Pes domácí
Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je pravděpodobně domestikovaný poddruh vlka obecného, nejstarší domestikované zvíře vůbec. Předpokládá se, že byl domestikován před minimálně 15 000 lety. Existuje podezření, že posléze došlo minimálně u některých populací k přikřížení šakala, tato teorie však není obecně přijímána.
Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z Turecka (Cayönü, 9500 př. n. l.) a ze Skotska (Star Car, 7500 př. n. l.). Psi jsou vyobrazeni na egyptských i mezopotámských kresbách (3000-2000 př.n. l.), kresby ukazují i krátkonohá plemena nebo psy s převislýma ušima. Mezinárodní kynologická federace (FCI) v současnosti uznává přes 500 plemen psů různé velikosti, proporcí, kvality srsti i povahy.
Psi jsou, stejně jako jejich předkové vlci, sociální zvířata, zvyklá žít ve smečkách s jasně danou hierarchií. Psi, kteří žijí s lidmi, vnímají své majitele jako svoji smečku a svého pána jako nadřazeného jedince. Problémové chování psů a jejich agresivní projevy, které někdy vedou až k útoku na člověka, je velmi často způsobeno tím, že pes vnímá svého majitele jako podřazeného jedince a sám se považuje za "vůdce smečky". K tomu dochází, pokud majitel nedovede svého psa zvládnout a vychovat.
Pes je člověkem využíván k řadě činností a hrál velkou roli v lidských dějinách, hospodářství i kultuře, viz pracovní pes. V dnešní době často plní roli domácích mazlíčků, od kterých se neočekávají žádné pracovní výkony. V některých kulturách je pes považován za nečisté zvíře, v jiných zemích slouží psí maso jako potrava člověka.
Pro zajištění klidnější a vyrovnanější povahy i robustnosti psa se často přistupovalo ke kastraci štěňat. Pro kastrovaného psa se užívá název fešák, pro kastrovanou fenu fešanda.
Štěně
Štěně je mládě psovité šelmy, zvláště pak psa domácího. Pravé štěněčí období trvá od narození do 6. - 7. měsíce věku, kdy štěně dorůstá v mladého psa, nicméně tělesný vývoj zvláště u velkých a obřích plemen trvá až do 18 měsíců věku.
Mláďata psů jsou, stejně jako u ostatních šelem, altriciální, to znamená, že se rodí zcela závislá na své matce. V životě štěněte se dá rozeznat několik časově ohraničených období vývoje, během kterých se ze slepého, hluchého a bezmocného novorozeného štěněte stává dospělý pes.
Období v životě štěněte
Vegetativní fáze
| novorozené štěně |
| přechodné období |
| období vtiskávání |
| osmitýdenní štěně |
| desetidenní štěňata |
| šestitýdenní štěňata |
Vegetativní fáze trvá od narození do asi dvou týdnů života štěněte. Novorozené štěně je slepé a hluché, oční víčka i zvukovody jsou ještě zarostlé. Orientuje se proto pouze hmatem a čichem. Nemá vyvinutou termoregulaci a k udržení vlastní tělesné teploty potřebuje teplo z vnějšího prostředí. V tomto období štěně většinu času prospí, živí se výhradně mlékem a k vyměšování potřebuje pomoc feny, která je stimuluje olizováním břicha a okolí konečníku. Pro vegetativní fázi je typický plazivý (při pohybu směrem k matce nebo sourozencům) a kývavý pohyb (při hledání struku), vytvářejí se také první asociace mezi vnitřními a vnějšími podněty (pach mléka - sání apod.)
Přechodné období
Už kolem 10 dnů věku začínají štěňata otevírat oči, ale sítnice se plně dotváří až o několik dní později. S novými podněty se vývoj štěňat zrychluje - začínají se stavět na vratké končetiny, dokáže se samo vyprázdnit, začíná si hrát se sourozenci a prozkoumává porodní bednu, kotec nebo noru. Prořezává se mléčný chrup, učí se vyprazdňovat se mimo pelech a už mají dokonale vyvinutou termoregulaci.
Fáze vtiskávání
Vtiskávací fáze, která trvá od 3. do 7. týdne věku, je velmi důležitým obdobím v životě štěněte. Během této tzv. rané socializace se štěně seznamuje se všemi věcmi, které mu v dalším životě budou připadat jako běžná součást prostředí, štěně, které není v této fázi v těsném kontaktu s člověkem nikdy nebude přítulné, naopak štěně, které si člověka vtiskne jako příslušníka vlastního druhu, má předpoklady stát se dobrým společníkem a přítelem.
Štěňata velmi rychle rostou (překotný růst), zrak, sluch i čich se rozvíjejí do definitivní podoby, stejně tak se vyvíjí i koordinace pohybů, štěňata spí méně než v předcházejících obdobích a mnoho času stráví hrou s matkou, sourozenci i člověkem.
Od třetího týdne věku je možno štěňata přikrmovat, vlci v přírodě vyvrhují takto starým mláďatům natrávené maso. Při chovu psů v domácnosti postačí ze začátku mléčné kaše, později s rozemletým masem a granulemi, které by postupně měly tvořit větší a větší podíl krmné dávky.
Fáze socializace
Socializační období trvá od 7.-8. do 12. týdne věku. Během této doby se štěně učí jak se správně chovat k ostatním psům a k lidem, osvojuje si sociální návyky. Lidé jsou pro něj partnery ke hře, přijímá jejich nadřazenost. V období socializace také pokračuje návyk na zvuky a situace, kterých se pes v dospělosti nebude bát. Špatná zkušenost v tomto období naopak může vést k trvalému strachu.
Fáze sociálního uspořádání
Kolem čtvrtého měsíce věku si štěně začíná budovat své postavení v nové smečce, začíná se projevovat individuální seběvědomí a temperament psa.
Fáze uspořádání smečky
Kolem pěti až šesti měsíců věku si štěně buduje pevnou vazbu na smečku nebo svého psovoda. Pes si upevňuje své existující postavení a zvyká si na svou pozici ve smečce.
Puberta
S nástupem aktivity pohlavních orgánů se ze štěňete stává mladý pes. U fen se objevuje první hárání, psi začínají při močení zvedat nohu. Během puberty je pes často náladový, neposlušný a zdánlivě zapomíná povely, které už perfektně ovládal. Naštěstí období puberty je krátké a dobře zvládnutý pes se opět stane poslušným.
Výchova štěněte
S výchovou štěněte můžeme začít už kolem 8. týdne věku. Jednotlivé lekce by měly být krátké, štěně se nevydrží soustředit příliš dlouho. Důležitá je hravá forma a motivace v podobě pamlsku nebo hračky. Je možno navštěvovat školky pro štěňata, které bývají pořádány například některými chovatelskými kluby - školky slouží k socializaci štěňat a jejich majitelé se názorně seznámí s nácvikem základních povelů.
http://horkedivky.top - horke divky z vaseho okoli