Ara ararauna
Ara ararauna (Ara ararauna) je velký papoušek z rodu Ara. Vyskytuje se v tropických lesích na rozsáhlém území Jižní Ameriky v rozmezí od Trinidadu a Venezuely jižně až po Brazílii, Bolívii, Kolumbii a Paraguay. Částečně zasahuje také doStřední Ameriky, konkrétně na území Panamy. Ačkoli je populace žijící v Trinidadu považována za ohroženou a v Paraguay druh stojí již na hranici vyhubení, v Červeném seznamu IUCN stále spadá do kategorie málo dotčených druhů.
Dorůstá 76-86 cm a váží 900-1300 g. Je velmi výrazně zbarven. Celou přední část těla má žlutou, zadní modrou a na hlavě má kolem očí velkou lysinu. Zobák je velmi mohutný, svrchní část je hákovitě zahnutá, spodní část je značně pohyblivá.
Požírá plody, ořechy a i kokosové ořechy. Za potravou létá až 25 km daleko.
Je monogamní, páry přitom tvoří zpravidla na celý život. Hnízdí v dutinách stromů a snáší 2 vejce. Mláďata se líhnou holá a slepá a peří jim naroste až po 10 týdnech. Všichni arové jsou dlouhověcí ptáci, v zajetí se dožívají více než 50 let.
Jedná se také o velmi oblíbeného klecového ptáka.
Ara arakanga
Ara arakanga (Ara macao, Linné 1758) je nádherně zbarvený pták a jeden z největších a nejnápadnějších ve své čeledi. Ve volné přířodě žije v Mexiku, Střední Americe a na severu Jižní Ameriky po Brazílii. Jeho přirozeným biotopem jsou tropické deštné lesy, savany a plantáže.
Popis a způsob života
Tento nejznámější pták z jihoamerických papoušků je silně ohrožen vyhubením. Příčinou je především zničení velké části tropického deštného lesa, biotopu, ve kterém žije, a odchyt obrovského množství mláďat z hnízd. Ta obchodníci se zvířaty prodávají za vysoké ceny. V některých oblastech se dnes už ara skoro nevyskytuje.
Ara žije v trvalém páru a pohybuje se obvykle v párech nebo rodinných skupinách až do 20 ptáků. Během celodenního přeletování z místa ke spaní pro potravu létají ary v párech, přičemž se takřka dotýkají křídly. Vysoko v korunáchstromů hledají semena, plody, ořechy, bobule a jinou rostlinnou stravu. Potravu vyhledávají a přijímají mlčky, beze zvuku, ale když jsou vyrušeny a vzlétnou, ozývají se hlasitým křikem.
O jejich chování v době rozmnožování není příliš známo. Byla nalezena hnízda v dutinách vysoko v kmenech stromů, ale není dost přesných informací o velikosti snůšky a délce inkubace.
Ohnivě červený ptaák Ara patří mezi největší papoušky své čeledi.Žije v tropických lesích Jížní Ameriky a je stromovím obyvatelem.Silný hákovitý zobák používa při šplhání jako třetí končetinu.Zobák má horní část pohyblivou a s jeho pomocí dokáží arové rozlousknout i tak tvrdé plody jako jsou para ořechy.
Ara zelený
Ara zelený (Ara ambiguus) je velký ohrožený papoušek z rodu Ara obývající deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky, konkrétně na území států Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie a Ekvádor. Tvoří dva zeměpisné poddruhy, první, A. a. ambiguus, obývá Střední Ameriku až po Kolumbii, druhý, A. a. guayaquilensis, zase západní Ekvádor a zřejmě i jihozápadní Kolumbii.
Ara zelený je na svém areálu rozšíření s délkou 85 - 90 cm a hmotností kolem 1,3 kg největším druhem papouška. Jak už jeho samotný název napovídá, je převážně zelený s rudým čelem a světle modrými křídly a kořenem ocasu. Na obličeji má holou kůži jen velmi řídce porostlou malými tmavými pery, která jsou u samic a starších ptáků zbarvena rudě.
Ara zelenokřídlý
Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera/chloropterus) je velký, pestře zbarvený papoušek, jeden z největších a nejrozšířenějších arů.
Popis
Nápadný, až 100 cm velký pták s rozpětím křídel kolem 125 cm a hmotností do 1 kg. Stejně jako ostatní arové má nápadně zbarvené štíhlé tělo, nápadně dlouhý ocas a silný zobák. Má červené břicho, lopatky a hlavu s bílou kůží na obličeji, světle modrý kostřec, hřbet a křídla s temně zeleně zbarvenými předními krovkami. Samec i samice jsou zbarveni stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům, ale mají kratší ocasy. Ve volné přírodě bývá velice často zaměňován s podobným arem arakangou (Ara macao), v jehož společnosti se běžně zdržuje.
Rozšíření
Hojně se vyskytuje v tropických lesích na severu a středu Jižní Ameriky. Celá jihoamerická populace nebyla zatím vyčíslena, ale již se odhaduje, že žije na ploše větší jak 8 100 000 km2. V současné době pro něj představuje největší hrozbu vymítání jeho přirozeného biotopu, vybíjení dospělých ptáků pro maso a pera a vybírání mláďat z hnízd pro oblíbený domácí chov.
Ekologie
Žije v párech nebo hejnech, často se mísí s hejny ostatních druhů arů. Dospělí ptáci se mezi sebou dorozumívají hlučnými skřeky, díky kterým můžeme jejich společnost zpozorovat i na delší vzdálenost. Je velice dobrým letcem, ale většinou nepodniká žádné dlouhé výpravy.
Živí se semeny, plody, květy a ořechy, jejichž tvrdou skořápku dokáže snadno zdolat díky velice silnému zobáku, který dokáže při pevném stisku rozlomit v polovině i násadu od koštěte. Z důvodů potravní konkurence se živí i nezralými plody a rostlinami, které se chemicky postřikují proti okusu. Před otravou se pak brání polykáním zeminy, která v jeho žaludku působí jako protijed.
Ročně klade obvykle 3 vejce, na kterých sedí 23 - 27 dnů. Mláďata, o která pečují oba rodiče, opouštějí hnízdo asi po 12 týdnech. Pohlavní dospělosti ara zelenokřídlý dosahuje v 8. roce života a při dobrých podmínkách v zajetí se může dožít i 70 - 80 let.
Ara kaninda
Ara kaninda (Ara glaucogularis) je papoušek endemický k malému území na hranici střední a severní Bolívieznámém jako Los Llanos de Moxos. Podle nedávných průzkumů čítá populace tohoto ary pouze 250 - 300 volně žijících jedinců a tudíž je i považován za kriticky ohrožený druh. Hlavní příčinou tohoto statusu je přitom nelegální lov a odchyt.
Popis
Tohoto papouška si lze snadno splést s arou araraunou, ale při bližším prozkoumání má na hrdle na rozdíl od ary ararauny modrou barvu a jemnou hlavu zdobí méně masivní zobák. Základní zbarvení je modré a žlutooranžové. Zobák je černý, kulaté oko má žlutavou duhovku. Mladí ptáci ji však mají do jednoho roku spíše šedou. Částečně holá oblast obličeje bývá bílá, ale pokud je pták rozrušený, může dostat nádech do růžova. Váží obvykle kolem 750 gramů a měří 88 centimetrů. Velkou část délky papouška tvoří ocas.
Ara vojenský
Ara vojenský (lat.Ara militaris) je velký papoušek žijící ve Střední a Jižní Americe, dorůstající se velikosti až 80 cm. Je velmi přizpůsobivý a rychle se učí různé zvuky včetně napodobování lidského hlasu.
Vzhled
Jeho barva je převážně zelená s červenou přední částí hlavy. Křídla jsou modré a ocas bývá zbarven červeně. Zobák je šedý až černý.
Život v přírodě
Ara se živí jako většina jiných papoušků semeny, ořechy, ovocem i různou zelení. Žije v hejnech a tak někdy napáchá škody zemědělcům. Přesto se jedná o ohrožený druh. Stavy Ary vojenského se v jejich domovině stále snižují ztrátou životních prostředí lovem a odchytem. I když má poměrně velikou oblast rozšíření na mnoha místech území ho vůbec nespatříme a nikde nebyl zjištěn hojným druhem, přestože v Panamě a v Kostarice se prováděli rozsáhlé ornitologické výzkumy. Dá se říci, že tento druh je ohrožen vyhynutím na celém území, kde žije, vyjma některých oblastí deštných pralesů západního Ekvádoru, západní Kolumbie a severní Panamy. V jižním Hondurasu zmizel téměř úplně vzhledem k vykáceným lesům a v důsledku chemických postřiků na bavlněných plantážích. Další příčina byla ta, že se v Hondurasu budovaly dvě dálnice a byl tam největší přírůstek obyvatelstva v celé latinské Americe.
Hnízdění
Ara během 3 až 4 let dosahuje pohlavní dospělosti. Hnízdí v dutinách stromů a nebo v dírách na zemi. Do hnízda klade 3 až 4 vejce. Přibližně po 10. týdnech mláďata hnízdo opouští. Ara se dožívá až 60 let.