Bažant královský
Bažant královský (Syrmaticus reevesii) je velký (až 210 cm dlouhý) pták z řádu hrabavých. Své latinské druhové jméno získal na počest britského přírodovědce Johna Reevese, který v roce 1831 jako první dovezl do Evropy živé zástupce tohoto druhu.
Samec je se svým "šupinatým" peřím zlaté, bílé nebo červené barvy velmi výrazný. Hlavu má zbarvenou bíle a přes oko se mu táhne silný černý pruh, končetiny má zbarveny šedě. Jeho nejnápadnějším znakem je extrémně dlouhý stříbřitý ocas s kaštanově hnědými pruhy, který může dorůst až délky 2,4 m. Samice jsou oproti samcům nenápadně hnědé s černým temenem.
Bažant královský je endemický pro jehličnaté lesy na území Číny. Člověkem však byl zavlečen i do USA, České republiky, Francie, Spojeného království a na Havaj.
Bažant královský - samec
Bažant obecný
Bažant obecný (Phasianus colchicus) je pták z řádu hrabavých. Jeho původním areálem výskytu je Asie, ale byl uměle rozšířen člověkem, protože se stal oblíbeným lovným ptákem. Běžně se tak vyskytuje v lesích a na polích Evropy, kde se naturalizoval. Chová se také v bažantnicích.
Populační trend v Česku je stabilní.
Koroptev polní
Koroptev polní (Perdix perdix) je malý hrabavý pták z čeledi bažantovití. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Později byla jako lovný pták uměle vysazena na Novém Zélandu, kde je s největší pravděpodobnostní již vyhynulá, a v Severní Americe, kde se i v současné době vyskytuje v dostatečně hojném množství.
Popis
- Délka těla: 29-35 cm
- Rozpětí křídel: 52-57 cm
- Hmotnost: 350-450 g
Koroptev polní je o něco větší než holub domácí. Má silné tělo, krátký ocas, zakulacená křídla a krátký šedý zobák. Břicho, hrdlo a část hlavy má šedé, křídla a ocas rudohnědé a přední část hlavy tříslivě žlutohnědou. Samec má na břiše nápadnou kaštanově zbarvenou skvrnu podkovitého tvaru, kterou samice většinou postrádá. Mladí ptáci jsou téměř celí hnědí.
Chování
Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v nadmořské výšce pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok.
Koroptev často žije v trvalých párech. Většinu dne se díky svému skvělému zamaskování nepozorovaně pohybuje nebo odpočívá ve vysoké vegetaci a nejsnadněji ji můžeme objevit díky jejímu charakteristickému chraptivému hlasu "kir ik". Při vyplašení většinou létá pouze na krátké vzdálenosti a ozývá se přitom ostrým a krátkým "ryk ryk ryk".
Její nejdůležitější složku potravy tvoří obilná zrna nebo jiné části rostlin, vzácněji loví i menší hmyz, který hraje zvláště důležitou roli u mláďat většinou mladších jak 10 dnů.
Koroptev hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, které bývá většinou dobře ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně klade 10 až 20 vajec. Při ztrátě první snůšky často zahnizďuje ještě jednou. Na vejcích sedí 23 - 25 dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda.
Rozšíření a početnost v ČR
Na velkém území Evropy byl během posledních let zaznamenán až drastický úbytek volně žijících jedinců. Tato skutečnost se nevyhnula ani České republice, kde v minulosti patřila mezi hojné obyvatele našich polí a luk a k významné lovné zvěři. V současné době se u nás vyskytuje dosti vzácně a dle vyhlášky 395/1992 Sb. se již jedná o ohrožený druh.
Křepelka polní
Křepelka obecná (Coturnix coturnix) je malý hrabavý pták z čeledi bažantovitých. Je nenápadně zbarvená - světlohnědě s tmavohnědými skvrnami a s bělavými proužky na bocích. Samci mají černý pruh uprostřed hrdla. Hnízdí v otevřené zemědělské krajině s pastvinami. V České republice hnízdí po celém území především v nižších polohách, byla však zaznamenána i na hřebeni Krkonoš a Hrubého Jeseníku. Celková početnost byla v letech 2001-2003 odhadnuta na 5000-10 000 párů.

Tetřev hlušec
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) patří k největším kurovitým ptákům. Je to hrabavý druh jen o málo menší než krocan, řadící se v Česku mezi kriticky ohrožené druhy.
Popis
Samec je tmavý s nevýrazně barevnou hlavou a světlým zobákem; dospělí jedinci měří až 60 cm a váží 1 až 1,5 kilogramu. Jeho výrazný ocas má široké oblé zakončení. Slepice je asi o 10 cm menší než sameček a je zbarvená rezavohnědě.
Způsob života
Po většinu roku žije tetřev skrytě a samotářsky v místech kde není rušen přítomností člověka; potřebuje vhodný životní prostor o rozloze až 30 kilometrů čtverečních. Obývá slunné smíšené a jehličnaté lesy nebo rašeliniště kde si opatřuje potravu sběrem a hrabáním. Živí se bobulemi, travinami, jehličím a mravenci. Samice snáší a zahřívá 6 až 10 vajec a sama se po vylíhnutí stará o kuřata. V prvním roce života v průměru přežívá jen asi deset procent mláďat.
K jeho přirozeným predátorům patří kuna a liška, vejce z hnízd vybírají straky a vrány.
Tetřev je známý svým tokáním tj. námluvami a zápasy mezi samci na jaře; k tomu účelu vyhledává za rozbřesku paseky nebo jiná otevřená místa a vydává přitom charakteristické hlasité zvuky.
Rozšíření
Žije na eurasijském kontinentu včetně Britských ostrovů. Obývá především horské oblasti až do nadmořské výšky přes 2000 metrů. Vyskytuje se ve Francii, Skandinávii i východní Evropě; zbytky populace lze nalézt v Německu, Belgii,Nizozemsku, Dánsku a Česku. Na východě je rozšířen v Rusku a dále až do oblastí Kazachstánu, Mongolska a Číny.
V českých zemích býval tetřev široce rozšířen. První písemná zmínka o něm pochází z cestopisu španělského cestovatele Ibráhíma ibn Jákúba z let 965 - 966. Tetřevi patřili k loveným ptákům, jeho maso se počítalo mezivelikonoční pochoutky a poddaní měli někde povinnost chytat tetřevy a odvádět je vrchnosti. V důsledku rozšířeného lovu v průběhu staletí populace poklesla, jiným důležitým faktorem byla pravděpodobně změna životního prostředí. Jeho dřívější rozšíření připomínají zejména místní jména odvozená od tokanišť. K lovným druhům patřil až do roku1978, od roku 1979 je celoročně hájen. V současnosti žije v Česku okolo 200 jedinců, z toho velká část na Šumavě.
Tetřívek obecný
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých. Samec je černý (s červeným leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním. Osidluje různé biotopy (slatiny, rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště aj.). Charakteristický je rovněž společný tok samců na otevřených prostranstvích.
Samci na tokaništi ve Švédsku
V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (350-400 samců, téměř polovina české populace), Jizerské hory (80-100 samců) aŠumava (116 samců), malé populace žijí v Doupovských horách,Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 1973-1977 byla celková početnost odhadována na 2500-4500 samců, v letech 1985-1989 na 1100-2200 samců a v letech 2001-2003 již jen na 800-1000 samců.
Jeřábek lesní
Jeřábek lesní (Bonasa bonasie) je malý druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých. Je nenápadně hnědě zbarvený, spodina je bělavá s tmavohnědým a rezavým skvrněním, ocas šedavý s černou koncovou páskou. Samci mají navíc černé hrdlo, lemované bílým proužkem. Samec i samice mají na temeni krátkou chocholku. Hnízdí ve smíšených jehličnatých hustých lesích. V České republice se vyskytuje především ve třech oblastech - Na Šumavě a v Novohradských horách, v Jeseníkách a v Beskydech. Jeho rozšíření se v posledních třiceti letech poněkud redukovalo; v letech 2001-2003 byla populace na našem území odhadnuta na 900-1800 párů.

Chyby tam bazant polni!!!