Gekončík kočičí
Gekončík kočičí (Aeluroscalabotes felinus) je jediný zástupce podčeledi Aeluroscalabotinae. Je to středně velký stromový ještěr, jehož druhové jméno vychází z faktu, že gekončíci mívají ve spánku ocas otočený kolem těla, podobně jako kočka.
Popis
- Délka těla: asi 18 cm
Gekončík kočičí je štíhlý, červenohnědě zbarvený, bíle tečkovaný gekon, s bílou skvrnou na hrdle. Někteří jedinci mají na hřbetě hnědé skvrny. Samci bývají menší než samice.
Na rozdíl od ostatních gekonů nemá na prstech přísavné lamely, ke šplhání používá drápy a chápavý ocas.
Rozšíření a stanoviště
Gekončík kočičí žije horských tropických lesích Jihovýchodní Asie, je rozšířený v Indonésii, Malajsii, Singapuru a Thajsku.
Biologie
Gekončík je stromový gekon s noční aktivitou. Živí se hmyzem a dalšími drobnými bezobratlými.
Gekon turecký
Gekon turecký (Hemidactylus turcicus) je zástupce čeledi gekonovití. Je to noční, hmyzožravý gekon, který dorůstá délky do 18 cm. Má veliké oči bez očních víček s eliptickými zornicemi. Má žlutou, nebo žlutohnědou pokožku s černými flíčky.
Věk a velikost
Gekon turecký se dožívá 10 až 20 let a dorůstá 9-18 cm.
Potrava
hmyz, pavouci,mouční červy,malý cvrči
Rozšíření
Pobřeží a ostrovy Středozemního moře, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko. Introdukce do subtropických oblastí celého světa, ale vyskytuje se i v jiných zemích jako třeba Česká republika, Egypt a Indie. Nejvíce se však zdžoval v Austrálii.
Homopholis fasciata
Homopholis fasciata je druh nočního gekona žijícího v Africe
Taxonomie
Někdy jsou příslušníci těchto rodů zařazováni do rodu s názvem Platypholis. Tohoto gekona můžeme tedy v literatuře najít pod jménem Platypholis fasciata.
Geografický výskyt
v Africe v Etiopii, Keni, Tanzanii
Potrava
Drobný hmyz
Felsuma
Felsumy (Phelsuma) jsou drobné ještěrky patřící do čeledi gekonovití (Gekkonidae). Na rozdíl od většiny ostatních gekonů nejsou aktivní v noci, ale ve dne.
Popis
Felsumy mají kulaté zorničky a oči mají kryté průhlednými pevnými šupinami. Nemají víčka a šupiny nad očima si čistí jazykem. Základní zbarvení je většinou zářivě zelené, mnohdy s červenými či modrými skvrnami. Díky zářivým barvám se stali populárními terarijními zvířaty. Jednotlivé druhy jsou veliké od 6,5 do 30 cm. Drápky a první prsty mají zakrnělé. Stejně jako ostatní gekoni mají na bříšcích prstů tenké lamely, které jim umožňují šplhat po hladkých materiálech, jako jsou stvoly bambusů, nebo dokonce sklo.
Samci mají na vnitřní straně stehen vyvinuty femorální póry, samice mívají endolymfatické vápencové váčky po stranách krku. Tyto váčky slouží ke skladování vápníku pro tvorbu vajec. Samičky mohou po jednom oplodnění samečkem snést několik snůšek. Vajíčka většinou schovávají do dutin bambusu. Těsně před snesením mohou vajíčka prosvítat kůží samičky. U různých druhů a za různých teplotních podmínek se vajíčka líhnou po 30-60 dnech, výjimečně i déle. Mláďata sexuálně dospívají za 6-12 měsíců. Menší druhy se dožívají deseti let, velké druhy mohou v zajetí žít i déle, než 20 let. Felsumy jsou většinou silně teritorální agresivní, proto není možné chovat pohromadě více samců.
Rozšíření a prostředí
Felsumy žijí převážně na ostrovech jihozápadní části Indického oceánu. Výjimku tvoří Phelsuma andamanense, která je endemitickým druhem souostroví Andamany v Bengálském zálivu. Rod se patrně vyvinul na Madagaskaru, který je taky těžištěm jeho rozšíření. Několik druhů se vyskytuje i na sousedních ostrovních skupinách (Maskareny,Seychely, Komory) a na pobřeží východní Afriky. Byly taky nalezeny na Havajských ostrovech. Některé druhy felsum mohou žít v horách ve výšce 2 300 m n.m.. Většina felsum žije na stromech. Mohou žít i v blízkosti lidských sídel, v zahradách nebo i na stěnách domů. Některé druhy je možno nalézt i na skalách.
Potrava
Felsumy se živí převážne různými druhy hmyzu, případně jinými bezobratlými. Potravu si zpestřují nektarem, pylem a měkkým, zralým, sladkým ovocem, například banány.
V zajetí je potřeba dodržet podobné složení. Většinu potravy tvoří hmyz: různé mouchy, cvrčci, housenky zavíječů, nebo i hmyz nachytaný volně v přírodě, jako sarančata. Místo podávání přímo ovoce je možné je nahradit některými dětskými přesnídávkami. Zároveň je potřeba dodávat s potravou vitaminové a minerální doplňky.
Taxonomie
Rod Phelsuma byl poprvé popsán britským zoologem Greyem v roce 1825 a pojmenován po holandském lékaři Phelsumovi. V počtu druhů se zdroje rozcházejí mezi 35 - 43.
Dva druhy (Phelsuma gigas a Phelsuma edwardnewtoni) jsou považovány za vymřelé, pravděpodobně díky zničení jejich původního životního prostředí člověkem a jím zavlečenými zvířaty. Mnoho dalších druhů je podobně ohroženo. Druh P. guentheri se patrně povedlo pomocí chovů v zajetí zachránit a vrátit do přírody.
Felsuma madagaskarská
Felsuma madagaskarská (latinsky: Phelsuma madagascariensis) je největším zástupce rodu felsuma čeledi gekonovitých žijící na Madagaskaru. Vyžaduje teplotu od 28 do 31 °C a má několik poddruhů. Samec dorůstá délky třiceti centimetrů, samička 25cm. Mezi její potravu patří hmyz(cvrčci, sarančata) a jiní bezobratlí živočichové, větším je možno dat i myší holátka. Mimo to mají rády nektar z květů, který se v chovech nahrazuje vodou smíchanou s medem. Také je dobré dávat občas měkké ovoce. Patří mezi šplhavé gekony (šplhá pomocí lamel a lupínků na spodní straně prstů). V přírodě žije v párech na stromech, kterého se neradi vzdávají. Kvůli tomu, že je to denní gekon, potřebuje UV A a UV B záření (bez jeho dostatku např. nebude barva kůže tak pěkná).
Ako sa dostať zadarmo iPhone5S? Veľmi jednoduché! Podrobnosti WEB