Platýs velký
Platýs velký (Pleuronectes platessa) (též Platessa platessa, Platessa vulgaris) neboli platýs evropský je druh původní evropské mořské ryby z řádu platýsů.
Výskyt
Vyskytuje se v evropských vodách jmenovitě v evropské části Atlantského oceánu, Bílého, Baltského a Severního moře, v Lamanšském průlivu a také v západní části Středozemního moře.
Platýs velký
Popis
Platýs velký má diskové tělo 25 až 40 cm dlouhé, maximálně 90 cm. Jako ostatní platýsi plave jednou stranou k mořskému dnu, v tomto případě stranou levou. Levé oko je přemístěno na svrchní (pravou) stranu hlavu ryby. Ústa jsou malá, téměř vodorovná, šupiny velmi malé a hladké. Na hlavě mezi očima a postraní čárou je 4 až 7 kostěných výrůstků. Dlouhá hřbetní ploutev se táhne podél celého hřbetu a je tvořena 56 až 79 měkkými ploutevními paprsky. Řitní ploutev je také dlouhá, je tvořena 48 až 59 měkkými paprsky. Svrchní strana s očima je zbarvena hnědě, červeně nebo oranžově s nepravidelně rozmístěnými červenými skvrnami. Spodní strana, tzv. slepá strana, bývá bílá.
Potrava
Larvy se živí planktonem a larvami hmyzu, dospělí jedinci se živí plži, mlži, červy, drobnými korýši a malými rybami. Jsou to denní živočichové.
Život
Tření probíhá v zimě a na jaře. Jikry se volně vznášejí, po 3 týdnech se z nich líhnou larvy. a následně malé rybky žijí v pobřežních vodách, po 1 až 2 měsících a velikosti kolem 15 mm kdy rovněž dochází k asymetrické změně těla. Teprve při délce kolem 15 cm ve stáří 2 let se přemisťují do větších hloubek už jako dospělí jedinci. Platýs velký žije na písčitém nebo bahnitém dně od pobřeží do hloubky až 200 m, ve Středozemním moři až do hloubky 400 m. Pohybuje se většinou u dna, v případě potřeby se rychlými pohyby ploutví zahrabává do písku.
Platýs bradavičnatý
Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus), jinak flundra obecná nebo platýs malý je druh původní evropské mořské ryby z řádu platýsů. Je to ryba jedlá a poměrně častá v pobřežních vodách severní Evropy, občas se objevuje jako akvarijní ryba.
Výskyt
Vyskytuje se v evropských vodách jmenovitě v evropské části Atlantského oceánu, Bílého, Severního,Lamanšský průliv a také Středozemního i Černého, moře. Zavlečen rovněž k severoamerickému pobřeží Atlantského oceánu.Kdysi táhl proti proudu do Evropských řek.Dnes je ve sladké vodě vzácný.
Popis
Má nesouměrné diskové tělo velikosti dospělce 50 - 60 cm. Jako ostatní platýsi plave jednou stranou k mořskému dnu, v tomto případě stranou levou. Levé oko je přemístěno na svrchní (pravou) stranu hlavu ryby. Má malá ústa a drobné šupiny. Dolní čelist má delší než horní. Svrchní (pravá) strana těla má barvu od zelené po tmavě žlutou s červenými nebo hnědými tečkami, v závislosti na barvě mořského dna. Spodní strana, tzv. slepá strana, bývá bílá.
Potrava
Larvy se živí planktonem a larvami hmyzu, dospělí jedinci se živí plži a mlži s měkkými ulitami, červy, drobnými korýši a malými rybami. Jsou to denní živočichové.
Vývoj
Samice klade od 100 000 do 2000 000 jiker. Z nich se líhne 2-3 mm plůdek, který při dosažení délky 7 mm začne nabírat asymetrický tvar a při dosažení délky 1 cm již dojde k přemístění levého oka na pravou (horní) stranu hlavy. Dospělosti nabývá cca. po 3 letech života, tře se v hloubce 30 až 300 m při teplotě vody 3 až 7 °C. Např. v jižním Baltu má flundra v 8 letech střední délku 35 cm a hmotnost 600 g. Dožívá se 8 až 9 let.
Platýs limanda
Limanda obecná (Limanda limanda nebo Pleuronectes limanda), česky jinak platýs limanda a lidově též citrónový jazyk nebo falešný mořský jazyk je druh původní evropské mořské ryby z řádu platýsů. Je to ryba jedlá a poměrně častá v pobřežních vodách severní Evropy někdy se zaměňuje s mořským jazykem, který ale žije v teplejších mořích.
Výskyt
Vyskytuje se v evropských vodách jmenovitě v Atlantského oceánu, Bílého a Severního moře.
Popis
Má nesouměrné diskové tělo velikosti dospělce 30 až 40 cm. Jako ostatní platýsi plave jednou stranou k mořskému dnu, v tomto případě stranou levou. Levé oko je přemístěno na svrchní (pravou) stranu hlavu ryby. Má malá ústa a drobné šupiny. Svrchní (pravá) strana těla má barvu od žluté po okrovou nebo světle hnědou, v závislosti na barvě mořského dna. Spodní strana, tzv. slepá strana, bývá bílá.
Potrava
Larvy se živí planktonem a larvami hmyzu, dospělí jedinci se živí plži a mlži s měkkými ulitami, červy, drobnými korýši a malými rybami.
Jazyk obecný
Jazyk obecný (Solea solea, Linnaeus, 1758) je druh mořské ryby, řádu platýsů, z čeledi jazykovití (Soleidae), které se tvar těla uzpůsobil životu u mořského dna. Obývá oblast severovýchodního Atlantického oceánu.
Detail hlavy s dvojicí očí na pravé straně těla
Popis
Jazyk obecný dorůstá průměrně délky okolo 70 cm (jiné zdroje uvádějí obvyklou velikost mezi 30 až 40 cm s maximální velikostí 60 cm) s maximální pozorovanou hmotností 3 kg. Jedná se o dlouholetou rybu, která se může dožít až 26 let. Jazyk má zploštělé tělo, které je levou stranou přisedlé k mořskému dnu a má bílou barvu. Pravá strana těla směřuje k vodní hladině a má hnědou až šedohnědou barvu, ale tato barva záleží často na okolí. Tvar těla je oválný, v přední části se nachází malá hlava. Kolem celého těla je hřbetní ploutev, která je tvořena 75 až 93 ploutevními paprsky. Na stranách těla se nachází prsní ploutve, ta na spodní straně je v podstatě zakrnělá a jazyk jí nevyužívá díky přisedlému způsobu života. Ocasní ploutev splývá s hřbetní a řitní ploutví.
Výskyt
Obývá oblast severovýchodní části Atlantického oceánu v hloubkách od 0 do 150 metrů, což odpovídá pobřežním vodám západní Afriky, Portugalska, Španělska, Francie, oblasti kanálu La Manche, Britskému souostroví, pobřeží Beneluxu, Severního moře, Norska, Islandu, Středozemí a částečně i oblasti Černého moře. Vyhledává oblasti spísčitým až bahnitým dnem, kde by se mohl zahrabávat do podloží a skrývat se v něm. Často proniká i do ústí sladkovodních řek.
Nejčastěji se vyskytují v oblastech, kde se teplota vody pohybuje mezi 8 až 24 °C. Během zimy z tohoto důvodu dochází k jeho migraci do hlubších vod a to až do hloubky okolo 150 metrů. Přes léto se vyskytuje převážně v oblastech do hloubky okolo 60 metrů.
Kresba těla
Potrava
Jazyk útočí převážně v noci na drobné živočichy jako například červy, měkkýše a korýše, kteří žijí na dně, včetně drobných rybek. Přes den je částečně zahrabán v písku, či bahně, čímž snižuje svojí možnost být odhalen predátory.
Rozmnožování
Jazyk se tře v rozmezí února až března, kdy se jedinci přesunují na mělčinu o teplotě vody mezi 6 až 12 °C. Během tření dochází k uvolnění 100 až 150 tisíců jiker do vody, které jsou následně volně unášeny mořskými proudy a vlněním. Oplodněná vajíčka se začínají vyvíjet a za přibližně 10 dnů se z jiker líhnou larvy, které pokračují v růstu. Malé rybky začínají žít přisedlým způsobem života přibližně v době, kdy dorostou velikosti 1,5 cm.
Hospodářský význam
Jazyk obecný je hojně loven pro maso, které je s oblibou konzumováno. Připravuje se jak vařením, dušením, grilováním, tak i pečením. Cena jeho masa je poměrně vysoká.