Střevle potoční
Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) z čeledi kaprovitých je drobná, obvykle asi 6 - 10 cm dlouhá ryba s velmi malými šupinami a často neúplnou postranní čárou.
Popis
Hřbetní ploutev má posunutou dozadu. Hřbet má hnědozlatý, světleji zelené boky se často zlatavě lesknou. Břicho má bílé nebo narůžovělé. Na hřbetě a na bocích má tmavé skvrny, které se někdy slévají v podélný pás, jindy tvoří větší počet příčných pásů. V době tření od dubna do června jsou samci pestří, mají velmi tmavý hřbet, zlaté boky, červené břicho, okraje rtů i základny párových ploutví a ploutev řitní. V době tření mají samci třecí vyrážku. Střevle žijí v hejnech v čistých potocích a horských tocích s písčitým nebo kamenitým dnem, často spolu se pstruhy.
Potrava
Živí se drobnějšími bezobratlými živočichy.
Rozšíření
Střevle potoční je rozšířena po celé Evropě od severního Španělska a severní Itálie na východ, nenajdeme ji v severní Británii, v jižních oblastech Španělska a v Portugalsku, ve střední a jižní Itálii, v Řecku a v severnějších oblastech Skandinávie. Ve východní Evropě v povodí Odry žije příbuzná a podobná Phoxinus percnurus.
U nás žije střevle ve většině čistých potoků a řek, místy i v čisté vodě jezer - např. v Morském oku na Vihorlatě ve Slovenské republice.
Cejnek malý
Cejnek malý (Blicca bjoerkna; Linné, 1758) je běžným druhem ryb ve vodách Česka.
Popis
Tělo je vysoké, z boků zploštělé. Párové ploutve jsou načervenalé, ostatní tmavé. Dožívá se přibližně 15 let. Dorůstá délky až 45 cm a hmotnosti 1,8 kg.
Výskyt
Vyskytuje se v dolních úsecích toků a ve stojatých vodách mírného pásu.
Potrava
Živí se bentosem a planktonem. Příležitostně také částmi rostlin.
Rozmnožování
Cejnek pohlavně dospívá ve věku kolem 4 let. Tření probíhá v období od května do června. Samice klade jikry na zatopené pobřežní rostliny. Plodnost cejnka se pohybuje v rozmezí 10 000 - 80 000 jiker na samici. Často se kříží s ostatními druhy cejnů, ploticemi nebo s perlíny.
Cejnek malý a člověk
Hospodářsky není tento druh nijak významný. Rybáři je loven společně s cejnem velkým a ostatními druhy bílé ryby.

Cejn velký
Cejn velký (Abramis brama; Linné, 1758) je v České republice hojný druh ryb. Je dokonale uzpůsoben k životu ve stojatých, mělkých a prohřátých vodách. Lidské zásahy do vodních toků jej nikterak nezasáhly, naopak stavby přehrad rozšířily jeho životní prostor. Je poměrně odolný vůči znečištění.
Popis
Cejn velký má vysoké, z boků silně zploštělé tělo. Hlava je v poměru k tělu malá. Ploutve jsou tmavé, dlouhé a špičaté. Hřbet je zbarven až do černa, boky šedožluté až zlatavé, břicho je světlé. Dosahuje délky vzácně až 95 cm a hmotnosti 10 kg, běžné úlovky se však pohybují okolo 30 cm 0,5 kg. Dožívá se až 30 let.
Výskyt
Obývá vody téměř celé Evropy s výjimkou severní části Skandinávie a Skotska, nevyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, v Itálii, na Balkáně a naKrymu. U nás je možno výskyt označit jako velmi hojný. Je to původní a typická ryba dolních částí větších řek, podle níž jsou tyto úseky označovány jako cejnové pásmo. Vyskytuje se v různých typech stojatých vod, v tůních, slepých ramenech, jezerech po těžbě štěrkopísku a v propadlinách. Vhodné podmínky nalezl i ve většině našich údolních nádrží. Místy proniká i do parmového pásma. Vždy dává přednost místům s měkkými nánosy na dně.
Potrava
Jedná se o všežravou rybu. V mládí se živí především planktonem, v dospělosti pak bentosem.
Rozmnožování
Tření probíhá bouřlivě v období od poloviny dubna do června, vždy v závislosti na teplotě vody, která musí být vyšší než 12°C. Ryby se shromažďují v zarostlých mělčinách, kde samice kladou na vodní rostliny asi 1,5 mm velké žluté jikry. Jediná samice muže může naklást až 300 000 jiker. Velmi často se kříži s jinými druhy kaprovitých ryb, jako například s ploticí, perlínem nebo cejnkem malým.
Cejn velký a člověk
Mezi sportovními rybáři se jedná o velmi oblíbenou rybu. Lze ji lovit na plavanou, položenou nebo na stále modernější feeder. Z hospodářského hlediska se jedná spíše o plevelný druh, neboť konkuruje kaprovi.
Parma obecná
Parma obecná (Barbus barbus; L., 1758) je nedravá sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých.
Vzhled a velikost
Parma je svojí anatomií uzpůsobena k životu v tekoucích vodách, zejména u dna. Má štíhlé, válcovité tělo. Její rypec je poměrně dlouhý, s masitou tlamou ve spodním postavení, která je vybavena čtyřmi vousky. Dorůstá obvykle do délky 50 cm a hmotnosti 1-2 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 100 cm a vážit i 10 kg.
Rozšíření a ekologické nároky
Parma obývá střední pásma řek (tzv. parmové pásmo), a to úseky s tvrdým kamenitým dnem. Lze ji najít v podstatě na celém území České republiky, ačkoliv v některých oblastech je vzácná a celoročně hájená (například na všech revírech Jihočeského územního svazu a nově také na revírechBerounka 1 a 2).
Způsob života a potrava
Parma obecná žije v početných hejnech. Žije aktivním způsobem, potravu vyhledává v proudech a při jejím shánění je díky silnému rypci schopná obracet i větší kameny. Živí se larvami vodního hmyzu,měkkýši, korýši i drobnými rybami. Aktivnější se stává při vyšším stavu vody, kdy sbírá živočichy splavené ze zatopených míst.
Sportovní význam
Parma je poměrně ceněnou sportovní rybou, ačkoliv její maso není příliš kvalitní. Je to dáno její velkou bojovností - i malá parma dokáže obratně využívat proudů. Loví se zejména na plavanou,položenou a dnes také na feeder, lze ji chytit také při lovu přívlačí.
Dánio pruhované
Dánio pruhované (Danio rerio, mezi akvaristy známé i jako zebřička) je sladkovodní, kaprovitá paprskoploutvá ryba z oblastí východní Indie, od Kalkaty až po Masulipatam. Dorůstá do velikosti 6 cm (přírodní forma). Jedná se o významný modelový organismus v genetice a molekulární biologii. Geneticky modifikovaná fluorescenční dánia jsou pod značkou GloFish komerčně nabízena i jako domácí mazlíčci.
Vzhled
Tělo je podlouhlé štíhlé, ze stran mírně stlačené. Hřbet má rybka tmavý až olivově hnědý. Oblast bříška má zlatavý nádech. Na bocích je obvykle 7-9 kovově modrých pruhů. Tyto pruhy jsou také na ocasní a řitní ploutvi. Hřbetní ploutvička je tmavší se zlatým lemováním. Z koutků tlamky vyrůstají dva páry vousků, jeden z párů je výrazně delší.
Existuje množství barevných variet: závojová (prodloužené ploutve), závojově zlatá, kovově lesklá apod.
Potrava
V přírodě se živí drobným hmyzem, který spadne na hladinu. V akváriu ochotně přijímá sušenou a mraženou potravu.
Voda
Teplota vody pro danio pruhované by měla být kolem 20-26 °C. Voda by mela být slabě kyselá pH 6-6,5 a měkká. Danio je velice přizpůsobivá rybka i co se týče chemismu vody a tak nevadí drobné odchylky v pH a tvrdosti.
Povaha
Dánio je mírumilovaná ryba. Velmi čilá a plná energie. Většinu času se dania mezi sebou u hladiny prohání a málokdy je uvidíte v klidu. V noci spí u dna.
Chov v akvariu
Akvárium by mělo mít co největší délku i na úkor šířky. Hodně vodních rostlin je samozřejmostí. Do těch se dania budou pravidelně třít.
Rozmnožování
V přírodě se dánia rozmnožují v období dešťů, tedy velké změně chemismu vody. Třou se ve skupinách, svoje jikry rozptylují do vegetace. Na tření připravíme nádrž o objemu 10 litrů, bez dna, ale s roštem nebo něčím co zabrání rodičům požírat jikry. Na tření vybíráme dobře živení 6 měsíční jedince. Nádrž obohatíme jemnolistými rostlinami. Voda v nádrži by měla být čerstvá, měkká a kyselá(to působí i jako dezinfekce a ochrana jiker před plísní). Pozdě večer do nádrže umístíme samečky a další den ráno za svítání samičky (je lepší více samečků než samiček). K tření dochází téměř okamžitě. Třou se kolem dvou hodin, z jiker se do 48 hodin vykulí potěr, který se za týden rozplave. Krmíme drceným sušeným krmivem. Za 3 měsíce dosáhne potěr prodejní velikosti.