"JÁ BÍM ŽE ADO!" zařval Neville a bojoval se Smrtijedem, který ho držel s takovým nasazením, že ten křikl: "Omračte ho někdo!"
"Ne, ne, ne," řekla Bellatrix. Byla úplně unesená, třásla se vzrušením, zatímco si prohlížela Harryho a Nevilla. "Ne, schválně, jak dlouho Longbottom vydrží, než se zlomí jako jeho rodiče… Jedině, že by nám Potter chtěl dát to proroctví."
"DEDÁBEJ JIB HO!" křičel Neville, který byl úplně bez sebe a kopal a zmítal se, zatímco Bellatrix se blížila s napřeženou hůlkou. "DEDÁBEJ JIB HO, HARRY!"
Bellatrix zamířila. "Crucio!"
Neville zařval a přitáhl nohy k břichu, takže Smrtijed ho chvíli držel ve vzduchu. Hned ho pustil a Neville padl na zem, kde se svíjel a ječel v agónii.
"To byl jen začátek!" řekla Bellatrix a zvedla hůlku. Neville přestal křičet a tiše vzlykaje jí ležel u nohou. Otočila se na Harryho. "Tak co, Pottere - dej nám to proroctví, nebo se dívej, jak tvůj přítelíček umírá!"
Harry nemusel přemýšlet; neměl na vybranou. Natáhl ruku s proroctvím, které bylo teplé z toho, jak ho dlouho držel. Malfoy po něm skočil.
Pak se nahoře rozletěly dveře a v nich se objevilo pět dalších postav: Sirius, Lupin, Moody, Tonková a Kingsley.
Malfoy se otočil a zvedl hůlku, ale to už na něj Tonková poslala omračující kouzlo. Harry nečekal, jestli se trefí a seskočil s podstavce. Smrtijedi s příchodem členů Řádu rozhodně nepočítali a teď zmatkovali ve spršce kouzel, která se na ně snesla a skákali po lavicích dolů na dno jámy. Skrze pobíhající postavy a záblesky světla viděl Harry Nevilla. Vyhnul se červenému paprsku a praštil sebou na zem k Nevillovi.
"Jsi v pořádku?" křikl, když jim nad hlavami proletělo další kouzlo.
"Ado," řekl Neville a snažil se posadit.
"A Ron?"
"Byslíb, že taky - když jsem odešel, ještě bojoval s tím bozkem-"
Kamenná podlaha mezi nimi vybuchla, jak ji trefilo kouzlo a v místě, kde ještě před chviličkou ležela Nevillova ruka, zel nepříjemně velký kráter; oba se odplížili stranou, ale tu popadla Harryho pod krkem silná ruka a vytáhla ho nahoru, takže se nohama sotva dotýkal země.
"Dej mi to," zavrčelo to u jeho ucha, "dej mi to proroctví -"
Muž škrtil Harryho tak silně, že nemohl dýchat. Asi deset stop před sebou viděl rozmazaného Siriuse, jak bojuje se Smrtijedem; Kingsley bojoval se dvěma najednou; Tonková stála v polovině kamenného amfiteátru a vrhala kouzla dolů na Bellatrix - nikdo si zjevně nevšiml, že Harry umírá. Namířil za rameno hůlku, ale když se nemohl nadechnout, nemohl ani vyřknout zaklínadlo a mužova druhá ruka se sápala po skleněné kouli -
"AARGH!"
Najednou se odněkud vynořil Neville; protože nemohl vyslovit kouzlo, zabodl vší silou Hermioninu hůlku do škvíry ve Smrtijedově kápi. Ten zavyl bolestí a okamžitě Harryho pustil. Harry se otočil a zasípal:
"OMRÁČIT!"
Smrtijed upadl a maska mu sklouzla; byl to Macnair, Klofanův kat a jedno oko měl teď oteklé a zakrvácené.
"Díky!" řekl Harry Nevillovi a odtáhl ho z cesty, protože kolem proletěl Sirius a jeho Smrtijed a bojovali tak zuřivě, že jejich hůlky vypadaly jako šmouhy; pak Harryho noha dopadla na něco kulatého a tvrdého a podklouzla. Na chvíli si myslel, že upustil proroctví, ale pak spatřil, jak se po podlaze kutálí Moodyho magické oko.
Jeho majitel ležel na boku, z hlavy mu tekla krev a útočník, který ho měl na svědomí, se teď řítil na Nevilla a Harryho byl to Dolohov, tvář zrůzněnou zuřivou radostí.
"Tarantallegral" křikl a namířil na Nevilla, jehož nohy se okamžitě daly do podivného tance a pak upadl na zem. "A teď, Pottere -"
Provedl hůlkou stejný rychlý pohyb, jaký použil na Hermionu a Harry okamžitě vykřikl: "Protego!"
Pak cítil, jak ho něco šlehlo přes tvář jako tupý nůž; ta síla ho odhodila stranou a upadl přes Nevillovy pohybující se nohy, ale ochranné kouzlo to nejhorší pohltilo.
Dolohov znovu zvedl hůlku. ,Accio proro-"
Za Dolohovem se najednou objevil Sirius a vrazil do něj ramenem tak, že Dolohov odletěl. Proroctví opět málem vyklouzlo Harrymu z ruky, ale stačil ho zadržet. Sirius teď bojoval s Dolohovem, hůlky se míhaly jako meče a létaly z nich jiskry -
Dolohov se znovu napřáhl k tomu rychlému pohybu, ale to už Harry vyskočil a zaječel: "Petrificus Totalusl" Dolohov vzorně srazil nohy a ruce a složil se na podlahu.
"To bylo hezký!" křikl Sirius a strhl Harryho hlavu dolů, protože na ně letěla dvě omračovací kouzla. "A teď odsud rychle vypad-"
Zase se sehnuli; Siriuse jen o vlásek minul zelený paprsek. Harry viděl na druhé straně místnosti Tonkovou, jak bezvládně padá dolů z lavice na lavici a za ní se triumfálně řítí Bellatrix.
"Harry, vem proroctví, chytni Nevilla a utíkejte!" houkl Sirius a vyrazil za Bellatrix. Harry neviděl, co se pak stalo - výhled mu zaclonil Kingsley, který se bil s odmaskovaným poďobaným Rookwoodem; Harry se vrhl zpět k Nevillovi a nad jeho hlavou přeletěla dávka zeleného světla -
"Můžeš se postavit?" křikl na Nevilla, protože Nevillovy nohy sebou nekontrolovatelně škubaly. "Dej mi ruku kolem krku -"
Neville ho poslechl a Harry ho nadzvedl - Nevillovy nohy poletovaly do všech směrů, nechtěly ho nést - a najednou na ně někdo zezadu skočil. Oba upadli, Neville mával nohama jako na záda obrácený brouk a Harry držel levou ruku nad sebou, aby se proroctví nerozbilo.
"To proroctví, dej sem to proroctví, Pottere!" zavrčel mu do ucha hlas Luciuse Malfoye a Harry cítil, jak ho Malfoyova hůlka tlačí do žeber.
"Ne - pusť - Neville! Chytej!"
Harry hodil proroctví po podlaze k Nevillovi, ten se překulil a chytil skleněnou kouličku hrudí. Malfoy okamžitě namířil hůlkou na Nevilla, ale to už se Harry chopil své hůlky a vykřikl:
"Impedimenta!"
Malfoy padl na záda. Když Harry vstal, otočil se a viděl, že Malfoy dopadl na podstavec, na kterém už bojoval Sirius s Bellatrix. Malfoy znovu namířil hůlku na Harryho a Nevilla, ale než se mohl nadechnout, skočil mezi ně Lupin.
"Harry, seber ostatní a JDĚTE!"
Harry popadl Nevilla za hábit a zvedl ho na první řadu kamenných schodů; Nevillovy nohy sebou pořád mrskaly a nebyly mu k ničemu; Harry ho podepřel a vystoupili o další schod výš -
Kamennou lavici u Harryho nohou trefilo kouzlo; rozsypala se Harry klopýtl zpět. Neville upadl na zem, nohy neovladatelné, a proroctví strčil do kapsy.
"Pojď!" řekl Harry zoufale a tahal ho za hábit. "Zkus se aspoň odrážet nohama -"
Znovu zabral a Nevillův hábit se roztrhl - skleněná koule vypadla z jeho kapsy a než mohli zasáhnout, jedna z Nevillových nohou ji nakopla. Koule poodletěla pár stop doprava a rozbila se na schodě pod nimi. Oba zůstali bez hnutí zírat na místo, kde se rozsypala, ztuhlí hrůzou; z koule začala stoupat bělavá postava, které si nikdo kromě nich nevšiml. Harry viděl, jak postava pohybuje ústy, ale přes rány a výkřiky neslyšel ani slovo. Postava domluvila a rozplynula se ve vzduchu.
"Harry, je bi to líto!" stkal Neville, tvářil se krajně nešťastně a nohy mu pořád poskakovaly. "Je bi to tak líto, dechtěl jseb -"
"To je jedno," křikl Harry. "Jen se zkus postavit, ať můžeme -"
"Brubbál!" řekl Neville a upřeně se díval kamsi za Harryho rameno.
"Co?"
"BRUBBÁL!"
Harry se otočil. Přímo nad nimi, ve dveřích do místnosti s mozky stál Albus Brumbál, hůlku připravenou, tvář bledou zlostí. Harry pocítil jiskřivou elektrickou vlnu, která mu projela tělem - byli zachráněni.
Brumbál proletěl po schodech kolem Nevilla a Harryho, kteří už na odchod ani nepomysleli. Brumbál už byl úplně dole, když si ho Smrtijedi všimli a nastal poprask. Jeden vzal nohy na ramena, škrábaje se po schodech nahoru jako opice. Brumbálovou kouzlo ho stáhlo zpátky tak lehce, jako by ho přitáhl na neviditelném provázku -
Jen jedna dvojice stále bojovala, protože si nově příchozího očividně nevšimla. Harry viděl, jak se Sirius vyhnul červenému paprsku, který po něm poslala Bellatrix; při tom se smál.
"No tak, umíš to líp!" hecoval ji a jeho hlas se rozléhal po místnosti.
Druhý paprsek ho zasáhl přímo do hrudi.
Úsměv mu z tváře úplně nezmizel, ale oči se mu rozšířily překvapením.
Harry pustil Nevilla, aniž by si toho všiml. Skákal po schodech dolů, hůlku vytaženou, Brumbál se také otočil k podstavci -
Zdálo se, jako by Sirius padal celou věčnost; jeho tělo, prohnuté do oblouku, se pomalu ponořilo do potrhaného závoje, přikrývajícího kamenný oblouk.
Harry viděl výraz smíšeného strachu a překvapení na kdysi hezké, teď však vyhublé tváři svého kmotra, když padal skrz oblouk a ztratil se za závojem, který se na chvíli zvedl jako ve větru a pak zase spadl dolů.
Harry slyšel triumfální výkřik Bellatrix Lestrangeové, ale věděl, že to nic neznamená - Sirius jen propadl obloukem, za chvíli se objeví na druhé straně…
Ale Sirius už se neobjevil.
"SIRIUSI!" křičel Harry. "SIRIUSI!"
Byl už skoro dole a přerývaně lapal po dechu. Sirius musí být jen za oponou, on ho jen vytáhne zpátky…
Ale když dosáhl dna jámy a vyrazil k podstavci, Lupin ho chytil kolem hrudi a pevně ho držel.
"Nemůžeš nic dělat, Harry -"
"Pomůžu mu, vytáhnu ho, jen propadl na druhou stranu!"
"- je pozdě, Harry."
"Můžeme ho vytáhnout -" Harry se divoce zmítal, ale Lupin ho nepustil…
"Nemůžeme už udělat vůbec nic, Harry… Nic… Je pryč…"