"To není pravda!" zachrčel Dóže. "To vůbec není pravda!"
"Nikdy mi neřekl, že jeho sestra byla moták," utrousil bezmyšlenkovitě Harry, který jako by v sobě stále ještě měl kus ledu.
"A proč by ti to u všech všudy říkal?" zaječela Muriel a malinko se na židli zakymácela, když se na Harryho snažila zaostřit oči.
"Důvody, proč Albus o Arianě nikdy nemluvil," rozhovořil se Elfias hlasem plným emocí, "jsou podle mého názoru zcela evidentní. Její smrt ho natolik zdrtila -"
"A proč ji nikdy nikdo neviděl, Elfiasi?" zapištěla Muriel. "Proč polovina z nás vůbec nevěděla, že existuje, dokud nevynesli z domu její rakev a nevystrojili jí pohřeb? Kdepak byl ten tvůj světec Albus, zatímco Ariana trčela zamčená ve sklepě? Předváděl v Bradavicích svoji genialitu a na tom, co se dělo v jeho vlastním domě, mu ani za mák nezáleželo!"
"Co tím chcete říct, že trčela zamčená ve sklepě?" nechápal Harry. "Co to má znamenat?"
Dóže se zatvářil zničeně. Tetička Muriel se znovu skřehotavě zachechtala a odpověděla.
"Brumbálova matka byla děsivá ženská, doslova z ní šel strach. Pocházela z mudlovské rodiny, i když údajně předstírala, že to není pravda -"
"Nikdy nic takového nepředstírala! Kendra byla skvělá žena," zašeptal zlomeně Dóže, ale tetička Muriel si ho vůbec nevšímala.
"- byla pyšná a hrozně panovačná, prostě přesně taková čarodějka, pro kterou je smrtelná potupa, když přivede na svět motáka -"
"Ariana nebyla moták!" sípěl Dóže.
"To tvrdíš ty, Elfiasi! V tom případě mi ale vysvětli, jak je možné, že vůbec nenastoupila do Bradavic!" vyzvala ho tetička Muriel a pak se znovu obrátila k Harrymu: "Za našich časů se kouzelníci často snažili motáky ve svých rodinách utajit. Ovšem zajít až do takového extrému, že malé děvče uvěznili v domě a předstírali, že vůbec neexistuje -"
"Říkám ti, že tak to vůbec nebylo!" ozval se opět Dóže, tetička Muriel se ale nedala přerušit a dál mluvila k Harrymu.
"Motáky obvykle posílali do mudlovských škol a rodiny je vedly k tomu, aby se zapojili do života mezi mudly… Bylo to mnohem ohleduplnější než snažit se pro ně najít místo v kouzelnickém světě, kde by až do smrti hráli druhé housle. Kendra Brumbálová ovšem samozřejmě nemohla připustit, aby její dcera chodila do mudlovské školy -"
"Ariana byla křehké stvoření!" pokusil se ji zoufale přerušit Dóže. "Odjakživa měla zdravotní problémy, které jí nedovolovaly -"
"Které jí nedovolovaly vycházet z domu?" zachechtala se chraplavě Muriel. "Přitom ji ale ani jednou nevzali ke svatému Mungovi, ani k ní nikdy nezavolali žádného léčitele!"
"Prosím tě, Muriel, jak asi můžeš vědět, jestli -"
"Abys věděl, Elfiasi, můj bratranec Lancelot tenkrát pracoval u svatého Munga jako léčitel a přísně důvěrně naší rodině prozradil, že tam Arianu nikdy neviděli. Považoval to za velice podezřelé!"
Dóže se tvářil, jako by měl slzy na krajíčku. Tetička Muriel, která se očividně náramně bavila, si lusknutím prstů objednala další šampaňské. Harry otupěle vzpomínal, jak ho kdysi Dursleyovi zavírali, zamykali a nepouštěli na oči sousedům, přičemž jediným jeho zločinem bylo, že byl kouzelník. Potkal snad Brumbálovu sestru podobný osud z přesně opačného důvodu? Uvěznili ji proto, že neuměla čarovat? A je skutečně pravda, že ji Brumbál ponechal osudu a sám šel studovat do Bradavic a předváděl se, jak je geniální a nadaný?
"Samozřejmě - nebýt toho, že Kendra zemřela jako první," znovu se rozskřehotala Muriel, "řekla bych, že to byla ona, kdo Arianu nakonec oddělal -"
"Jak tohle můžeš říct, Muriel?" zasténal Dóže. "Jak by mohla matka zabít vlastní dceru? Přemýšlej přece o tom, co říkáš!"
"Pokud byla tatáž matka schopná vlastní dceru celá léta věznit v domě, proč ne?" pokrčila rameny tetička Muriel. "Jak ale říkám, takhle se to stát nemohlo, protože Kendra zemřela dřív než Ariana - nikdo nikdy si zjevně nebyl jistý, na co vlastně zemřela…"
"No jistě, Ariana ji bezpochyby zavraždila," pokusil se Dóže statečně o pohrdavou ironii. "Proč taky ne?"
"Ano, je možné, že Ariana podnikla poslední zoufalý pokus osvobodit se a při vzájemné bitce Kendru zabila," přikývla zamyšleně tetička Muriel. "Můžeš kroutit hlavou, jak chceš, Elfiasi! Byl jsi přece na Arianině pohřbu, jestli se nemýlím?"
"Ano, byl jsem tam," procedil Dóže rozechvělými rty. "Byl jsem tam a na nic smutnějšího a bezútěšnějšího si nevzpomínám. Albus měl zlomené srdce -"
"Albus měl zlomené nejen srdce. Nepřerazil mu snad Aberforth v polovině obřadu nos?"
Jestliže Dóže už předtím vypadal otřeseně, nebylo to vůbec nic v porovnání s tím, jak se zatvářil nyní. Jako by do něj Muriel vrazila dýku. Muriel se hlasitě krákoravě rozesmála a opět si zavdala šampaňského, které jí čůrkem stékalo po bradě.
"Jak ses -?" zachroptěl Dóže.
"Moje matka se přátelila se starou Batyldou Bagshotovou," informovala ho vítězoslavně tetička Muriel. "Batylda matce celý ten incident podrobně popsala a já poslouchala za dveřmi. Rvačka přímo u rakve! Podle toho, jak to Batylda vyprávěla, Aberforth zaječel, že je to jen a jen Albusova vina, že je Ariana mrtvá, a pak ho udeřil pěstí do obličeje. Batylda říkala, že se Albus ani nepokoušel bránit, což je samo o sobě zatraceně zvláštní, protože v souboji by byl Albus dokázal Aberfortha zničit i s oběma rukama svázanýma za zády."
Muriel se znovu napila šampaňského. Vyprávění o těch starých skandálech ji očividně rozjařilo do stejné míry, do jaké zkrušilo zhrozeného Dóžete. Harry nevěděl, co si má myslet a čemu má věřit. Rád by znal pravdu, jenže Dóže nedokázal nic než sedět a chabě blekotat, že byla Ariana nemocná. Harrymu se nechtělo věřit, že by Brumbál dokázal nečinně přihlížet tak krutému počínání ve vlastním domě, a přece bylo na tom příběhu něco nepochybně podivného.
"A ještě něco ti povím," prohlásila Muriel, odložila pohár a tiše škytla. "Myslím, že Ritě Holoubkové všechny ty pikantnosti vyslepičila Batylda. Když si vzpomenu, jak Holoubková v tom svém rozhovoru v jednom kuse naznačovala, že má nějaký významný zdroj z blízkosti Brumbála - bůh ví, že Batylda tam zrovna byla, když se to s Arianou stalo, a přesně by to do sebe zapadalo!"
"Batylda by s Ritou Holoubkovou nikdy nemluvila!" namítl šeptem Dóže.
"Batylda Bagshotová?" zeptal se Harry. "Ta, co napsala Dějiny čar a kouzel?"
Pamatoval si její jméno z obalu jedné své učebnice, i když upřímně musel přiznat, že nepatřila k těm, které studoval nejpozorněji.
"Ano," přisvědčil Dóže a chytil se Harryho otázky jako tonoucí stébla. "Velice nadaná historička a Albusova stará přítelkyně."
"Slyšela jsem, že už jí taky pěkně straší ve věži," dodala pobaveně tetička Muriel.
"Pokud je to pravda, pak je ještě mnohem hanebnější, že ji Holoubková takhle zneužila," rozčilil se Dóže, "a nic z toho, co jí snad Batylda řekla, nelze pokládat za bernou minci!"
"No, existují různé způsoby, jak oživit staré vzpomínky, a nepochybuji o tom, že Rita Holoubková se v nich ve všech dobře vyzná," ušklíbla se tetička Muriel. "I kdyby ale byla Batylda úplně senilní, nepochybně pořád ještě má staré fotografie a možná dokonce i dopisy. Znala se s Brumbálovými odjakživa… řekla bych, že za výlet do Godrikova Dolu to určitě stálo."
Harry, který si právě dopřával doušek máslového ležáku, se jím málem zalkl. Rozkašlal se tak, že ho Dóže musel několikrát bouchnout do zad, a díval se na tetičku Muriel uslzenýma očima. "Batylda Bagshotová bydlí v Godrikově Dole?" zeptal se, když byl opět schopen slova.
"No jistě, nikdy nebydlela jinde! Brumbálovi se tam přistěhovali poté, co šel Percival do vězení, a Batylda byla jejich sousedka."
"Brumbálovi taky bydleli v Godrikově Dole?"
"Samozřejmě, Barry, vždyť to přece říkám," opáčila nevrle tetička Muriel.
Harry si připadal zcela zubožený a prázdný. Za celých šest let se před ním Brumbál ani jednou nezmínil o tom, že oba bydleli v Godrikově Dole a oba tam ztratili své milované. Proč? Byli Lily s Jamesem pohřbení blízko Brumbálovy matky a sestry? Navštěvoval Brumbál jejich hroby a chodil přitom kolem Lilyina a Jamesova hrobu? A nikdy o tom Harrymu neřekl… nikdy se neobtěžoval mu říct…
Proč tomu přikládá takovou důležitost, to Harry nedokázal vysvětlit ani sám sobě, přesto měl pocit, že když mu Brumbál zamlčel, že mají tohle místo a zážitky s ním spojené společné, bylo to, jako by mu lhal. Upřeně hleděl před sebe a sotva vnímal, co se kolem něj děje; vůbec si nevšiml, že se z davu vynořila Hermiona, dokud si nepřitáhla židli a neposadila se vedle něj.
"Už prostě dál tancovat nemůžu," sdělila mu udýchaně, vyzula si jednu botku a masírovala si chodidlo. "Ron šel někam sehnat další máslový ležák. Viděla jsem zrovna dost zvláštní věc, Viktor odcházel celý naštvaný od Lenčina otce, vypadalo to, jako by se pohádali…" Odmlčela se a podívala se na něj. "Není ti nic, Harry?"
Harry nevěděl, čím by měl začít, ukázalo se ale, že na tom nezáleží. Přesně v tom okamžiku propadlo plátěnou střechou nad tanečním parketem něco velkého a stříbrného. Na zem přímo mezi užaslé tanečníky lehce a elegantně dopadl zářící rys. Všichni se k němu otáčeli a ti nejbližší ztuhli v absurdních pozicích uprostřed tance. Pak Patron otevřel ústa dokořán a promluvil hlubokým, protáhlým hlasem Kingsleyho Pastorka.
"Ministerstvo padlo. Brousek je mrtvý. Přicházejí sem."