close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kavče žlutozobé, Ořešník kropenatý, Straky,

9. listopadu 2010 v 15:12 |  Obratlovci

Kavče žlutozobé

Kavče žlutozobé (Pyrrhocorax graculus) je velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých. Je jednobarevně černé s červenými nohami a žlutým zobákem. Vyskytuje se ve vyšších polohách pohoří od severní Afriky přes Evropu po Asii. Celkem čtyřikrát zalétlo kavče žlutozobé také na území České republiky.
Kavče žlutozobé v letu
Pyrrhocorax-graculus-0020-a.jpg

Ořešník kropenatý

Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je pták z čeledi krkavcovitých. 

Popis

Je velký asi jako hrdlička zahradní. Má tmavě hnědé zbarvení s bílými kapkovitými skvrnami po těle. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci jsou světle hnědí a mají bělavé hrdlo. Létá těžkopádně, podobně jako sojka obecná. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Hlas má vrzavé "gerr".

Hnízdění a zimování

Hnízdí v rozsáhlých jehličnatých horských lesích, v některých letech se invazně objevuje i v nížinách. Hnízdí v březnu až dubnu jednou ročně. Hnízdo je miska ze stébel, klacíků, mechů a lišejníků umístěná vysoko na stromech blízko ke kmeni. Samice snáší 3 - 4 bělavá vejce s řídkými hnědými skvrnami, na kterých sedí sama asi 18 dní a mláďata krmí oba rodiče asi 23 - 25 dnů. Ořešník kropenatý je stálý i stěhovavý pták (hlavně severské populace). Hlavní tah připadá na říjen až listopad.

Potrava

Potravou jsou jim lískové a limbové ořechy, bukvice, semena jehličnanů, bobule, ovoce, hmyz aj. V zimě jsou schopni najít své zásoby oříšků až 2 metry hluboko pod sněhem.

Poddruhy

Tento pták má 2 variety, evropskou a sibiřskou, které se liší, mimo šířky bílé pásky na konci ocasu, především tloušťkou zobáku: evropská varieta má silnější zobák, protože limbové oříšky evropské limby mají silnější skořápku (tzv. paralelní variabilita).
Ořešník kropenatý

Straka toulavá

Straka toulavá (Dendrocitta vagabunda), známá také pod názvy strakule hnědá či strakule stěhovavá, je asijský druh krkavcovitého ptáka. Vyskytuje se v otevřených lesích, na plantážích a v zahradách na území Bangladéše, Bhútánu, Kambodžy, Indie, Laosu, Myanmaru, Nepálu, Pákistánu, Thajska a Vietnamu. Obě pohlaví jsou převážně skořicově hnědá s černou hlavou, hrdlem a hrudí, převážně černo-bílými křídly a dlouhým, svrchu modravě šedým a ze spodní strany černo-bílým ocasem.
Straka toulavá (Indie)

Straka modrá

Straka modrá je krkavcovitý pták z rodu Cyanopica. Je poněkud podobná strace obecné, ale menší a štíhlejší, s úměrně kratšími nohami a zobákem. Má hnědo-šedé až béžové břicho, leskle černou horní část hlavy, bílý krk, modrá křídla a ocas. Vyskytuje se ve dvou oddělených oblastech, jedna se nachází v jihozápadní Evropě na Pyrenejském poloostrově, další, mnohem větší, v (jiho)východní Asii.
Straka modrá (Cyanopica cyanus)

Straka obecná

Straka obecná Pica pica je krkavcovitý pěvec velikosti hrdličky, s výrazným černobílým zbarvením a dlouhým stupňovitým ocasem. Má poměrně krátká a široká křídla a její let je ve srovnání s jinými krkavcovitými těžkopádný. Straka se vyskytuje v Eurasii, severní Africe a Severní Americe. Tento druh se dělí na cca 12 poddruhů, ve střední Evropě se vyskytuje straka obecná středoevropská Pica pica pica.

Popis

Straka obecná v letu.
U strak obecných se samec od samice neliší vzhledem. Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Černá je hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, valná většina křídla. Bílá jsou prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek. Černé části křídel a rýdovací pera nejsou opravdu černá. Jak je vidět na obrázku straky v letu, ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají kovový lesk v černém peří a mají širší černý okraj bílých částí ručních letek.
Délka těla straky je 40-51 cm, ale 20-30 cm z toho je ocas. Rozpětí křídel je 52-60 cm. Váha kolísá mezi 150 až 240 g.

Rozmnožování

Mládě straky
Straky staví poměrně bytelné "nepořádné" hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst.
Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdo je shora kryto jakousi stříškou z větviček. Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již v průběhu března. Ve snůšce bývá 5-8 vajec, výjimečně i více. Vajíčka jsou olivově skvrnitá, mnohdy i s tmavší čepičkou. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.
Většina párů nevyužije staré hnízdo. Díky tomu, že jejich stavby jsou bytelné a trvalé, používají opuštěná stračí hnízda mnozí další ptáci(poštolky, kalousi).

Potrava

Straky mají velmi rozmanitý jídelníček. V podstatě jsou schopny živit se čímkoliv včetně odpadků. V přírodě se živí převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými obratlovci, či většími mršinami, ale i rostlinnou stravou, převážně semeny a různými plody. Při sběru potravy se často prochází po zemi, ale sbírá potravu i na stromech a podobně. Straka vybírá z hnízd vejce a mláďata, což je důvod, proč bývá označována za škodnou. Není však jisté, do jaké míry vlastně dokáže ovlivňovat populace menších ptáků.

Výskyt

Straka obecná žije v celé Evropě (s výjimkou Islandu), severní Africe, na většině území Asie a odtud pronikla i na západ Severní Ameriky. Její výskyt je omezen hlavně vhodnými hnízdišti, ale v blízkosti lidských sídlišť je ochotna hnízdit i na zemi (např. v tundře). Na většině území se jedná o stálý druh. Ve druhé polovině 20. století její stavy stoupaly, což je mimo jiné způsobeno tím, že se naučila žít v blízkosti člověka.
V České republice je rozšířena téměř na celém území, méně se vyskytuje v horských oblastech (i když bylo zaznamenáno i hnízdění na Mísečkách a ojediněle jde straku potkat i ve vyšších polohách). Nemá ráda souvislé zemědělské plochy bez stromů ani naopak příliš rozsáhlé lesní porosty. Vyhovuje jí rozmanitá "parková" krajina a blízkost lidských sídlišť. V období 2001-2003 byla početnost strak na našem území odhadována na 50 000 - 100 000 párů.
Popis obrázku chybí

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maybaum maybaum | Web | 19. června 2015 v 9:27 | Reagovat

konsolidace půjček bez dokladování příjmu [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama