16. října 2010 v 9:23
|
Mravenec faraon
Mravenec faraon (Monomorium pharaonis) je asi 2 mm velký, žlutý nebo světle hnědý druh mravence. Jde o velmi známého domácího škůdce. Původně pochází z Indonésie nebo západní Afriky, v současnosti se vyskytuje po celém světě. Mravenec je teplomilný, proto se zdržuje ve vytápěných domácnostech. Na rozdíl od většiny jiných mravenčích druhů se v jedné kolonii faraonů vyskytuje více královen (od 2 do 200). Královna žije pouze tři měsíce, což je nejkratší známá doba u mravenců. Jedna kolonie může mít stovky tisíc jedinců. Sousední kolonie spolu navzájem nesoupeří, což rovněž není u mravenců běžné. Faraon je nebezpečný zejména kvůli roznášení chorob a kontaminaci potravin. Nelze hubit insekticidy,tím je rozeženete po celém objektu. Lze natřít papír máslem,medem atd.položit v místnosti a pak cestičky mravencům posypat bud specielním práškem na faraonky nebo sypkou kyselinou boritou.Svými tělíčky ji donesou do hnízda a otráví královnu.V objektu může být hnízd mnoho,proto je třeba návnady umístit v každé místnosti.

Vosa obecná
Pozor, jedVosa obecná (Vespula vulgaris) je zástupce jedovatého blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Na rozdíl od včel může své žihadlo použít opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky.
Synonyma
Popis
Vosy dosahují velikosti 1,2-1,5 cm. Charakteristické zbarvení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Samice a dělnice se odlišují třemi skvrnami na čelním štítku s tmavým podélným pruhem a žlutými spánky s černou skvrnou uprostřed.
Hnízdění a rozmnožování
vosí hnízdo
Vosy si staví své hnízdo obvykle v zemi, např. v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2000 jedinců. Přezimující oplodněná královna se probouzí na počátku jara, vylétá a vybere si vhodné místo pro založení nové vosí kolonie. Začne se stavbou buněk, do nichž pak klade vajíčka. Z těchto vajíček se později vylíhnou první dělnice; jsou to nedospělé samice, které tudíž nemají dovyvinuté pohlavní orgány a nemohou se rozmnožovat. Okamžitě přebírají veškerou péči o hnízdo. Od této chvíle se královna věnuje již jen kladení vajíček. Koncem léta se z vajíček vylíhnou samci a samičky. Jedině oplodněné samičky přezimovávají, aby mohly příští jaro zase založit novou kolonii. Ostatní obyvatelé hnízda včetně staré královny umírají.
Potrava
Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě. Larvy vosy obecné jsou ovšem dravé. Dělnice vyrážejí každý den na lov kořisti, nejčastěji much a různého malého hmyzu, které usmrcují kusadly (občas použijí i žihadlo).
Složení jedu
Vosí jed se skládá ze tří základních složek - Biogenních aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů.
- Biogenní aminy jsou produktem dekarboxylace některých aminokyselin. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí.
- Enzymy jsou vysokomolekulární proteinové molekuly. Nejvýznamnější enzymovou složkou je fosfolipáza A2, která má neurotoxoické účinky
- Polypeptidy ve vosím jedu nacházíme dva druhy polypeptidů - kininy a mastoparany. Tyto látky mají silný vazodilatační účinek a na krevní kapilárypůsobí tak, že kapilární stěny ztrácejí svou integritu. Vytváří se silné otoky a je vnímána lokální bolest.
Čtyřhranka Fleckerova( Mořská Vosa)
Pozor, prudký jedČtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri; Southcott, 1956) či čtyřhranka smrtelná nebo také mořská vosa je smrtelný druh mořské medúzy z čeledi Chirodropidae obývající příbřežní vody okolo Austrálie. Jedná se o medúzu, která má horní část zvonu velkou do 25centimetrů a proto je velice snadné jí ve vodě přehlédnout. Z těla medúzy ale sahají až 3 metry dlouhá tenká lepkavá chapadla vybavená množstvím žahavých buněk. Při kontaktu těchto žahavých buněk s lidskou kůži následuje silná palčivá bolest doprovázená otokem a ve velkém množství případů i šokem, což často vede k utonutí plavce.
Mravenci faraoni jsou velice životu nebezpeční, a proto když se přemnoží je to vždy velký problém. Zkuste deratizátorskou firmu na stránce http://www.dddsluzby.cz.