close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Gorily

20. listopadu 2010 v 15:42 |  Obratlovci

Gorila východní

Gorila východní (Gorilla beringei) je jedním ze dvou druhů goril. Dříve byla považována za poddruh gorily nížinné. 

Areál rozšíření

  • Poddruh Gorilla beringei beringei žije v horských mlžných lesích v pohraniční oblasti Rwandy, Ugandy a Demokratické republiky Kongo (pohoří Virunga), v areálu o rozloze 450 km². Pro tato území typický obzvláště bujný, téměř neprůchodný přízemní porost. Žije zde v nadmořské výšce i přes 3500 m populace čítající pouhých 380 jedinců.
  • Poddruh Gorilla beringei graueri obývá nížinné až horské deštné lesy východně od hranic Ugandy,v pěti od sebe oddělených areálech: Národní park Kahuzi-Biega; Národní park Maiko; Itombwe Forest; Tayna a North Kivu Mbohe o celkové rozloze zhruba 21 600 km². Žije zde asi 4 000 jedinců.

Popis

Je největším zástupcem čeledě hominidů. Hmotnost samce dosahuje 150 až 200 kg, samice pouhých 120 kg. Má celkově robustní těla, široké čelistní oblouky, poměrně krátkou ramenní kost a dlouhou klíční kost, nozdry hranaté a nahoře výrazně orámovaní. Samci mají dlouhé a ostré špičáky. Srst má rovnoměrně dlouhou, obličej a hruď je černé barvy, jinak mají srst barvy od modročerné do hnědošedé. Zvířata žijící vysoko v horách mají srst delší.

Potrava

Hlavní potravou goril jsou listy, výhonky a stvoly, ovoce, kořínky, měkká kůra a houby. Příležitostně gorily sbírají mravence a různé bezobratlé. Denně stráví zhruba 30 % času krmením, 30 % hledáním potravy a 40 % odpočinkem.

Chování a hierarchie

Gorily žijí v rodinných skupinách (tlupách), které vede nejsilnější samec, někdy je ve skupině samec jediný. Dále jsou s ním jeho samice a nedospělí potomci. Za soumraku se skupina uloží k odpočinku do hnízd z větví, které si stavějí na zemi nebo na nízkých stromech. Samice sdílí hnízdo se svým současným mládětem.
Každá skupina se potuluje ve svém domovském areálu o rozloze 400 až 800 hektarů, který se vyjma centrálního jádra může zčásti překrývat s areály sousedních skupin.
Dominantní stříbrohřbetý samec je otcem většiny nebo všech mláďat ve skupině. Samec upoutává pozornost říjních samic náznaky krmení, houkáním, bitím se v prsa, boucháním rostlinami, výskoky a kopanci. Je nepravděpodobné, že by samice přešla k jinému samci, pokud by nebyl její druh nebyl zabit. Mládě zůstává s matkou až do jejího příštího porodu asi po čtyřech letech.
Jako další prostředek k zastrašení útočníka může samec použít houkání, jestliže jeho štěkot nestačí. Stojí pak vzpřímeně, bije částečně sevřenými pěstmi do prsou (holá kůže tam zesiluje zvuk) a hází na vetřelce vegetaci. Jestliže i toto selže, může na něj zaútočit s ohromným řevem, údery rukama, kopanci a kousáním.

Rozmnožování

Samec se páří se všemi svými samicemi. Estrální cyklus samice, která vlastní akt páření zahajuje, trvá 28 dnů. Po 8,5 měsících březosti se rodí mládě, o které se matka stará asi 3 roky. Při výchově a učení mláďat vypomáhají i druhé samice. Po zabřeznutí přestane samice ovulovat po 3 až 4 roky. Přestože se dožívají v přírodě 40 až 50 let, průměrně samice vychová do dospělostí jen asi 3 až 6 potomků. Samice dospívá až v 10 létech, samci ještě později. Dospělí samci i samice většinou rodnou skupinu opouštějí a žijí několik jet osamoceným životem, než se jim podaří sestavit nějakou novou a mohou se tak začít pářit.

Komunikace

Všichni primáti mají složité vzory komunikaci. Gorily jsou známé použitím hlasu pro vzájemnou komunikaci jak ve své skupině, tak při setkání s cizí tlupou. Mimo to ještě velkou roli zde sehrávají pohyby těla a výrazy obličeje, jako i hmatová a čichová komunikace.

Ochrana

V některých státech, kde tyto gorily žijí, představuje jejich pozorování ("safari") zdroj příjmů od turistů a dostává se jim proto ochrany. Lidé neváhají za jednu jedinou hodinu strávenou ve společnosti těchto velmi vzácných zvířat zaplatit částku mezi 500 až 750 amerických dolarů a to je pro jednu z nejchudších částí Afriky velice snadný a lákavý příjem. Část takto vybraných peněz jde zpět na ochranu zvířat. Pro mnohé gorily představují pytláci i nadále nebezpečí, stejně jako postupujícítěžba dřeva a výstavba nových silnic.
Přirozených nepřátel, vyjma člověka, gorily nemají. Taxonomické zařazení jednotlivých druhů a podruhů, stejně jako české názvy, se postupně vyvíjejí.
gorila východní

Gorila nížinná

Gorila nížinná (Gorilla gorilla) je jedním ze dvou druhů goril. 

Areál rozšíření

Žije převážně v západní Africe v Kamerunu, Nigérii, Guinea-Bissau, Gabunu a ve střední Africe ve Středoafrické republice a v Demokratické republice Kongo. Jejím domovem jsou nížinné deštné pralesy, galeriové lesy a občas i okraje lužních lesů. Vždy se nachází tam, odkud se snadno může dostat do bezpečí neprostupného úkrytu. Oblast jejich rozšíření se odhaduje na 445 000 km².

Popis

Gorila nížinná má široká ramena včetně, svalnatý krk a silné ruce i nohy. Jejich těla jsou pokryty krátkou, tenkou šedo-černou nebo hnědo-černou srstí. Její tvář je holá, pouze nad očima má mohutné obočí. Vedoucí samci mají stříbřitý pás srsti na zádech. Je nejmenší z goril, samec v přírodě dorůstá do výšky 150 cm a váhy 150 kg, samice 150 cm a 140 kg.
Pro svou váhu se po větvích se pohybují opatrným šplhání (ručkováním), zpomalenou brachiaci, po zemích na kratší vzdálenosti po zadních končetinách. Na delší úseky se vydává po čtyřech, přičemž u předních končetin nechodí podlaních, ale po prostředních článcích prstů zpola sevřené ruky. Takovýto způsob pohybu se jmenujekotníkochodectví a je vlastní pouze gorilám a šimpanzům.
Jsou to v převážné míře vegetariáni, žerou listy, pupeny, čerstvé větvičky a sezónně i plody. Nepohrdnou však na přilepšení ani drobnými živočichy, jako jsou mravenci a termiti. Ráno začínají několikahodinovým krmením, pak mají během dne přestávku a odpočívají, mláďata si mezitím neúnavně hrají, a v podvečer se znovu pustí do jídla. V přírodě v podstatě nepijí, postačí jim voda obsažená v rostlinné potravě

Životní projevy

Gorily nížinné jsou skupinoví živočichové, nežijí samostatně. Lze je vždy spatřit ve společnosti s druhými, s kterými mají silné sociální vazby. Žijí v přísně strukturovaných rodinných skupinách o 5 až 15 zvířaty. Takováto rodina se skládá z vedoucího samce, jeho samic a ještě nedospělých mláďat. Až mláďata dospějí, z rodinné skupiny odcházejí a hledají si sobě podobné k založení vlastní rodiny. Gorily nížinné vedou v podstatě usedlý život, při cestě za potravou urazí denně jen pár stovek metrů. Během dne i noci odpočívají v hnízdech z větví stavěných na zemi nebo nízkých stromech. Jejich nízká pohybová aktivita se projevuje i při chovu v ZOO, kde při dostatku potravy nemají potřebu dalšího pohybu a nekontrolovaně tloustnou, dosahují pak až dvojnásobné váhy než v přírodě.
Při pohledu na dospělého samce jde sice strach, ovšem gorily nížinné jsou naprosto mírumilovná, neagresivní zvířata. Jen velice zřídka dochází ke středu mez jednotlivými skupinami na pomezích teritoriío rozloze asi 20 km². Většinou takovéto setkání končí vzájemným zastrašováním a následným ústupem. Samec ovšem může fyzicky napadnout člověka v případě, že vyhodnotí jeho přítomnost jako přímé ohrožení rodiny která nemá kam ustoupit. Ke vzájemnému dorozumívání používají širokou škálu výrazů tváře, gestikulaci a hlasové projevy kterými vyjadřují hněv i radost. V porovnání se šimpanzi je však rozsah vyjadřovacích schopností menší.

Rozmnožování

Březost samice, která přichází jednou za 3 až 4 roky trvá 8,5 měsíce, často se rodí dvojčata. O mláďata se stará samice až do věku tří let, samice pohlavně dospívají v 7, samci v 9 až 10 létech. Dožívají se 50 až 60 let. Za svůj živoz může zdravá samice vychovat asi jen 6 svých potomků. Mimo člověka je v přírodě hlavním predátorem levhart.

Ohrožení

Tento druh hominida je podle červeného seznamu IUCN kriticky ohrožený, jeho populace byla snížena v průběhu tří generací o více než 80 %. Reprodukční míra gorily nížinné je velice nízká, okolo 3 %. Předpokládá se, že v roce 2000 žilo jen asi 94 000 jedinců.
Až do začátku roku 1980 byly oblasti kde žijí gorily nížinné neprostupnými bloky hustých lesů, kde přístup i lov byl velice obtížný. S nárůstem mechanizované těžby dřeva se postavilo mnoho lesních silnic a ohromné úseky dříve nepřístupných pralesů jsou dostupné automobily. Jestliže se dříve gorilím masem příležitostně živili domorodci, teď se z něho stala módní záležitost a prodává se i ve městech - "bushmeat". Přestože v mnoha státech tamního regionu jsou vyhlášeny programy k ochraně goril, na chudobě tamních lidí a výnosnosti pytláctví to mnoho nezměnilo.
Druhým vážných ohrožením jsou často propukající epidemie virového onemocnění Ebola, které mají za následek nejen hromadná úmrtí lidí, ale i úhyn goril a šimpanzů. Nemocným lidem je alespoň minimálně pomáháno a jsou izolováni aby nákazu nerozšiřovali, kdežto o opice nikdo nedbá.
Samice gorily nížinné
Gorilí mládě
Samec gorily nížinné
Samec gorily nížinné
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama