close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Breaking Dawn - Kniha 3 - Laskavost (část 2)

22. listopadu 2010 v 18:58 |  Rozbřesk
"Odpuzující?" Jake protestoval, a pak sám sobě potichu zasmál.
Slyšela jsem zastavení pneumatik na klidné, vlhké zemi Cullenovic cesty, a moje dýchání zase bodalo. Moje srdce by tlouklo o závod. Byla jsem úzkostlivá z toho, že moje tělo nemělo ty správné reakce.
Soustředila jsem se na tlukot Renesmeeina srdce, abych se uklidnila. Pracovalo pěkně rychle.
"Dobrý, Bello." Jasper souhlasně zašeptal.
Edward utáhl jeho ruce kolem mých ramen.
"Jsi si jistý?" zeptala jsem se ho.
"Rozhodně. Můžeš udělat cokoli." Usmál se a políbil mě.
Nebyla jsem přesně na jeho rtech a moje divoká upíří reakce mě odzbrojila. Edwardovy rty byly jako výstřel návykové látky do mé nervové soustavy. Okamžitě jsem zatoužila po víc. Sebrala jsem všechno moje soustředění na to, že mám v rukách dítě.
Jasper vycítil změnu mé nálady.
"Ehm, Edwarde, myslím, že bys jí právě teď neměl takhle rozptylovat. Potřebuje být schopná se soustředit." Edward se odtáhl pryč. " Ups," řekl.
Zasmála jsem se. To měla být moje dráha z úplného začátku, z úplně první pusy.
"Později," řekla jsem a předtucha zkroutila moje břicho v míč.
"Soustřeď se, Bello." nutil mě Jasper.
"Správně." Zatlačila jsem chvění pryč. Charlie, to byla teď hlavní věc. Ochránit dnes Charlieho. Když tak máme celou noc…
"Bello."
"Promiň Jaspere."
Emmett se smál.
Zvuk Charlieho policejního auta byl blíž a blíž. Vteřina lehkomyslnosti uplynula všichni byli tiše. Zkřížila jsem nohy a cvičila moje mrkání.
Auto se zastavilo před domem a bylo nečinné pár sekund. Zajímalo mě jestli byl Charlie taky nervózní jako já. Pak motor ztichl a dveře bouchly.Tři kroky přes trávu a pak osm opakujících se bouchnutí do dřevěných schodů. Další čtyři bouchnutí kroků přes verandu. Pak ticho. Charlie se dvakrát hluboce nadechnul.
Vdechovala jsem, což by mohlo být naposledy. Renesmee se hlouběji uvelebila v mém náručí, skrývajíc její obličej v mých vlasech.
Carlisle šel otevřít dveře.Jeho přetížený výraz se změnil na jedno z přivítání, jako když přepnete televizi na jiný kanál.
"Ahoj Charlie," řekl, vypadajíc náležitě v rozpacích. Konec konců, předpokládali jsme, že budeme v nějakém centru pro tlumení bolesti v Atlantě. Charlie věděl, že by lhal.
"Carlisle," Charlie se s ním strnule přivítal. "Kde je Bela?"
"Přímo tady, tati."
Ugh. Můj hlas byl tak špatný. Plus, mám jen omezenou zásobu vzduchu. Rychle jsem polkla a doplnila, potěšená, že Charlieho vůně ještě nenaplnila místnost.
Charlieho prázdný výraz mi řekl, jak mimo byl můj hlas. Jeho oči namířily na mě a rozšířily se.
Četla jsem pocity, které se rolovaly přes jeho obličej.
Šok. Nedůvěra. Bolest. Ztráta. Obava. Hněv. Podezíravost. Větší bolest.
Kousala jsem si rty. Bylo to vtipné. Moje nové zuby byly ostřejší oproti mé žulové pokožce než moje lidské zuby vůči mým jemným lidským rtům.
"Jsi to ty, Bello?" zašeptal.
"Jo."trhla jsem sebou při tom vánku - zvonivém hlase. " Ahoj tati."
Zhluboka se nadechl, aby se uklidnil.
"Hej Charlie," přivítal ho Jacob z rohu. "Jak se vede?"
Charlie se jednou na Jacoba zamračil,otřesen vzpomínkou, a pak na mě zase zíral.
Pomalu, Charlie šel přes pokoj, až když byl pár stop ode mě. Skočil obviňujícím pohledem na Edwarda a pak po mě jeho oči šlehly zpět. Teplo jeho těla proti mně pálivě tlouklo s každým pulsem jeho srdce.
"Bello?" zeptal se znova.
Mluvila jsem tišším hlasem , snažíc se nevybočovat z kruhu. "Jsem to opravdu já."
Jeho čelist se zastavila. "Promiň tati." Řekla jsem.
"Jsi v pořádku?" vyžadoval.
"Opravdu a upřímně skvěle," slíbila jsem. "Zdravá jako
řípa."
To bylo to pro můj kyslík.
"Jake mi řekl, že to bylo ..nezbytné.Že by jsi jinak umřela." Řekl ty slova, jako kdyby jim ani trochu nechtěl uvěřit.
Zocelila jsem se, soustředíc se na Renesmeeinu horkou váhu, opřená o Edwardovu podporu, jsem se zhluboka nadechla.
Charlieho vůně byla plná ohně, bijící přímo skrz moje hrdlo. Ale bylo to mnohem víc, než bolest. Bylo to také horké bodnutí touhy. Charlie voněl mnohem víc lahodně než cokoliv jiného, co jsem si představovala. Charlie mě lákal dvakrát tolik, než ti přitažliví cizí turisté, když jsme byli na lovu. A byl pouze pár stop ode mě., prosakujíc lákavé teplo a vlhkost suchým vzduchem.
Ale teď jsem nelovila. A byl to můj otec.
Edward mi soucitně mačkal ramena, a Jacob vystřelil omluvný pokoj na mě skrz pokoj.
Snažila jsem se sebrat a ignorovat tu bolest a touhu po žízni. Charlie čekal na mou odpověď.
"Jacob ti řekl pravdu."
"Že z tebe udělaly jednu z nich."zabručel Charlie.
Doufala jsem, že Charlie si mohl minule všimnout změny v mém novém obličeji a číst výčitky.
Pod mými vlasy, Renesmee taky zavětřila, jak se k ní Charlieho vůně zapsala. Přitáhla jsem si jí.
Charlie uviděl můj starostlivý pohled dolů a následoval ho. "Oh." Řekl, a všechen jeho hněv z jeho obličeje zmizel, zanechajíc pouze šok. "To je ona. Sirotek, jak Jacob říkal, že jste ji adoptovali."
"Moje neteř." lhal lehce Edward. Musel být přesvědčený, že podobnost mezi Renesmee a jím byla taky zřetelná k ignoraci. Nejlépe tvrdit, že souvisela z počátku.
"Myslel jsem, že jsi ztratil rodinu." Řekl Charlie, s obviněním vracejícím se do jeho hlasu.
"Ztratil jsem rodiče. Můj starší bratr byl adoptovaný, jako já. Nikdy jsem ho předtím neviděl. Ale soud mě objevil , když on a jeho žena zemřeli při autonehodě, zanechajíc pouze dítě bez žádné jiné rodiny."
Edward v tom byl dobrý. Jeho hlas byl dokonce se správným množstvím neviny. Budu potřebovat cvičit, abych to taky zvládla.
Renesmee se koukla zpod mých vlasů, znovu čichajíc. Ostýchavě pohlédla na Charlieho zpod jejích dlouhých řas a znova se ukryla.
"Je, je, no, krásná."
"Ano. " souhlasil Edward.
"Je to velká zodpovědnost. Vy dva jste teprve odstartovali."
"Co ještě bychom měli udělat?" Edward lehce otřel prsty přes její tváře. Viděla jsem ho jak se na chvilku dotknul jejích rtů - připomínka. "Chceš jí odmítnout?"
"Hmm. Dobře." Nepřítomně zatřásl hlavou. "Jake říkal, že jí říkáte Nessie?"
"Ne, neříkáme." Řekla jsem hlasem ostrým a pronikavým. "Její jméno je Renesmee."
Charlie zaostřil zpátky na mě. "Jak se na to cítíš. Možný by měli Esme a Carlisle…"
"je moje," přerušila jsem ho. "Chci jí."
Charlie se zamračil. "Uděláš mě tak brzo dědečkem?"
Edward se usmál. "Carlisle je taky dědeček."
Charlie vystřelil nedůvěřivým pohledem ke Carlislovi, stále stojící vpředu u dveří; vypadal jako Diův mladší, lépe vypadající bratr.
Charlie si odfrkl a pak se zasmál. "Odhaduji, že se cítím jaksi líp." Jeho oči zabloudily zpátky na Renesmee. "Ona je jistě něco na koukání." Jeho horký dech foukal lehce přes vesmír mezi námi.
Renesmee se nahnula směrem k pachu, setřásla pryč moje vlasy a poprvé se mu pořádně koukla do obličeje. Charlie zalapal po dechu.
Vím co viděl. Moje oči - její oči - se přesně kopírovaly do jejího perfektního obličeje.
Charlie začal zrychleně dýchat. Jeho rty se třásly, a já mohla číst ty čísla, které si mumlal. Počítal zpět, snažíc se hodit devět měsíců do jednoho. Snažíc se to dát dohromady ale, neschopný přinutit důkazy správně dopředu aby dávaly nějaký smysl.
Jacob vstal a přešel aby Charlieho poklepal po zádech. Naklonil se aby něco Charliemu zašeptal do ucha.; jen Charlie nevěděl, že to vše můžeme slyšet.
"Týká se to utajených informací, Charlie. Je to v pohodě. Slibuji."
Charlie polknul a přikývl. A pak jeho oči plápolaly, když přišel blíž k Edwardovy s pevně sevřenými pěstmi.
"Nechci vědět všechno, ale jsem hotový z těch lží."
"omlouvám se."řekl Edward klidně, "ale potřebuješ vědět víc obecný příběh než pravdu. Když budeš součástí tohoto tajemství, obecný příběh je ten, který se počítá. Je to ochrana Belly a Renesmee, která je dobrá jako klid od nás. Můžeš s tím souhlasit pro ně?"
Pokoj byl plný soch. Překřížila jsem kotníky.
Charlie se ještě jednou rozzlobil a pak stočil svůj pohled ke mně. " Mohla jsi mi dát nějaké varování, dítě."
"Opravdu by ti to ulehčilo?"
Zamračil se a pak se přede mě klekl. Mohla jsem vidět pohyb jeho krve na krku pod jeho pokožkou. Mohla jsem z toho cítit teplé vibrace.
Stejně tak i Renesmee. Usmála se a natáhla k němu jednu malou růžovou dlaň. Držela jsem její záda. Zatlačila její druhou dlaní proti mému krku, žízeň, zvědavost, a Charlieho obličej v její mysli. Byl tu útlý okraj ke zprávě kterou mi předala, že rozuměla Edwardovým slovům; potvrdila žízeň, ale převyšovala to ve stejné myšlence.
"Hou," zalapal Charlie, s očima na jejích perfektních zubech. "Kolik jí je?"
"Ehm no…"
"Tři měsíce," řekl Edward , a pak pomalu přidal, " raději, je rozměrově tří měsíčně stará, více či méně. V některých směrech je mladší, v jiných víc zralejší."
Velmi vědomě na něj Renesmee zamávala.
Charlie křečovitě zamrkal.
Jacob ho postrčil. "Říkal jsem ti že je zvláštní, že jo?"
Charlie se pod tím dotykem shrbil.
"Ale no tak , Charlie,"naříkal Jacob. " Jsem pořád ta stejná osoba, kterou jsem byl. Jen předstírej, že se dnes odpoledne nic nestalo."
Ta připomínka udělala to, že Charlieho ústa zbělela ale jednou přikývl. "A jaká je tvoje úloha v tomto všem, Jaku?", zeptal se. "Kolik moc toho Billy ví? Proč jsi tady?" Podíval se na Jacobův obličej, který žhnul , když zíral na Renesmee.
"Dobře, můžu ti odpovědět na všechno - Billy ví absolutně všechno - a to zahrnuje všechny věci a vlko.."
"Ungh!" protestoval Charlie, zakrývajíc si uši. "Nevadí."
Jacob se ušklíbl. "Všechno bude dobrý, Charlie. Jen zkus nevěřit na nic, co jsi viděl."
Můj táta mumlal něco nesrozumitelného.
"Woo!" Emmett najednou zařval jeho hlubokým basem. " Jděte Gators!"
Jacob a Charlie nadskočili. Ostatní z nás zamrzli.
Charlie se uklidnil a pak se podíval přes Emmettovi ramena. "Florida vede?"
"Právě dala první touchdown," potvrdil Emmett. Podíval se mým směrem, kývajíc jeho obočím jako lotr z varieté. "Někdo skóruje tady."
Bojovala jsem se zasyčením. Tady pře Charlie? To bylo nepřípustné.
Ale Charlie byl mimo narážku. Znova se zhluboka nadechl, nasávajíc vzduch jako kdyby se snažil ho nasát od prstů na nohou. Záviděla jsem mu. Zakymácel se na nohách, vykročil okolo Jacoba, a polovičně se skácel na volnou židli. "Dobře," vzdech si, "Odhaduji, že by jsme se měli na to podívat, když umím nad tím převzít iniciativu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama