close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Krajtovka dvoubarvá, Bradavičník jávský, Mamba černá, Taipan, Kobry

3. listopadu 2010 v 15:16 |  Obratlovci

Krajtovka dvoubarvá

Krajtovka dvoubarvá (Loxocemus bicolor) je had a jediný zástupce čeledi krajtovkovitých. Ačkoliv se často řadí mezi krajty, tak je mnohem příbuznější s duhovci. Přesto je daleko vhodnější vlastní čeleď, protože jde o poměrně vyjimečného hada.

Rozšíření

Je to jediná krajta, která se vyskytuje v Americe. Žije v oblasti od jihu Mexika až po Kostariku, v současnosti nejsou známy žádné poddruhy.

Popis

Jde o asi metr dlouhého hada, který však někdy dosahuje až 150 centimetrů délky. Jde o hrabavého hada, proto má zploštělou hlavu a zašpičatělý ocas. Na rozdíl od jiných podzemních hadů má dobrý zrak. Její tělo je masivní a svalnaté. Zbarvena bývá v různých hnědých odstínech, někdy i do červena nebo do šeda. Bříško má krémově žluté nebo bílé.

Potrava

Jde o hada, který si kořist příliš nevybírá. Loví malé savce, ptactvo, ještěrky, zajímavé je, že pojídá i leguaní a želvívejce.

Rozmnožování

Krajtovky kladou až 4 vejce, o která se samice stará. V zajetí se odchov doposud nezdařil. Mláďata pohlavně dospívají až v pěti až šesti letech.
Popis obrázku chybí

Bradavičník jávský

Bradavičník jávský (Acrochordus javanicus) je největší zástupce čeledi Bradavičníkovitých. Je to vodní had, který jen zřídka leze na souš.

Popis

Bradavičník jávský dorůstá až 250 centimetrů délky. Má drobné šupiny, které se nepřekrývají a jsou poměrně drsné. Jejich kůže je poměrně volná, což v kombinaci s drsnými šupinami pomáhá při lovu ryb, kterými se především živí. Had může dosáhnout hmotnosti až 10 kilogramů. Jejich zbarvení je různorodé, většinou však různé odstíny hnědé až béžové s nepravidelnými skvrnami. Břicho mají světlejší. Má poměrně krátkou hlavu a nevýrazný krk. Oči jsou postavené spíše nahoře, aby mohl být ponořený a vidět nad hladinu. Jejich čelisti nejsou srostlé, mezičelist však není ozubená. Dolní čelist je pevná.

Rozšíření

Tito hadi se vyskytují v jižní Indii, Číně, Indonésii (ostrovy Sumatra, Jáva a Borneo), Vietnamu, Kambodži,Myanmaru, Thajsku, Malajsii, Singapuru až po Šalamounovy ostrovy. Obývá ústí řek a brakické vody, občas je však chycen i v moři. Sladké vodě se nevyhýbá a proniká i proti proudu řek a potoků a vyskytuje se i v několika jezerech v oblasti.

Způsob života

Bradavičník jávský je skutečně vodní had, který na břeh vystupuje jen zřídka. Samice rodí živá mláďata, která však žijí na souši. Jejich počet může dosáhnout až 50 kusů, většinou však jen 30. Navíc se páří jen jednou za 3 až 8 let, což způsobuje, že se tito hadi stávají stále ohroženějšími. Jejich stravu tvoří především ryby, mají proto dlouhé a ostré zuby, které dokáží způsobit nepříjemné zranění, ač nejsou jedovatí. Navíc to jsou poměrně agresivní a silní hadi. Při lovu se ocasem přidržují vodního rostlinstva a splývají s proudem vody. Podobným způsobem i odpočívají. Pod vodou vydrží až půl hodiny na jedno nadechnutí, na které jim stačí pouhých 10 sekund. Aktivní jsou především v noci. V zajetí se rozmnožuje velice zřídka.
Kresba hada

Mamba černá

Pozor, prudký jed!
Mamba černá (Dendroaspis polylepis) je největším jedovatým hadem na území Afriky. Obvykle dorůstá délky 2,5 metrů, může však dosáhnout i délky přes 4,5 metru. Své jméno dostal tento druh hada podle barvy vnitřku tlamy. Zbarvení kůže je u každého jedince odlišné, mamby černé mohou být zbarveny např. žlutozeleně či bronzovou šedí. Je to jeden z nejrychlejších hadů na světě, může vyvinout rychlost až 20 km/h.

Chování

Černá mamba je teritoriální had, který běžně před nebezpečím ustupuje. Když se však cítí ohrožen, stává se velmi agresivní, zvláště pak v případě, že se hrozba nachází mezi samotným hadem a jeho doupětem. Je-li mamba útočně naladěna, vztyčí hlavu do co největší výšky, pouze někdy se v této pozici dívá člověku z očí do očí. Dále zaoblí záda, což jí napomáhá udržovat rovnováhu vztyčené části těla, poté otevře tlamu a tím odhalí její inkoustově černý vnitřek; přitom velmi agresivně syčí. Při lovu malých zvířat jí postačí jediné uštknutí, poté se stáhne a vyčkává, než začne působit neurotoxický jed. Ten způsobí absolutní ochromení oběti. Je-li její obětí pták, mamba se nestahuje, ale zůstává v něm zakousnutá. Tím ptákovi znemožňuje, aby odletěl a zemřel na místě, kde jej had nenajde. Když bojuje proti nebezpečí, vpraví do těla soupeře více smrtelných uštknutí.

Jed

Jed, který mamba černá používá, je velice silný a toxický. Na jedno kousnutí spotřebuje průměrně 100-120 mg, dokáže však spotřebovat dokonce 400 mg, přičemž smrtelná dávka pro dospělého člověka je 10 až 15 mg. Úmrtnost na uštknutí mamby černé je tedy takřka 100% - jen málo obětí má to štěstí, že dostanou protijed, ten je vzácný, drahý a obvykle jej při sobě mají pouze lidé, kteří berou v potaz možnost setkání s mambou černou; včasné podání je přitom základním předpokladem záchrany života.
Mamba černá

Taipan

Pozor, prudký jed!
Taipan (Oxyuranus) je rod hadů z čeledi korálovcovitých. Jeho zástupci jsou velcí (přes tři metry dorůstající) prudce jedovatí hadi, kteří se řadí mezi nejjedovatější a nejnebezpečnější hady světa. V současné době rozeznáváme tři druhy taipanů. Úmrtnost na následky uštknutí se blíží sto procentům, nicméně exituje vysoce účinné sérum, které při včasné aplikaci poskytuje vysoké šance na záchranu.
Taipan menší

Kobra královská

Pozor, prudký jed!
Kobra královská (Ophiophagus hannah) je druhem jedovatého hada z čeledi korálovcovitých, který žije v oblasti jižní a jihovýchodní Asie, od Indie po Filipíny a Jávu. Je považována nejen za nejdelší kobru, ale i za nejdelšího jedovatého hada světa, který dorůstá délky až 5,7 metru. Tělo kobry je olivově zelené s příčnými pruhy. Její uštknutí bývá pro člověka, díky velkému množství jedu, z více než 75 % smrtelné. Její jed je neurotoxický, způsobuje tedy paralýzu nervového systému.

Potrava

Kobra královská loví a pojídá především hlodavce a nejedovaté druhy hadů. Výjimečně uloví i jedovatého hada nebo dokonce malý exemplář svého druhu.

Rozmnožování

Samice klade v období od dubna do června asi 20 až 50 vajec do dvoukomorového hnízda, které sama staví. V horní části hnízda zůstává po celou dobu inkubace, tedy 60 až 80 dnů. Vylíhnutá mláďata mají délku okolo 50 cm.
Kobra královská (Ophiophagus hannah)

Kobra indická

Pozor, prudký jed!
Kobra indická (Naja naja) je druhem jedovatého hada, který žije v oblastech indického subkontinentu. Běžná velikost hada je okolo jednoho metru, vzácně jsou k vidění dvoumetrové exempláře.

Vzhled

Dospělí jedinci jsou tmavě hnědí, tmavě olivoví až černí, s charakteristickou kresbou brýlí, která ale může někdy chybět. Díky ní si tato kobra vysloužila lidovou přezdívku "brejlovec". Kresba brýlí na svrchní straně krku je dobře patrná především u mladších hadů. Na hřbetě je žluté a bílé tečkování, které se často prolíná do vzoru úzkých světlých příčných proužků. Spodní strana těla je šedá nebo žlutavá, s tmavým pruhem na spodní straně krku. Ve středu těla je 21-23 řad dorzálií.

Rozmnožování

Kobra indická je vejcorodá, během měsíců duben až červenec kladou samičky do podzemních děr mezi 12-30vajíčky. Malá háďata se narodí o 48-69 dní později a měří mezi 20-30 centimetry.

Jed

Jed kobry indické obsahuje silné synaptické neurotoxiny, které působí na nervy, paralyzují také svaly a ovlivňujírespirační a srdeční činnost. Symptomy uštknutí se projevují od 15 minut do 2 hodin a fatální následky mohou mít do méně než jedné hodiny. Kobra indická patří k tzv. Velké čtyřce (nejnebezpečnější hadi Indie).

Výskyt

Vyhýbá se aridním lokalitám, nalezena bývá na travnatých plochách v obdělávané krajině a v blízkosti vesnic, často také v blízkosti rýžových polí. V Himálaji vystupuje kobra indická až do výšek okolo 4000 m n. m.

Potrava

Žere hlodavce, žáby a ptáky, v mládí i hmyz.
Kobra indická (Naja naja)

Kobra egyptská

Pozor, prudký jed!
Kobra egyptská (Naja haje) je druhem jedovatého hada, který žije v oblastech severní Afriky a Blízkého východu od Sahary po Syrskou poušť. Její uštknutí je velmi jedovaté, desetkrát jedovatější než u příbuzné kobry indické. Egyptská kobra je nejrozšířenějším druhem hada, který žije na území afrického kontinentu a také způsobuje nejvíc úmrtí. Je to největší druh tzv. pravých kober, dorůstá délky okolo 3 metrů. Toto se nesmí plést s kobrou královskou, která nepatří mezi tento rod kober (Naja), ale do rodu Ophiophagus.
Kobra egyptská (Naja haje)

Kobra červená

Pozor, prudký jed!
Kobra červená (Naja pallida) je druh plivající kobry z čeledi korálovcovitých vyskytující se původně v Africe. Tento plaz dorůstá velikosti do 150 cm. Umí vyplivnout jed až na vzdálenost 4 metrů.
Tento druh byl dříve považován za poddruh kobry mosambické (Naja mossambica) zvaný Naja mossambica pallida, nyní je však zařazen jako samostatný druh. Jedná se o jeden ze sedmi druhů plivajících kober v Africe. Tyto kobry svůj jed neplivou, ale vystřikují do vzdálenosti až 4 m, přičemž míří svým obětem do očí, čímž jim způsobují intenzivní bolest, dočasné oslepnutí, či dokonce trvalou slepotu.

Vzhled

Kobra červená patří se svou délkou maximálně 150 cm k menším kobrám. Barva tohoto druhu kolísá od sytě červené přes temně oranžovou, světle červenou a růžovou až ke světle hnědé. Severoafričtí příslušníci tohoto druhu mívají obvykle matnější odstíny než ostatní. Na spodní straně krku má černý pruh. Ve srovnání s kobrou indickou akobrou kapskou má užší krk. Má také malou, kulatou hlavu s poměrně velkýma očima.

Jed

Jed kobry červené je jako u většiny kober směsí synaptických neurotoxinů, které působí na nervy a ovlivňují svaly. Přestože uštknutí obvykle nebývá příčinou smrti člověka, je okamžité lékařské ošetření nezbytné.

Výskyt

Kobra červená se vyskytuje na území Egypta, Súdánu, Eritrei, Etiopie, Somálska, Keni, Tanzánie, Čadu a Nigeru. Dává přednost suchým savanám a polopouštním oblastem. Často se vyskytuje v oblastech pouštních oáz, kde loví.

Potrava

Živí se převážně menšími živočichy, jako jsou ještěrky, menší hadi, ptáci či malí savci, nepohrdne však ani vejci.

Rozmnožování

Kobra červená je vejcorodá, samička klade mezi 5-15 vajíčky.
Kobra červená (Naja pallida)

Kobra černokrká

Pozor, prudký jed!
Kobra černokrká (Naja nigricollis) je druh plivající kobry z čeledi korálovcovitých vyskytující se v subsaharské Africe. Tento plaz dorůstá velikosti do 120-220  cm. Jedná se o jeden ze sedmi druhů plivajících kober v Africe. Tyto kobry jsou schopné plivat (přesněji vystřikovat) svůj jed na vzdálenost až 4 m, přičemž míří svým obětem do očí, čímž jim způsobují intenzivní bolest, dočasné oslepnutí, či dokonce trvalou slepotu.

Vzhled

Kobra černokrká patří se svou délkou 120-220 cm k středně velkým kobrám. Někteří jedinci však mohou dorůst až 280 cm. Má výraznou hlavu, jejíž tvar je dán zejména díky dvěma velkým jedovým žlázám, jež jsou umístěny po obou stranách. Tento druh je převážně šedý, s černou hlavou a krkem. Může však být i černý s červenými skvrnami na krku.

Jed

Jed kobry černokrké je charakteristický pro africké plivající kobry. Tak jako u většiny kober je tvořen směsí synaptických neurotoxinů, které působí na nervy a ovlivňují svaly. Její kousnutí bývá smrtelné. Díky ochrnutí bránice, jež způsobuje, mívá za následek zadušení. Tento druh má sice menší tendenci uštknout než ostatní kobry, je to však velice agresivní plivač.

Výskyt

Kobra černokrká se vyskytuje v Angole, Beninu, Burkině Faso, Čadu, Etiopii, Gabunu, Gambii, Ghaně, Guineji Bissau, Guineji, Jihoafrické republice, Kamerunu,Keni, Kongu, Libérii, Mali, Mauritánii, Namibii, Nigeru, Nigérii, na Pobřeží slonoviny, v Senegalu, Sieře Leone, Somálsku, Středoafrické republice, Súdánu, Tanzánii,Togou, Ugandě, Zambii a Zairu.

Potrava

Živí se převážně menšími hlodavci, jako jsou krysy a myši, nepohrdne však ani ještěrkou či menším hadem. Často se sama stává kořistí dravců, především hadilova písaře či mangusty žíhané.

Rozmnožování

Kobra černokrká je jako její příbuzní vejcorodá, samička klade mezi 5-15 vajíčky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama