Vši
Vši (latinsky Anoplura) jsou podřádem bezkřídlého hemitabolicky parazitického řádu hmyzu Phthiraptera. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v České republice se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4-6,5 milimetry.
Typické znaky
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a je složen z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohoumají dvou článková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku, proto tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava je s ústním ústrojím směřujícím dopředu, podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam a proto mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Rozmnožování
Vši mají proměnu nedokonalou samice snášejí vajíčka hruškovitého tvaru, která se nazývají hnidy. Hnidy vši lepí na srst svých hostitelů. Většina vší má relativně rychlý vývoj a zhruba po týdnu se z vajíček stanou larvy, které mají tři instary (svléknutí) a potom se z nich stávají dospělci. Celé larvální stadium trvá zpravidla od dvou do tří týdnů.
Zástupci
Parazitující na člověku:
- Veš šatní (Pediculus corporis)
- Veš dětská (Pediculus capitis)
- Veš muňka (Phithirus pubis)
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech avousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka ("filcka") žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem připohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Parazitující na skotu:
- Haematopinus eurysternus (veš kravská neboli dobytčí)
- Solenopotes capillatus
- Linognathus vituli
Parazitující na potkanech a krysách:
- Polyplax spinulosa (veš krysí)
Parazitující na psech:
- Lignathus setosus
Parazitující na vepřích:
- Haematopinus suis (veš prasečí)
Výskyt
Vši se vyskytují jako cizopasníci člověka a jiných savců prakticky po celém světě. Většina druhů jsou zároveň přenašeči řady infekčních onemocnění a jiných chorob. Mrtvé a horečkou postižené hostitele vši v rozmezí jednoho dne opustí.
Odvšivení
V současné době se pro odvšivení prodává celá řada přípravků, které působí na hnidy, v dřívější době se používala octová voda anebo úplné oholení napadených částí.
Veš šatní
Veš šatní (Pediculus humanus humanus nebo také Pediculus humanus corporis) je bezkřídlý druh hmyzu. Žije v prádlu a obuvi. Lidi vyhledává jen kvůli potravě (krvi). Bez jídla vydrží max. 4-7 dní. Přenáší smrtelný tyfus, zákopové a návratné horečky. Žije na Středním východě, v Africe, Jižní a Střední Americe. Lze ji zničit tepelnou úpravou nad 100 stupňů Celsia.
Veš dětská
Veš dětská (Pediculus humanus capitis) je cizopasný hmyz žijící v lidských vlasech, kde saje krev. Zdržuje se výhradně na hlavě, zatímco příbuzné druhy, jako je veš muňka ("filcka"), cizopasí na jiných částech těla. Má krátké silné nohy (zakončené jedním drápkem, jimiž se drží vlasu tak pevně, že je téměř nemožné ji odstranit), ploché tělo a malou hlavu. Vajíčka (hnidy) přilepuje na vlasy. V době líhnutí praskne horní konec vajíčka a vyleze nymfa. Veš dětská se přenáší dotekem, protože nedovede létat. Lze ji vyhubit speciálními přípravky, které jsou dostupné v lékárně.
Žije na celém světě. Délka těla je asi 3 mm.
Veš muňka
Veš muňka (Pthirus pubis, obecně filcka) je bezkřídlý druh hmyzu. Žije v ochlupení genitální a řitní oblasti, podpaží, vousech, ale i někdy v obočí. Přenáší se zejména pohlavním stykem, prádlem, atd. Má oválné, krátké široké tělo a malou hlavu. Samičky žijí asi 3 až 4 týdny, přitom snesou okolo 30 vajíček, ze kterých za týden vylezou larvy a za další dva týdny se z nich stanou dospělci.
Přenáší nemoc zvanou pediculosis pubis. Mezi její symptomy patří krev ve spodním prádle, hnis, strupy, ekzémy. V posledních letech dochází v euroamerické oblasti k snižování výskytu tohoto druhu vši, což je spojováno s rostoucí oblibou vyholování stydké oblasti a podpaží.
Mravenec lesní
Mravenec lesní (Formica rufa L.) je teplomilný blanokřídlý sociální hmyz patřící do skupiny lesních mravenců. Velice se podobá svým příbuzným, mravenci lesnímu menšímu (Formica polyctena), mravenci lučnímu (Formica pratensis) a dalším mravencům podrodu Formica. Stejně jako oni si staví velká, kupovitá mraveniště na okrajích lesů.
Popis
1. Dělnice - pohled shora
2. Hlava mravence
3. Larva
4. Samec
5. Zárodek
6. Samička
7. Kukly
8. Dělnice - pohled ze strany
2. Hlava mravence
3. Larva
4. Samec
5. Zárodek
6. Samička
7. Kukly
8. Dělnice - pohled ze strany
Čelo, temeno hlavy a celý zadeček je černohnědý (až černý), hruď červenohnědá. Na pronotu (předohruď - ploška mezi hlavou a krovkami) a mesonotu(hřbetní povrch středohrudi) bývá tmavá skvrna. Skoro žádné ochlupení. Tento druh má zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou na konci zadečku obsahující známou kyselinu mravenčí a kusadla, která plní mnoho funkcí (obrana, transport materiálu, porcování potravy).
Dělnice
Délka těla 6-9 mm jedná se o neplodné modifikace samičky bez křídel žijící až 6 let. Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi zajišťující chod celého mravenčího státu. Dělnice shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo.
Samička (Královna)
Pohlavní jedinec délky 11 mm podobně zbarvený jako dělnice, až na hruď a zadeček který je silně lesklý. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. V říši hmyzu se jedná o jednoho z nejdéle žijících tvorů, dožívá se až dvaceti let.
Samec
Tmavě zbarvený okřídlený pohlavní jedinec veliký jako dělnice. Žije velice krátkou dobu, po páření "svatebním letu", umírá.
Výskyt
Staví typické kupy v jehličnatých lesích. Velmi užitečný, protože spotřebuje množství hmyzu. Jde o Eurosibiřský druh rozšířený na celém území Evropy (kromě jižní části), mírném pásu Sibiře,Kavkazu a Severní Ameriky. Obývá jehličnaté i listnaté lesy.
Hnízdo (Mraveniště)
Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy vysoké obvykle kolem 50 cm, na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Uprostřed kupy bývá vždy pařez, kde oplodněná královna zakládá kolonii, která bývá osídlena, až 40 let. Oblý tvar a výška hnízda je ovlivněná mírou osvětlení mraveniště, při nedostatku světla dosahuje hnízdo výšky až 2 m, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště bývá dvakrát větší než část na povrchu. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde hybernují.
Založení kolonie a způsob života
Zvláštností tohoto druhu je, že tvoří dva odlišné typy společenství monogynní a polygynní. Přesto způsob života je shodný pro oba typy společenství.
Monogynní společenství
V hnízdě je jen jedna plodná samička, ta již nestrpí žádnou jinou královnu. Tyto mraveniště mají menší počet dělnic (velká kolonie 500 000). Po smrti samičky kolonie vyhyne, nebo se jí podaří přijmout novou královnu.
Polygynní společenství
Mnoho plodných samiček v jednom mraveništi a proto mnohonásobně více dělnic, velké hnízdo má až přes milión obyvatel. Díky tomuto způsobu mohou takováto společenství přežívat a rozrůstat se celá desetiletí.
Způsob života
V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od května až do září). Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z neoplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z oplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při "svatebním letu" stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna ztratí křídla a snaží se založit novou kolonii. Jelikož to sama nedokáže, vleze do hnízda svého druhu, kde bývá přijata, nebo do hnízda mravence otročícího (formica fusca), kde zabije stávající slabší královnu a převezme její místo. Takováto kolonie dočasně obsahuje dva druhy mravenců, ale postupem času ubývá původních obyvatel, kteří nakonec vymizí.
Potrava
Mravenec lesní je všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů, olejnatými semeny a také výměšky ze žláz mšic a červců takzvané medovice.
Význam
Mravenec lesní je mimořádně užitečný druh hmyzu hubící velké množství lesních škůdců. V poslední době se počet mravenišť velice snížil a proto je nutná jejich ochrana.
