Basenji (Congo Dog)
Basenji je lehký, velmi elegantní středně velký vysokonohý pes.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Basenji, Congo Dog
PŮVOD:
Zobrazení psů, podobných plemeni Basenji, vídáme již na reliéfech hrobů faraonů. Basenji původně vznikli z dávných polodivokých vlasatých psů, tzv. Šensiů, kteří žili s africkými kmeny Pygmejů v Kongu. Jde o jedno z nejpůvodnějších a nejprimitivnějších, dodnes existujících, plemen psů. Předpokládá se, že si je cestovatelé s sebou vozili podél řeky Nilu. V polovině 19. století toto zapomenuté plemeno oživili badatelé v Kongu a jižním Súdánu. V Kongu se Basenji využívali jako lovečtí psi, sloužící k nahánění zvěře do sítí. Jazykem místních obyvatel je Basenji označován jako "lesní bytost". Proslavil se tím, že neumí štěkat, i když pro vyjádření svých potřeb vydává různé zvuky. Domníváme se, že je po celá tisíciletí využívali na tiché hony.
POPIS:
Lehký, velmi elegantní, středně velký, vysokonohý pes. Výška v kohoutku je 40 až 43 cm, hmotnost 9,5 až 11 kg, důležitá je však především harmonická postava. Lehká kostra, má poněkud zkrácený formát a vzpřímený krk. Hlava je plochá, při vztyčených uších se na obličeji tvoří vrásky. Přechod od čela k čenichu je sotva zřetelný. Ocas vysoko nasazený, jednou nebo dvakrát zatočený nad hřbetem. Srst lesklá, krátká a jemná. Zbarvení: červenobílé, černobílé, trikolorní, žíhané s bílou. Vždy jsou však bílé tlapy, hruď a konec ocasu.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 43 cm.
Fena má v kohoutku 40 cm.
VÁHA:
Pes váží kolem 11 kg.
Fena váží asi 9,5 kg.
SRST:
Lesklá, krátká a jemná. Zbarvení: červenobílé, černobílé, trikolorní, žíhané s bílou.
CHARAKTER:
Tento tichý, k cizím zcela nedůvěřivý a venku zdánlivě nekontaktní, pes se v domácím prostředí stává mimořádně milým a citlivým společníkem. Je to nezbeda s radostí ze života. Je velmi čistotný, o svou srst dokonce po kočičím způsobu sám pečuje, hodí se do bytových podmínek. Je laskavý k dětem, avšak vždy připraven utkat se v boji se svými vrstevníky.
PLEMENO:
FCI V. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 6 - Primitivní plemeno.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BSN
ČÍSLO STANDARDU:
43 / 24.01.2000 (Velká Británie)

-------------------------------------------------------------------------------------------
Baset Hound (Basset Hound)
Baset Hound je vytrvalý a houževnatý lovecký pes, velmi důstojného vzhledu. Je nadán hlubokým, melodickým hlasem a v terénu je schopný neuvěřitelné výdrže. Má klidnou, laskavou a spokojenou povahu, není agresivní ani bázlivý.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Basset Hound
PŮVOD:
Již od středověku se začali chovat těžší krátkonozí psi, určení k pronásledování zvěře v těžko prostupném terénu, kteří měli být tak pomalí, aby jim lovci stačili. Dnešní mohutní a těžcí baseti jsou ovšem výsledkem úsilí britských chovatelů, které nemělo s užitkovostí nic společného a jež se datuje od poloviny minulého století. Jeho předci byli pravděpodobně Artésko-normandský baset, vyvezený z Francie do Anglie a tam křížen s Bloodhoundem, neboť jedni historikové říkají, že baset byl vyšlechtěn ve Francii v 16. století, druzí však tvrdí, že ve Velké Británii v 19. století.
POPIS:
Basset Hound je krátkonohý lovecký pes, statnější a mohutnější postavy a aristokraticky důstojného vzhledu. Je dobře vyvážený, s velkým množstvím kvalit. Určité množství uvolněné kůže je požadované.
Basset Hound má vrchol čenichu téměř paralelní s linií od stopu k týlu a není o mnoho delší, než hlava od stopu k týlu. Vedle obočí a očí se může vyskytovat určité mírné množství vrásek. Lebku má klenutou, s dobře zřetelnou týlovou kostí, v obočí je středně široká, směrem k čenich se mírně zužuje. Stop je jen mírně vyznačený. Nos je zcela černý, s výjimkou světle zbarvených psů, kteří jej mohou mít hnědý nebo játrový, je velký a dlouhý a dobře otevřeným chřípím. Rty má dobře převislé. Oči mají kosočtverečný tvar, nejsou výrazné, ani příliš hluboko posazené, jsou tmavé u světle zbarvených psů však mohou být středně hnědé, mají klidný a vážný výraz. Světlé nebo žluté oči jsou nežádoucí. Uši jsou nízko posazené, pod linií oka, jsou dlouhé, ve správné délce dosahují až za konec čenichu, ne však nijak výrazně, jsou úzké a vtočené dovnitř, velmi ohebné, jemné a sametové struktury. Krk má svalnatý, dobře klenutý a dosti dlouhý, s e zřetelným ne však přehnaným lalokem. Tělo má dlouhé, od počátku do konce hluboké. Záda má rovná a dosti široká. Hruď je při pohledu zpředu úhledně ohnutá, prsní kost je výrazná. Ocas je dobře posazený, dosti dlouhý, u základu silný, směrem ke konci se zužuje, je pokrytý mírným množstvím hrubých chlupů. Při pohybu je nesený zvednutý a v mírně šavlovitém zatočení, nikdy není zatočený, ani příliš živý. Přední končetiny má krátké a silné, s dobrou kostní strukturou, na jejich nižších částech jsou vrásky. Ramena nejsou těžká, lopatky má dobře položené. Zadní končetiny jsou svalnaté, při pohledu zezadu má zadeček téměř kulovitý tvar. Tlapky má masivní, přední mohou směřovat rovně nebo mírně ven. Pohyb je volný a chůze hladká, přední končetiny dobře směřují vpřed, zadní končetiny se vždy charakteristicky vyhazují v silném úderu.
VÝŠKA:
Basset Hound má v kohoutku 33 až 38 cm.
VÁHA:
Standard FCI hmotnost neuvádí. Hmotnost se vypočítává podle výšky v kohoutku.
SRST:
Basset Hound má hladkou, krátkou a přiléhající srst, nikdy však příliš jemnou. Srst tvoří obrys těla čistý a nezpeřený. Dlouhá a jemná srst se zpeřeným efektem je vysoce nepřijatelná. Zbarvení je: Černo bílo tříslové (trojbarevné). Citronovo bílé (dvoubarevné). Jiné zbarvení je přijatelné.
CHARAKTER:
Basset Hound je vytrvalý a houževnatý lovecký pes, starodávného rodokmenu, který je používaný k nahánění zvěře ve smečce. Je nadán hlubokým, melodickým hlasem a v terénu je schopný neuvěřitelné výdrže. Má klidnou, laskavou a spokojenou povahu, není agresivní ani bázlivý.
Basset Hound je také něžný a velmi klidný, až flegmatickým dojmem působící pes se zvučným, melodickým štěkotem. Svým efektním zevnějškem si pes vynucuje neobyčejnou pozornost.
Většinou je mírný a přátelský, někdy však značně svéhlavý a jevící zřetelnou nechuť k absolutní poslušnosti. Nedívaje se na jeho vynikající vlastnosti honiče (vytrvalost, neúnavnost, naléhavost při práci pronásledování zraněných), je toto plemeno velmi populární i jako společenské, díky svému neodolatelnému zevnějšku. Děti velmi miluje. Je velice dobře přizpůsoben pro život v rodině. Vyžaduje delší a daleké vycházky. Někdy může být i tvrdohlavý a neposlušný
PÉČE:
Basset Hound potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu zastřihávat přebytečné chlupy mezi polštářky. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Basset Hound se průměrně dožívá 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes, určený ke slídění a nahánění zajíců a králíku ve smečce.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.3. - Honiči malé velikosti.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BH
ČÍSLO STANDARDU:
163/ 05. 03. 1998 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
27. 04. 1989

------------------------------------------------------------------------
Baseti (Basseti)
Obecné informace o basetech
Mezi basety patří několik starých francouzských plemen nízko-rostlých loveckých psů.
V současné době existují 2 druhy basetů:
1)krátkosrstí: - arteziano-normandský baset (Basset Artesiene Normand) a modrý gaskoňský baset (Basset Blue de Gascone);
2)hrubosrstí - vanderský baset-grifon (Basset Griffon Vendeen) a rezavý bretoňský baset (Basset Fauve de Bretagne)
Předci těchto plemen byli mnohočetní nyní již vyhynulí krátkonozí staří francouzští lovečtí psi, kteří úspěšně lovili zajíce a králíky v hustých zarostlých podmínkách. Všichni baseti se vyznačují zvučným a hlubokým hlasem. Jsou to přízemní krátkosrstí psi s prodlouženým tělem a velkou hlavou. Výška v kohoutku je 32 až 38 cm, hmotnost okolo 15 kg. Volně se množí ve Francii a v Belgii.

----------------------------------------------------------------------------------------------------
Bavorský barvář (Bayriswcher Gebirgsschweisshund, Bavarian Mountain Scenthound)
Bavorský barvář je klidný a vyvážený pes, oddaný svému majiteli, k cizincům je však rezervovaný. Je to sebejistý, poslušný a nebojácný pes, není plachý, ani agresivní.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Bavarian Mountain Scenthound; čes.: Bavorský barvář
PŮVOD:
Všichni Liam Hounds (Leithunde) a Leashhounds (Schweisshunde) svým původem pochází z loveckých psů, "Brakenů" (Bracken).Všíchni čistí "Brakeni" mají pro pronásledování lovené zvěře ten nejjemnější nos. Pro sledování trasy mají silně vyvinutou vůli a dávají o sobě hlasitě pohotově vědět. Je nejspolehlivější a nejvytrvalejší ze psů, kteří jsou vybraní ke hledání stopy ve smečce. Z těch nejklidnějších a nejposlušnějších "brakenů", Liam Hound (Leithunde, pracuje pouze na přirozené a studené stopě)a Scent Hound (Schweisshunde, pracuje na zkušebních lovech), byli chováni později. Skrz křížení geneticky dobře uzavřených plemen na konci 18. a začátkem 19. století, byl vyvinutý současný Hannoverský barvář (Hanoverian Scenthound). Ve skutečnosti po revoluci v roce 1848 po přerušení velkých loveckých majetků a nahrazení předchozích způsobů lovu, stopováním a honitbou a skrýváním, a současně se zlepšením střelných zbraní, začal být potřebný tzv. "pes po výstřelu". Je pevně specializovaný pro práci ve smečce, při práci osamotě by nebyl schopen hlasitého pronásledování, vytrvalosti a horlivosti, zvláště v horských oblastech. Tam se Hannoverský barvář (Hanovarian Scenthound) prokázal jako příliš těžký. Pro dosažení požadovaných úspěchů, dokonce i na horském terénu, baron Karg-Bebenburg Reichenhall plodil po roce 1870 řízeně a povýšené lehčí Mountain Scenthound, a to křížením Hannovarian Scenthounds a Red Mountain Scenthound. Stále více tito psi vyháněli ostatní plemena horských regionů, takže Bavorský barvář je dnes pro profesionální lovce klasickým společníkem. V roce 1912 v Mnichově byl založen Klub pro Bavorského honiče. Je to jediný uznaný klub Bavorského honiče v Německu.
Bavorský barvář má lebku relativně širokou, dosti klenutou, s ne příliš vysloveným týlem. Stop je dobře definován. Nos je dobré velikosti, ne příliš široký, s široce otevřeným chřípím, je černý nebo tmavě červený. Čenich je mírně kratší, než lebka, dostatečně široký, nikdy však zašpičatělý. Nosní most je mírně konvexní nebo rovný. Rty má středně silné a svěšené. Líce má jen velmi mírně vyslovené. Oči nemá ani příliš velké, ani příliš kulaté, jsou tmavě hnědé nebo o něco světlejší, s jasným a ostražitým výrazem. Uši mají střední délku, dosahují nanejvýše k čenichu, jsou vysoko posazené, těžké a široké, na koncích zakulacené. Krk má středně dlouhý a silný, kůže na krku je poněkud uvolněná. Záda jsou silná a ohebná, s mírně vyznačeným kohoutkem. Hruď má mírně širokou a dobře vyvinutou, žebra jsou oválná, hluboká a dlouhá. Břicho je mírně podkasané. Ocas je středně dlouhý, dosahuje nanejvýše k hleznům. Přední končetiny má při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné. Ramena má kosá a silně svalnatá. Přední tlapky jsou jakoby do lžíce zformované, s dobře klenutým a těsnými prsty, s hrubými, odolnými a dobře pigmentovanými polštářky, pohybují se vždy paralelně. Zadní končetiny jsou silné, při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, stehna jsou široká a dobře svalnatá. Chůze i pohyb jsou lehké a pružné. Přední i zadní končetiny se pohybují rovně a paralelně. Kůži má těsnou a dobře přiléhající.
POPIS:
Bavorský barvář je celkově vyvážený, poněkud lehčí, velmi mobilní a svalnatý, středně velký pes. Jeho tělo o trochu delší, než vysoké, ve své zadní části je mírně delší, postavené na ne příliš dlouhých nohách. Hlava je nesena v úrovni nebo mírně výše, ocas je nošený v linii nebo mírně svažující se dolů.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 47 až 52 cm.
Fena má v kohoutku 44 až 48 cm.
VÁHA:
Bavorský barvář váží v rozmezí 25 až 35 kg. (Standard FCI hmotnost neuvádí.)
SRST:
Bavorský barvář má hustou a těsně přiléhající srst, mírně drsnější, s malým leskem, na hlavě a uších je jemnější, na břiše, nohách a ocasu je drsnější a delší.
CHARAKTER:
Bavorský barvář je klidný a vyvážený pes, oddaný svému majiteli, k cizincům je však rezervovaný. Je to sebejistý, poslušný a nebojácný pes, není plachý, ani agresivní.
Bavorský barvář je tedy pes vhodný nejen pro lovce na lov za úsvitu, ale také pro myslivce, se kterým by mohl v přírodě strávit většinu svého života. Bavorský horský barvář potřebuje pracovat v těsné blízkosti svého majitele a maximálně projevit svoje lovecké schopnosti. Vyžaduje pravidelné fyzické zátěže. Povahou je však milý a přívětivý i k dětem, především ale velmi oddaný svému pánu.
PÉČE:
Bavorský barvář potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu kontrolovat a čistit ouška a zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Bavorský barvář se průměrně dožívá 12 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Barvář.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 2 - Honiči ve smečce.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BB
ČÍSLO STANDARDU:
217/ 16. 09. 1996 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
01. 04. 1996

-------------------------------------------------------------------------------
Bearded kolie (Bradatá kolie)
Bearded kolie je velice aktivní a pohyblivá. Zvláštní vlastností tohoto psa je přívětivost a bystrost. Je chytrý a neúnavný.
ANGLICKÝ NÁZEV:
Bearded kolie
PŮVOD:
Je to plemeno známé již z dávných dob. Od 16. století žilo ve Skotsku. Je možné, že je příbuzné nejen s Kolií a Staroanglickým ovčákem (Bobtail), ale i s Jihoruským a Polským ovčákem. Historický vznik tohoto plemene nás vrací do časů, kdy bezpečí lidí bylo kompletně závislé na domácích zvířatech. V této době se předkům Bradaté kolie říkalo Horská kolie a Schatlandský ovčák. Plemeno vznikalo pod vlivem přírodních podmínek staré Anglie stovky let. Je stoprocentně známé, že v roce 1514 se spolu se skotem dostávají na Britské ostrovy také Polští pastýřští psi. Ve středověku se dostávají na Britské ostrovy přes Německo také Ruští pastýřští psi. Plemeno pod jeho současným názvem poprvé popsal v roce 1891 John Thomson Grey ve své knize Skotští psi. Rok 1897 se počítá jako rok oficiálního uznání Bradaté kolie.
POPIS:
Celkový vzhled. Je to pes střední výšky i váhy. Srst je dlouhá, hustá a drsná. Délka těla je v poměru 5:4 k jeho výšce. Feny jsou díky fyziologické zvláštnosti stavby těla o něco delší. Lebku mají širokou a poněkud placatou, čumák je dlouhý a masivní, nos velký a čtvercový. Barva očí je odvislá od celkového zabarvení. Výraz očí je oddaný a chytrý. Obočí jsou z dlouhých vlasů a téměř zakrývají oči. Uši jsou střední velikosti, visící, při vzrušení se zvedají, nikdy však nad vrchní část hlavy. Krk je svalnatý, lehce ohnutý, ale není těžký. Ocas by měl být dost nízko, v klidném stavu visí dolů, konec lehce zahnutý nahoru.
Pes má dobré pastýřské vlastnosti, je schopný při pastvě skotu přijmout samostatné rozhodnutí a i na velice dlouhé vzdálenosti skot nahánět.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 53 až 56 cm.
Fenka má v kohoutku 51 až 53 cm.
VÁHA:
Asi 20,4 až 25 kg.
SRST:
Srst je rovná, hrubá a drsná, je přípustná lehce vlnitá, avšak ne kudrnatá. Podsrstí je husté a měkké. Délka srsti by měla být dlouhá, aby poskytla ochranu proti špatnému počasí, avšak ne delší, než je délka psa.
Zbarvení je šedé, modro-šedé, žluto-hnědé, červeno-hnědé, černé, pískově-hnědé, s bílými skvrnami nebo bez nich. Bílé skvrny nesmějí být kolem očí. Štěňata se rodí vždy tmavá, s věkem se zabarvení zesvětluje.
CHARAKTER:
Pes je velice aktivní a pohyblivý. Zvláštní vlastností tohoto psa je přívětivost a bystrost. Je chytrý a neúnavný. Nesmí však být agresivním a nejistým.
PÉČE:
Nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
PLEMENO:
FCI I. - Ovčáci a honáčtí psi.
Sekce 1 - Ovčáci s pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR:
BD
ČÍSLO STANDARDU:
271 / 12.11.1990 (Great Britain)
