close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

4. Grimmauldovo náměstí 12 (část 2)

21. listopadu 2010 v 11:09 |  Harry Potter a Fénixův řád
"Ale ta pro ně snad nepíše, nebo ne?"
"Ne, dodržela slib… Ne, že by měla na výběr," dodala spokojeně. "Ale položila základy, na kterých se teď můžou snažit."
"Snažit o co?" chtěl vědět Harry.
"Víš, jak o tobě psala, že se hroutíš na zem a tvrdíš, jak tě bolí ta jizva a tak?"
"Jo," kývl Harry, který některé výmysly Řitě Holoubkové nemohl zapomenout.
"No, a tak o tobě píšou - jako bys byl podvodník, který se jen snaží upoutat pozornost a myslí si, že je velký tragický hrdina," pokračovala Hermiona rychle, "sem tam se o tobě objeví sarkastická poznámka. Třeba když se objeví něco dojemného, napíšou 'Příběh hodný Harryho Pottera', nebo když se někomu přihodí směšná nehoda, tak je to 'doufáme, že mu nezůstala jizva na čele, nebo ho za pár let budeme muset uctívat' -"
"Ale já přece nechci, aby mě někdo uctíval -" začal Harry rozčileně.
"Já vím že ne," skočila mu do řeči Hermiona, "já vím, Harry. Ale vidíš, o co jim jde? Chtějí z tebe udělat někoho, komu nebude nikdo věřit. Vsadím se o cokoliv, že je za tím Popletal. Chtějí, aby si čarodějové mysleli, že jsi jen hloupý kluk, který vykládá smyšlené historky, aby byl slavný."
"Ale já jsem přece nechtěl - nežádal jsem o to - aby Voldemort zabil moje rodiče!" vypěnil Harry. "Jsem slavnej, protože zabil moje rodiče, ale nemohl zabít mě! Kdo bych chtěl bejt slavnej kvůli něčemu takovýmu? Nenapadlo je, že bych byl radši, kdyby se to nikdy -"
"My víme, Harry," řekla Ginny vážně.
"A samozřejmě se neobjevila ani zmínka o mozkomorech, kteří tě napadli," řekla Hermiona, "někdo jim musel říct, aby to drželi pod pokličkou. To mohl být přece trhák, mozkomorové v ulicích! Ani se nezmínili, že jsi porušil zákon o utajení. Myslíme si, že by to určitě udělali, do toho obrázku tebe coby podvodníka by jim to určitě sedlo. Zřejmě čekají, až tě vyloučí ze školy a pak se do toho pustí - chci říct, kdyby tě vyloučili, dodala rychle. "Určitě nebudeš, jestliže se řídí svými vlastními zákony, nemůžou ti nic udělat."
Už zase mluvili o slyšení a to Harry nechtěl. Přemýšlel, jak změnit téma, ale byl toho ušetřen zvukem kroků na schodech.
"A jéje."
Fred škubl za Ucho a okamžitě se s Georgem vypařili. O pár sekund později vkročila dovnitř paní Weasleyová.
"Už je po schůzi, můžete jít dolů a dát si večeři. Všichni tě chtějí vidět, Harry. A kdo nechal dole u dveří všechny ty hnojůvky?"
"Křivonožka," obvinila Ginny bez uzardění Weasleyovic kocoura, "strašně rád si s nimi hraje."
"Aha. Myslela jsem, že by to mohl být Pišta, dělá takové divné věci. A teď pojďte a nezapomeňte, potichu. Ginny, máš špinavé ruce, co jsi proboha dělala? Před jídlem si je umyj, ano?"
Ginny se zašklebila a šla za mámou. Harry zůstal v pokoji s Ronem a Hermionou, kteří na něj koukali, jako by se báli, že zase začne vyvádět. Harry se cítil trochu zahanben.
"Podívejte…" zahuhlal, ale Ron zavrtěl hlavou a Hermina řekla: "Věděli jsme, že budeš rozzlobený, Harry, my ti to nevyčítáme. Ale musíš chápat, my jsme se opravdu snažili Brumbála přemluvit -"
"Ano, já vím."
Harry nadhodil nové téma, protože stačilo jen pomyšlení na ředitele Brumbála a vnitřnosti se mu zase začínaly vařit vzteky.
"Kdo je Pišta?" zeptal se.
"To je zdejší domácí skřítek. Cvok. Ještě nikdy jsem takového nepotkal."
Hermiona se na Rona zamračila.
"Není cvok, Rone."
"Jeho životním cílem je nechat si useknout hlavu, aby ji mohli vystavit jako hlavu jeho mámy na kovové placičce nad schodištěm. Přijde ti to normální?"
"Dobře - dobře, je trochu divný, ale to není jeho vina."
Ron se podíval na Harryho a obrátil oči v sloup.
"Hermiona to ještě se SPOŽÚSEM nevzdala."
"To není SPOŽÚS, ale es pé ó zet ú es e em!" ohradila se ostře Hermiona. "Fronta za osvobození domácích skřítků! A není to jen můj zájem Brumbál taky říká, že máme být na Pištu hodní!"
"Ale jo, jasně. Pojďte radši, hlady šilhám."
Vyrazil ze dveří a po schodišti, ale než stačili dojít dolů -
"Stát!" vydechl Ron a varovně zamával na Harryho a Hermionu. "Jsou ještě dole v hale, mohli bychom něco zaslechnout!"
Všichni tři se opatrně nahnuli přes zábradlí. Dole stála spousta čarodějů a čarodějek, včetně Harryho stráže, a vzrušeně šeptali. Ve středu hloučku spatřil Harry tmavovlasou mastnou hlavu svého nejneoblíbenějšího bradavického učitele, profesora Snapea. Nahnul se přes zábradlí ještě víc; nesmírně ho zajímalo, co Snape ve Fénixově řádu.
Vtom se před jeho očima objevil tenký růžový provázek. Podíval se nahoru a uviděl Freda a George na odpočívadle o patro výš. O chvíli později se ale čarodějové vydali k východu a Harry slyšel, jak Fred zaklel a tahá Ucho zpátky nahoru.
Slyšeli, jak se dveře otevřely a zase zavřely.
"Snape tady nikdy nejí," řekl Ron Harrymu tiše, "naštěstí. Pojďte."
"A nezapomeň mluvit tiše, až půjdeme přes halu," připomněla Hermiona.
Když míjeli vystavené skřítčí hlavičky, spatřili Lupina, paní Weasleyovou a Tonkovou, jak zamykají vstupní dveře spoustou magických zámků.
"Jíme dole v kuchyni," zašeptala paní Weasleyová, "Harry, drahoušku, hezky po špičkách přes chodbu a jsou to tamhlety dveře-"
BÁC.
"Tonková!" vykřikla paní Weasleyová a otočila se.
"Omlouvám se!" zavyla čarodějka, která ležela na zemi rozplácnutá jako žába, "to ten pitomej stojan na deštníky, to už je podruhé, co jsem o něj -"
Ale poslední slovo zaniklo v příšerném, krev zmrazujícím zavřeštění.
Prožrané sametové závěsy se rozletěly, ale nebyly za nimi žádné dveře. Na chvíli si Harry myslel, že se dívá z okna, z okna, za kterým stojí stará žena v černé kápi a vřeští a vřeští, jako by ji někdo mučil - a pak mu došlo, že je to jen portrét v životní velikosti, ale ten nejrealističtější a nejméně příjemný, jaký kdy viděl.
Stařena prskala, její oči se divoce protáčely, žloutnoucí kůže se napínala, jak ječela ze všech sil; a pak se začaly probírat další portréty v hale a jeden za druhým se rozječely, až to Harryho donutilo zavřít oči a zacpat si uši rukama.
Lupin a paní Weasleyová vyrazili vpřed a snažili se závěsy u stařeny zase zatáhnout, ale nešlo to a jekot byl stále silnější a silnější, navíc se z obrazu natahovaly křivé pařáty, jako by jim chtěly roztrhat obličeje.
"Parchanti! Hajzlové! Zplozenci špíny a zla! Hybridi, mutanti, šílenci, vypadněte odsud! Jak si dovolujete znesvětit dům našich otců -"
Tonková se omlovala, seč jí síly stačily a pokoušela se postavit těžký stojan na původní místo; paní Weasleyová zanechala marných pokusů o zatažení závěsů a raději se rozběhla halou, omračujíc ostatní portréty svou hůlkou; a ze dveří proti Harrymu vyběhl muž s dlouhými černými vlasy.
"Sklapni, ty zatracená stará bábo, SKLAPNI!" zařval a trhnutím zavřel záclonu, se kterou se předtím rozčilovala paní Weasleyová.
Tvář na obraze zbělela.
"Tyyyyyy!" zavyla a její oči div nevypadly z důlků "zrádce rodu, hnusáku, hanbo mé krve!"
"Řekl - jsem - SKLAPNI!" poručil muž znova a spolu s Lupinem se jim, s nasazením všech sil, podařilo závěs zatáhnout.
Ozvěna jekotu dozněla a utichla. Lehce oddechuje a urovnávajíc si černé vlasy, otočil se Sirius ke svému kmotřenci.
"Ahoj Harry," zašklebil se, "vidím, že ses právě seznámil s mojí matkou."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrad-bradavice-online hrad-bradavice-online | Web | 21. listopadu 2010 v 11:17 | Reagovat

Ahoj, máš ráda harryho pottera?Pokud ano, nechceš se přihlásit do naší online školy bradavic?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama