Rybenka domácí
Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je bezkřídlý druh hmyzu, který dostal jméno podle tvaru těla, které je navíc pokryté stříbřitými šupinkami. Často se zdržuje v domech, vyhýbá se však světlu a při rozsvícení nebo otevření dveří prchá. Živí se škrobovitými látkami jako papírem, moukou, drobečky nebo některými lepidly. Samičky kladou perlově bílá vajíčka do skulin v podlaze. Líhnou se bělavé nymfy, které postupně zešednou.
Žije na celém světě. Délku těla mají 7-10 mm.
Synonyma
- Forbicina plana, Geoffroy, 1762
- Lepism saccharifera, N. Mohr, 1786
- Lepisma quercetorum, Wygodzinsky, 1945
- Lepisma semicylindrica, De Geer, 1782
- Lepisma vulgaris, Scopoli, 1763
Výskyt
Rybenka je rozšířena celosvětově a tak se dá nalézt v Severní Americe, Evropě, Austrálii, Japonsku, Asii a v Pacifiku. Obývá vlhké oblasti, jelikož vyžaduje vlhkost mezi 75 až 95 %.
V přírodě se vyskytuje v místech, kde se může schovat jako pod spadanými listy, pod kameny či v dalších vhodných přírodních úkrytech. V městských oblastech se vyskytuje v oblasti sklepů, koupelen, garáží, záchodů a podkrovích. Taktéž se vyskytuje pod nábytkem či v knihách.
Předpokládá se, že rybenky byly na světě dříve než švábi.
Popis
Rybenka je bezkřídlý zástupce hmyzu, který má protáhlý tvar těla, které je ploché a pokryté stříbrnošedými šupinkami. Zpravidla bývá 0,8 až 1,9 cm dlouhá. Na konci těla se nachází trojice přívěsků vypadajících jako ocas a na hlavě pak dvojici dlouhých výběžků.
Jedná se o tvora, který je převážně aktivní v noci, kdy se vydává za potravou. Během rychlého pohybu se na krátko zastavuje, aby se zas následně dala do rychlého pohybu. Vyhýbá se přímému slunečnímu světlu a pokud je jeho účinkům vystavena, snaží se rychle najít nový úkryt, ve kterém by byl stín.
Rozmnožování
Sameček rybenky domácí vloží své sperma na hedvábném vlákně do země, kde ho sebere samice. Spermatem jsou následně oplodněná vajíčka, která jsou umístěna do vhodných prasklin či trhlin, kde se pohybuje teplota mezi 22 až 27 °C. Samice klade vajíčka do menších skupinek po jednom až třech, ale během svého života je schopna položit až 100 vajíček. Vajíčka se pak vyvijí 3 až 6 týdnů v závislosti na teplotě. Po vylíhnutí mláďat je tempo jejich vývoje taktéž ovlivňován teplotou okolí, ve kterém žijí. Čerstvě narozená mláďata se podobají dospělým jedincům, jen jsou menší.
Samice pro kladení vajíček nemají vyhraněné období v roce, kladou vajíčka kdykoliv.
Potrava
Rybenky se živí převážně organickými látkami pocházejícími z rostlin, ve kterých jsou obsaženy sacharidy a proteiny. Často tak konzumují papír, knihy, lepidla, tapety, fotografie, oblečení, vlnu, ale i lidské jídlo jako jsou cukry, mouku či další.
Predátoři
Rybenky slouží jako potrava pro škvory, domácí stonožky, zřídka pro pavouky.
Vztah k člověku
Rybenky se řadí mezi domácí škůdce, jelikož požírají materiál, který může tvořit vybavení domácností.
Současně může kontaminovat potraviny, do kterých se dostane. Nicméně ale není přenašečem žádné nemoci, která by člověka ohrožovala na zdraví.
Současně může kontaminovat potraviny, do kterých se dostane. Nicméně ale není přenašečem žádné nemoci, která by člověka ohrožovala na zdraví.
Rybenka skleníková
Rybenka skleníková (Thermobia domestica) je sice zbarvená hnědě, ale jinak je podobná rybence domácí. Najdeme ji v místnostech, ale dává přednost vlhku a horku. Běžně se vyskytuje v pekárnách, továrnách a teplovodech. Roste po celý život. Při každém svlékání ji dokonce dorostou nohy, o něž dříve přišla nebo si je poškodila.
Žije na celém světě. Tělo má asi 1,5 cm dlouhé.
Rusec laponský
Rusec laponský (Ectobius lapponicus) je hmyz z řádu švábů. Je to u nás jeden z mála švábu vyskytujících se ve volné přírodě.
Výskyt
Je běžný v celé Evropě, vyskytuje se i na západní Sibiři.
Popis
Rusec dosahuje velikosti 7-10 mm. Zbarvení těla je variabilní. Sameček má dlouhé přední křídla a na štítu má černou neostře ohraničenou skvrnu. Samička má štít světle hnědý a kratší křídla, která ji neumožňují létat.
Stanoviště
Žije převážně v lesích, občas jej lze nalézt i v křovinách, sadech nebo v zahradách. V budovách se nevyskytuje.
Způsob života
Je to velmi čile se pohybující šváb. Objevuje se od května do září, v závislosti na počasí. Samečci obvykle bývají na nízkých rostlinách a samičky na zemi. Snášená vajíčka jsou chráněná kokonem dlouhým asi 3 mm. Nymfy se líhnou po 2-3 měsících. Přezimují nymfy. Dospělci jsou všežravci.
Šváb obecný
Šváb obecný (Blatta orientalis Linnaeus, 1758) je živočich z čeledi švábovitých, který je řazen mezi škůdce. Na území Česka se nejedná o původní druh, byl sem zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje. Původním místem výskytu byla pravděpodobně jižní Asie. Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má tmavě hnědou barvu. Řadí se mezi všežravce. Samice a samec jsou rozdílní. Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto samice má jen pahýly křídel.
Rus domácí
Rus domácí (Blattella germanica) je dnes rozšířen po celém světě. Je 11-15 mm velký. Přes den se skrývá ve škvírkách domů, po setmění vylézá a hledá potravu. Živí se odpadky ale ožírá i papír, kůže atd. Rozmnožuje se po celý rok. Samice klade kolem 30 vajíček.
Zajímavost
Jako kuriozita se uvádí, že je schopen žít i 7 dnů po oddělení hlavové části. Poté hyne díky nedostatku potravy. Známá je též jeho odolnost proti insekticidům a dokonce i radiaci.
Octomilka obecná
Octomilka obecná (Drosophila melanogaster), čeleď octomilkovití, řád dvoukřídlí (Diptera). Druhové jméno pochází z řečtiny a znamená "černobřichá". Drosophily, tzv. "banánové" nebo "ovocné mušky", jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo, ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích, fyziologii a evoluční biologii. Zástupci čeledi vrtulovití (Tephritidae) jsou také označování jako "ovocné mušky", což někdy může vést k nedorozuměním (tato čeleď patří k významným škůdcům na pěstovaném ovoci).
Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.
Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.
Kudlanka nábožná
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je jediným českým zástupcem řádu kudlanek (Mantodea).
Výskyt
Kudlanka nábožná se vyskytuje v palearktické oblasti, hojná je např. v Jižní Evropě. Dříve nebyly v Česku kudlanky příliš rozšířené, vyskytovaly se hojně pouze na Jižní Moravě (NP Podyjí), ale v důsledku oteplování podnebí se rozšiřují směrem na sever. Viděny byly dokonce i na Ostravsku, v září 2008 v podhůří Jeseníků (Šternberk). V suchých stepních lokalitách jsou hojné.
Stavba těla
Kudlanka nábožná je zbarvena světle zeleně, na podzim hnědě. Díky tomuto zbarvení ji v přírodě může predátor i vášnivý entomolog snadno přehlédnout.Pronotum (první hrudní článek) je výrazně prodloužen, hlava je trojúhelníková s velkýma očima (typické pro predátory).
Na první pohled zaujme přední pár končetin, který je uzpůsoben k uchvacování kořisti - loupeživé končetiny. Fungují jako střenka zavíracího nože, kořist je bleskovým sklapnutím přivřena mezi ozubenou holeň (tibia) a chodidlo (tarsus). Na stehně (femur) se nacházejí černé aposematické skvrny sloužící k zastrašení predátorů (připomínají oči). Přední pár křídel je kožovitý (jako u švábů), zadní je krytý pod nimi a je blanitý. U kudlanek létají hlavně samci - jsou menší - a i ti jen neradi.
Způsob života
Kudlanky jsou dravci, kteří dobře využívají maskování. Většinou jsou velmi dobře maskované a dokáží dlouho číhat na svou kořist (hlavně drobný hmyz). Poté vystřelí své loupeživé nohy, zachytí kořist a zaživa ji sežerou.
U kudlanek se vyskytuje manželský kanibalismus. To znamená, že samička po páření sežere samečka. Děje se tak hlavně v době nedostatku potravy, v pokusech k tomuto jevu došlo zřídkakdy. Centrum řídící rozmnožování je podřízené mozku, takže když samička začne žrát samečka od hlavy, kopulaceneustává, naopak, probíhá ještě vytrvaleji. Vajíčka jsou ukryta v ootéce, tuhém obalu, který přezimuje.
Kudlanka patří mezi Hemimetabola, tj. hmyz s proměnou nedokonalou, u kterého neexistuje stádium kukly (pupa) a larva (nymfa) je velice podobná dospělci(imagu), pouze nemá vyvinutá křídla a rozmnožovací orgány, které dospějí po posledním svlečení (ekdyzi).Kudlanka též dokáže neuvěřitelné věci tj.Jako jediný druh kudlanek u nás i ve světě dokáže aniž by hnula tělem otočit hlavu o 360 stupňů.
Cvrček domácí
Cvrček domácí (Acheta domesticus, alt. domestica) je středně velký, široce rozšířený cvrček. Je hojným nevítaným obyvatelem ústředně vytápěných budov po celém světě, kde požírá uskladněné potraviny a v noci obtěžuje hlasitým cvrkáním, které vydávají pouze samečci třením křídel o sebe ve vzpřímené poloze, na kterých u kořene mají silné žilkování. Křídla samiček jsou hladká. Dorůstá délky 16-20 mm. Má poměrně štíhlé, běložluté tělo s hnědou kresbou na hlavě a hrudi, dvěma dlouhými štěty na zadečku a poměrně dlouhými tykadly. Samice má na rozdíl od samce na zadečku navíc kladélko.
Pro svůj život preferuje místa s teplotou nad 28 °C a vysokou vlhkostí vzduchu. Proto bývá velice hojný v pekárnách, lázních nebo v teplých sklepech domů. Nejraději přebývá v místnosti s potravinami. Tento cvrček může infikovat svoji potravu, tím přenáší choroby například: salmonelu, roztoče a bakterie. Cvrček je plachý živočich, který bývá většinou dobře ukryt na nějakém nedostupném místě. Jde o typického všežravce, který dokáže pozřít téměř vše stravitelné. Chová se také v zoologických zahradách, kde se stává oblíbenou potravou hmyzožravých živočichů. Ten koho cvrček obtěžuje v domácnosti má možnost deratizace (zničení) například chemickými přípravky nebo deratizační firmou.Nádoby ve kterých se chová cvrček domácí sa nazývá cvrčkárna.
Cvrček polní
Cvrček polní (Gryllus campestris) je druh hmyzu z řádu rovnokřídlých.
Popis
Cvrček polní má černou barvu těla s obvyklou žlutou bází krytek a načervenalou zadní stranou stehen. Křídla jsou převážně kratší než krytky. Samečkové vyluzují zvuk třením prvního páru křídel. V České republice žije 11 druhů cvrčků.
Velikost
- U samců se délka těla pohybuje v rozmezí 18-26 mm s délkou krytek 10,5-16 mm
- U samic se délka těla pohybuje v rozmezí 19-27 mm s délkou krytek 10- 17 mm. U samic se pohybuje délka kladélek v rozmezí 8,5-15 mm.
Krtonožka obecná
Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) je druh rovnokřídlého hmyzu, který je přizpůsoben životu v podzemí.
Rozšíření
Vyskytuje se v celé Evropě, kromě Finska a Norska, v západní Asii a severní Africe. V Česku bývá místy hojná.
Popis
Tělo má hnědé, pokryté jemnými chloupky. Délka těla samečků je 35-45 mm a samičky je 40-50 mm. Přední nohy má upravené pro hrabání v zemi. Samičky nemají kladélko, na rozdíl od ostatních cvrčků.
Způsob života
Většinu života tráví v podzemních chodbách, které si ve vlhkých půdách vyhrabává svýma mohutnýma předníma nohama. Podzemí opouští jen při páření v květnu a červnu, kdy také po setmění létá. Umí dokonce i plavat. Živí se dravě, loví hlavně hmyz, kroužkovce nebo měkkýše. Larva se vyvíjí 2 roky, dospělec žije od dubna do října.