close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Hmyz - Včela obrovská, Včela květná, Lumek veliký, Potápník vroubený, Střevlík kožitý

16. října 2010 v 11:04 |  Členovci

Včela obrovská

Včela obrovská (Apis dorsata Fabricius, 1798) někdy také včela zlatá. Jedná se o druh vázaný svým rozšířením na tropy a subtropy jižní a jihovýchodní Asie. V Indii je producentem většiny dostupného medu.

Biologie

Rozšíření

Rozšíření včely obrovské se týká oblasti indického subkontinentu, Bangladéše, Barmy, Indočíny, souostroví Indonesie a Filipín.

Popis

Plást včely obrovské
Dělnice včely obrovské je až 2 cm dlouhá. Patří tak k největšímu druhu včely. Na článcích zadečku se často vyskytuje nápadné zlatožluté zbarvení. Odtud dřívější pojmenování včela zlatá. Včelstvo staví jediný plást nejčastěji na větvi stromu, nikdy v tmavé dutině. K předávání informací o zdrojích snůšky potřebují mít včely nad sebou volnou oblohu.
Plást bývá 1,8 až 2,1 m široký a 0,7 až 1,4 m vysoký.

Vlastnosti

Včela obrovská je útočným druhem. Proto odebírání medu není všude tak běžné. Množí se rojením, avšak ne na velkou vzdálenost; do 100m. Mnohem častěji se druh rozmnožuje oddělky, kdy stará matka s částí včelstva se posune o nějaký metr dál třeba i na téže větvi stromu a dá tak vzniknout novému plástu s novým včelstvem. Místní obyvatelstvo hovoří o posvátných včelích stromech.
Za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, chlad) včelí dělnice vytvoří svými těly jakýsi ochranný obal kolem plástu s plodem, aniž by se plástu dotýkaly. Pod tímto obalem jsou schopny trvale udržet teplotu 31 °C.
U včely obrovské se vyskytuje sezónní migrace do vzdálenosti i 100 km. Příčina není dosud objasněna.
Včela obrovská na kotvičníku zemním

Včela květná

Včela květná (Apis florea Fabricius, 1787), patří do skupiny druhů malých včel (Micrapis). Nemá velký hospodářský význam. V některých asijských zemích je však sbírán její med loveckým způsobem, což znamená, že včelstvo je při odebírání medu zničeno.

Biologie

Rozšíření

Včela květná se vyskytuje po obou březích Rudého moře a dále na východ přes Pákistán, indický subkontinent a Indočínu. Na východě je areál výskytu totožný s územím Velkých Sund.

Popis

Dělnice včely květné je drobná jen 9-10 mm dlouhá. Matka a trubec jsou nápadně větší. Tyto včely si stavějí jediný plást o ploše 2-12 dm2nejčastěji zavěšený na větvi stromu.

Vlastnosti

Pohled na obydlený plást včely květné v příčné a podélné ose
Včelstvo nehnízdí v dutinách, poněvadž ke komunikaci o zdrojích snůšky potřebuje vidět oblohu. Za nepříznivého počasí vytvoří dělnice ze svých těl souvislý plášť, kterým chrání plást s plodem a zásobami. Jedná se o včelu migrující v závislosti na ročním období. V teplejším období staví plást na stinných místech orientován severojižně. V chladném období roku se stěhuje na místa osluněná a plást orientuje východozápadním směrem. Přitom se migrace může odbývat v malém okruhu od 5 do 400m. Akční rádius dělnic při sběru nektaru a pylu je asi 500m.
Včela květná

Lumek veliký

Lumek veliký (Rhyssa persuasoria) je blanokřídlý hmyz z čeledi lumkovitých. Jeho velikost je i s kladélkem od 5 do 7 cm. Na hrudi a na bocích má bílé skvrny. Články zadečku nejsou na konci vykrojené. Je hojný.
Samička má vysoce vyvinutý čich, kterým zjistí larvy pilořitek i pod dřevem. Klade do nich ostrým kladélkem vajíčka, která na nich cizopasí. Má dlouhé oranžové až červené nohy a dva páry blanitých křídel. Imago poletuje na pasekách a sedá na pařezy a kmeny.
Lumek veliký

Potápník vroubený

Potápník vroubený (Dytiscus marginalis Linné, 1758) je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa.

Morfologie

Dospělý brouk dosahuje délky 27-35 mm. Svrchní strana těla je hnědozelená s výrazným žlutým lemem po stranách krovek a po obvodu hrudi. Spodní strana těla je obvykle žlutá. Samci mají hladké krovky, samice rýhované s 10 podélnými rýhami. Lze hovořit o sexuálním dimorfismu. Samci mají na chodidlech prvního páru nohou přísavky sloužící k přidržování samice při kopulaci. Drobné přísavky jsou i na druhém páru nohou. Povrch těla brouků je pokryt vodu odpuzující látkou bránící promočení a napadení řasami a plísněmi a snižuje odpor vody při plavání. Třetí pár nohou je uzpůsoben kplavání, je pokryt dlouhými brvami, díky nimž nohy slouží jako vesla. Při záběru se brvy roztáhnou, čímž se zvětší plocha záběru. Jako zásobárnavzduchu slouží prostor pod krovkami. Pro nabrání vzduchu vynoří brouk konec zadečku nad hladinu. Tyto "nádechy" provádí čtyřikrát až sedmkrát za hodinu.

Způsob života

Potápníci (brouci i larvy) jsou dravci, živí se hmyzem, drobnými rybami, obojživelníky a dalšími vodními živočichy. Brouci se živí i mrtvým hmyzem, larvy jen živým. Dospělci dobře létají, hlavně v noci, a dokáží tak osídlit nové vodní plochy. K letu vylézají na vegetaci nebo vyvýšené předměty. Přistávají ale do vody. Ke vzletu vyprazdňuje brouk zvláštní zásobníky u konečníku (tzv. rektální ampule), v nichž je zapáchající směsice vody a trusu. Po přistání je opět naplní, aby byl dostatečně těžký a mohl se potopit.

Stanoviště a výskyt

Žijí ve sladkovodních nádržích, rybnících a jezerech i v kalužích čisté vody. Zdržují se u břehu, kde je vodní vegetace. Výskyt je v České republice nehojný.

Vývoj

larva potápníka vroubeného
Brouci se páří na jaře. Samice pak kladélkem nařezává stonky vodních rostlin, kam klade po jednom vajíčku, které může být až 7 mm velké. Celkem naklade 500 až 1000 vajíček. Larvy se líhnou po asi čtyřech týdnech. Stadium larvy trvá pět až šest týdnů. Larva je dravá, má výrazně trojúhelníkovitou hlavu a dlouhá šavlovitá kusadla. Na nohou má brvy napomáhající k pohybu. Na konci těla má průduchy a přívěsky, jimiž nabírá vzduch na hladině, podobně jako dospělí brouci. Larvy se živí lovem. Oběti tráví mimotělně tak, že skrze kanálky v kusadlech do oběti vstříknou trávicí šťávy, a natrávenou hmotu poté kusadly vysají. Ústní otvor mají totiž uzavřený. Larvy dorůstají délky až 6 cm.
Kuklí se v komůrce, kterou vyhrabou ve vlhké půdě na břehu. Její vyhrabání trvá okolo 24 hodin. Kukla je prohnutá kvůli minimalizaci dotykové plochy s vlhkým podkladem, což brání napadení plísněmi. Kukla je volná, takže jsou zřetelné budoucí končetiny a tykadla. Toto stadium trvá dva týdny. Dospělec opouští komůrku až poté, co povrch těla ztvrdne a dostane konečnou barvu. Dospělí brouci jsou stádiem, které přezimuje.

Nemoci

Potápníky napadají houby hmyzomorky, které infikují malpighické trubice.

Rozšíření

Vyskytuje se ve většině Evropy od Skandinávie po Středozemí (s výjimkou Pyrenejského poloostrova a Řecka), dále na východ přes celou Asii až po Japonsko a v Severní Americe. V horách vystupuje až do 2500 m n. m.

Ochrana

Tento druh není v ČR předmětem legislativní ochrany.
Potápník vroubený - samec

Střevlík kožitý

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) je dravý brouk, největší zástupce čeledi střevlíkovitých v Česku. V celé Evropě ho velikostí předstihuje pouze střevlík Procerus gigas z jihovýchodní Evropy. Střevlík kožitý dosahuje délky těla 33 až 40 milimetrů. Nápadný je svou mohutností a také černými krovkami s kožovitě vrásčitou strukturou.

Rozšíření

Téměř celá Evropa. Ze severu na jih od jižní Itálie a Francie až do středního Švédska a Norska, ze západu na východ od Francie přibližně k Petrohradu. Nevyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, Britských ostrovech a ve Finsku. V celém areálu vytváří druh 6 poddruhů. V Česku se vyskytuje poddruh Carabus coriaceus coriaceus, který obývá většinu Evropy.

Výskyt

Vyskytuje se v listnatých (zejména dubových či bukových) a ve smíšených lesích, méně často v zahradách, parcích nebo v okolí vinic. Od nížin až khorní hranici lesa. Není hojný, celkově spíše na ústupu.

Biologie

Samička střevlíka kožitého ve výhružném postoji
Přes den jsou brouci zalezlí pod kameny, kmeny, či v jiných úkrytech. Občas vylézají i ve dne, ale aktivní jsou převážně v noci, kdy loví kořist. Živí se různými plži, hmyzem nebo žížalami. Jsou velice žraví. Střevlík kožitý je neschopný letu, protože má zakrnělá zadní křídla. Je-li napaden, může zaujmout výhružný postoj - vztyčí tělo na dlouhých nohách, rozevírá kusadla a ze žláz na zadečku vypouští páchnoucí sekret. Tento brouk patří k dlouhověkým, dožívá se dvou až tří let.
Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama