close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kapr, Karas, Lín, Tolstolobec, Tolstolobik

17. října 2010 v 11:42 |  Obratlovci

Kapr obecný

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam.

Popis

Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.
U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.
Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 20 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů.

Rozšíření

Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera, rozsah původního přirozeného areálu je však nejasný. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku.
Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.
Hejno kaprů

Potrava

Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna.Živí se také pšeničnými zrnky. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena.

Karas obecný

Karas obecný (Carassius carassius) je sladkovodní všežravá ryba podobná kaprovi spadající do čeledi kaprovitých, která žije v teplých stojatých vodách, kde se dožívá přibližně 10 let a dorůstá maximální velikosti okolo 45 cm.

Popis

Karas je velice podobný kaprovi, má vysoké ploché tělo pokryté velkými šupinami. Na hřbetě se nachází vyklenutá hřbetní ploutev. Oproti kaprovi obecnému nemá karas vousky kolem tlamy.

Rozšíření

Vyskytuje se po celé střední a východní Evropě a to až po oblast Ural. Jedná se o původní druh, který se vyskytoval v povodí řek a rybníků v Česku. I přes to, že je schopen snášet menší znečištění, je karas obecný na ústupu a není hojnou rybou. V poslední době obývá spíše oblasti s klidnou vodou, kde se nevyskytují jeho konkurenti jako jsou karas stříbřitý či sumec velký.
Během léta se vyskytuje v přípovrchových vodách, které jsou prohřáté sluncem a to nejčastěji v hejnech a to jak z jedinci svého druhu tak i s dalšími druhy, na zimu se stahuje do hlubších vod, kde jako ostatní kaprovité ryby přezimuje.

Potrava

Karas patří mezi všežravce, který požírá jak rostliny tak i menší živočichy.

Rozmnožování

Karas obecný se rozmnožuje mezi květnem až červencem (jinde se uvádí pouze do června), kdy teplota vody dosahuje 15 až 18 °C. Pohlavně dospívá ve věku 2 až 3 roku.
Karas obecný

Lín obecný

Lín obecný (Tinca tinca) je nedravá ryba z čeledi kaprovitých. 

Vzhled a velikost

Lín obecný je kaprovitá ryba střední velikosti s několika nezaměnitelnými znaky. Především jsou to velmi jemné a hluboko vrostlé šupiny nazelenalé barvy, která na bocích a břiše přechází do světle žluté. Dalším znakem jsou černé a oblé ploutve a oční duhovka zbarvená do oranžova. Délka břišních ploutví je jednoduchý rozpoznávací znak pohlaví - samci mají tyto ploutve delší, sahají až k řitnímu otvoru.
Lín dorůstá obvykle do délky 35 cm a hmotnosti 0,4-0,80 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 55 cm a vážit kolem 3 kg.

Rozšíření a ekologické nároky

Lín je typickou rybou stojatých a pomalu tekoucích vod. Vyhledává především zarostlé, bahnité partie s klidnou a prohřátou vodou. Je poměrně nenáročný na obsah kyslíku ve vodě. V České republice zřejmě neexistuje lokalita, kde by byl lín skutečně hojný, početnější je jen v Polabí a na Jižní Moravě.

Způsob života a potrava

Lín je značně uzpůsobený k životu v mělkých zarostlých vodách. Je také schopný přežít pod silnou vrstvou ledu. Je to všežravec, živí se předevšímbezobratlými (larvami hmyzu, plži atd.) a vodními rostlinami.

Tolstolobec pestrý

Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis; Richardson, 1844) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která je v Česku nepůvodním druhem kaprovitých ryb.

Synonyma

  • Hypophthalmichthys mantschuricus (Kner, 1867)
  • Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1836)
  • Leuciscus nobilis (Richardson, 1845)

Popis

Tělo je mohutné. Ústa jsou v horním postavení. Oko je velké, posazené pod úrovní úst. Šupiny jsou drobné. Zbarvení boků je tmavě mramorované. Dorůstá délky až 130 cm při hmotnosti až 40 kg. Dožívá se přibližně 20 let.

Výskyt

Původní domovina tohoto druhu je jižní Čína. V roce 1965 byl vysazen v Československu. V Evropě se vyskytuje především v povodí Dunaje. Obývá především teplejší vody.

Potrava

Tento druh se živí zooplanktonem i fytoplanktonem. Při nižších teplotách přijímá červy, měkkýše a larvy hmyzu a při vyšších teplotách přechází na vodní řasy.

Rozmnožování

V Česku se přirozeně nerozmnožuje. Jeho výskyt je tedy závislý na umělém rozmnožování a vysazování. V přirozeném prostředí se tře při teplotě vody nad 25 °C.

Význam

Tento druh slouží jako doplňková ryba v kaprových rybnících. Jeho úlovky na udici jsou povětšinou náhodné při lovu jiný druhů kaprovitých ryb.

Tolstolobik bílý

Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix; Valenciennes, 1844) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která je v Česku nepůvodním druhem kaprovitých ryb.

Popis

Tělo je mohutné. Ústa jsou v horním postavení. Oko je velké, posazené pod úrovní úst. Šupiny jsou drobné. Zbarvení je stříbřité nebo šedavé. Dorůstá délky až 110 cm při hmotnosti až 25 kg. Dožívá se přibližně 20 let.

Výskyt

Původní domovina tohoto druhu je povodí Amuru. Po roce 1930 se začalo s jeho aklimatizací v evropské části Sověského svazu. Postupně jej člověk vysadil v mnoha zemích světa. V roce 1964 byl vysazen v Československu. Obývá především teplejší vody, proto je vysazován do vod ohřívaných odpadním teplem z elektráren.

Potrava

Krátce po vylíhnutí se živí zooplanktonem, v dospělosti se však živí výhradně fytoplanktonem - vodními řasami a sinicemi. K trávení této potravy je vybaven prodlouženým střevem, které dosahuje délky až sedminásobku délky těla.

Rozmnožování

V Česku se přirozeně nerozmnožuje. Jeho výskyt je tedy závislý na umělém rozmnožování a vysazování. V přirozeném prostředí se tře při teplotě vody 24 °C. Samice vypouští jikry volně do vodního sloupce stojatých vod, kde se volně vznášejí.

Význam

Tento druh byl do českých vod vysazen za účelem snížení množství fytoplanktonu. Slouží jako vedlejší ryba v kaprových rybnících. Jeho úlovky na udici jsou povětšinou náhodné při lovu jiný druhů kaprovitých ryb. Tolstolobik bílý umí dobře plavat a je skvělý skokan, což může být velmi nepříjemné, neboť může zranit člověka plavajícího v jezeře či na nějakém menším plavidle. Několik takových případů bylo zaznamenáno např. na arkansaském jezeře Chicot, je mezi nimi i případ patnáctiletého chlapce, kterému ryba zlomila čelist a přivodila mdloby.
Tolstolobik bílý
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama