close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

35. Za závojem(část 2)

21. listopadu 2010 v 12:21 |  Harry Potter a Fénixův řád
"JÁ BÍM ŽE ADO!" zařval Neville a bojoval se Smrtijedem, který ho držel s takovým nasazením, že ten křikl: "Omračte ho někdo!"
"Ne, ne, ne," řekla Bellatrix. Byla úplně unesená, třásla se vzrušením, zatímco si prohlížela Harryho a Nevilla. "Ne, schválně, jak dlouho Longbottom vydrží, než se zlomí jako jeho rodiče… Jedině, že by nám Potter chtěl dát to proroctví."
"DEDÁBEJ JIB HO!" křičel Neville, který byl úplně bez sebe a kopal a zmítal se, zatímco Bellatrix se blížila s napřeženou hůlkou. "DEDÁBEJ JIB HO, HARRY!"
Bellatrix zamířila. "Crucio!"
Neville zařval a přitáhl nohy k břichu, takže Smrtijed ho chvíli držel ve vzduchu. Hned ho pustil a Neville padl na zem, kde se svíjel a ječel v agónii.
"To byl jen začátek!" řekla Bellatrix a zvedla hůlku. Neville přestal křičet a tiše vzlykaje jí ležel u nohou. Otočila se na Harryho. "Tak co, Pottere - dej nám to proroctví, nebo se dívej, jak tvůj přítelíček umírá!"
Harry nemusel přemýšlet; neměl na vybranou. Natáhl ruku s proroctvím, které bylo teplé z toho, jak ho dlouho držel. Malfoy po něm skočil.
Pak se nahoře rozletěly dveře a v nich se objevilo pět dalších postav: Sirius, Lupin, Moody, Tonková a Kingsley.
Malfoy se otočil a zvedl hůlku, ale to už na něj Tonková poslala omračující kouzlo. Harry nečekal, jestli se trefí a seskočil s podstavce. Smrtijedi s příchodem členů Řádu rozhodně nepočítali a teď zmatkovali ve spršce kouzel, která se na ně snesla a skákali po lavicích dolů na dno jámy. Skrze pobíhající postavy a záblesky světla viděl Harry Nevilla. Vyhnul se červenému paprsku a praštil sebou na zem k Nevillovi.
"Jsi v pořádku?" křikl, když jim nad hlavami proletělo další kouzlo.
"Ado," řekl Neville a snažil se posadit.
"A Ron?"
"Byslíb, že taky - když jsem odešel, ještě bojoval s tím bozkem-"
Kamenná podlaha mezi nimi vybuchla, jak ji trefilo kouzlo a v místě, kde ještě před chviličkou ležela Nevillova ruka, zel nepříjemně velký kráter; oba se odplížili stranou, ale tu popadla Harryho pod krkem silná ruka a vytáhla ho nahoru, takže se nohama sotva dotýkal země.
"Dej mi to," zavrčelo to u jeho ucha, "dej mi to proroctví -"
Muž škrtil Harryho tak silně, že nemohl dýchat. Asi deset stop před sebou viděl rozmazaného Siriuse, jak bojuje se Smrtijedem; Kingsley bojoval se dvěma najednou; Tonková stála v polovině kamenného amfiteátru a vrhala kouzla dolů na Bellatrix - nikdo si zjevně nevšiml, že Harry umírá. Namířil za rameno hůlku, ale když se nemohl nadechnout, nemohl ani vyřknout zaklínadlo a mužova druhá ruka se sápala po skleněné kouli -
"AARGH!"
Najednou se odněkud vynořil Neville; protože nemohl vyslovit kouzlo, zabodl vší silou Hermioninu hůlku do škvíry ve Smrtijedově kápi. Ten zavyl bolestí a okamžitě Harryho pustil. Harry se otočil a zasípal:
"OMRÁČIT!"
Smrtijed upadl a maska mu sklouzla; byl to Macnair, Klofanův kat a jedno oko měl teď oteklé a zakrvácené.
"Díky!" řekl Harry Nevillovi a odtáhl ho z cesty, protože kolem proletěl Sirius a jeho Smrtijed a bojovali tak zuřivě, že jejich hůlky vypadaly jako šmouhy; pak Harryho noha dopadla na něco kulatého a tvrdého a podklouzla. Na chvíli si myslel, že upustil proroctví, ale pak spatřil, jak se po podlaze kutálí Moodyho magické oko.
Jeho majitel ležel na boku, z hlavy mu tekla krev a útočník, který ho měl na svědomí, se teď řítil na Nevilla a Harryho byl to Dolohov, tvář zrůzněnou zuřivou radostí.
"Tarantallegral" křikl a namířil na Nevilla, jehož nohy se okamžitě daly do podivného tance a pak upadl na zem. "A teď, Pottere -"
Provedl hůlkou stejný rychlý pohyb, jaký použil na Hermionu a Harry okamžitě vykřikl: "Protego!"
Pak cítil, jak ho něco šlehlo přes tvář jako tupý nůž; ta síla ho odhodila stranou a upadl přes Nevillovy pohybující se nohy, ale ochranné kouzlo to nejhorší pohltilo.
Dolohov znovu zvedl hůlku. ,Accio proro-"
Za Dolohovem se najednou objevil Sirius a vrazil do něj ramenem tak, že Dolohov odletěl. Proroctví opět málem vyklouzlo Harrymu z ruky, ale stačil ho zadržet. Sirius teď bojoval s Dolohovem, hůlky se míhaly jako meče a létaly z nich jiskry -
Dolohov se znovu napřáhl k tomu rychlému pohybu, ale to už Harry vyskočil a zaječel: "Petrificus Totalusl" Dolohov vzorně srazil nohy a ruce a složil se na podlahu.
"To bylo hezký!" křikl Sirius a strhl Harryho hlavu dolů, protože na ně letěla dvě omračovací kouzla. "A teď odsud rychle vypad-"
Zase se sehnuli; Siriuse jen o vlásek minul zelený paprsek. Harry viděl na druhé straně místnosti Tonkovou, jak bezvládně padá dolů z lavice na lavici a za ní se triumfálně řítí Bellatrix.
"Harry, vem proroctví, chytni Nevilla a utíkejte!" houkl Sirius a vyrazil za Bellatrix. Harry neviděl, co se pak stalo - výhled mu zaclonil Kingsley, který se bil s odmaskovaným poďobaným Rookwoodem; Harry se vrhl zpět k Nevillovi a nad jeho hlavou přeletěla dávka zeleného světla -
"Můžeš se postavit?" křikl na Nevilla, protože Nevillovy nohy sebou nekontrolovatelně škubaly. "Dej mi ruku kolem krku -"
Neville ho poslechl a Harry ho nadzvedl - Nevillovy nohy poletovaly do všech směrů, nechtěly ho nést - a najednou na ně někdo zezadu skočil. Oba upadli, Neville mával nohama jako na záda obrácený brouk a Harry držel levou ruku nad sebou, aby se proroctví nerozbilo.
"To proroctví, dej sem to proroctví, Pottere!" zavrčel mu do ucha hlas Luciuse Malfoye a Harry cítil, jak ho Malfoyova hůlka tlačí do žeber.
"Ne - pusť - Neville! Chytej!"
Harry hodil proroctví po podlaze k Nevillovi, ten se překulil a chytil skleněnou kouličku hrudí. Malfoy okamžitě namířil hůlkou na Nevilla, ale to už se Harry chopil své hůlky a vykřikl: 
"Impedimenta!"
Malfoy padl na záda. Když Harry vstal, otočil se a viděl, že Malfoy dopadl na podstavec, na kterém už bojoval Sirius s Bellatrix. Malfoy znovu namířil hůlku na Harryho a Nevilla, ale než se mohl nadechnout, skočil mezi ně Lupin.
"Harry, seber ostatní a JDĚTE!"
Harry popadl Nevilla za hábit a zvedl ho na první řadu kamenných schodů; Nevillovy nohy sebou pořád mrskaly a nebyly mu k ničemu; Harry ho podepřel a vystoupili o další schod výš -
Kamennou lavici u Harryho nohou trefilo kouzlo; rozsypala se Harry klopýtl zpět. Neville upadl na zem, nohy neovladatelné, a proroctví strčil do kapsy.
"Pojď!" řekl Harry zoufale a tahal ho za hábit. "Zkus se aspoň odrážet nohama -"
Znovu zabral a Nevillův hábit se roztrhl - skleněná koule vypadla z jeho kapsy a než mohli zasáhnout, jedna z Nevillových nohou ji nakopla. Koule poodletěla pár stop doprava a rozbila se na schodě pod nimi. Oba zůstali bez hnutí zírat na místo, kde se rozsypala, ztuhlí hrůzou; z koule začala stoupat bělavá postava, které si nikdo kromě nich nevšiml. Harry viděl, jak postava pohybuje ústy, ale přes rány a výkřiky neslyšel ani slovo. Postava domluvila a rozplynula se ve vzduchu.
"Harry, je bi to líto!" stkal Neville, tvářil se krajně nešťastně a nohy mu pořád poskakovaly. "Je bi to tak líto, dechtěl jseb -"
"To je jedno," křikl Harry. "Jen se zkus postavit, ať můžeme -"
"Brubbál!" řekl Neville a upřeně se díval kamsi za Harryho rameno.
"Co?"
"BRUBBÁL!"
Harry se otočil. Přímo nad nimi, ve dveřích do místnosti s mozky stál Albus Brumbál, hůlku připravenou, tvář bledou zlostí. Harry pocítil jiskřivou elektrickou vlnu, která mu projela tělem - byli zachráněni.
Brumbál proletěl po schodech kolem Nevilla a Harryho, kteří už na odchod ani nepomysleli. Brumbál už byl úplně dole, když si ho Smrtijedi všimli a nastal poprask. Jeden vzal nohy na ramena, škrábaje se po schodech nahoru jako opice. Brumbálovou kouzlo ho stáhlo zpátky tak lehce, jako by ho přitáhl na neviditelném provázku -
Jen jedna dvojice stále bojovala, protože si nově příchozího očividně nevšimla. Harry viděl, jak se Sirius vyhnul červenému paprsku, který po něm poslala Bellatrix; při tom se smál.
"No tak, umíš to líp!" hecoval ji a jeho hlas se rozléhal po místnosti.
Druhý paprsek ho zasáhl přímo do hrudi.
Úsměv mu z tváře úplně nezmizel, ale oči se mu rozšířily překvapením.
Harry pustil Nevilla, aniž by si toho všiml. Skákal po schodech dolů, hůlku vytaženou, Brumbál se také otočil k podstavci -
Zdálo se, jako by Sirius padal celou věčnost; jeho tělo, prohnuté do oblouku, se pomalu ponořilo do potrhaného závoje, přikrývajícího kamenný oblouk.
Harry viděl výraz smíšeného strachu a překvapení na kdysi hezké, teď však vyhublé tváři svého kmotra, když padal skrz oblouk a ztratil se za závojem, který se na chvíli zvedl jako ve větru a pak zase spadl dolů.
Harry slyšel triumfální výkřik Bellatrix Lestrangeové, ale věděl, že to nic neznamená - Sirius jen propadl obloukem, za chvíli se objeví na druhé straně…
Ale Sirius už se neobjevil.
"SIRIUSI!" křičel Harry. "SIRIUSI!"
Byl už skoro dole a přerývaně lapal po dechu. Sirius musí být jen za oponou, on ho jen vytáhne zpátky…
Ale když dosáhl dna jámy a vyrazil k podstavci, Lupin ho chytil kolem hrudi a pevně ho držel.
"Nemůžeš nic dělat, Harry -"
"Pomůžu mu, vytáhnu ho, jen propadl na druhou stranu!"
"- je pozdě, Harry."
"Můžeme ho vytáhnout -" Harry se divoce zmítal, ale Lupin ho nepustil…
"Nemůžeme už udělat vůbec nic, Harry… Nic… Je pryč…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama