close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Havran polní, Kavka obecná, Krkavci, Vrány

9. listopadu 2010 v 15:00 |  Obratlovci

Havran polní

Havran polní (Corvus frugilegus) je velký krkavcovitý pták. 

Popis

Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45 - 47 cm, váží 200 - 625 g a v rozpětí křídel měří průměrně 81 - 94 cm.Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák. Dospělí ptáci mají navíc neopeřený, světle zbarvený kořen zobáku, který je zároveň jejich hlavním rozeznávacím znakem od podobných vran a krkavců. Mladí ptáci toto neopeřené místo nejprve postrádají a opeření na kořeni zobáku plně ztrácí až kolem svého šestého měsíce života.

Rozšíření a početnost

Mapka s rozšířením havrana polního (červeně).
Havran polní má velmi rozsáhlý areál rozšíření a náleží k nejrozšířenějším a nejpočetněji zastoupeným evropským krkavcovitým ptákům (pouze evropská populace čítá asi 20 - 35 000 000 jedinců). Vyskytuje se prakticky v celé Evropě s výjimkou severní části Skandinávie a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. V letech 1862 -1874 byl introdukován také na Nový Zéland, kde se však v současné době vyskytuje pouze ve velmi omezeném množství. Je převážně tažný, v zimě se však obvykle stěhuje pouze na kratší vzdálenosti.
Pravidelně a místy i v poměrně hojném počtu se po celý rok vyskytuje také v České republice, nejpočetněji je našem území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Každým rokem tak v České republice zimuje přibližně dva až čtyři milióny jedinců. Počet hnízdících párů u nás není zatím zdaleka tak vysoký a čítá průměrně 2 600 - 3 600 párů. Všechna hnízdiště havranů v České republice se nacházejí převážně v Polabské nížině v rozmezí od dolního Ohře až po Pardubice. Jako nejstarší známá hnízdící kolonie je obvykle považována kolonie z Pátku nad Ohří, odkud první záznamy o hnízdících havranech pocházejí již z počátku 19. století. Během následujícího století prodělala populace havrana polního v celé Evropě, tedy i v České republice, výrazné výkyvy početnosti způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka. Převážně z těchto důvodů je v současné době v Červeném seznamu České republiky zařazen již mezi zranitelné druhy (VU).

Etologie

Letící havran
Havran polní náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech, na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i celé desetitisíce ptáků. Je typickým všežravcem, vyhledává převážně žížaly, hmyz i jeho larvy a odpadky, v menší míře požírá i ovoce a ptačí vejce, dokáže ulovit i menší savce. Několikrát byl již zaznamenán i u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše. Přes zimu s oblibou navštěvuje i skládky a samotná centra měst.
Havran polní je poměrně hlučný druh. Často se ozývá hlubokým "kráá-kráá", "kro" nebo krátkým "gag".
Hnízdí v početných koloniích, které mohou ve výjimečných případech čítat i celé desetitisíce jedinců. Objemné, neupravené hnízdo z větví si staví zpravidla na samých vrcholech stromů a během dubna až května do něj klade 3 - 5 světle hnědých, 39,1 × 27,9 mm velkých vajec s tmavými skvrnami. Na jejich inkubaci, která trvá přibližně 16 - 18 dnů, se podílí pouze samice, samec na vejcích nesedí, ale po celé inkubační období shání pro samici potravu. Mláďata se opeřují po 32 - 33 dnech, plně nezávislá na svých rodičích jsou kolem 5. měsíce a pohlavně dospívají již kolem 1. roku života. Průměrná délka života havrana polního ve volné přírodě činí více jak 15 let, zatím nejvyšší zaznamenaný věk ve volné přírodě činí 22 let.

Havran polní a člověk

Havrani jsou zpět - obraz od Alexeje Savrasova z roku 1871.
Podobně jako např. krkavec, kavka nebo vrána má i havran polní významné zastoupení v lidovém folklóru. Již od dávných dob často vystupuje v dobové literatuře a malířství a v minulosti byl obecně považován za symbol smůly, zkázy, blížícího se zimního období a chudoby. Podle jiných pověr havrani dokáží svým výrazným krákáním předpovědět déšť nebo dokonce blížící se smrt. V současné době je pro svou oblibu navštěvovat obilná pole a v početných hejnech požírat právě dozrálou úrodu považován spíše za škodný druh a v mnoha oblastech je proto pronásledován.
Havran polní

Kavka obecná

Kavka obecná (Corvus monedula) je středně velký krkavcovitý pěvec. 

Popis

Letící kavka
Kavka obecná je druhý nejmenší zástupce rodu Corvus. Dorůstá 34 - 39 cm a v rozpětí křídel měří 67 - 74 cm. Hmotnost u dospělých jedinců se pohybuje mezi 220 - 270 g. Obě pohlaví jsou převážně černá nebo šedočerná se světle šedě zbarvenými lícemi a zátylkem. Dospělí ptáci mají jako jediní zástupci rodu Corvus žijících mimo australský kontinent také stříbřitě bílé oči, která jsou u mladých ptáků zbarveny světle modře.
Kavka je hlučný pták. Nejčastěji se ozývá výrazným Kjá kjá, nebo Ťa ťa.

Rozšíření

Obývá velkou oblast, která sahá od severozápadní Afriky přes celou Evropu, s výjimkou severní části Skandinávie, až po východní Himaláje a jezero Bajkal v Asii. V 80. letech 20. století se díky lodní dopravě dostala až na severozápad Severní Ameriky, několikrát byla zaznamenána také v Kanadě, na Faerských ostrovech, Gibraltaru, Islandu a v Mauritánii.
Na většině svého areálu rozšíření je stálá, na zimu se přesouvají směrem na jih pouze ptáci ze severních a východních populací. V České republice, kde je zvláště chráněná (silně ohrožená), se vyskytuje po celý rok, nejhojněji však přes léto, kdy na našem území hnízdí v počtu 10 - 20 000 párů.

Ekologie

Kavky obývají zalesněné stepi, lesy, kulturní krajinu, pastviny, města i pobřežní oblasti. Jsou monogamní a velmi společenské a obvykle se zdržují v hejnech, která bývají nejpočetnější během zimního období. Často jsou k vidění i ve společnosti vran a havranů.
Jsou všežraví a během léta požírají zejména malé bezobratlé živočichy žijící na zemi. Na rozdíl od havranů se obvykle nestahují k mršinám, výjimkou jsou pouze uhynulé ryby, které vyhledávají u vodních ploch. Z rostlinné složky potravy u nich převládají obilná zrna, semena, žaludy a ovoce. Hnízdí v koloniích, nejčastěji v dutinách stromů, na útesech, v budovách a výjimečně i na jehličnatých stromech. Kladou 4 - 5 hladkých, lesklých, světlých vajec s hnědým skvrněním, na kterých sedí sama samice 17 - 18 dní.
Kavka obecná

Krkavec bělokrký

Krkavec bělokrký (Corvus albicollis) je velký krkavcovitý pták, s délkou mezi 50-54 cm o něco menší než jemu nejblíže příbuzný druh - krkavec tlustozobý (C. crassirostris) a největší zástupce řádu pěvců - krkavec velký (C. corax). Je převážně černý s masivním tmavým zobákem s bílým koncem, černo-hnědou hlavou, hrdlem a hrudí a výraznou bílou skvrnou na vrchní straně krku. Vyskytuje se v otevřených hornatých krajinách ve východní Afrika a jižní Africe (viz mapka níže). Hnízdo, do kterého následně klade 3-5 vajec, buduje na skalních římsách a méně častěji i na stromech.
Corvus albicollis White-necked Raven.JPG

Krkavec tlustozobý

Krkavec tlustozobý (Corvus crassirostris) je velký krkavcovitý pták, s délkou těla mezi 60-64 cm zároveň druhý největší zástupce řádu pěvců - hned po krkavci velkém (C. corax). Jeho nejblíže příbuzným druhem je o něco menší krkavec bělokrký (C. albicollis). Je celý černý s velkou bílou skvrnou na zadní části hlavy a masivním tmavým zobákem s bílým koncem. Vyskytuje se na území Eritrey, Somálska, Etiopie a Súdánu; jeho biotopem jsou hornaté krajiny v nadmořské výšce 1500-3400 m.
Thick-billed-Ravens.jpg

Krkavec velký

Krkavec velký (Corvus corax) je velký černý pták z čeledi krkavcovitých. Je největším pěvcem České republiky. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.

Popis

Krkavec velký dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od havrana polního a vrány obecné. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí.

Rozšíření

Krkavec velký je holarktický druh, obývá celou severní polokouli. Jeho domovem je takřka celá Evropa, Asie aseverní Afrika. Obývá lesnaté oblasti hornatin a vrchovin, nevyhýbá se ani lesnatým oblastem nížin.
Ve středověku byl na území Čech a Moravy hojně hnízdícím ptákem. Kvůli pronásledování a změnám v hospodaření krkavců značně ubylo. Z Čech a Moravy na dlouho vymizel. Až v roce 1968 znovu zahnízdil vhukvaldské oboře v okénku zříceniny hradu, zřejmě v témže roce hnízdil i v Jeseníkách. Postupem času se rozšířil zpět do Čech. Jeho rozšíření je někdy dáváno do souvistlosti s trvalým výskytem velkých šelem, na jejichž zbytcích kořisti se krkavci živí.

Tah a hnízdění

Je stálý. V mimohnízdním období se potuluje v okolí hnízda. Žije osamoceně v trvalých párech po mnoho let. Na hnízdiště se vrací kolem února, kdy začíná se stavbou či opravou starého hnízda, které si staví na vysokých stromech a na nedostupných skalách. Své hnízdo používá po několik let, takže za několik let může být nápadné svými rozměry. Vlastní stavbu a úpravy provádí samice, zatímco samec přináší stavební materiál - větévky, trávu, mech. Do hnízda snáší 5 až 6 modrozelených černohnědě, šedohnědě a šedě skvrnitých vajec, které zahřívá samice. Samice sedí většinou sama, doba sezení je 20 až 21 dní. Krmí oba rodiče.

Potrava

Požírá hmyz, drobné obratlovce, mršiny. Plení ptačí hnízda.
Popis obrázku chybí

Vrána americká

Vrána americká (Corvus brachyrhynchos) je velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae). 

Popis

Vrána americká je výrazný, černě zbarvený pták. Dorůstá délky 40-50 cm, z které celých 40 % zaujímá ocas. Křídlo je dlouhé asi 27-34 cm a zobák průměrně 5 cm.
Nejčastěji se ozývá krátkým, hlasitým, rychlým "káách-káách-káách" (viz zvuk
ukázka).

Rozšíření

Je rozšířená na značném území Severní Ameriky, a to v rozmezí od pobřeží Tichého oceánu až po pobřeží Atlantského oceánu a od Kanady až po severní Mexiko. Vyskytuje se přitom v celé řadě prostředí, od zemědělské půdy, parků a otevřených lesů až po centra velkých měst; zcela chybí pouze v deštných lesích a tundrách, kde její roli nahrazuje krkavec velký (C. corax). Na většině svého areálu rozšíření je stálá, ačkoli někteří kanadští ptáci na zimu migrují.

Ekologie

Potrava

Je všežravá. Požírá bezobratlé, mršiny, odpadky, semena či ptačí vejce a mláďata. Dokáží však ulovit i menšího savce, jako je např. žába nebo myš. V zimě a na podzim v její potravě hrají velkou roli zejména ořechy a žaludy. Občas navštěvuje i ptačí krmítka. Náleží také k několika málo ptačím druhům, u kterých bylo při získávání potravy pozorováno používání nástrojů.

Hnízdění

Je monogamní. Mláďata z předchozího hnízdního období přitom obvykle zůstávají se svým rodiči a pomáhají jim s péčí o nové potomstvo. Pohlavně dospívá ve věku 2 let.
Začíná hnízdit brzy, někdy již na začátku dubna. Hnízdo z větví buduje na stromech, přednostně na dubech, zřídkakdy zahnízdí i v hustých keřích a méně častěji i na zemi. V jedné snůšce bývá 3-6 vajec, na kterých sedí pouze samice po dobu 18 dnů. Mláďata pak hnízdo opouští asi po 35 dnech.
Corvus-brachyrhynchos-001.jpg

Vrána obecná

Vrána černá syn. vrána obecná (Corvus corone) je středně velký pták z čeledi krkavcovití hojně rozšířený v západní a střední Evropě a východní Asii.

Popis

  • Délka těla: 45 - 50 cm
  • Rozpětí křídel: 90 - 100 cm
  • Hmotnost: 600 - 700 g
Vrána černá (obecná) je pěvec se silným tělem, silným a zašpičatělým zobákem a poměrně krátkým ocasem s mírně okrouhlou špičkou. Celá je porostlá leskle černým peřím se zelenavým nebo nachovým nádechem, tmavě černé má i končetiny a zobák. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Ve střední Evropě si ji můžeme poměrně snadno splést s podobným a výrazně větším krkavcem velkým.

Taxonomie

Vránu černou popsal švédský přírodovědec Carl Linné ve svém nejvýznamnějším díle Systema Naturae z roku 1758, pod latinským názvem Corvus corone. Název je odvozen od latinského slova Corvus, v překladu havran a řeckého corone/ κορωνη, překládaného jako vrána.
V minulosti jsme u ní rozeznávali tři poddruhy: vránu šedou (C. cornix), vránu evropskou (C. c. corone) a poddruh C. c. orientalis. V současné době je již vrána šedá uznaná jako samostatný druh a značné diskuse se vedou i o poddruhu C. c. orientalis, který by měl mít dle mnoha zoologů stejný status.

Chování

Vrána černá se poměrně hojně vyskytuje na okrajích lesů, v zemědělské krajině, parcích a v poslední době často i v centrech větších měst.
Dospělý jedinec žije většinu roku samotářsky, přes zimu se obvykle sdružuje do větších hejn. Mladí ptáci žijí v hejnech většinou po celý rok. Díky jejímu charakteristickému hlasu můžeme vránu rozpoznat i ve chvíli, kdy ji nepozorujeme. Ozývá se charakteristickým, poněkud chraptivým a rychlým "kraaa", které se mírně podobá volání krkavce, který vydává tvrdší a výraznější "kaa kaa kaa kaa".

Potrava

Má velice pestrý jídelníček. Živí se nejrůznějšími mršinami, často loví i menší ptáky nebo savce, hmyz, červy nebo žížaly, svůj jídelníček si ráda zpestří ptačími vejciči mláďaty a ve městech především nejrůznějšími odpadky, které hledá v kontejnerech, na skládkách nebo na smetištích, často i ve společnosti havranů.

Rozmnožování

Vrána černá hnízdí od dubna do června. Objemné hnízdo podobné havranímu, ale výrazně menší, si staví obvykle vysoko na stromech, na opuštěných budovách nebo skalách. Ročně klade 4 až 6 modrých nebo nazelenalých vajec s hnědým skvrněním. Na vejcích sedí po dobu 17 - 19 dnů pouze samice, samec pro ni shání potravu a střeží okolí. Mláďata jsou opeřena po 32 - 36 dnech a hnízdo opouštějí v 28. až 35. dni života. Na rozdíl od většiny pěvců často zůstávají s rodiči poměrně dlouhou dobu a často jim pomáhají s obstaráváním mláďat, která se narodí v následujícím roce.

Výskyt a početnost v ČR

Vzácněji se objevuje pouze v nejvýchodnější části České republiky, na zbývajícím území se zatím vyskytuje poměrně hojně. Počet volně žijících jedinců u nás však mírně klesá. V letech 2001 - 2003 v Česku hnízdilo 3 - 6 000 párů.
Vrána obecná

Vrána černobílá

Vrána černobílá (Corvus albus) je velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae). 

Taxonomie

Vrána černobílá byla popsáno v roce 1776 německým zoologem P. L. S. Müllerem. Její druhové jméno přitom pochází zlatiny, kde "albus" znamená "bílý".

Popis

Dorůstá přibližně stejné velikosti jako vrána obecná (46-50 cm), má však viditelně větší zobák, mírně delší ocas a křídla a delší končetiny. Jak již její samotný název napovídá, je černobíle zbarvená, respektive převážně černě se světlou hrudí. Oči má tmavě hnědé. Mladí ptáci mají poměr bílého opeření menší.

Rozšíření

Vrána černobílá je nejrozšířenějším africkým zástupcem rodu Corvus. Vyskytuje se na rozsáhlém území subsaharské Afriky v rozmezí od Senegalu a Eritrey nesouvisle až po Jihoafrickou republiku, zasahuje též na Mys dobré naděje,Madagaskar, Komory, Aldabru, Zanzibar, Pembu a Bioko. Žije převážně v otevřených krajinách, většinou v blízkosti lidských obydlí.

Ekologie

Zdržuje se buď v párech nebo v malých hejnech, ačkoli v oblastech s velkým množstvím potravy může vytvářet i hejna velmi početná.

Potrava

Po potravě pátrá převážně na zemi. Požírá především hmyz a jiné malé bezobratlé, ale i malé plazy a savce, ptačí vejce a mláďata, semena, arašídy, mršiny a odpadky.

Hnízdění

Hnízdo buduje zpravidla na vysokých osamocených stromech a často i na telegrafních drátech. V jedné snůce bývá 3-6 světle zelených, hnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí 18-19 dnů. Mláďata pak hnízdo opouští asi po 45 dnech. Na jejich péči se podílí oba rodiče.
Vrána černobílá v letu

Vrána domácí

Vrána domácí (Corvus splendens) je velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae). 

Popis

S délkou asi 42 cm se co do velikosti pohybuje mezi kavkou (C. monedula) a vránou obecnou (C. corone). Čelo, temeno, hrdlo a vrchní část hrudi má sytě černé, zatímco hrdlo a zbytek hrudi jsou šedo-hnědé. Černého zbarvení jsou i křídla, ocas a končetiny.

Rozšíření

Vrána domácí je rozšířena na rozsáhlém území jižní Asie, konkrétně na území Nepálu, Bangladéše, Indie, Pákistánu, Srí Lanky, na Maledivách a Lakadivách, v jihozápadním Thajsku a jižním Íránu. Asi v roce 1897 byla zavlečena do východní Afriky - do okolí Zanzibaru a Port Sudanu a relativně nedávno také na území Evropy, konkrétně do Nizozemska, kde od roku 1998 úspěšně hnízdí. Žije v lesích a pobřežních bažinách, ale velmi hojně také v blízkosti lidských obydlí, a to jak v malých vesnicích, tak i ve velkoměstech. Např. v Singapuru na 1 km2 v roce 2001 žilo průměrně 190 vran domácích.

Ekologie

Potrava

Je velmi oportunistická, požírá odpadky, hmyz, malé plazy a jiné menší obratlovce, ptačí vejce a mláďata, semena i ovoce. Po potravě přitom nejčastěji pátrá na zemi.

Hnízdění

Hnízdí přednostně na velkých stromech, ale často i na telegrafních drátech. V jedné snůšce bývá 3-6 světle modrých, jemně tmavě skvrnitých vajec. V jižní Asii se také stává obětí hnízdního parazistismu ze strany kukačky koel(Eudynamys scolopacea).
Hnízdo s vejci
Dospělci při krmení mláďat
House-Crow444.jpg

Vrána hrubozobá

Vrána hrubozobá (Corvus macrorhynchos) je velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Délka jejího těla se viditelně liší v závislosti na jednotlivých oblastech a obecně se pohybuje mezi 46-59 cm. Je štíhlá s výrazně silným zobákem. Opeření je leskle černé. Má rozsáhlý areál rozšíření, který se táhne od severovýchodního asijského pobřeží po Afghánistán a východní Írán na západě, přes jižní a jihovýchodní Asii po Malé Sundy a Filipíny na jihovýchodě. Vyskytuje se v lesích, parcích a zahradách. Hnízdo z větví buduje obvykle vysoko na stromech, zejména na jehličnanech. Často jako stavební materiál využívá i kusy drátů. V jedné snůšce pak bývá 3-5 vajec, na kterých sedí po dobu 17-19 dnů. Mláďata pak hnízdo opouští zhruba ve věku 35 dnů.
Large billed Crow I3-Bharatpur IMG 8466.jpg

Vrána rybí

Vrána rybí (Corvus ossifragus) je 36-41 cm velký krkavcovitý pták. Je celá černá se zelenavým nebo modrozeleným leskem. Velmi se podobá vráně americké, s kterou bývá často zaměňována. Přednostně se vyskytuje v pobřezních bažinách a močálech na východním pobřeží Spojených států, v rozmezí od Rhode Islandu až po Key West. Živí se malými korýši a jinými bezobratlými, rybami, ptačími vejci a mláďaty, malými plazy, různými plody a semeny, v případě, kde jsou v dosahu, požírá i lidské odpadky. Hnízdo je vysoko na stromě, v jedné snůšce je pak 3-5 bledě modrozelených, hnědě skvrnitých vajec.
Fish crow on post.jpg

Vrána šedá

Vrána šedá (Corvus cornix) je středně velký pták z čeledi krkavcovití hojně rozšířený ve východní a severní Evropě. Původně byl považován za poddruh vrány obecné (Corvus corone cornix), ale dnes je již uznán za samostatný druh.
Vrána šedá je asi půl metru dlouhá s rozpětím křídel 95 cm. Váží asi půl kilogramu. Z největší části je šedá, černou má jen hlavu, náprsenku, křídla, ocas a nohy. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Vrána šedá je všežravec, živí se jak semeny a plody, tak drobnými bezobratlími nebo mršinami větších zvířat, ale dokáže napadnout i hnízda jiných ptáků a sežrat vejce nebo ptáčata. Je dobře přivyklá na člověka, často žije v blízkosti lidských sídel a živí se zde odpadky.
Vrána šedá je velmi dobrý letec. Je to poměrně inteligentní pták. Jeho hlasovým projevem je typické krákání.
Hnízdí vysoko v korunách stromů od května do července. Obvykle snáší tři až šest vajec.
V severních částech areálu svého výskytu je částečně stěhovavá, v jižnějších zůstává po celý rok. Žije samotářsky, pouze na zimu tvoří hejna o desítkách členů.
Vrána šedá
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 cyanize cyanize | Web | 18. června 2015 v 20:12 | Reagovat

pujcky bez poplatku predem ihned ;-)

2 MoledWAM MoledWAM | E-mail | Web | 28. srpna 2017 v 14:55 | Reagovat

cialis generico napoli

      <a href=http://cheapcialisuik.com/>generic cialis</a>

    <a href="http://cheapcialisuik.com/">cialis</a>

    acheter cialis foru

3 MoisesWAM MoisesWAM | E-mail | Web | 22. září 2017 v 21:31 | Reagovat

generico viagra chile

      <a href=http://buycxviagra.com/>buy viagra</a>

    <a href="http://buycxviagra.com/">buy cheap viagra</a>

    forum viagra sur le net

4 SadofWAM SadofWAM | E-mail | Web | 13. prosince 2018 v 23:22 | Reagovat

is anwendun

     3292 best way to be is

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama