Hroznýš královský
Hroznýš královský (Boa constrictor) je had z čeledi hroznýšovitých.
Popis
Charakteristickým znakem je silná, trojúhelníková hlava, výrazně oddělená od mohutného těla. Zbarvení hroznýšů královských sahá od červenohnědé přes červenošedou, až po žlutavé, oranžové, nebo tmavohnědé odstíny. Kresba na zádech je tvořena tmavými a světlými skvrnami, které mohou mít směrem k ocasu barvu oranžovo-červenou. Od špičky tlamy až ke krku se táhne tmavý pruh, na břišní straně je zbarvení tmavě krémové. Hroznýš královský dorůstá v zajetí do 2,5 - 3 metrů.
Chov v zajetí
Nejvhodnější je terárium s různými teplotami s nejchladnějším koutem někde na zemi, s teplotou kolem 22 °C, další místa by měla mít možnost vyhřátí až na 35 °C. Vhodné je mírné snížení teploty v noci o 3 - 8 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 20 °C. Velikost terária volíme úměrnou velikosti chovaného hada, pro dospělého jedince by však nemělo být menší, než 180 × 90 × 90 cm.
Odchov hroznýše královského v teráriu je dnes již vcelku běžnou záležitostí. V přírodě se páří převážně na jaře, v zajetí však dobu páření ovlivňují určité specifické, chovatelské podmínky a tak se v teráriích začínají většinou pářit už na podzim. Živě narozená, asi 40 cm dlouhá mláďata (bývá jich podle velikosti a stáří samice od 10 - 50 ks), narozená po zhruba 120 - 200 denní březosti, jsou velice krásná a roztomilá. Do čtrnácti dnů po narození se zpravidla poprvé svlékají a začínají lovit malé myši.
Potrava
Potravu volíme úměrně k velikosti mláďat, z myší na potkany můžeme přejít již před dosažením jednoho metru délky. S potravou nebývají většinou problémy. Hroznýši královští jsou velice nežraví a musí se spíše usměrňovat kvůliobezitě, ke které mají (tak jako i někteří jiní hroznýšovití) sklony. Podle velikosti dáváme malé, až středně velké myši a potkany, také holuby, nebo kuřata. Někteří jedinci upřednostňují převážně ptáky před savci a s chutí přijímají hlavně malá kuřata. Kořist zabíjejí tak jako všichni škrtiči zardoušením, a polykají jí od hlavy a vcelku.
Hroznýš Dumerilův
Hroznýš Dumerilův (Boa dumerili) je had z čeledi hroznýšovitých. Donedávna byl řazen do rodu Acrantophis, který byl však z důvodu revize zařazení hroznýšovitých hadů zrušen a jeho dva zástupci jsou v současnosti zařazeni v rodu Boa.
Popis
Celé jeho silné tělo dorůstající do maximální délky 3 m (většinou však jen do 2 m), je dekorativně pokryto nepravidelnými hnědými a černými skvrnami, které mohou mít odstín od skoro černé až po téměř žlutobílou barvu. Skvrny mívají tvar ležatých osmiček. Hřbetní strana je vždy tmavší, břicho má žlutohnědé. Šedá, klínovitá hlava bez viditelných tepločivných jamek je výrazně oddělena od mohutného těla.
Areál rozšíření
Tento velice atraktivní, endemický druh obývající lesnaté oblasti jihozápadu Madagaskaru a ostrova Réunion, je blízký příbuzný hroznýše královského a svojí kresbou i některými morfologickými znaky se mu i trochu podobá.
Chov v zajetí
Chov tohoto hroznýše v teráriu nebývá většinou problémový, spokojí se se středně velkým až velkým teráriem, vybaveným tak jako u většiny hroznýšů silnější větví na šplhání, několika plochými kameny a dostatečně velkým bazénkem s pravidelně měněnou čistou vodou na pití i na koupání. Žije terestricky. Pro větší nároky na relativní vzdušnou vlhkost je vhodný snadno kontrolovatelný úkryt, vystlaný např. vlhkým rašeliníkem a častým rosením. Pozor ! Při velké vlhkosti často trpí "hnilobou tlamy"! Teplotu udržujeme na 26 - 29°C, s možností vyhřátí až na 32°C. V noci je žádoucí nechat poklesnout teplotu až k 22°C. V květnu až červnu mají tito hroznýši ve své domovině tzv. období klidu (asi 17°C), které je vhodné dodržovat i v teráriu. Zvířata odchovaná v zajetí je možné adaptovat a toto období zavést v zimních měsících.
Potrava
Tito hroznýši jsou aktivní hlavně za šera a v noci, v této době se také doporučuje jim předkládat potravu. Dospělí jedinci ochotně loví hlodavce, králíky, holuby nebo kuřata, mláďata se většinou spokojí s přiměřeně velkými laboratorními hlodavci.
Rozmnožování
Rozmnožení tohoto nádherného hada v teráriích je stále častější, hroznýš Dumerilův se páří zpravidla v rozmezí - listopad až únor, po 20 až 25 týdenní březosti rodí samice do 20 mláďat dlouhých kolem 40 cm, která pohlavně dospívají zhruba v pěti letech, samci o něco dříve. Samci i samice mají stejně malé rudimenty zadních končetin, proto lze pohlaví určit nejspolehlivěji sondou. Tento druh zpravidla nebývá agresivní a dobře si zvyká na lidské zacházení. Od 1. května 2004 byl vyjmut z povinnosti registrace CITES.
Hroznýš madagaskarský
Hroznýš madagaskarský
Boa madagascariensis je druh hroznýše, který, jak už název napovídá, žije na Madagaskaru. Dalším areálem jeho rozšíření je i ostrov Nosy Be. Je to nejedovatý had, který je vzácným endemitem.
Boa madagascariensis je druh hroznýše, který, jak už název napovídá, žije na Madagaskaru. Dalším areálem jeho rozšíření je i ostrov Nosy Be. Je to nejedovatý had, který je vzácným endemitem.
Popis
Hroznýš madagaskarský je velmi barevný až dva a půl metru dlouhý had (často i více), který je podobný hroznýši královskému. Má hnědé, pískové nebo béžové zbarvení s tmavými skvrnami a černým pruhem přes oči. Břicho mívá světlejší, většinou bez skvrn.
Způsob života
Jde o mohutného hada, který svou kořist zabíjí zadušením. Loví především savce a ptáky. Mláďata jsou zvyklá žít hlavně na stromech, dospělci spíše vyhledávají lesní podrost. Preferují však suché a více otevřené lesy, kde porost není příliš hustý. Je to noční živočich a zajímavé je, že v období sucha přezimují.
Rozmnožování
Hadi se páří po skončení období sucha, samice za 7 až 8 měsíců rodí až 6 živých mláďat. Ta loví především ptáky, dospělci pak mají větší zastoupení kořisti i mezi savci.

Hroznýš psohlavý
Hroznýš psohlavý
(Boa manditra) je madagaskarský hroznýšovitý had. Vyskytuje se jen na tomto ostrově, je to endemit. Druh byl před časem přejmenován ze Sanzinia madagascariensis na Boa manditra. Rod Sanzinia měl jen jediného zástupce a tak byl zrušen.
(Boa manditra) je madagaskarský hroznýšovitý had. Vyskytuje se jen na tomto ostrově, je to endemit. Druh byl před časem přejmenován ze Sanzinia madagascariensis na Boa manditra. Rod Sanzinia měl jen jediného zástupce a tak byl zrušen.
Popis
Had dorůstá kolem dvou metrů, někdy i více. Hlavu má výrazně oddělenou od těla, spíš než hroznýšům rodu Boa se vzhledem těla podobá psohlavcům Corallus. Mívá různorodé zbarvení, většinou hnědé s kosočtverečnými skvrnami.
Způsob života
Žijí s lesích a to na zemi i ve větvích. Loví menší ptactvo, ale i savce. Na Madagaskaru během našich ltních prázdnin přezimují, pak následuje páření, samice pak další rok na jaře rodí až 15 živých mláďat. Je to ohrožený druh.

Hroznýšovec duhový
Hroznýšovec duhový (Epicrates cenchria), je druh hadů z čeledi hroznýšovitých.
Původ a rozšíření
Epicrates cenchria ssp. maurus.
Obývající především jižní a střední Ameriku.
Vzhled
Patří mezi jedny z nejkrásnějších hadů díky své výrazné kresbě, která se liší dle jednotlivých druhů, a také díkyduhovým odleskům, které se lámou při dopadu světla. Hlava je úzká, protáhlá.
Chov
Pro chov je potřeba terárium minimálně o rozměrech 70 × 70 × 50 (lépe větší, třeba 150 × 80 × 60), teplotapohybyjící se mezi 22°C v noci s denním výkyvem až na 28°C, vysoká vlhkost. Jako podestýlku můžeme dát lignocel nebo kokosové vlákno. Obojí je vhodné hodně vlhčit. Had by měl mít v terátiu misku s vodou, hroznýšovci se rádi koupou.
Jako potravu je možné předhazovat různé hlodavce (myši, potkany, …) záleží jen na velikosti. V mládí krmíme cca jednou za týden, postupně zvyšujeme příděl potravy a prodlužujeme dobu mezi krmením.
Hroznýšovec duhový, Epicrates cenchria cenchria, Brazilian Rainbow Boa
Pohlavní dospělosti dosahují asi ve dvou letech. Březost trvá 5-6 měsíců, poté se rodí až 30 mláďat. Po prvním svleku jsou schopni lovu.
Samice dorůstají zhruba 2m, samci kolem 1,7m.
Hroznýšovec kubánský
Hroznýšovec kubánský (mezi chovateli často též hroznýš kubánský; Epicrates angulifer), je druh hadů z čeledi hroznýšovitých.
Původ a rozšíření
Vyskytuje se především na Kubě a v přilehlých ostrovech.
Vzhled
Dorůstá délky až 4 metrů, má štíhlé tělo se strakatou bílo-šedo-černou kresbou, vhodné světlo se láme do duhových barev.
Lov
Loví především ve dne, hlavně hlodavce, ptáky a někdy i netopýry. Radši má pod sebou pevnou zem, ale za potravou rozhodně neváhá do stromů čí jeskyní. V noci a při odpočinku vyhledává temný vlhký ukrýt.
Rozmnožování
Gravidní je samice cca 6 měsíců, poté rodí jen asi 6 mláďat, 30-40 cm dlouhých. Ta jsou hned po narození schopna lovu. Dožívají se 20-30 let.
Hroznýšek červený
Hroznýšek červený (Charina bottae) je hroznýšovitý had ze západu USA. Je to jediný zástupce svého rodu. Někdy se sice udává i více zástupců, aktuálně jsou však brány jako poddruhy. Jde o Charina bottae bottae, Charina bottae umbratica a Charina bottae utahensis. Druh je pojmenován po cestovateli a archeologovi Paulo Emilia Botta.
Rozšíření
Hroznýšek červený žije v USA ve státech: Washington, Oregon, Kalifornie, Idaho, Montana, Nevada, Utah, Wyoming a v Kanadě v provincii Britská Kolumbie.
Vzhled
Jde o malého hádka, který obvykle nepřesahuje 40 centimetrů délky, někdy však dosáhne až 85 centimetrů. Dožívá se až 15 let. Má válcovité tělo, hladké šupiny, které na dotek působí jako gumové. Anglicky se mu říká rubber boa - gumový hroznýš. Šupiny na hlavě má zvětšené kvůli rytí v podzemí. Hlava je drobná a prakticky neodlišitelná od zbytku těla, ocas je krátký a výrazně kulatý. Hroznýšek ho používá při obraně na odlákání nepřítele. Několik posledních obratlů v ocasu má srostlých. Díky tvaru jeho ocasu se mu také někdy říká dvouhlavý had.
Barvu má většinou hnědou, někdy je zbarven do žluta. Břicho mají světlejší. Mláďata jsou zbarvena narůžověle.
Způsob života a rozmnožování
Hroznýšek obývá různorodé biotopy. Nejraději má sušší místa, jehličnaté lesy, louky a další horské oblasti. Je aktivní hlavně v noci, ve dne se však rád vyhřívá na kamenech nebo na cestách, často je k nalezení pod trouchnivějícím dřevem nebo pod kameny. Občas je také k vidění v keřích, ale raději loví pod zemí. Umí i dobře plavat.
Loví hlavně drobné savce, nepohrdne však ani ještěrkami, obojživelníky, ptačími mláďaty nebo i jinými hady. Páří se na jaře, samice koncem léta nebo počátkem podzimu porodí 2 až 10 živých mláďat, která při narození měří 18 až 20 centimetrů. V severních a horských areálech svého rozšíření upadá přes zimu do hibernace.
Obrana
Zajímavý je jeho způsob obrany. V ohrožení se stočí do pevné koule, hlavu si chrání uvnitř, zatímco ocas vztyčuje a podniká ním útoky proti nepříteli. Právě proto má ocas tak podobný hlavě. Pokud predátor zaútočí, tak hroznýšek vyvázne se zraněným ocasem, zatímco životně důležitou hlavu má nezraněnou. V zajetí však tento obranný mechanismus brzy ztrácí.

přihlásila by ses u mě na blogu do sonb? http://xxxxcool-blogxxxx.blog.cz/1010/sonb-prihlaska :)