuely. Je stálý, při hledání potravy však často překonává i značně velké vzdálenosti. Je aktivní v noci, přes den odpočívá na skalních římsách. Živí se výhradně plody, při jejichž hledání se jako jeden z mála ptáků orientuje pomocí echolokace. Hnízdí v koloniích uvnitř jeskyní. V jedné snůšce jsou pak 2-4 leskle bílá vejce.
Lelek lesní
Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) je jediný zástupce čeledi lelkovitých (Caprimulgidae) žijící v Česku, kde se jakožto letní host zdržuje v rozmezí od dubna až do začátku srpna.
Popis
Dorůstá 25-28 cm a v rozpětí křídel měří 57-64 cm, je štíhlý, celý převážně černo-šedo-hnědý, s velkýma černýma očima, nápadně malým zobákem a dlouhými úzkými křídly. Pohlaví jsou si velmi podobná, samci mají však na rozdíl od samic bílé skvrny na ocase a křídlech.
Na jihu Evropy žije velmi podobný lelek rudokrký (C. ruficollis).
Hlas
Samci se ozývají kolísavým cvrčivým "orrrrorrrr".
Rozšíření
Vyhledává otevřené lesy, vřesoviště a slatiny na rozsáhlém území Evropy i západní, jihozápadní a střední Asie. Jedná se o tažný druh zimující v Africe, kde jižně zasahuje až po Jihoafrickou republiku (viz mapka rozšíření).
ORANŽOVÁ Letní stanoviště
MODRÁ Známá zimoviště
✳ Možná zimoviště
Výskyt v ČR
Lelek hnízdil původně v nižších polohách celého území České republiky, v posledních desetiletích však stále ubývá a z mnoha oblastí zcela vymizel. Dnes hnízdí pravidelně především na Hodonínsku (největší populace u nás), dále v severníchČechách (Ralsko) a v jižních Čechách (Třeboňsko). Mezi lety 1985-89 byla jeho početnost v Česku odhadována na 600-1200 párů, v letech 2001-2003 již jen na 400-700 párů.
Etologie
Je aktivní v noci, den tráví přitisknut ke stromu nebo k zemi, kde spoléhá na své maskovací zbarvení. Živí se můrami a jiným větším nočním létajícím hmyzem.
Hnízdí v rozmezí od června do srpna, a to jednou nebo dvakrát ročně. Hnízdo nestaví, vejce klade přímo na zem, nejčastěji mezi kapradiny nebo kamení. V jedné snůšce jsou 2 bílá, tmavě skvrnitá vejce elipsovitého tvaru, na jejichž 17-20 denní inkubaci se podílí střídavě oba rodiče.