close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Úhoř americký, Muréna obecná, Sleď obecný

17. října 2010 v 11:28 |  Obratlovci

Úhoř americký

Úhoř americký (Anguilla rostrata) je druh ryb z čeledi úhořovití, blízký příbuzný evropského úhoře říčního, od kterého je vnějšími znaky nerozeznatelný.

Popis

Tělo je dlouhé, hadovitého tvaru. Hřbetní, řitní a ocasní ploutev splývají v jeden celistvý ploutevní lem. Břišní ploutve zcela scházejí. Prsní ploutve se nacházejí hned za hlavou. Kůže je na první pohled hladká, produkující velké množství slizu. Šupiny jsou velice drobné, oválné a zarostlé hluboko v kůži úhoře. Na rozdíl od většiny ostatních druhů ryb se tyto šupiny nepřekrývají. Skřele jsou poměrně malé, a protože v bahně a ve velkých hloubkách není dýchání žábrami dostačující, má úhoř silně vyvinuté kožní dýchání, které mu umožňuje dokonce i dočasné opuštění vody. Ústa jsou koncová a poměrně hluboce rozeklaná, dosahující k úrovni oka.
Zbarvení se mění v průběhu života. Nejmladší, tzv. sklovití úhoři (z anglického glass eels) nemají žádnou pigmentaci, ale v průběhu růstu a vstupu do sladkých vod se objevuje maskovací zbarvení. V češtině se také pro ně ujal původně francouzský termín monté. Žlutí úhoři (z anglického yellow eels) mají tmavý, dohněda zbarvený hřbet, který přechází do žlutavé barvy na břiše. S nástupem pohlavní dospělosti a migrací na trdliště se mění ve stříbrné úhoře (silver eels). Celé tělo zesvětlá a získá kovový lesk, břicho je stříbřité. V tomto stadiu se také výrazně zvětší oči, a začíná se uzavírat trávicí trakt. Mládata úhoře se nazývají monté.
úhoř americký

Muréna obecná

Muréna obecná (Muraena helena Linnaeus, 1758) je druh mořské dravé ryby z čeledi murénovitých s typickým hadovitým tělem, které může dorůstat až délky 150 cm o hmotnosti až 14 kg. Muréna obecná se nejčastěji vyskytuje v oblasti Středozemního moře, ale je možné ji potkat v oblasti rozprostírající se od Senegalu, přes Azory, Kanárské ostrovy až po Britské ostrovy.
Muréna obecná je pro člověka nebezpečná ryba, která ho může v ohrožení napadnout a bolestivě pokousat. Jsou známy ale i případy, kdy muréna zaútočila bez vyprovokování. Dříve se věřilo, že její zuby jsou jedovaté, ale nověji se uvádí, že jed neobsahují.

Popis

Muréna obecná má podlouhlé úzké tělo, které je velmi podobné hadům. V přední části se nachází hlava s tlamou plnou ostrých zubů, která se táhne až pod oči. Na vrcholku hlavy se nachází dvě malé oči, za kterými jsou umístěny žaberní otvory. Oproti ostatním rybám nemá muréna velké ploutve. Částečně ale splývají s tělem, čímž vzniká lem kolem celého těla.
Muréna využívá částečně kamufláž, proto je její tělo zbarveno jako okolní skály. Nejčastěji má tělo barvu hnědou, či tmavě šedou, na kterém se nachází malé žlutobílé skvrny, které se směrem k ocasu ztrácí. Povrch těla je kluzký a bez šupin.
Hlava murény
Muréna obecná je příbuzná s Muraena augusti a murénou černoskvrnnou.

Výskyt

Muréna obecná obývá převážně hloubky od 15 do 50 metrů (jiné zdroje uvádějí až hloubku 100 m). Obývá oblasti subtropického pásu vymezeného přibližně 13 až 52° severní šířky a 32 až 36° západní délky, což odpovídá oblasti východního Atlantiku a přilehlým mořím. Jedná se o teritoriální rybu, která se zdržuje převážně na jednom území.

Potrava

Pohled na celé tělo murény
Muréna se živí převážně menšími živočichy v podobě korýšů, ryb, či sépií, které loví částečně schovaná ve skalnatých dutinách, vracích převážně v noci. Z těchto míst kouká přibližně 1/3 až 1/2 jejího těla a pokud se kořist přiblíží do její blízkosti, střelhbitě vyletí a chňapne po kořisti. Vlivem sady ostrých zubů uchopí kořist velmi pevně a ta již nemůže uniknout.

Rozmnožování

Muréna je dimorfní ryba. Rozmnožuje se převážně v zimním období, kdy jedinci plavou do oblastí s mělčí vodou. Zde se ryby vytřou a nechají volně plavatjikry ve vodě, které je následně vlivem mořských proudů unáší do okolí. Přesný mechanismus jejího rozmnožování ale není znám. Předpokládá se, že jedna samice vypustí okolo 60 000 jiker.

Hospodářský význam

Muréna je lovena převážně sportovními potápěči pomocí harpuny jako trofej, či na kousky rybího masa, které se používá jako návnada pro sportovní rybaření. Její maso není příliš ceněno a jedná se o levnou rybu, která se dá upravovat vařením, pečením, či grilováním. Vyjma lovení se murény často chovají jako dekorační ryby ve větších akváriích, či v zábavních oceániích. Její kůže se občas používá pro výrobu kožených předmětů.

Sleď obecný

Sleď obecný (Clupea harengus) je nejhojnější rybou na naší planetě, navíc je rybou hospodářky významnou. Sleď obecný obývá vody Atlantského oceánu v obrovských hejnech. Má standardní délku 45 cm. Hmotnost takto vzrostlého jedince se pohybuje kolem 0,5 kilogramu. Sledi se živí planktonními klanonožci, krilem a malými rybkami. Jejich přirozenými predátory jsou ploutvonožci, kytovci, tresky a jiné větší ryby.

Synonyma

  • Clupea harengus B membras Linnaeus, 1761:128 (Baltic).
  • Cyprinus esca Walbaum, 1792:36 (on Pennant, 1769).
  • Clupea elongata LeSueur, 1818:234 (Massachusetts).
  • Clupea alba Yarrell, 1829:137, 465, pl. 5, fig. 2 (Thames estuary).
  • Clupea leachii Yarrell, 1832:277, pl. 12 (Thames, Medway estuaries).
  • Clupea minima Storer, 1839:113 (New Hampshire).
  • Clupea harengus Svetovidov, 1952:117, pl. 2, figs 1, 2, pl. 3 fig. 2 (eastern Atlantis, Baltic);

Morfologie

Sleď obecný má standardní délku 45 cm při hmotnosti těla 0,5 kg. Maximální zjištěná hmotnost dosáhla 1,050 kg. Maximální zjištěná délka života činila 25 let.
Sleď obecný má protáhlé štíhlé tělo, na průřezu oválné, ale se znatelně vyvinutým břišním kýlem. V porovnání se šproty Sprattus sprattus) je bříško zakulaceno.
Hřbetní ploutev (tvrdé paprsky): 0 - 0; hřbetní ploutev (měkké paprsky): 13 - 21; řitní ploutev (tvrdé paprsky): 0; řitní ploutev (měkké paprsky): 12 - 23; obratlů: 51 - 60.
Sleď obecný se liší od jiných sleďů, kterých je téměř 200 druhů v čeledi Clupeidae, svou poměrně malou velikostí; jejich šupiny jsou poměrně velké, tenké bez nápadného kýlu, velice snadno odpadávají; hlava je lesklá, přičemž skřele ani hlava nejsou kryty šupinami; žaberní víčko je bez paprsčitého rýhování. Oko sledě je opatřeno tukovými víčky. Ocasní ploutev hluboce vykrojená. Sledi mají břišní ploutev, která je spíše za krátkou hřbetní ploutví; hřbetní ploutev je přibližně uprostřed jejich těla. Nemají tukovou ploutvičku, což odlišuje sledě od čeledi lososovitých. Na rozdíl od jiných sleďů mají také shluk drobných oválně uspořádaných zoubků na horním patře jejich tlamičky; dolní čelist je delší než horní a také ji přesahuje. Postranní čára není patrná.
Stříbřitá barva s namodralým či nazelenalým hřbetem. Žádné charakteristické skvrny na těle ani na ploutvích.

Rozmnožování

Sledi dosahují pohlavní dospělosti po 3 až 9 letech. Třou se v hejnech. Zajímavé je, že jednotlivé rodové linie kladou jikry nezávisle na sobě během celého roku, tedy každá v jiný měsíc a na jiném místě. Sledi kladou jikry na mořské dno, skály, kameny, štěrk, písek, ale kladou jikry také na chaluhy. Nakladené jikry neopatrují.
Jikry jsou kulaté, žloutek není zcela průhledný a je nehomogenní. Jikry jsou hladké, ale lepkavé; neobsahují olejové kapénky. Velikost jiker se pohybuje mezi 1,57 a 1,91 mm u populací z Islandu.

Ekologická významnost

Sleďovité ryby jsou nejdůležitější skupinou ryb na naší planetě, Clupea harengus harengus je nejčetnější rybou a je hlavním požíračem obrovského množství zooplanktonu. V prvním roce se sledi živí malými planktonními klanonožci (Copepoda), následně se živí klanonožci (hlavně Calanus finmarchicus a Temora longicornis), ale také různorožci, drobnými korýši z řádu Euphausiacea, garnáty, malými rybkami, červi, Ctenophora.
Na druhou stranu je sleď také hlavní kořistí ve vyšších trofických úrovních. Příčiny jejich úspěchu zůstávájí stále záhadou. Některé úvahy vysvětlují jejich dominanci pozoruhodným životem v obrovských, rychle se pohybujících hejnech.

Geografické rozšíření

Hejno druhu Clupea harengus(smyčka).
Ačkoli sleď obecný žije v severských vodách kolem Arktidy, nejedná se o vysloveně arktický druh. Je to nejen pelagický druh sestupující do maximálních hloubek 200 metrů. Přes den setrvává ve větších hloubkách. Migruje na velké vzdálenosti.
Sleď obecný se nachází na obou stranách Atlantského oceánu. Pohybuje se v širokém rozmezí od Mainského zálivu, zálivu svatého Vavřince, zálivu Fundy, Labradorského moře, Davisova průlivu, Beaufortova moře, Dánského průlivu, Norského moře, Severního moře, Baltského moře, La Manche, Keltského moře až po Biskajský záliv.
Severoatlantická hejna sleďů zabírají neuvěřitelné 4 km³, přičemž tato hejna mají až 4 miliardy jedinců.

Hospodářský význam

Sleď obecný je užitkovou a ekonomicky velice významnou rybou. Podle FAO bylo v roce 1999 vyloveno 2 403 543 tun, přičemž se na tomto množství nejvíce podílelo Norsko s 821 435 tunami a Island s 343 769 tunami. Maximální výlov byl v roce 1966, kdy bylo vyloveno 4 095 394 tun. Minimální výlov byl v roce 1979, kdy činil pouhých 887 533 tun. V obchodech je prodáván jako uzenáč, pečenáč, matjesové filety, slaneček, zavináč, aj.
Sledi se zpracovávají čerství, suší se, nakládají se do soli, udí se, konzervují a mrazí. Mohou být smaženi, vařeni, pečeni i upravováni v mikrovlnných troubách.
Sledi obecní byli dlouho důležitou hospodářskou součástí rybolovu Nové Anglie a kanadských přímořských provincií, protože se zdržovali poměrně blízko pobřeží ve velkých hejnech, zejména v chladných vodách polouzavřeného Mainského zálivu a zálivu Svatého Vavřince. Dnes je jejich výlov již regulován.
Sleď obecný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama