close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

10)Rodina Gauntů (část 2)

21. listopadu 2010 v 12:57 |  Harry Potter a Princ dvojí krve
"Rojvol?" opakoval užasle Harry.
"Přesně tak," přikývl s pochvalným úsměvem Brumbál. "Rád vidím, že si to jméno pamatuješ."
"Ten starý chlap byl - ?"
"Voldemortův děd, ano," přisvědčil Brumbál. "Rojvol, jeho syn Morfin a dcera Meropa byli posledními žijícími z rodu Gauntů, velice staré kouzelnické rodiny, známé sklonem k duševní nevyrovnanosti a násilí. Tento sklon se u nich projevoval po celé generace a vznikl v důsledku jejich zvyku uzavírat sňatky s vlastními bratranci a sestřenicemi. Nedostatek zdravého rozumu a nezřízená záliba v přepychu vedly k tomu, že promrhali veškeré rodinné zlato už několik generací předtím, než se narodil Rojvol. Jak jsi sám viděl, zdědil jen bídu s nouzí a velice ošklivou povahu, obrovskou nadutost a pýchu a několik málo rodinných šperků, kterých si cenil stejně jako syn a podstatně víc než dcera."
"Takže Meropa," uvažoval Harry, předklonil se v křesle a upřeně se na Brumbála zadíval, "Meropa byla… pane profesore, znamená to, že byla… Voldemortovou matkou?"
"Ano, znamená," potvrdil Brumbál. "A čirou náhodou se stalo, že jsme na okamžik zahlédli i Voldemortova otce. Zajímalo by mě, jestli sis ho všiml?"
"Toho mudly, kterého Morfin napadl? Toho, co jel kolem na koni?"
"Velice správně," rozzářil se Brumbál. "Ano, to byl Tom Raddle starší, ten pohledný mudla, který měl ve zvyku projíždět kolem Gauntovy chatrče a k němuž Meropa Gauntová zahořela vášnivou tajnou láskou."
"A tihle dva se nakonec vzali?" vyhrkl užasle Harry, který si nedokázal představit méně pravděpodobný zamilovaný pár.
"Nejspíš zapomínáš," připomněl mu Brumbál, "že Meropa byla čarodějka. Řekl bych, že dokud ji otec terorizoval, její kouzelnické schopnosti neměly možnost se plně projevit. Jakmile ale byli Rojvol i Morfin bezpečně odklizeni do Azkabanu, jakmile poprvé v životě zůstala sama a svobodná, jsem si jistý, že svému nadání dokázala plně popustit uzdu a naplánovat si, jak se osvobodí od toho zoufalého života, který osmnáct let vedla.
Nenapadá tě snad nic, co mohla Meropa podniknout, aby přiměla Toma Raddlea, že zapomněl na svoji mudlovskou společnici a zamiloval se do ní?"
"Kletba Imperius?" zkusil to Harry. "Nebo nějaký nápoj lásky?"
"Výborně. Osobně se spíš kloním k názoru, že použila nápoj lásky. Nepochybuji o tom, že by jí takové řešení připadalo romantičtější, a nemyslím, že by pro ni bývalo příliš obtížné Raddlea někdy za horkého dne, když si vyjel sám bez doprovodu, přesvědčit, aby se osvěžil douškem vody od ní. Každopádně je pravda, že jen několik měsíců po scéně, jíž jsme právě byli svědky, se vesnička Malý Visánek stala dějištěm obrovského skandálu. Umíš si asi představit, jakou to vyvolalo vlnu klepů, když syn místního urozeného pána utekl s pobudovou dcerou Meropou.
Šok vesničanů nebyl ovšem ničím proti tomu, jak to zapůsobilo na Rojvola. Vrátil se z Azkabanu a předpokládal, že na něj dcera poslušně čeká s teplým jídlem na stole. Místo toho našel několikacentimetrovou vrstvu prachu a dopis na rozloučenou, v němž mu sdělila, co udělala.
Podle všeho, co jsem dokázal zjistit, od toho dne až do smrti nikdy nevyslovil její jméno a nezmínil se o její existenci. Je možné, že šok z jejího útěku přispěl i k jeho brzké smrti - druhou možností je, že se prostě nikdy nenaučil sám se o sebe postarat a nakrmit se. Pobyt v Azkabanu Rojvola velice oslabil, takže Morfinova návratu domů už se nedožil."
"A Meropa? Ta… ta přece zemřela, ne? Nevyrůstal snad Voldemort v sirotčinci?"
"Ano, to je pravda," přikývl Brumbál. "Tady si musíme několik věcí domyslet, domnívám se ovšem, že není příliš těžké správně si vyvodit, co se stalo. Abys totiž věděl, několik měsíců po oné tajné svatbě a útěku se Tom Raddle v rodinném sídle v Malém Visánku opět objevil, už ale bez manželky. V okolí se proslýchalo, že on sám prý tvrdí, že byl 'ošálen' a 'nevybíravě přinucen'. Tím měl nepochybně na mysli, že byl pod vlivem kouzla, které mezitím přestalo působit, i když si dovolím tvrdit, že určitě nepoužíval přesně těchto slov, protože měl strach, aby ho lidé nepovažovali za šílence. Když ale vesničané slyšeli, co o tom všem Tom Raddle říká, mysleli si, že mu Meropa lhala, namluvila mu, že s ním čeká dítě, a že se s ní Tom právě z toho důvodu oženil."
"Ale ona s ním přece doopravdy měla dítě."
"To sice ano, jenže to přišlo na svět až rok po svatbě. Tom Raddle manželku opustil ještě před jeho narozením."
"Co se pokazilo?" zajímal se Harry. "Proč ten nápoj lásky přestal působit?"
"I tady se můžeme jen dohadovat," vysvětloval Brumbál. "Domnívám se ale, že Meropa, která svého muže hluboce milovala, nesnesla déle pomyšlení, že si ho zotročila kouzelnými prostředky. Myslím, že se vědomě rozhodla a přestala mu ten nápoj podávat. Možná byla natolik zmámená láskou, že sama sebe přesvědčila, že za tu dobu, kterou spolu strávili, by se do ní zamiloval i sám od sebe. Možná se domnívala, že s ní zůstane kvůli dítěti. Pokud tomu tak bylo, mýlila se v obojím. Opustil ji, nikdy ji už nespatřil a nikdy se ani nenamáhal zjistit, co se stalo s jeho synem."
Obloha za okny byla inkoustově černá a Harrymu připadalo, že lampy v Brumbálově pracovně září jasněji než předtím.
"Myslím, že pro dnešní večer to bude stačit, Harry," prohlásil Brumbál po chvilce mlčení.
"Ano, pane," přikývl Harry.
Vstal, ale neměl se k odchodu.
"Pane profesore… je důležité, abych tohle všechno o Voldemortově minulosti věděl?"
"Myslím, že je to velice důležité," ujistil ho Brumbál.
"A má to… má to něco společného s tou věštbou?"
"S tou věštbou to má společné úplně všechno."
"Jasně," přikývl Harry, kterého to trochu zmátlo, zároveň ale také uklidnilo.
Otočil se k odchodu, napadla ho však ještě jedna otázka, a proto se zase vrátil.
"Pane profesore, smím všechno, co jste mi pověděl, prozradit Ronovi a Hermioně?"
Brumbál si ho chvíli zamyšleně prohlížel a teprve pak promluvil. "Ano, řekl bych, že pan Weasley a slečna Grangerová už prokázali, že jim můžeš důvěřovat. Musím tě ale požádat, Harry, aby sis je zavázal slibem, že nic z toho neřeknou před nikým jiným. Nebylo by dobré, kdyby se mezi lidmi rozneslo, kolik toho vím - nebo se domnívám, že vím - o tajemstvích lorda Voldemorta."
"Ne, pane, postarám se, aby to věděli jen oni dva. Dobrou noc."
Znovu se otočil k odchodu a až téměř u dveří to spatřil: na jednom ze stolků na pavoucích nohách, které byly plné křehkých stříbrných přístrojů, ležel ošklivý zlatý prsten s velkým prasklým černým kamenem.
"Pane profesore," ozval se a oči neodtrhl od stolku. "Ten prsten…"
"Ano?" řekl Brumbál.
"Měl jste ho na ruce ten večer, kdy jsme navštívili profesora Křiklana."
"To je pravda," připustil.
"Není to ale… pane, není to ten prsten, co ukazoval Rojvol Gaunt Ogdenovi?"
Brumbál sklonil hlavu.
"Ten a žádný jiný."
"Jak je ale možné…? Máte ho odjakživa?"
"Ne, získal jsem ho teprve velice nedávno," odpověděl Brumbál. "Vlastně jen pár dnů předtím, než jsem si pro tebe přišel k tetě a ke strýčkovi."
"To znamená někdy v té době, kdy jste si poranil ruku, pane?"
"Ano, Harry, někdy v té době."
Harry zaváhal. Brumbál se usmíval.
"Pane profesore, jak vlastně -"
"Už je pozdě, Harry! Tohle si vyslechneš někdy jindy. Dobrou, noc."
"Dobrou noc, pane."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama