Velekrab japonský
Velekrab japonský (Macrocheira kaempferi) je největší žijící členovec. Rozpětí jeho nohou může dosahovat téměř čtyř metrů. Je to mořský tvor, žije v okolí Japonska a živí se měkkýši a mrtvými těly živočichů. Předpokládá se, že se může dožít více než 100 let.
Čtyři páry kráčivých nohou nasvědčující tomu, že jde o dobré běžce. Krabi mají i krátká tykadla. Velekrab vyhledává písčité nebo bahnité dno a loví jiné korýše, ostnokožce, červy a měkkýše.
Krab říční
Krab říční (Eriocheir sinensis) čili krab čínský, dříve krab vlnoklepetý (podle plsťovitého pokryvu jeho klepet), je krab z čeledi Varunidae, který pochází z východní Asie, ale jako invazní druh se rozšířil i do Evropy a Severní Ameriky.
Životní cyklus
Pro tohoto kraba je typická katadromní migrace. Krab říční se rozmnožuje v moři v brakické vodě nedaleko ústí řeky. Prochází několika larválními stadii (prezoea, zoea, megalopa). Ve věku dvou let se mladí krabi vydávají proti proudu řeky (typicky v Jang-c'-ťiang) a postupně během tří let dospívají. Posléze se vrátí po proudu do moře a po dalším kole rozmnožování umírají.
Stavba
Krunýř (karapax) má čtvercový tvar a dosahuje rozměrů 5-10 cm. Typickým znakem je plstnatý pokryv na klepetech, zejména u samečků. Má žlutou, hnědou nebo vzácně i fialovou barvu. Po dosažení velikosti 2 cm se dají samci a samice rozlišit podle tvaru zadečku, který je u samic širší a zaokrouhlený.
Invaze
V Evropě se krab říční vyskytuje od začátku 20. století (první nález - řeka Aller, 1912). Rychle se rozšířil nejprve po Severním moři, ale v dalších letech i v úmoří Černého a Kaspického moře. Mimo to se od 90. let vyskytují i na pobřeží USA: nejprve v sanfranciské zátoce (Tichý oceán), v posledních letech i v zátoce Chesapeake v Atlantském oceánu a v řece Delaware. Vyskytuje se samozřejmě i v České republice - nejprve již v 30. letech 20. století, pak přišel v 50. letech útlum, načež v 90. letech populace opět začala sílit. Vyskytuje se v povodí Labe, Ohře a Vltavy. Nálezy z jižní Moravy jsou poměrně záhadné a není jasné, jak se na naše území krabi dostali až tam - zřejmě však přes lodní transport.
Humr evropský
Humr evropský je mořský korýš, který dorůstá až metrové délky. Nehledě na velikost upoutá pozornost obrovitými klepety. Dovede s nimi otevírat lastury mlžů, kterými se živí. Za potravou se vydává v noci.
Krevety
Krevety (Caridea) jsou podřád desetinohých vyšších korýšů, který zahrnuje asi 2 500 druhů. Umí dobře plavat, mají fylobranchiátní žábry, první pár kráčivých končetin nese klepeta (někdy i druhý pár). Mají válcovitý krunýř, vybíhající v malý nosec, a dlouhý rovný zadeček. Jsou loveni jako pochoutka. Tito drobní mořští sanitáři se přes den ukrývají v písku. V noci vycházejí za potravou, kterou vyhledávají dlouhými tykadly. V nebezpečí unikají často směrem dozadu údery ocasní ploutvičky.
Stavba těla
Krevety spolu např. s hmyzem a pavouky patří do kmene členovců, tedy mezi živočichy s článkovaným tělem i končetinami. Když se kreveta svléká, odhazuje nejen starý krunýř pokrývající její tělo, ale i jemnou kutikulu chránící její tykadla a oči.