Rybenka domácí
Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je bezkřídlý druh hmyzu, který dostal jméno podle tvaru těla, které je navíc pokryté stříbřitými šupinkami. Často se zdržuje v domech, vyhýbá se však světlu a při rozsvícení nebo otevření dveří prchá. Živí se škrobovitými látkami jako papírem, moukou, drobečky nebo některými lepidly. Samičky kladou perlově bílá vajíčka do skulin v podlaze. Líhnou se bělavé nymfy, které postupně zešednou.
Žije na celém světě. Délku těla mají 7-10 mm.
Synonyma
- Forbicina plana, Geoffroy, 1762
- Lepism saccharifera, N. Mohr, 1786
- Lepisma quercetorum, Wygodzinsky, 1945
- Lepisma semicylindrica, De Geer, 1782
- Lepisma vulgaris, Scopoli, 1763
Výskyt
Rybenka je rozšířena celosvětově a tak se dá nalézt v Severní Americe, Evropě, Austrálii, Japonsku, Asii a v Pacifiku. Obývá vlhké oblasti, jelikož vyžaduje vlhkost mezi 75 až 95 %.
V přírodě se vyskytuje v místech, kde se může schovat jako pod spadanými listy, pod kameny či v dalších vhodných přírodních úkrytech. V městských oblastech se vyskytuje v oblasti sklepů, koupelen, garáží, záchodů a podkrovích.
Taktéž se vyskytuje pod nábytkem či v knihách.
Taktéž se vyskytuje pod nábytkem či v knihách.
Předpokládá se, že rybenky byly na světě dříve než švábi.
Popis
Rybenka je bezkřídlý zástupce hmyzu, který má protáhlý tvar těla, které je ploché a pokryté stříbrnošedými šupinkami. Zpravidla bývá 0,8 až 1,9 cm dlouhá. Na konci těla se nachází trojice přívěsků vypadajících jako ocas a na hlavě pak dvojici dlouhých výběžků.
Jedná se o tvora, který je převážně aktivní v noci, kdy se vydává za potravou. Během rychlého pohybu se na krátko zastavuje, aby se zas následně dala do rychlého pohybu. Vyhýbá se přímému slunečnímu světlu a pokud je jeho účinkům vystavena, snaží se rychle najít nový úkryt, ve kterém by byl stín.
Rozmnožování
Sameček rybenky domácí vloží své sperma na hedvábném vlákně do země, kde ho sebere samice. Spermatem jsou následně oplodněná vajíčka, která jsou umístěna do vhodných prasklin či trhlin, kde se pohybuje teplota mezi 22 až 27 °C. Samice klade vajíčka do menších skupinek po jednom až třech, ale během svého života je schopna položit až 100 vajíček. Vajíčka se pak vyvijí 3 až 6 týdnů v závislosti na teplotě. Po vylíhnutí mláďat je tempo jejich vývoje taktéž ovlivňován teplotou okolí, ve kterém žijí. Čerstvě narozená mláďata se podobají dospělým jedincům, jen jsou menší.
Samice pro kladení vajíček nemají vyhraněné období v roce, kladou vajíčka kdykoliv.
Potrava
Rybenky se živí převážně organickými látkami pocházejícími z rostlin, ve kterých jsou obsaženy sacharidy a proteiny. Často tak konzumují papír, knihy, lepidla, tapety, fotografie, oblečení, vlnu, ale i lidské jídlo jako jsou cukry, mouku či další.
Predátoři
Rybenky slouží jako potrava pro škvory, domácí stonožky, zřídka pro pavouky.
Vztah k člověku
Rybenky se řadí mezi domácí škůdce, jelikož požírají materiál, který může tvořit vybavení domácností. Současně může kontaminovat potraviny, do kterých se dostane. Nicméně ale není přenašečem žádné nemoci, která by člověka ohrožovala na zdraví.
Rybenka skleníková
Rybenka skleníková (Thermobia domestica) je sice zbarvená hnědě, ale jinak je podobná rybence domácí. Najdeme ji v místnostech, ale dává přednost vlhku a horku. Běžně se vyskytuje v pekárnách, továrnách a teplovodech. Roste po celý život. Při každém svlékání ji dokonce dorostou nohy, o něž dříve přišla nebo si je poškodila.
Žije na celém světě. Tělo má asi 1,5 cm dlouhé.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Šídlo královské
Šídlo královské (Anax imperator) patří mezi vážky, do podřádu šídla (Anisoptera). Tento druh je naší největší domácí vážkou. Je výborným a rychlým letcem. Tomu napovídá i jeho vědecké jméno (latinsky anax = pán, imperator = vládce). Za teplého dne je možno vidět samečky létat nad vodou celé hodiny, aniž by na chvíli usedli. Během letu také loví svou kořist (mouchy).
Popis
Šídlo královské je dlouhé 70-80 mm. Rozpětí křídel je 90-110 mm. Hruď je po stranách modrozelená. Modrý zadeček má černou kresbu. Křídla jsou vychlípeninami pokožky, patří tedy do vnější kostry. Tenká blanka křídla je zpevněna žilnatinou, jemnou sítí trubiček, které přivádějí vzduch (tracheje).
Jeho zrak je výborný; složené oči jsou rozděleny na dvě poloviny - horní slouží k vidění na dálku a spodní je uzpůsobena nablízko. Jejich křídla jsou v klidu vodorovně roztažena. Při kladení vajíček samička usedne na vodní rostlinu, např. na rdest. Poté vajíčka vpichuje do silných stonků. Zadeček je přitom potopený ve vodě. Křídla jí pomáhají vyrovnávat pohyby kymácejících se rostlin.
Jeho larvy žijí na dně stojatých vod. Postrádají listovité přívěsky na konci těla, vpřed se tedy pohybují pomocí zpětného odrazu, vytlačováním vody zkonečníku. Jsou dravé a živí se jiným hmyzem, pulci a rybičkami. Přemůžou také drobné mloky. Loví spodním pyskem (maskou), kterou bleskově vysunou dopředu. Vývoj larvy trvá přibližně jeden rok. Před vylíhnutím vyleze larva z vody (vyšplhá po rostlině nad hladinu) a v podobě imaga (plně vyvinutý dospělec) opouští prasklou larvální pokožku.
Rozšíření
Tato vážka je rozšířena po celé Evropě. Žije především na zarostlých rybnících, bohatých na živiny. Je ale možné ho pozorovat i daleko od vod. Setkáváme se s ním od června do srpna.
Šídlo luční
Šídlo luční (Brachytron pratense) je druh vážky z podřádu šídel. Je to jediná vážka z rodu Brachytron.
Popis
Tělo šídla má délku 54-60 mm. Na bocích hrudi je zbarvené žlutozeleně se třemi černými pruhy. Svrchu předohrudi má sameček 2 žlutozelené pruhy na hnědém podkladu, samička je zde jen hnědá. Hruď je celá ochlupená. Křídla jsou čirá, jen u dospělé samičky mohou být slabě žlutavé.Plamka je hnědá, velmi dlouhá (asi 4 mm) a úzká . Nohy mají černé. Samičky mají tlustší zadeček, který je celý ochlupený. Zbarvený je černě se žlutými skvrnami u samičky a modrými u samečka.
Nymfy dosahují velikosti až 38 mm.
Výskyt
Vyskytuje se ve střední, východní, západní a části severní Evropy. Na jihu Evropy se vyskytuje už jen nepravidelně a ostrůvkovitě. V Česku se objevuje jen řídce, v nížinách. Je zapsaná v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých v ČR jako druh zranitelný.
Způsob života
Nymfy žijí pod plovoucí mrtvou vegetací ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Ve vodě se vyvíjí 3 roky. Dospělci létají v Česku od začátku května do poloviny srpna. Létají pomalu a klikatě, často se vzdaluji velmi daleko od vody do krajiny.
Vážka černořitná
Vážka černořitná (Orthetrum cancellatum) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se ve velké části Asie, v celém středomoří a v Evropě s výjimkou severní Skandinávie a severu Británie. V celém Česku je to běžný druh.
Popis
Popis těla dospělé samičky vážky černořitné.
Tělo vážky černořitné má délku 44-49 mm. Zbarvení samečka a samičky je dost odlišné, dospělý sameček je na zadečku zbarvený světle modře a na hruďi je hnědý, zatímco samička a čerstvě vylíhnutý sameček jsou na zadečku žlutí a na hrudi hnědo-žlutí. Samička má na boku zadečku černé srpovité pruhy. Oči se na temeni dotýkají v bodě. Křídla jsou čirá s černou plamkou. Nohy jsou černé a u samičky navíc se žlutou barvou na stehnech. Na posledních článcích zadečku a přívěscích jsou samička i sameček černě zbarvení (vážka bělořitná je zde bílá).
Nymfa (larva) je dlouhá až 26 mm. Má hustě ochlupené tělo a krátké nohy.
Způsob života
Nymfy žijí v rybnících nebo jezerech. Nymfa se vyvíjí asi dva roky. Dospělci létají od května do srpna. Samečci poletují ve svém teritoriu, které muže dosahovat délky 10-50 m podél pobřeží. Po obletění svého teritoria často usedají na stejná místa na kamenech nebo vegetaci. Obě pohlaví někdy létají i poměrně daleko od vody. Samička snáší vajíčka sama za letu do mělké vody s rostlinami.
samička
sameček
Vážka bělořitná
Vážka bělořitná (Orthetrum albistylum) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se v Asii, jihovýchodní Evropě a v části západní a střední Evropy. V celém Česku je to málo se vyskytující druh.
Popis
Vážka bělořitná je svým vzhledem hodně podobná vážce černořitné a to i délkou (44-49 mm). Zbarvení samečka a samičky je dost odlišné, sameček je na začátku a uprostřed zadečku zbarvený bělavě s modrým nádechem a na konci je zbarvený hnědo-černě, zatímco samička je na zadečku žlutá a na boku zadečku má tlusté černé srpovité pruhy (více prohnuté než u vážky černořitné). Oči se na temeni dotýkají v bodě. Křídla jsou čirá s černou plamkou. Nohy jsou černé a u samičky navíc se žlutou barvou na stehnech. Na posledních článcích zadečku a přívěscích jsou samička i sameček bíle zbarvení (vážka černořitná je zde černá).
Nymfa (larva) je dlouhá až 22 mm. Má hustě ochlupené tělo a krátké nohy.
Způsob života
Nymfy žijí v rybnících nebo jezerech, občas i na potocích a řekách Nymfa se vyvíjí jeden rok. Dospělci létají od června do července. Samička snáší vajíčka za letu do vody u břehu.
sameček
Vážka ploská
Vážka ploská (Libellula depressa) je druh vážky s nápadně širokým zadečkem, který je u samečka blankytně modrý a u samičky hnědavý. Má v oblibě málo zarostlé vody, proto často jako první osídluje nově zakládané malé vodní plochy. Rozšířena je po celé Evropě s výjimkou severu Skandinávie a Británie, dále v západní Asii a na Středním východě. V Česku je všude běžná.
Popis
Detail hlavy
Dospělec
Tato vážka měří 39-48 mm. Rozpětí křídel je 70-80 mm. Tělo má štíhlé, hlavu velkou a pohyblivou. Hruď je mohutná a dozadu zkosená, na hlavě vyniká pár velikých očí, ústní ústrojí je kousací. Na bázi zadních křídelmůžeme pozorovat velké černohnědé skvrny. U obou pohlaví je dosti výrazný pohlavní dichroismus (tj. možnost různého zbarvení samečka a samičky). Samečci, především starší, jsou zbarvení do modra, kdežto samičky jsou zbarveny hnědě. Zadeček je zploštělý se žlutými skvrnami po bocích.
Oči
Nápadné jsou jejich složené oči, které mohou být tvořeny až mnoha tisíci malýmy očky (ommatidii). Jsou vyvinuty také tři temenní očka (ocelli).
Larva
Tělo larev (říká se též nymfy či najády) je poněkud široké a víceméně zavalité, s anální pyramidou krátkých výrůstků. Dosahuje velikosti až 25 mm Je velmi nenápadně zbarvená a maskovaná, pokud se nepohne tak většinou na dně nelze nalézt.
Způsob života
Vážka ploská číhá na kořist v sedě. Jedná se vždy o týž kámen, rákosové stéblo nebo větev blízko vody. Svou "pozorovatelnu" nemění. Pokud spatří kořist (především měkký létající hmyz - komáry, různé mouchy, drobné motýly atd.), vzlétne, uchopí ji v letu nohama a pokud je oběť malá, okamžitě ji pozře. S většími úlovky usedají na svém pravidelném vyvýšeném stanovišti. Mladé samice většinou loví dále od vody (lesní cesty, paseky). K vodě se odváží přiblížit až tehdy, když jsou pohlavně zralé a schopné rozmnožování.
Někdy dochází k migracím obřích hejn. Vážky hledají nové vhodné lokality k životu. Příčinou může být poničení původních stanovišť - vyschnutí či znečištění. Mezi jejich přirozené nepřátele patří ptáci a pavouci. Mohou se také utopit a poté se stanou potravou pro vodní živočichy. Parazitují na nichlarvální stadia vodulí (vyhlížející jako červené bradavkovité útvary).
Dospělé vážky můžeme pozorovat od května do poloviny srpna, na podzim imaga uhynou. Předtím ztratí své zabarvení.
Nymfa před posledním svlékáním
Samička klade vajíčka na hladinu stojatých vod. Ve svém larválním vývoji mají pozoruhodné stadium. Z vajíčka se nejprve vylíhne prelarva, která je ukryta v blanitém obalu. Toto stadium je neobyčejně krátké, trvá 3-20 sekund. Larvy (nazývají se též nymfy či |najády) jsou krátké, tlusté a víceméně zavalité. Žijí na dně dva roky. Jsou stejně jako rodiče dravé. Živí se drobnými bezobratlými živočichy. Kanibalismus je zde běžný. Spodní pysk mají přetvořen v tzv. masku, v klidu je uložena pod hlavou. Za kořistí může být ale prudce vymrštěna.
Rychlost jejich vývoje závisí na teplotě vody a množství potravy. Proměna je nedokonalá. Vývoj vážek označujeme jako nepřímou archimetabolii (chybí stádium kukly) s větším počtem larválních stádií. Larvy se několikrát svlékají. Pokud jejich stanoviště vyschne, mohou přežít několik týdnů zahrabány v suchém bahně. Samy přitom ztrácí velké množství vody a upadnou do anabiotické strnulosti. Poslední dva až tři dny před posledním svlékání přestávají přijímat potravu a zdržují se těsně pod hladinou. Ustává střevní dýchání a den před opuštěním vody se zastaví úplně. Larva začíná z vody vysouvat přední část těla. Počíná dýchat atmosférický kyslík prostřednictvím hrudních stigmat. Před výletem imaga larva většinou vylézá na stonek vodní či pobřežní vegetace. Vlastní líhnutí je velmi komplikovaný proces. Může probíhat mnoho desítek minut. Právě vylíhnutá vážka má měkké nevybarvené tělo. Křídla jsou zmačkaná a jejich narovnání trvá asi hodinu. Před svým prvním letem odpočívá a vyhřívá se na slunci, i tak je ale zprvu nejistý. Plného výkonu je schopná teprve za dva dny.
sameček
samička
Vážka čtyřskvrnná
Popis
Detail hlavy zepředu
Tělo vážky čtyřskvrnné má délku 39-48 mm. Zbarvení samečka a samičky si je podobné. Hruď mají hnědou, na zadečku jsou hnědožlutí, na konci zadečku černí a po bocích mají žluté skvrny. Hnědé oči se jim na temeni dotýkají v bodě. Na zadních křídlech mají u základny křídel tmavě hnědé skvrny. Hnědou skvrnu mají ještě na uzlu všech křídel, což je u nás spolehlivý určovací znak této vážky. Světle hnědou skvrnu mívají ještě u plamky. Plamka je zbarvena černě. Zadeček samečků se od hrudi postupně šípovitě zužuje, naproti tomu u samičky je zadeček širší a zužuje se až ke konci.
Způsob života
Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po 2-3 týdnech. Žijí ve stojatých mělkých vodách s pobřežní vegetací,kde se vyvíjí 2 roky. Dospělci létají od května do července.Loví hmyz za klikatého letu ve výšce 40-50 cm. Často usedají na vegetaci, ze které pozorují okolí. Páření probíhá velmi rychle za letu. Brzo po páření začne samička klást vajíčka, za letu ponořeným koncem zadečku, do vody.
Vážka hnědoskvrnná
Popis
Čelo vážky hnědoskvrnné je bílé.
Tělo vážky hnědoskvrnné má délku 41-45 mm. Zbarvení samečka a samičky je dost odlišné, dospělý sameček je celý světle modrý, zatímco samička je žlutohnědá. Oči se na temeni dotýkají v bodě. Na čele jsou sameček i samička zbarvení bíle (podobná vážka žlutoskvrná je zde hnědá). Křídla jsou čirá s hnědou plamkou.
Nymfa (larva) je dlouhá až 20 mm. Má hustě ochlupené tělo a krátké nohy.
Způsob života
Nymfy žijí v potocích s pomalým tokem, rybnících nebo jezerech. Je to typický pionýrský druh vyskytující se jen v nížinách do 800 m n. m. Nymfa se vyvíjí jeden rok. Dospělci létají od června do poloviny září.
samička
sameček
Vážka žlutoskvrnná
Popis
Vážky žlutoskvrnné při kopulaci.
Tělo vážky žlutoskvrnné má délku 40-44 mm. Zbarvení samečka a samičky je dost odlišné, dospělý sameček je na zadečku světle modrý a na hrudi hnědý, zatímco samička je celá žlutohnědá. Oči se na temeni dotýkají v bodě. Na čele jsou sameček i samička zbarvení hnědě (podobná vážka hnědoskvrnná je zde bílá). Křídla jsou čirá se žlutohnědou plamkou.
Nymfa (larva) je dlouhá až 19 mm. Má hustě ochlupené tělo a krátké nohy.
Způsob života
Nymfy žijí v bažinách, rybníčcích nebo potocích s pomalým tokem, kde se vyvíjí dva roky. Dospělci létají od poloviny května do září.
Vážka červená
Popis
Vážka červená v přírodní rezervaci Písečný rybník u Milotic.
Tělo vážky červené může dosahovat délky 33-44 mm, nejběžněji však 38-39 mm. Zbarvení samečka a samičky je značně odlišné, dospělý sameček je celý červený, zadeček má až svítivě červený, naproti tomu samička je hnědo-žlutá. Oči se na temeni dotýkají v bodě, u samečka jsou zbarveny červeně a u samičky jsou hnědo-modré. Křídla mají u základny zadních křídel výraznou skvrnu (trochu menší je i u předních křídel) s jantarově žlutou barvou. Plamka na křídlech je dlouhá a žluto-hnědá. Nohy bývají zbarveny od žlutavé do červenavé. Zadeček je široký a zploštělý.
Nymfa (larva) je dlouhá až 19 mm a má dlouhé nohy.
Způsob života
Nymfy žijí v mělkých a klidných eutrofních vodách. Dospělci létají ve střední Evropě od druhé poloviny června do poloviny srpna. V jižní Evropě mají dvě generace, s obdobím letu od dubna do poloviny listopadu. Dospělci často usedají na vegetaci. Samička si hromadí sperma od různých samečků, které není dalším samečkem před kopulací odstraněno.
Páskovec dvojzubý
Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata) je druh vážky z podřádu šídel. V celém Česku se vyskytuje vzácně. Je zapsaný v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých jako druh zranitelný. Patří mezi největší české vážky.
Popis
Zadeček páskovce má délku 50-63 mm. Tělo je černé s výraznými žlutými pruhy na hrudi. Oči se na temeni dotýkají v bodě. Trojúhelník, který tvoří oči za bodem jejich dotyku, je černý (páskovec kroužkovaný je zde žlutý). Křídla jsou čirá s rozpětím 90-110 mm. Nohy má celé černé. Na druhém a třetím článku zadečku má dva žluté pruhy, na ostatních článcích je jen jeden.
Nymfa je dlouhá až 44 mm. Na rozdíl od nymfy páskovce kroužkovaného nemá na 8 a 9 článku zadečku trny.
Způsob života
Nymfy (larvy) žijí na písčitých nebo štěrkovitých dnech čistých tůněk na horských potůčcích. Zde se živí vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí velmi dlouho, od čtyř do pěti let. Dospělci létají od května do července. Dospělé vážky létají kolem horských potůčků, ale někdy zaletují i dál od vody, pak je lze potkat na lesních cestách, mýtinách apod.
Páskovec kroužkovaný
Páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se jen ve střední a východní Evropě. V celém Česku se vyskytuje vzácně. Je zapsaný v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých jako druh zranitelný. Patří mezi největší české vážky.
Popis
Tělo páskovce má délku 70-85 mm a je černé s výraznými žlutými pruhy na hrudi. Oči se na temeni dotýkají v bodě. Trojúhelník, který tvoří oči za bodem jejich dotyku, je žlutý (páskovec dvojzubý je zde černý). Křídla jsou čirá s rozpětím 90-105 mm. Nohy má celé černé. Na druhém až sedmém článku zadečku má dva žluté pruhy, na zbylých článcích je jen jeden.
Nymfa (larva) je dlouhá až 43 mm. Na rozdíl od nymfy páskovce kroužkovaného má na 8 a 9 článku zadečku trny.
Způsob života
Samička při kladení vajíček na dno.
Nymfy se líhnou z vajíčka po několika týdnech. Vajíčko někdy může i přezimovat, většinou ale přezimovává nymfa. Nymfy žijí na písčitých dnech horských potůčků. Zde se živí vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí velmi dlouho, od tří do pěti let. Dospělci létají od června do srpna. Létají kolem horských potůčků, daleko od nich nezaletují, často usedají na okolní vegetaci. Samičky snáší vajíčka za letu dlouhým kladélkem do písčitého dna.
Lesklice velká
Lesklice velká (Epitheca bimaculata) je druh vážky z podřádu šídel. Rozšíření je eurosibiřské, ve střední Evropě se vyskytuje jen ostrůvkovitě. V Evropě je to jediný druh rodu Epitheca. V celém Česku je to velmi vzácný druh s ojedinělými nálezy. Je zapsaná v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých jako druh kriticky ohrožený.
Popis
Tělo lesklice má délku 55-60 mm a na hrudi je žlutohnědé bez kovového lesku. Oči se na temeni dotýkají v přímce. Křídla jsou žlutavě zabarvené, u základny zadních křídel mají černou skvrnu. Nohy má celé černé. Na hřbetu žlutého zadečku má vykrajovaný hnědý pruh.
Nymfa (larva) je dlouhá až 31 mm. Na hřbetě zadečku má trny a na boku 8. a 9. článku má dlouhé boční trny. Dva velké trny má i za očima.
Způsob života
Nymfy žijí na dně hlubokých stojatých vod. Zde se živí vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí 3 roky. Dospělci létají od května do července u stojatých vod. Samičky vypouští vajíčka za letu v až půl metrových provazcích pod hladinu.
Lesklice skvrnitá
Lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se ve velké části Evropy, kde je na většině území ohrožená. V celém Česku je to vzácný druh. Je zapsaná v červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR jako druh ohrožený.
Popis
Zadeček lesklice skvrnité má délku 34-40 mm. Hruď má zelenou s kovovým leskem. Oči jsou lesklé, na temeni se dotýkají v přímce. Na čele mezi očima má dvě nespojené žluté skvrny. U základny zadních křídel může mít malé nažloutlé skvrny, mimoto jsou křídla čirá. Nohy má černé. Zadeček je velmi tmavě zelený s bronzovým leskem se žlutými skvrnami na boku pátého až osmého článku.
Nymfa (larva) je dlouhá až 21 mm. Na těle je ochlupená. Na hřbetě zadečku má trny a na boku 9. článku má i boční trny.
Způsob života
Vajíčka i nymfy mohou přečkat několik týdnu sucha. Nymfa se vyvíjí až 4 roky. Dospělci létají od května do srpna. Vyskytují se v nížinách na zarostlých bažinatých či rašelinných vodách. Samičky snáší vajíčka za kolébavého letu na bahnitou mělčinu.
Lesklice severská
Popis
Zadeček lesklice horské má délku 30-37 mm. Hruď má zelenou s kovovým leskem. Oči jsou lesklé, na temeni se dotýkají v přímce. Na čele mezi očima má dvě nespojené žluté skvrny. U základny zadních křídel může mít malé nažloutlé skvrny, mimoto jsou křídla čirá s rozpětím 60-70 mm.Plamka na křídlech je hnědá. Nohy má černé. Zadeček je tmavě zelený s bronzovým leskem se dvěma žlutými skvrnami na druhém článku (samička má na hřbetní části ještě 2 skvrny navíc).
Nymfa (larva) je dlouhá až 20 mm. Hřbet i bok zadečku má bez trnů.
Způsob života
Nymfy žijí v rašelinných vodách, kde se vyvíjí 4 roky. Dospělci létají většinou nad rašeliništím od května do září.
Lesklice horská
Popis
Zadeček lesklice horské má délku 32-35 mm. Hruď má tmavozelenou s kovovým leskem. Oči jsou lesklé, na temeni se dotýkají v přímce. Na čele mezi očima má dvě nespojené žluté skvrny. Křídla jsou čirá s rozpětím 63-72 mm. Plamka na křídlech je hnědá. Nohy má černé. Zadeček je skoro černý bez lesku.
Nymfa (larva) je dlouhá až 21 mm. Hřbet zadečku má bez trnů, zatímco na boku 8. a 9. článku zadečku má dlouhé ostré trny.
Způsob života
Nymfy žijí v rašelinných vodách, kde se vyvíjí 3 roky. Dospělci létají většinou u břehu od července do září.
Lesklice zelenavá
Popis
Tělo lesklice má délku 50-60 mm a je zelené s kovovým leskem. Oči se na temeni dotýkají v přímce, jsou zeleně lesklé. Na čele mezi očima má dvě žluté skvrny, které jsou spojeny žlutým proužkem. U základny zadních křídel může mít malé nažloutlé skvrny, mimoto jsou křídla čirá s rozpětím 70-75 mm. Plamka na křídlech je hnědá. Nohy má celé černé. Na boku zadečku nemá žluté skvrny. U samečka je zadeček v prostřední části rozšířen.
Nymfa (larva) je dlouhá až 25 mm. Na hřbetě zadečku má trny a na boku 8. a 9. článku má i krátké boční trny.
Způsob života
Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po 4-6 týdnech. Vajíčka nakladená na podzim přezimovávají. Nymfy žijí mezi rostlinami nebo zahrabané do dna.Zde se živí vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí 2-4 roky. Dospělci létají od května do září. Vyskytují se u rybníků, jezer nebo u mírně tekoucích vod.Často zaletují daleko od vody, pak je lze potkat na lesních cestách nebo mýtinách. Samičky snáší vajíčka ze břehu nebo vodních rostlin pod hladinu.
Lesklice měděná
Popis
Tělo lesklice má délku 50-55 mm a je tmavozelené s měděným leskem. Oči se na temeni dotýkají v přímce, jsou hnědozeleně lesklé. Na čele před očima nemá žluté skvrny, na rozdíl od lesklice zelenavé a lesklice horské. U základny křídel může mít žluté skvrny, mimoto jsou křídla čirá s rozpětím65-75 mm. Nohy má celé černé. U samečka se zadeček v poslední třetině rozšiřuje.
Nymfa (larva) je dlouhá až 23 mm. Na hřbetě zadečku má trny a na boku 8. a 9. článku má i krátké boční trny.
Způsob života
Lesklice při páření
Mladé nymfy žijí mezi rostlinami, později se zahrabávají do dna. Zde se živí vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí 2-3 roky. Dospělci létají od května do srpna. Vyskytují se u rybníků, jezer, rašelinných vod nebo u mírně tekoucích vod. Někdy zaletují dál od vody. Samečci si neoblomně hájí své teritorium. Samičky snáší vajíčka za kolébavého letu na hladinu malých vodních ploch, kde se pak usazují na dně. Lesklice měděná je častým mezihostitelem motolice Prosthogonismus cuneatus.
nebankovní půjčky a sms půjčka :-x