close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kivi hnědý, Bernešky, Čírky, Hoholy, Hoholka lední

4. listopadu 2010 v 16:11 |  Obratlovci

Kivi hnědý

Kivi hnědý známý také jako kivi jižní (Apteryx australis) je jeden ze tří zástupců čeledi kiviovití (Apterygidae), který obývá Nový Zéland.
Kivi hnědý je asi 45 cm vysoký nelétající pták. Chybí mu ocas a má zakrnělá křídla. Krycí pera jsou jemná, nemají paprsky, podobají se srsti. Peří je hnědavé. Zobák je dlouhý, mírně zahnutý. Kosti nejsou pneumatizované. Na nohách má 4 prsty, palec je malý. Velmi dobře je vyvinutý čich, zrak je slabý. Samice klade většinou jen 1 vejce do společně vyhrabané nory. Na vejcích sedí samec asi 75-80 dní. Živí se hlavně červy a larvami hmyzu, které vyhledává v noci čichem.
Kivi jižní

Berneška bělolící

Berneška bělolící (Branta leucopsis) je středně velký vrubozobý pták z rodu bernešek (Branta). Má černý krk s hrudí a převážně bílou hlavu s černým temenem a černým proužkem mezi zobákem a okem. Shora je šedá, černobíle vlnkovaná, břicho je bílé, ostře oddělené od černé hrudi. Hnízdí na arktických ostrovech a pobřeží, zimuje převážně v oblasti Severního moře, do České republiky zalétá vzácně v zimních měsících, po roce 1989 byla zaznamenána nejméně 5×. Mláďata bernešek se líhnou z vajec v hnízdech na vysokých útesech, kde je neohrožují predátoři. Kvůli potravě však musí hnízdo záhy opustit - a to skokem dolů, až 90 m! Třídenní mláďata jsou při pádu chráněna pouze vrstvou prachového peří, přežívá proto cca 15%.
Barnacle Goose - Branta leucopsis.jpg

Berneška rudokrká

Berneška rudokrká (Branta ruficollis) je malá husa z rodu Branta.
Dorůstá 54 - 60 cm, váží 1000 - 1625 g a v rozpětí křídel měří 110 - 125 cm. Po celý rok má velmi výrazné zbarvení, díky kterému je mezi všemi husami naprosto nezaměnitelná. Je převážně černá s výrazným bílým kostřcem a pruhem na bocích, kaštanově zbarveným hrdlem a opeřením po stranách hlavy a velkou bílou skvrnou mezi okem a zobákem. Obě pohlaví se zbarvením neliší.
Berneška rudokrká hnízdí v tundrách na severu Sibiře a na zimu migruje směrem do jihovýchodní Evropy. Ojediněle, nejčastěji ve společnosti jiných druhů bernešek, bývá zpravidla na větších vodních plochách zastižena také na území severní a střední Evropy. Od roku 2007 je v Červeném seznamu IUCN zařazena mezi ohrožené druhy (EN). Její populace přitom čítá zhruba pouhých 37 300 jedinců a je stále na poklesu.
Vyskytuje se zpravidla v hejnech, často i ve společnosti jiných druhů hus. Živí se nejrůznějšími druhy travin a semen, často proto navštěvuje i samotná obilná a kukuřičná pole. Během června klade až 10 smetanově zbarvených vajec, na kterých sedí po dobu 24 - 26 dnů pouze samice. Zajímavostí je, že bernešky rudokrké často hnízdí v těsné blízkosti dravců, např. sokolů stěhovavých, kteří jim poskytují ochranu před většími, nebezpečnými predátory.
Popis obrázku chybí

Berneška tmavá

Berneška tmavá (Branta bernicla) je středně velkým druhem vrubozobého ptáka z rodu berneška. Je celkově tmavě zbarvená, s černou hlavou, krkem a hrudí, tmavošedým hřbetem, křídly a břichem a bílými podocasními krovkami. Na horní části krku je nápadná bílá skvrna (u mladých ptáků chybí). Hnízdí na arktických ostrovech a pobřeží, zimuje v oblasti Severního moře a na Britských ostrovech, přitom vzácně zalétá i do České republiky, kde byla po roce 1989 zaznamenána nejméně sedmkrát.
Branta bernicla2.jpg

Čírka modrá

Čírka modrá (Anas querquedula) je malá kachna z čeledi kachnovití. Samci mají výrazný bílý nadoční proužek a ozdobná pera na boku, samice jsou zbarvené nenápadně.

Čírka modrokřídlá

Čírka modrokřídlá (Anas discors) je malý americký druh kachny z rodu čírka (Anas). Samci mají výraznou bílou skvrnu v přední části hlavy, samice se podobají samicím čírky modré. Každoročně zaletuje na Britské ostrovy. Jednou se zatoulala také na území České republiky.
Soubor:Bluewingedteal54.jpg

Čírka kaštanová

Čírka kaštanová (Anas castanea), známá též pod názvem kachnička kaštanová, je malá plovavá kachna. Vyskytuje se v pobřežních mokřinách a v ústích řek na území jihovýchodní a jihozápadní Austrálie. Samec je velmi výrazný, převážně světle až tmavě hnědý, skvrnitý, s leskle zelenou hlavou, šedým zobákem a jasně červenýma očima. Samice jsou oproti samcům nevýrazné, celé převážně hnědé, tmavě skvrnité (skvrnění u nich zcela chybí pouze na hlavě). Je všežravá a monogamní. Na obraně hnízda i na péči o již vylíhlá mláďata se podílí oba partneři. Hnízdí ve stromových dutinách, obvykle ve výšce mezi 6-10 m nad vodou, často využívá i hnízdních budek. Občas zahnízdí i na zemi v hustém travnatém porostu blízko vody.
Samec
Samec
Samice
Samice

Čírka obecná

Čírka obecná (Anas crecca) je malá plovavá kachna z čeledi kachnovití. Samci mají tmavohnědou hlavu s jemnou světlou kresbou, samice jsou nenápadně zbarvené. Je to nejmenší kachna žijící na území ČR, dorůstají délky 34-38 cm a vážící 200-400 g. Hnízdo si s oblibou staví ve vřesovištích. Snáší 8-10 vajec, na kterých sedí samice.
Čírka obecná (samec)

Čírka úzkozobá

Čírka úzkozobá (Anas angustirostris) je malá kachna z čeledi kachnovití. Je pískově hnědá, s rozpitým bělavým skvrněním a kouřovou skvrnou kolem oka. Hnízdí v nížinách v okolí Středozemního a Kaspického moře, její počty klesají. V roce 1993 byla celosvětová populace odhadována na 34 000 ptáků. Výjimečně zalétla také do České republiky, kde byli v červenci 1892 střeleni čtyři ptáci v jižních Čechách.
Marbled Teal (Marmaronetta angustirostris) RWD2.jpg

Hohol islandský

Hohol islandský (Bucephala islandica) je severská kachna.
Hnízdí na Islandu v dutinách lávových polí, čímž se liší od ostatních druhů hoholů, kteří hnízdní ve stromových dutinách
Hohol islandský - samec

Hohol severní

Hohol severní (Bucephala clangula) je středně velká potápivá kachna.

Popis

Je velký přibližně jako kachnička mandarínská, dorůstá 40 - 48 cm, váží 600 - 1300 g a v rozpětí křídel měří kolem 77 - 83 cm. Všichni hoholové mají velmi svérázný vzhled a jsou poměrně snadno rozpoznatelní podle zvláštního tvaru hlavy. Samec má tmavou hlavu s jasně zelenavým odstínem, výraznou bílou skvrnu na obličeji, tmavý zobák, černý hřbet a ocas, příčné černobílé pruhování na bocích, světlé břicho, hruď a hrdlo a oranžové končetiny. Samice jsou celé hnědé a mají černožlutě zbarvený zobák.

Rozšíření

Hohol severní hnízdí u větších vodních ploch obklopenými stromovým porostem zejména v Kanadě a na severuSpojených států, ve Skandinávii a při severním pobřeží Asie. Je převážně tažný, každým rokem se pravidelně stahuje směrem k mořskému pobřeží a na větší nezamrzající vnitrozemské vodní plochy v oblastech s mírnějším klimatem. Pravidelně po celý rok se vyskytuje i v některých vnitrozemských státech střední Evropy. Výjimkou není ani Česká republika, kde ročně hnízdí přibližně 60 - 90 párů a přezimuje zhruba 500 - 1000 jedinců.

Ekologie

Hohol severní se mimo hnízdní období zdržuje většinou v menších rozvolněných hejnech. Často se potápí. Největší složku jeho potravy tvoří korýši, vodní hmyz, měkkýši a drobné rybky, občas požírá i jikry a vodní rostliny. Sám se stává kořistí především orlů, sov a jiných velkých dravců, samice na hnízdě, vejce a mláďata padají často za kořistmedvědům, lasicím, norkům nebo mývalům. Samec v toku se ozývá zejména pronikavým "knirrr", samice hrčivým "garrr-gra".
Hnízdí v dutinách stromů, často využívá opuštěné dutiny datlů. Samice klade průměrně 7 - 16 nazelenalých, 48,3 × 59,3 mm velkých a přibližně 64 g těžkých vajec. Zhruba po 1 - 2 dnech samec samici opouští a na vejcích sedí proto sama. Jejich průměrné inkubační období trvá přibližně 28 - 32 dnů. Mláďata hnízdo opouští již po 24 - 36 hodinách a jsou vzletná kolem 55 - 65 dnu života.

Hohol severní - samec¨

Hohol bělavý

Hohol bělavý (Bucephala albeola) je malá severoamerická kachna velká 32-39 cm. Žije od Aljašky a Kanady až po Kalifornii, zimuje v Mexiku a v Karibiku. Občas se jednotlivé kusy zatoulaných ptáků vyskytnou v Evropě, např. na Islandu, z Česka jsou známa dvě pozorování.

Hohol bělavý v Česku

Hohol bělavý byl v Česku ve volné přírodě spatřen zatím dvakrát, není však jasné, zda jde o zatoulané jedince či o uprchlíky ze zajetí. V květnu 2003 byl pozorován v jižních Čechách a v květnu 2005 u Tovačova (krátké video z pozorování z května 2005).
Hohol bělavý - samec
Hohol bělavý - samec

Hoholka lední

Hoholka lední (Clangula hyemalis) je malý druh severské kachny z řádu vrubozobí. Na rozdíl od většiny ostatních druhů ptáků pelichá třikrát do roka, takže jsou u ní vytvořeny tři různé typy opeření (šaty).
Hoholka lední (samec)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama