Hermiona se uklidnila.
"Brumbál ti o ní řekl?"
"Zmínil se," pokrčil Harry rameny.
"Tak potom je to v pořádku," řekla Hermiona a už neměla námitek.
Většinu dne strávili i s Ronem tak, že vyhledávali lidi, kteří podepsali seznam v Prasečí hlavě a sdělovali jim, kde se večer sejdou. K Harryho nelibosti Cho Changovou a její kamarádku našla jako první Ginny; tak jako tak, u večeře už měli jistotu, že o setkání ví všech pětadvacet lidí.
O půl osmé opustili Harry, Ron a Hermiona nebelvírskou věž, Harry s kusem starého pergamenu v ruce. Páťáci se mohli pohybovat po chodbách až do devíti, ale stejně se všichni celou cestu do sedmého patra nervózně rozhlíželi kolem.
"Tady zastavte," řekl nakonec Harry, rozložil pergamen na posledním schodě, poklepal na něj hůlkou a řekl: "Slavnostně přísahám, že nechystám nic dobrého."
Na papíře se objevila mapa Bradavic. Pohybovaly se po ní malé tečky s jmény, které ukazovaly, kde kdo právě je.
"Filch je ve druhém patře," řekl Harry a pozorně si mapu prohlížel, "a paní Norisová ve čtvrtém."
"A Umbridgová?" zeptala se Hermiona úzkostlivě.
"Ve svém kabinetě," ukázal Harry, "tak jdeme."
Doběhli k místu, které Harrymu popsal Dobby - kusu prázdné zdi proti obrovské tapisérii, na které se Barnabáš Přitroublý marně snažil naučit trolly balet.
"OK," řekl Harry tiše a jeden z moly prožraných trollů přestal mlátit kyjem samozvaného učitele baletu a díval se na ně. "Dobby říkal, ať třikrát projdeme kolem téhle zdi a soustředíme se na to, co potřebujeme."
Udělali, jak řekl, otáčejíce se na jedné straně u okna a na druhé u vysoké vázy. Ron pevně zavřel oči; Hermiona si pro sebe něco šeptala; Harry zatínal pěsti a zíral před sebe.
Potřebujeme se někde naučit bojovat … říkal si. Jen nám dej místo, kde můžeme cvičit… Někde, kde nás nenajdou…
"Harry!" řekla náhle Hermiona a všichni se zastavili.
Ve dveřích se objevily naleštěné dveře. Ron se na ně chvíli opatrně koukal. Harry se natáhl, vzal za mosaznou kliku, otevřel a vstoupil do prostorné místnosti osvícené mrkajícími pochodněmi, podobnými těm ve sklepení osm pater pod nimi.
Stěny byly lemovány dřevěnými regály na knihy a místo židlí tu byly velké hedvábné polštáře, položené na zemi. Na policích na nejvzdálenějším konci místnosti byly různé nástroje jako lotroskopy, čidla tajností a velké popraskané slídivé kukátko, pravděpodobně to, co loni viselo v kabinetě falešného Moodyho.
"Tohle se hodí, až budeme procvičovat omračování," řekl Ron a šťouchal do polštářů botou.
"A podívejte na ty knihy!" jásala Hermiona a přejížděla prstem přes v kůži vázané hřbety, kompendium běžných kleteb a protiútoků… Černá magie poražená… Kouzelná sebeobrana… páni…" Otočila se na Harryho a ten viděl, že přítomnost stovek knih konečně Hermionu přesvědčila, že to, co dělají, je správné. "Harry, to je báječné, je tu všechno, co potřebujeme!"
A pak bez váhání vyndala z police Zaklínadla pro zakleté, posadila se na nejbližší polštář a začetla se.
Na dveře kdosi jemně zaklepal. Harry se otočil. Přišla Ginny, Neville, Levandule, Parvati a Dean.
"Páni," řekl Dean a nevěřil svým očím. "Co je to za místo?"
Harry začal vysvětlovat, ale než skončil, přišli další a musel vysvětlovat zase znovu. V osm hodin už byly všechny polštáře obsazené. Harry otočil klíčem v zámku; nahlas to zacvakalo a všichni ztichli. Hermiona si založila stránku v Zaklíndlech pro zakleté a knížku odložila.
"Dobře," řekl trochu nervózně Harry. "Tohle místo jsme našli pro naše setkání a vy jste - eh - ho očividně shledali vhodným."
"Je to tu fantastické!" řekla Cho a pár lidí souhlasně zamručelo.
"Je to bizarní," řekl Fred a mračil se. "Jednou jsme se tu schovali před Filchem, Georgi, pamatuješ? Ale to byl jen kumbál na košťata."
"Hej, Harry, co je tohle?" zeptal se Dean a ukazoval na lotroskopy a slídivé kukátko.
"Detektory černé magie," řekl Harry a přistoupil blíž. "Obecně všechny ukazují, když jsou poblíž černí mágové nebo nepřátelé, ale není možné se na ně úplně spoléhat, je možné je obelhat…"
Nahlédl do prasklého slídivého kukátka; pohybovaly se v něm mlhavé postavy, ale žádnou nebylo možno rozpoznat. Otočil se k němu zády.
"Tak, promýšlel jsem si, čím bychom měli začít a - co je, Hermioně?" všiml si zvednuté ruky.
"Myslím, že bychom měli zvolit vedoucího," řekla Hermiona.
"Harry je vedoucí," řekla okamžitě Cho a koukala na ni, jako by to neměla v hlavě v pořádku.
Harryho žaludek opět poposkočil.
"Ano, ale myslím, že bychom měli volit," nedala se rozházet Hermiona. "Bude to formální a bude mít autoritu. Takže - kdo je pro, aby byl Harry naším vedoucím?"
Všichni zvedli ruce, včetně Zachariáše Smithe, i když ten trochu neochotně.
"Eh - dobře, díky," řekl Harry a cítil, že se červená. "A - co zas?"
"Také si myslím, že bychom měli mít jméno," řekla Hermiona s rukou stále ve vzduchu, "podpoří to týmového ducha a pocit jednoty, nemyslíš?"
"Co třeba Liga proti Umbridgové?" navrhla Angelina.
"Nebo skupina Ministerstvo magie jsou pitomci?" řekl Fred.
"Myslela jsem," zamračila se na něj Hermiona, "něco, co by na první pohled nenaznačovalo, co tu děláme, takže bychom ho mohli bezpečně používat i mimo setkání."
"Co třeba BA - jako bránit a asociace?" řekla Cho. "Ze zkratky by nikdo nevytušil, o čem mluvíme."
"BA je dobré," řekla Ginny, "ale ať je to BA jako Brumbálova armáda, protože to je to, čeho se ministerstvo nejvíc bojí, ne?"
Všichni souhlasně mručeli a smáli se.
"Všichni jsou pro BA?" zeptala se Hermiona oficiálním hlasem a nadzvedla se, aby přepočítala hlasy. "To je většina - návrh prošel!"'
Připíchla pergamen s podpisy na zeď a nahoru velkými písmeny napsala: Brumbálova armáda".
"Fajn," řekl Harry, když se zase posadila, "můžeme začít s cvičením? Myslel jsem, že bychom mohli začít zaklínadlem Expelliarmus - odzbrojováním. Vím, že je to spíš pro začátečníky, ale hodně se mi to osvědčilo -"
"Ale proboha" obrátil Zachariáš Smith oči v sloup a založil si ruce na hrudi. "Nemyslím, že Expelliarmus je to, co nám pomůže proti ty-víš-komu."
"Já jsem to použil," řekl tiše Harry. "V červnu mi to zachránilo život."
Smith hloupě otevřel pusu. V místnosti bylo ticho.
"Ale jestli si někdo myslí, že je to pod jeho úroveň, nemusí tu být," dodal Harry.
Smith se nepohnul, ani nikdo jiný.
"OK," řekl Harry a v ústech měl trochu sucho. "Tak bychom se mohli rozdělit do dvojic a zkusit si to."
Bylo to trochu nezvyklé, rozdávat povely, ale ještě neobvyklejší bylo vidět, jak je ostatní plní. Všichni hned vstali a rozdělili se. Jak se dalo předpokládat, Neville zůstal sám.
"Můžeš si to procvičovat se mnou," řekl Harry. "Tak na tři - jedna, dva, tři -"
Místností zadunělo sborové Expelliarmus. Hůlky vyletěly do všech směrů; špatně namířená kouzla trefila knihovničku a vyházela z ní několik knih. Harry byl na Nevilla moc rychlý a tomu vyletěla z ruky hůlka, narazila do stropu, vypustila něco jiskřiček a dopadla na horní polici jednoho regálu, odkud ji Harry sundal přivolávacím kouzlem. Jak se tak rozhlížel, bylo mu jasné, že začít základními kouzly byl dobrý nápad; mnoho kouzel bylo dost chatrných; hodně lidem se nepodařilo své oponenty odzbrojit, ale jen tak do nich žďuchli nebo ťukli, jak nepovedené kouzlo proletělo kolem.
"Expelliarmus!" řekl Neville a zastihl Harryho nepřipraveného; hůlka mu vyletěla z ruky.
"DOKÁZAL JSEM TO!" jásal Neville, "ještě nikdy se mi to nepodařilo - DOKÁZAL JSEM TO!"
"Dobrá práce!" podpořil ho Harry a rozhodl se ohleduplně Nevillovi nepřipomínat, že v opravdovém souboji by asi protivník nekoukal někam do prázdna s hůlkou svěšenou. "Poslechni, Neville, můžeš se chvíli střídat s Ronem a Hermionou? Já se projdu a podívám se, jak to jde ostatním."
Harry se postavil doprostřed místnosti. Se Zachariášem Smithem se dělo něco divného. Pokaždé, když otevřel pusu, aby odzbrojil Anthonyho Goldsteina, jeho vlastní hůlka mu vyletěla z ruky, aniž by Anthony něco řekl. Harry nemusel dlouho zkoumat, v čem je příčina záhady; kousek od Smithe stáli Fred a George a střídavě mířili hůlkami na jeho záda.
"Promiň, Harry," řekl rychle George, když zachytil jeho pohled. "Nemohl jsem odolat."
Harry obešel ostatní a pokusil se opravit ty, kteří kouzlili špatně. Ginny byla v páru s Michaelem Cornerem; vedla si velmi dobře, zatímco Michaelovi to vůbec nešlo nebo se mu nechtělo ji začarovat. Ernie Macmillan zbytečně efektně mával hůlkou, takže jeho partner měl spoustu času se připravit a dostat ho; bratři Creeveyovi čarovali s nadšením, ale dosti nekontrolovatelně a byli zodpovědní za většinu knih, vyházených z police; Luna Lovegoodová podávala poněkud nevyrovnaný výkon, někdy poslala hůlku Justina Finch-Fletchleyho v divokých spirálách do vzduchu a jindy se mu sotva zježily vlasy.
"Dobře, dost," křikl Harry, "Dost! DOST!"
Potřebuju píšťalku, napadlo ho a okamžitě jednu spatřil na nejbližší řadě knih. Vzal ji pořádně foukl. Všichni sklonili hůlky.
"To nebylo špatné," řekl, "ale ještě máme co zlepšovat." Zachariáš Smith na něj zkoumavě hleděl. "Tak to zkusíme znovu."
Opět chodil kolem místnosti a sem tam se zastavil a utrousil radu. Pomalu, ale jistě celková úroveň stoupala.
Cho a její kamarádce se chvíli vyhýbal, ale když už všechny ostatní obešel dvakrát, usoudil, že dál ji ignorovat nemůže.
"Ach ne," řekla Cho trochu vynervovaně, když přistoupil blíž. "Expelliarmious! Chci říct, Expellimellius! - Já - promiň, Marietto!"
Rukáv její kudrnaté přítelkyně začal hořet; Marietta ho uhasila hůlkou a vyčítavě se podívala na Harryho, jako kdyby to byla jeho vina.
"Znervózňuješ mě, zatím mi to šlo dobře!" řekla Cho žalostně.
"To bylo docela dobrý," zalhal Harry, ale když Cho zvedla obočí, dodal: "No, vlastně to nestálo za nic, ale vím, že to umíš dobře, díval jsem se na tebe předtím."
Zasmála se. Marietta se na ně podívala trochu kysele a otočila se.
"Nevšímej si jí," zamumlala Cho, "ve skutečnosti tu nechce být, ale přinutila jsem ji. Její rodiče jí zakázali dělat cokoliv, co by mohlo naštvat Umbridgovou. Její máma pracuje na ministerstvu."
"A co tvoji rodiče?" zeptal se Harry.
"No, ti mi taky zakázali si s Umbridgovou zahrávat," řekla Cho a hrdě se napřímila. "Ale jestli si myslí, že po tom, co se stalo Cedrikovi, nebudu s ty-víš-kým bojovat -"
Zarazila se a nastalo trapné ticho; kolem Harryho ucha prosvištěla hůlka Terryho Boota a zasáhla Alici Spinnetovou do nosu.
"Můj táta podporuje všechno, co je proti ministerstvu!" řekla Luna Lovegoodová Harrymu přímo za zády; evidentně odposlouchávala jejich rozhovor, zatímco Justin Finch-Fletchley se snažil vymotat z hábitu, který mu vyletěl nad hlavu, "vždycky říkal, že věří všemu o Popletalovi; myslím to o tom, kolik zavraždil goblinů! A samozřejmě zneužívá Oddělení mystérií, aby mu dodávali strašlivé jedy, které dává každému, kdo s ním nesouhlasí. A pak je tu ještě ten jeho Umgubular Slashkilter -"
"Neptej se," zamumlal Harry, když viděl, že Cho otevírá pusu. Zahihňala se.
"Hej, Harry," zavolala Hermiona, "hlídáš hodiny?"
Harry se podíval na hodinky a ke svému nemalému zděšení zjistil, že už je deset minut po deváté, což znamenalo, že se musí všichni rychle dostat do svých kolejí, neboť jinak riskují, že je chytí Filch. Zapískal na píšťalku; všichni přestali vykřikovat "Expelliarmus" a na podlahu dopadlo několik posledních hůlek.
"Šlo nám to docela dobře," řekl Harry, "ale přetáhli jsme a musíme toho nechat. Tak příští týden, ve stejnou dobu na stejném místě?"
"Dřív!" řekl Dean Thomas a ostatní souhlasně kývali.
Angelina okamžitě namítla, že začíná famfrpálová sezóna a budou potřeba i tréninky.
"Tak řekněme příští středu večer," řekl Harry, "pak se můžeme dohodnout na dalších setkáních. A teď honem, musíme jít."
Vytáhl Pobertův plánek a zkontroloval učitele v sedmém patře. Rozdělil skupinu do trojic a čtveřic a posílal je ven, pečlivě sleduje jejich znamínka, jestli se bezpečně dostali do svých kolejí - mrzimorští do sklepní chodby, která vedla také ke kuchyni, havraspárští do západní věže a nebelvírští do chodby u Buclaté dámy.
"To bylo opravdu, opravdu skvělé, Harry!" řekla Hermiona, když už zůstali jen ona, Harry a Ron.
"To teda jo!" souhlasil nadšeně Ron, když vyklouzli ze dveří a ty ihned zmizely. "Viděl jsi, jak jsem odzbrojil Hermionu?"
"Jen jednou," řekla Hermiona dotčeně. "Dostala jsem tě víckrát -"
"Nebylo to jen jednou, bylo to minimálně třikrát -"
"Jestliže započítáváš i to, jak jsi zakopl o svoje vlastní nohy a spadl na mě a vyrazil mi hůlku z ruky -"
Hádali se celou cestu do společenské místnosti, ale Harry je neposlouchal. Jedním okem sledoval Pobertův plánek, ale také myslel na to, jak mu Cho řekla, že ji znervózňuje.