"Není zač. škoda že. . ".
Nechal svúj komentář vyznít do ticha, ale nepotřebovala jsem Edwardúv dar abych si dovedla představit konec. Taková škoda že vás v sekundě zabijem.
"Ano, je to škoda, ne?" zamumlala jsem.
Felix mžikl.
Aro naší výměně názorů nevěnoval pozornost. S hlavou nakloněnou na stranu, byl fascinován. "Slyšel jsem ejjí zvláštní srdce," zamumlal s téměř hudební kadencí svých slov. "Cítím její podivnou vůni." Potom se jeho zamlžený zrak přesunul na mě. "V pravdě, mladá Bello, nesmrtelnost tě udělala ještě víc mimořádnou," řekl. "Je to jako kdyby jsi se zrodila pro tento život."
Přikývla jsem jednou, v potvrzení jeho lichotky.
"Líbil se ti můj dárek?" zeptal se, pohlédnouc na přívěsek jež jsem nosila.
"Je krásný, a je to od vás velmi, velmi velkorysé. Děkuji vám. Myslím že jsme vám poslali oznámení. "
Aro se potěšeně zasmál. "Je to jen něco, co se povalovalo kolem. Myslel jsem, že to by mohlo doplnit vaši novou tvář, a tak to je. "
Slyšela jsem, slabé syčení od středu line Volturiú-.Pohlédla jsem Arovi přes rameno.
Hmm. Zdálo se Jane nebyla spokojena s tím, že Aro mi dal dárek.
Aro si odkašlal aby znovu upoutal mou pozornost. "Směl bych pozdravil vaši dceru, krásná Bello?" Zeptal se sladce.
Tohle nebylo to, v co jsme doufali, připomněla jsem si. Bojujíc s nutkáním vzít Renesmee a utéct jsem udělala dva pomalé kroky vpřed. Múj štít se čeřil za mnou jako kapuce, která chránila zbytek mé rodiny, zatímco Renesmee byla nechráněna. Cítila jsem se hrozně špatně.
Aro se s náma potkal, jeho tvář zářící.
"Ale ona je nádherná," prohlásil mumlajíc. "Tak jako ty a Edward." A pak hlasitěji, "Dobrý den, Renesmee."
Renesmee se na mě rychle podívala. Přikývla jsem.
"Dobrý den, Aro," řekla formálně svým vysokým, zvonivým hlasem.
Aro jeho oči byly zasněné.
"Co je to?" zasyčel Caius zezadu. Vypadal rozzuřený tím, že se musel ptát.
"Napúl smrtelná, napúl nesmrtelná," oznámil Aro jemu a zbytku gardy bez toho, že by odtrhl okouzlený pohled od Renesmee. "Koncipováno tak, aby byla vynosena touto novorozenou, kým byla ještě člověkem."
"To je nemožné," posmívali se mu Caius.
"Myslíš si pak že by mě pobláznili,?" jeho výraz byl značně pobaven, ale Caius ustoupil. "Je tlukot srdce který slyšíme tak trik?"
Caius se mračil, vypadajíc mrzutěhledá, jako kdyby mu Arovy jemné otázky dali ránu.
"Klidně a opatrně, bratře," varoval ho Aro , stále usmívajíc se na Renesmee. "Vím dobře, jak máš rád svoji spravedlnost, ale neexistuje žádný zákon v který by kázal zakročit proti této unikátní malé a jejím rodičúm. A tolik k učení se, tolik učení! Vím, že nesdílíš mé nadšení pro sběr příběhú, ale buď tolerantní se mnou, bratře, abych mohl přidat jednu kapitolu, která mě omráčila svoji nepravděpodobností. Přišli jsme očekávajíc jen spravedlnost a smutek falešných přátel, ale podívej se, co jsme místo toho získali! Nové, jasné poznání sebe sama, našich možností. "
Natáhl svou ruku k Renesmee v nabídce. Ale to nebylo to, co chtěla. Natáhla se daleko ode mne, natahujíc se směrem vzhůru, aby se mohla dotknout konečky prstů Arovy tváře.
Aro nereagoval šokem jako téměř všichni ostatní na tohle představení, byl zvyklý používat tok myšlenek a paměť ostatních mozků stejně jako Edward.
Jeho úsměv se zvětšil, a povzdechl si v plné spokojenosti. "Úžasné," šeptal si.
Renesmee se uvolnila zpátky do mé náruče, její malá tvář velmi vážné.
"Prosím?" Zeptala se ho.
Jeho úsměv zněžněl. "Pochopitelně jsem netoužil poškodit tvé blízké, drahé Renesmee."
Arúv hlas byl tak uklidňující a láskyplný, že mě na sekundu chytil. A pak jsem slyšela jak Edward zaskřípal zubama a daleko za námi pobouřena Maggie zasyčela nad lží.
"Zajímalo by mě," řekl přemýšlivě Aro, jakože neví o reakci na svá předchozí slova. Jeho oči se nečekaně přesunuli na Jakoba, a místo znechucení, které bylo v očích ostatních Volturiú, bylo v jeho očích touha kterou jsem nechápala.
"Nefunguje to tímhle zpúsobem," řekl Edward, pečlivá neutralita zmizela z jeho hlasu pryč, jeho tón byl náhle příkrý.
"Jen zatoulaná myšlenka," řekl Aro, otevřeně posuzujíc Jakoba, a pak oči pomalu přelétli přes dvě řádky vlkodlakú za námi. Ať mu Renesmee ukázala cokoli, zpúsobilo to že vlci byli pro ně náhle zajímaví.
"Oni k nám nepatří, Aro. Neposlouchají naše povely tímhle zpúsobem. Jsou zde proto, že chtějí být. "
Jakob výhružně zavrčel.
"Zdá se, že s tebou docela souhlasí," řekl Aro. "A tvoje mladá družka a tvá rodina .... Loajální. "Jeho hlas slovo měkce pohladil.
"Jsou zavázaní k ochraně lidského života, Aro. To jim dovoluje koexistovat s námi, ale těžko s tebou. Nepřehodnotíš-li svůj životní styl. "
Aro se vesele zasmál. "Jen jedna zatoulaná myšlenka," prohlásil opakovaně. "Vy dobře víte, jak to je. Nikdo z nás nemůže zcela kontrolovat touhy svého podvědomí. "
Edward se zašklebil. "Vím, jak to je. A taky znám rozdíl mezi tímto druhem myšlenek a druhem který je úmyslný. Nikdy by to nefungovalo, Aro. "
Jakobova ohromná hlava se otočila směrem k Edwardovi, nesmělé zaskučení mu vyklouzlo mezi zuby.
"On pohrával si s myšlenkou ... hlídacího psa" zamumlal Edward zpět.
Sekunda mrtvého ticha, a pak zvuk je šíleného vrčení deroucí se z celé smečky naplnilo celou mýtinu.
Ostrý štěkot Samovav příkazu, myslím, protože jsem se neotočilal, abych se podívala-a stížnosti se prolomili do zlověstného ticha.
"Předpokládám, že to byla odpověď na otázku," řekl Aro, znovu se smál. "Tihle si svou stranu vybrali."
Edward zasyčel a naklonil se dopředu. Já mu ztiskla rameno, přemýšlejíc, co mohlo být v Arových myšlenkách, že ho to donutilo tak prudce reagovat, zatímco Felix a Demetri se synchronizovaně přikrčili. Aro na ně znovu mávl. Všichni se vrátili do své původní polohy, včetně Edwarda.
"Tolik k diskusi," řekl Aro, náhle tónem zaplaveného podnikatele. "Tolik k rozhodování. Pokud mě vy a vaši chlupatí ochránci omluvíte, mí milí Cullenovi, musím se poradit se svými bratry. "