Bojovnice bělolemá
Bojovnice bělolemá (Betta albimarginata) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi guramovití (Osphronemidae). Pochází z ostrova Borneo. Dorůstá asi 5 cm délky. Své české i vědecké druhové jméno získala podle výrazného bílého lemu na okraji nepárových ploutví.
Výskyt
Bojovnice bělolemá pochází z povodí řeky Sebuku v indonéské provincii Východní Kalimantan na ostrově Borneo. Vyskytuje se zde v lesních potocích, mezi kořeny a spadaným listím v mělké (5-10 cm) vodě při břehu.
Chov v akváriu
Pro chov postačuje menší akvárium. Vyžaduje kyselou vodu a přistíněnou nádrž.
Bojovnice pestrá
Bojovnice pestrá (Betta splendens) je oblíbená akvarijní ryba. Spolu s rájovci a čichavci se řadí k labyrintkám. Žijí ve stojatých vodách jižní a jihovýchodní Asie (v povodí řeky Mekong), které jsou velmi často chudé na kyslík, proto se jim vyvinul pomocný dýchací orgán tzv. labyrint, který rybám umožňuje přijímat kyslík přímo ze vzduchu. Jejich místní thajský název je plakad ("Kousající ryba"). Bojovnice obvykle dorůstají do velikosti 6 cm a dožívají se zhruba 4-6 let, ve velmi dobrých podmínkách pak i 8-10 let. V své domovině byla bojovnice po dlouhou dobu využívána k zápasům, podobným známějším zápasům kohoutů.
Tyto ryby dlouhou dobu byly a stále jsou šlechtěny, proto se akvarijní forma od divoké formy značně liší. Samci i samice se vyskytují v mnoha barvách, jako je modrá, fialová, zelená, červená, bílá a i v různých kombinacích. Ploutve samečků bývají v případě správného chovu velmi dlouhé a rozličných tvarů. Nejčastější barvou těchto rybiček je tmavěmodrá a červená, případně fialová. Nejvzácnější jsou žluté a oranžové varianty.
Samci jsou vůči sobě (a někdy i vůči samicím) velmi agresivní, a proto se doporučuje chovat vždy pouze jednoho samce v akváriu. V případě chovu více samců současně je nezbytné je chovat v dostatečně velkém akváriu s množstvím přirozených skrýší. V přírodě samci sice nebojují až do usmrcení protivníka, ale v nevhodně řešeném akváriu nemá poražený kam uprchnout, takže boj může skončit jeho smrtí. Chovatelé, kteří se zaměřují na výcvik výstavních samců, používají obvykle propojená menší akvária, kdy je v každém jeden samec, který soupeří s ostatními přes sklo a díky tomu rostou jeho ploutve.
Někdy mohou být navzájem nesnášenlivé i samice, ačkoliv jejich agresivita je obvykle vedena k vytváření poměrně přísné, nicméně klidné hierarchie - za předpokladu, že je v nádrži 3 a více samic. Soužití dvou samic, pokud je jedna z nich dominantní, obvykle končí smrtí té slabší. Samice mohou napadnout i slabšího samce, na což je třeba brát ohledy především při odchovu. V každém případě platí pro chov stejná pravidla, jako pro samce, tedy prostorná a členitá akvária.
Jakkoliv je vlastní chov bojovnic co se týče přípravy poměrně složitý, odchov je díky silně vyvinutému rozmnožovacímu pudu tohoto druhu poměrně snadný a skutečně velmi zajímavý. Sameček pomocí sekretu z tlamy postaví pěnové hnízdo z bublin, do kterého ukládá oplodněné jikry. Samička je ihned po tření od hnízda vyhnána a musí se z akvária odlovit. Sameček neustále hnízdo upravuje a opětovně do něj zabudovává popadané potomstvo. Po zhruba třech dnech, když plůdek vstřebá svůj žloutkový váček a rozplave se, se odloví i sameček. Potěr je velmi drobný a odchovává se prachovou potravou a planktonem. Rozmnožovací pud lze posílit zvýšením teploty a snížením hladiny vody v akváriu.
Bojovnice se dobře hodí do společenských nádrží, ale pouze ke klidným a neagresivním druhům, které bojovnicím nebudou okusovat jejich dlouhé ploutve a současně nemohou být pro bojovnice vizuálním rivalem, jako třeba některé cichlidy (např. známé skaláry). Ani malé rybky nejsou vhodným společníky, protože by bojovnicemi mohly být považovány za potravu. Ideálním prostředím pro bojovnice je akvárium klasického formátu nad 100 l, ve kterém nechybí vysoké a volně plovoucí rostliny. Vhodná teplota pro tyto rybky je mezi 24-30°C a pH vody by mělo být v rozmezí 6,5-7,0, přičemž je nezbytné prostředí udržovat v uvedených mantinelech. Betty jsou velmi citlivé na nepříznivé podmínky, mohou trpět alergiemi na některé vybavení akvária, případně na přemnožení bakterii a sinic.
Rájovec dlouhoploutvý
Rájovec dlouhoploutvý (Macropodus opercularis) je labyrintní paprskoploutvá ryba z čeledi guramovití. Vyskytuje se ve sladkých vodách Číny a Vietnamu. Jedná se o první tropickou rybu úspěšně rozmnoženou v Evropě.
Výskyt
Rájovci dlouhoploutví žijí v potocích i řekách, zavlažovacích kanálech i ve stojatých vodách s velmi nízkým obsahem kyslíku.
Chov v akváriu
Rájovci dlouhoploutví vyžadují akvárium s dostatkem místa pro plavání. Nádrž musí být dobře přikrytá, protože rájovci dobře skáčí. Pro samice je potřeba vytvořit úkryty. Je-li chováno více dospělých samců pohromadě, často spolu bojují. Teplota vody vyhovuje v rozmezí 16-26 °C, pH 6,0-8,0, celková tvrdost do 30 °dGH. Rájovci jsou všežraví, přijímají živé, mražené i umělé krmivo. Požírají i vodní plže, například okružáky.
Malpulutta Kretserova
Malpulutta Kretserova (Malpulutta kretseri) je labyrintní ostnoploutvá paprskoploutvá ryba z čeledi guramovití (Osphronemidae). Malpulutta Kretserova je cejlonský endemit a jediný zástupce monotypického rodu Malpulutta.

Hadohlavec skvrnitý
Hadohlavec skvrnitý (Channa argus) je dravá sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi hadohlavcovití (Channidae). Pochází z východní Číny, Koreje a jihovýchodního Ruska, jeho areál zasahuje nejseverněji ze všech hadohlavců. Introdukován byl v Japonsku a USA, kde je považován za nebezpečný invazní druh. Na přelomu padesárých a šedesátých let dvacátého století se konaly částečně úspěšné pokusy s vysazením hadohlavců skvrnitých i na území Česka. Někteří autoři rozlišují dva poddruhy - Channa argus argus původem z Koreje a Číny a Channa argus warpachowskii (hadohlavec skvrnitý amurský) původem z Ruska.
Výskyt
Výskyt v Japonsku
Výskyt v Severní Americe
15. května 2002 chytil rybář v rybníku v Croftonu v Marylandu na udici asi 43-45 cm dlouhého hadohlavce. Rybář neobvyklou rybu vyfotografoval a vypustil zpět do rybníka. O měsíc později byla ryba podle fotografie určena jako hadohlavec skvrnitý.
Croftonský incident inspiroval nejméně dva horrorové filmy - Snakehead Terror (2004) a Frankenfish (2004).
Pokusy o aklimatizaci na českém území
Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století byli hadohlavci skvrnití z Ruska (poddruh Channa argus warpachowskii) experimentálně vysazováni v tehdejším Československu. Na jaře 1957 byli první tři jedninci vysazeni v rybníčku na potoce Vůznice poblíž obce Nižbor na Křivoklátsku. Rybník byl však během povodně vyplaven a hadohlavci zmizeli. Druhá skupina ryb, tentokráte 51 kusů, byla v letech 1960-1961 postupně vysazena do tří pokusných tůní v zátopovém území Labe poblíž Čelákovic. Během neobvykle kruté zimy v roce 1963 však došlo k úhynu všech ryb (včetně domácích druhů) ve dvou nádržích. Příčinou úhynu byl kromě třicetistupňových mrazů a několikaměsíční ledové pokrývky i rozklad vegetace a s ním související produkce sirovodíku a nedostatek kyslíku. Ve třetí nádrži hadohlavci přežili. Při ukončování pokusu se hadohlavci pokoušeli skrýt zahrabáním do dna nádrže. Pokus byl ukončen se závěrem, že hadohlavec skvrnitý může být v Československu aklimatizován, pokud bude mít zajištěn dostatek potravy.
V současnosti je hadohlavec skvrnitý v Česku považován za potenciální hrozbu. Nebezpečí představuje jako predátor původních druhů ryb a bezobratlých i jako potravní konkurent původních dravých druhů ryb. Další pokusy o introdukci do volných vod na českém území se proto nedoporučují. Uplatnění by však mohl nalézt v uzavřených a umělých akvakulturách, kde by bylo možné využít jeho rychlý růst a odolnost vůči nedostatku kyslíku ve vodě.
Chov v akváriu
Vyžaduje nádrž odpovídající velikosti. Vhodnější než akvárium je chov v zahradním rybníčku.
Hadohlavec červený
Hadohlavec červený (Channa micropeltes) je dravá sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi hadohlavcovití (Channidae). Pochází z jihovýchodní Asie. Jedná se o největšího hadohlavce, dorůstá přes 1 metr délky a přes 20 kilogramů hmotnosti. České druhové jméno poukazuje na juvenilní zbarvení.
Chov v akváriu
Vyžaduje nádrž odpovídající velikosti, dobře zakrytou, protože skáče.
Hadohlavec duhový
Hadohlavec duhový (Channa bleheri) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi hadohlavcovití (Channidae). Pochází z indického Ásámu, z povodí řeky Brahmaputry. Jako jeden z nejmenších a zároveň nejpestřeji zbarvených hadohlavců je oblíbený mezi akvaristy.
Chov v akváriu
Přestože hadohlavci duhoví patří do skupiny tzv. trpasličích hadohlavců, vyžadují velké akvárium. Jörg Vierke uvádí jako naprosté minimum stolitrovou nádrž o rozměrech 110×30×30 cm (tedy vzhledem k objemu relativně dlouhou). Ideální je chovat pouze jeden pár, toho ale není zpočátku snadné dosáhnout, protože pohlavní rozdíly nejsou zřetelné. Mezi rybami stejného pohlaví ale dochází k potyčkám, které mohou vést až k tomu, že slabší ryby opustí akvárium. Hadohlavci jsou schopni vyskočit i z dobře zakrytého akvária. Je-li pohromadě chován jen jeden pár, chovají se ryby mírumilovně, může ale docházet k občasným rozepřím. Samec a samice obvykle obývají opačné konce nádrže, často se ale navštěvují (především z iniciativy samice) a dochází mezi nimi k milostným kontaktům.
Hadohlavec duhový pochází ze subtropických vod indického Ásámu a v zimě vyžaduje nižší teplotu vody (pod 20 °C).
Okoun říční
Okoun říční (Perca fluviatilis; Linné, 1758) je paprskoploutvá ryba z čeledi okounovitých (Percidae).
Popis
Tělo je poměrně vysoké. Na hřbetě se nacházejí dvě samostatné hřbetní ploutve. V první se nachází 23 - 17 tvrdých paprsků, ve druhé 1 - 2 tvrdé a 13 - 16 měkkých paprsků. Břišní, řitní a ocasní ploutve mají obvykle načervenalý nádech. Ústa jsou koncová. Šupiny jsou drobné ostré a ktenoidní. Na bocích jsou výrazné tmavé příčné pruhy. Dorůstá do maximální délky okolo 50 cm, obvykle však tvoří zakrslé formy. Nejvyšší uváděná hmotnost činí 4,750 kg.
Výskyt
Obývá stojaté i tekoucí vody. Je rozšířen prakticky v celém mírném pásu Evropy, vyskytuje se i v Asii. Tento okoun se aklimatizoval například i v Austrálii Jižní Africe či na Novém Zélandu.
Potrava
Okoun patří mezi dravce. Často tvoří hejna, v nichž napadá jiné ryby, někdy taky stejného druhu. Další složkou potravy jsou žížaly, bezobratlí a rybí potěr.
Rozmnožování
Tření probíhá od března do června, při teplotě vody okolo 8 °C. Samice klade jikry na vodní rostliny nebo jiné potopené předměty. Jikry jsou spojeny do větších provazcovitých útvarů.Okoun říční stejně jako jeho poddruh okoun žlutý má jikry spojené v dlouhých pásech, které se snadno zachytí na kamenech a spadaných větvích v mělkých a pomalu tekoucích vodách.