Agility, Řád agility České Republiky (1.1.2003)
Agility je výchovná i zábavná činnost psovoda se psem (oba tvoří jeden tým).
ŘÁD AGILITY ČESKÉ REPUBLIKY
PLATNÝ OD 1. LEDNA 2003,
SCHVÁLENÝ VÝBOREM KA ČR DNE 30.11.2002
1. Preambule
Agility je výchovná i zábavná činnost psovoda se psem (oba tvoří jeden tým). Podle nároků na výkon lze agility provozovat jako rekreační hru i jako vrcholový sport. Je určeno pro psy všech plemen a psovody všech věkových kategorií. Pes bez vodítka a obojku překonává na povel psovoda různé překážky se zvláštním důrazem na úzký a přátelský kontakt se psovodem a radost z pohybu. Ze strany psovoda vyžaduje agility rychlé reakce, promyšlené vedení psai sportovní výkon při běhu se psem. Psu a psovodu by agility mělo přinášet radost a prohlubovat jejich partnerský vztah. Řád agility vychází z mezinárodního reglementu agility FCI. Pro provozování agility jsou závazné podmínky dané tímto Řádem agility ČR.
2. Úvod
Agility předpokládá dokonalý partnerský vztah mezi psem a psovodem. Oba spolu tvoří jeden tým. O vítězi závodů agility rozhoduje pouze společný sportovní výkon týmu psa a psovoda bez rozdílu.
3. Velikostní kategorie
Závody agility probíhají ve třech velikostních kategoriích rozdělených podle kohoutkové výšky psa:
· SMALL - S (malý) do 34,99 cm
· MEDIUM - M (střední) od 35 cm do 42,99 cm
· LARGE - L (velký) od 43 cm
4. Parkur
4.1. Všeobecně
Parkur je ohraničený prostor, ve kterém jsou umístěny překážky. Je budován podle pokynů rozhodčího. Druhy a rozměry překážek musí odpovídat tomuto Řádu agility ČR. Charakteristika parkuru je dána druhem použitých překážek a jejich pořadím. Pes musí překážky absolvovat v pevně stanoveném pořadí a směru a v co nejkratším čase. Plocha parkuru agility musí mít rozlohu nejméně 20 x 40 metrů. Pokud jsou postaveny dvě tratě, doporučuje se oddělit je uzavřenými bariérami, nebo tratě postavit ve vzdálenosti nejméně 10 metrů od sebe. Na parkuru nesmí být nic, co by znamenalo jakékoli nebezpečí pro psa nebo psovoda. V areálu parkuru mohou být rovněž překážky (i přírodního charakteru, např. stromy), které nejsou zařazeny do tratě. Tyto překážky však nesmí ohrožovat bezpečnost psa ani psovoda a bránit plynulému absolvování tratě. Vlastní trať má délku od 100 do 200 metrů a obsahuje 12 až 20 překážek (z nichž minimálně 7 musí být skokových). Délka tratě a počet překážek odpovídají druhu soutěže, kategorii a výkonnosti psů. Vzdálenost mezi překážkami je minimálně 5 a maximálně 7 metrů. Překážky jsou označeny číslem, které určuje pořadí jejich překonávání. Číslo bývá umístěno zpravidla vlevo před překážkou tak, aby nepřekáželo v běhu psovi ani psovodovi a přitom bylo od předchozí překážky dobře viditelné.
4.2. Trasa
Průběh trasy je zcela ponechán fantazii rozhodčího, musí však obsahovat alespoň dvě změny směru. Dobře promyšlená trať dovoluje psovi pohybovat se lehce a plynule. Cílem je, aby pes pod vedením psovoda našel rovnováhu mezi rychlostí provedení a bezchybným překonáním překážek. Pro každou soutěž se mění průběh tratě a sled překážek.
4.3. Určení standardního času
Standardní čas je čas doporučený k absolvování tratě; za jeho překročení je tým penalizován trestnými body. Základem výpočtu standardního času je rychlost (v metrech za sekundu) stanovená pro pohyb na trati. Určuje se s ohledem na stupeň obtížnosti, povrch, na kterém se běhá a náročnost soutěže. Standardní čas vypočteme, když přesnou délku tratě dělíme určenou rychlostí pohybu (příklad: pro trasu 150 metrů a danou rychlost 2,5 metru za sekundu se standardní čas vypočítá následovně 150 : 2,5 = 60 sekund).
4.4. Určení maximálního času
Maximální čas je čas, který tým nesmí překročit. Pokud tým maximální čas překročí, je diskvalifikován. Maximální čas může být nejvýše dvojnásobek a nejméně jeden a půl násobek času standardního.
4.5. Start/cíl
Start/cíl tvoří tyče (nejméně 120 cm, nesmí mít nahoře ostré hrany), které musí být umístěny mimo první/poslední překážku ve vzdálenosti méně než 1 metr od první/poslední překážky. Šířka startu/cíle musí být na každé straně nejméně o 50 cm větší než je šířka první/poslední překážky, aby bylo zabráněno tomu, že pokud pes nepřekoná překážku kolmo, doskočí mimo start/cíl. Před startem a za cílem musí být dostatek (alespoň 6 m) volného prostoru. Startem/cílem může být též první resp. poslední překážka, pokud to u ní pravidla připouštějí.
4.6. Průběh soutěže
V den závodu je zakázán pohyb po prostoru parkuru a překážkách, které jsou na něm umístěny. Psovod bez psa si po dobu určenou rozhodčím může projít a prohlédnout trať přímo na parkuru. Mimo trať musí být umístěna alespoň jedna skoková překážka, která je volně k dispozici. Rozhodčí prohlédne prostor určený pro parkur, zkontroluje překážky a posoudí, zda odpovídají řádům. Určí plán tratě a předá ho organizátorům, kteří podle něho překážky rozmístí. Potom parkur zkontroluje a přeměří jeho délku. Před začátkem každé soutěže rozhodčí seznámí její účastníky s přesnými údaji o trati, zejména se standardním a maximálním časem, případně připomene pravidla soutěže a kriteria jejího hodnocení. Na přání rozhodčího může být soutěž zahájena jedním psem a psovodem, kteří nejsou do závodu zařazeni. Ti absolvují trať na ukázku. Psovod se odebere na start. Jeho pes je v základní pozici (stojí, sedí nebo leží před startovní linií). Psovod mu sejme vodítko, obojek a případně další výstroj, nebo ozdoby, s výjimkou gumičky nebo spony přidržující srst z očí (se souhlasem rozhodčího). Vodítko předá pomocníkovi u startu nebo jej položí na předem určené místo u startu. V prostoru startu a cíle nesmí zůstat ležet žádné věci. Psovod se může postavit na libovolné místo v parkuru, které si předem zvolí, nesmí přitom projít mezi tyčemi vymezujícími start. Po překročení startovní linie se psovod již nesmí vrátit zpět před tuto linii. Psa na startu nesmí nikdo kromě psovoda přidržet. Během pohybu po prostoru parkuru psovod nesmí držet nic v ruce, nesmí se dotknout psa, ani žádné překážky. V prostoru parkuru není povoleno použití žádných pomůcek, hraček a krmení, není povoleno viditelné nošení výcvikových pomůcek ani jejich odkládání v prostoru parkuru. Po pokynu rozhodčího, kterým je signalizováno připravení a volnost trati, si psovod sám volí okamžik startu. Musí však vystartovat bez zbytečných průtahů nejpozději do 20 sekund. Časomíra je spuštěna ve chvíli, kdy pes překročil startovní linii. Optické a akustické povely jsou povoleny na celé trati. Psovod nesmí sám překonat překážku. Trať končí a čas je zastaven ve chvíli, kdy pes po překonání poslední překážky proběhne cílem. Psovod se psem po doběhnutí urychleně opouští prostor parkuru. Posuzování týmu probíhá po celou dobu, kdy se tým pohybuje po prostoru parkuru.
5. Překážky
Po kliknutí na název překážky se ukáže obrázek s jejím nákresem (s rozměry pro kategorii Large).
Překážky nesmí být pro psa nebezpečné a musí odpovídat popisům a mírám daným Řádem agility ČR, který vychází z Reglementu agility FCI. Není nutné do parkuru zařazovat všechny druhy překážek.
FCI a KA ČR uznané překážky jsou:
· skokové překážky
· zeď, viadukt
· stůl
· kladina
· šikmá stěna
· slalom
· pevný tunel
· látkový tunel
· kruh
· skok daleký
· houpačka
5.1. Překážky skokové
5.1.1. Skoková jednoduchá
Šířka skokových překážek je minimálně 120 cm. Všechny jednoduché skokové překážky musí mít ve výši dané velikostní kategorií shoditelnou laťku. Laťka musí mít výšku nebo průměr do 3 cm, nesmí mít ostré hrany a doporučuje se, aby byla barevně zvýrazněna. Kovové nebo umělohmotné laťky jsou nepřípustné. Překážky mohou mít plochu pod tyčkou úplně nebo částečně vyplněnou například reklamní tabulí, proutěnkou nebo více laťkami. Takto použitá výplň však musí být samostatně zavěšena nezávisle na shoditelné tyčce. Skokové překážky mohou mít různě konstruované bočnice (stojky, sloupky) s minimální výškou 1 m.
Výška skokových překážek je pro jednotlivé velikostní kategorie následující:
· SMALL - S 30 cm ± 5 cm (min. 25 cm, max. 35 cm)
· MEDIUM - M 40 cm ± 5 cm (min. 35 cm, max. 45 cm)
· LARGE - L 60 cm ± 5 cm (min. 55 cm, max. 65 cm)
5.1.2. Skoková dvojitá (překonává se jedním skokem)
Tvoří se sestavením dvou jednoduchých skokových překážek postavených ve vzestupné linii s výškovým rozdílem od 15 do 25 cm. Výška vyšší překážky je shodná jako u skoku jednoduchého. Maximální hloubka překážky je dle jednotlivých kategorií následující:
· SMALL - S 30 cm
· MEDIUM - M 40 cm
· LARGE - L 55 cm
5.1.3. Kombinace dvou nebo tří překážek (dvojskok, trojskok)
V parkuru může být umístěna kombinace složená z maximálně tří jednoduchých skokových překážek. Platí jako překážka jediná, ale každý prvek sestavy je posuzován jednotlivě. První překážka je označena pořadovým číslem překážky, druhá písmenem "B" a třetí písmenem "C". Vzdálenost mezi překážkami v kombinaci je nejméně 4,5 metru, nejvíce však 7 m. Skoky musí být stejně vysoké. Překážky mohou být postaveny v přímé linii nebo v libovolně jiné sestavě. Kombinace může být v běhu překonána pouze jednou. Vlastní překážky však mohou být použity i jako jednotlivé skoky v dalším nebo předchozím průběhu parkuru.
5.1.4. Zeď, viadukt
Výška i šířka zdi, viaduktu jsou stejné jako u skokové překážky. Tloušťka je cca 20 cm. Zeď je plná, viadukt musí mít jeden nebo dva otvory ve formě tunelu. Na horní ploše obou překážek musí být nejméně dva nepříliš těžké půlkulaté elementy, které se dají lehce shodit. Zeď musí být přestavitelná na všechny velikostní kategorie. Výška této překážky je měřena včetně shoditelných prvků.
5.1.5. Skok daleký
Je sestaven ze dvou až pěti elementů, které jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny. Šířka prvků je 120 cm, hloubka je 15 cm, výška nejnižšího je 15 cm, nejvyššího 28 cm a jsou mírně skosené. Prvky musí být lehce shoditelné. Všechny čtyři rohy kompletní překážky jsou označeny tyčemi vysokými 120 cm bez ostrých hran. Vzdálenost tyčí od krajních elementů musí být do 10 cm. Na parkuru musí být skok daleký zařazen tak, aby náběh na něj byl v přímém směru. Délka skoku dalekého je pro jednotlivé kategorie následující:
· SMALL - S 40 cm - 50 cm (2 až 3 elementy)
· MEDIUM - M 70 cm - 90 cm (3 až 4 elementy)
· LARGE - L 120 cm - 150 cm (4 až 5 elementů)
Elementy musí být řazeny od nejnižšího k nejvyššímu s tím, že vždy je použit element nejnižší.
5.1.6. Proskokový kruh
Průměr vnitřního otvoru kruhu je min. 38 cm a max. 60 cm. Jako materiál pro výrobu kruhu se doporučuje motocyklová pneumatika, polystyrénový záchranný kruh nebo pogumovaná textilie. Spodní vnitřní část zavěšeného proskokového kruhu musí být z bezpečnostních důvodů vyplněna. Zavěšení kruhu musí být pružné. Pevné zavěšení není povoleno. Překážka musí být natolik stabilní, aby ji pes nemohl lehce povalit. Vyložení stojanu (základ) musí být dlouhé 2 m, po jednom metru na obě strany. Na parkuru musí být proskokový kruh zařazen tak, aby náběh na něj byl v přímém směru. Vzdálenost středu proskokového kruhu od země je pro jednotlivé kategorie následující:
· MEDIUM - M a SMALL - S 55 cm
· LARGE - L 80 cm
5.2. Překážky probíhací
5.2.1. Pevný tunel
Vnitřní průměr pevného tunelu je 60 cm a délka od 3 do 6 m. Tunel musí být z poddajného materiálu umožňujícího vytvořit jeden nebo více oblouků. Tunel musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnil jeho tvar ani pozice.
5.2.2. Látkový tunel
Vchod je tvořen pevnou částí ve tvaru tunelu. Je dlouhá 90 cm, vysoká 60 cm a široká 60-65 cm. Východ z tunelu je z měkkého materiálu, nejlépe pogumované látky odolné vůči dešti, vlhku. Nesmí být příliš lehký ani příliš těžký. Délka látkové části tunelu je 2,5 - 3,5 m a má průměr 60-65 cm. Pokud je východ z tunelu upevněn kolíky, musí mezi nimi být vzdálenost cca 50 cm a musí umožňovat nerušený výstup také větším psům.
5.2.3. Slalom
Počet tyčí je sudý - 8, 10 nebo 12. Jejich výška je v rozmezí 100 až 120 cm. Tyče mají průměr 3 až 5 cm, jsou pevné umístěné v rovné neměnné řadě a jsou od sebe vzdáleny 50 - 65 cm. Musí být zachován stejný rozestup mezi tyčemi po celé délce slalomu. Zpravidla se používá slalom s 12-ti tyčkami. Slalom musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnila jeho pozice.
5.3. Překážky s kontaktními zónami
Všechny překážky s kontaktními zónami musí mít neklouzavý povrch. Kontaktní zóny na překážkách musí být barevně odlišeny na vrchní straně a na úzkých bocích. Doporučuje se použití barev nezaměnitelných s nejobvyklejšími barevnými rázy psů. Tyto překážky nesmí být zařazeny jako první nebo poslední na trati.
5.3.1. Kladina
Výška od 120 do 135 cm, šířka 30 cm. Délka každé části 360 - 420 cm. Nástupní a sestupná část musí být tak zajištěna nebo zabezpečena, aby nedošlo k samovolnému odpojení. Nástupné a sestupné rampy mohou být opatřeny malými lištami připevněnými v pravidelných odstupech asi 25 cm. Lišty usnadňují nástup na překážku a zabraňují případnému sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké, od 5 mm do 10 mm vysoké se zaoblenými hranami. Na nástupné a sestupné části ramp musí být v délce 90 cm, měřeno od země, vyznačena kontaktní zóna. V odstupu 10 cm od kontaktní zóny nesmí být žádná lišta. Kladina musí být stabilní.
5.3.2. Houpačka
Šířka 30 cm, délka 365 - 425 cm, výška středové osy od země se rovná jedné šestině délky houpačky. Kontaktní zóna je stejných rozměrů a stejně značena jako u kladiny. Houpačka musí být stabilní a vyvážená tak, aby se nástupní část prkna (rampy) po zhoupnutí samovolně sklápěla zpět. Houpačka musí dosáhnout země po zatížení konce vahou 1 kg za 3 až 4 vteřiny. Pokud tomu tak není, je nutné připevnit na houpačku protizávaží takové, aby byly splněny výše uvedené požadavky. Na houpačce nesmí být žádné pomocné lišty. Houpačka musí být stabilní.
5.3.3. Šikmá stěna (áč ko)
Skládá se ze dvou ploch sevřených u kategorie LARGE - L v úhlu 90 stupňů a s výšku vrcholu od země 1,9 m. Pro kategorie MEDIUM - M a SMALL - S je výška šikmé stěny 1,7 m při více rozevřených bočních stěnách. Šířka šikmé stěny je min. 90 cm, v dolní části až 115 cm. Na rampách jsou v pravidelných vzdálenostech (25 - 40 cm) připevněné lišty usnadňující výstup a zabraňující sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké a vysoké od 5 mm do 10 mm se zaoblenými hranami. Kontaktní zóny jsou vyznačeny v délce 106 cm, měřeno od země. Pomocná lišta musí být připevněna nejméně 10 cm nahoru nebo dolů od horní hranice kontaktní zóny. Vrchol šikmé stěny nesmí být pro psa nebezpečný. Šikmá stěna musí být stabilní.
5.4. Stůl
Čtvercová plocha min. 90x90 cm, max. 120x120 cm. Výška je pro kategorii LARGE - L 60 cm, pro kategorie MEDIUM - M a SMALL - S 35 cm. Strany stolu jsou označeny A, B, C, D tak, že strana A je hrana stolu ve směru běhu psa ideální drahou, B - levá a C - pravá hrana stolu, D hrana na straně opačné ke směru běhu. Stůl musí být stabilní, zajištěn proti překlopení a musí mít neklouzavý povrch. Stůl může být vybaven zařízením elektronické časomíry (slyšitelný signál po 5 sekundách) s citlivou plochou s odstupem 10 cm od krajů.
6. Posuzování
6.1. Všeobecně
Cílem závodu je, aby pes překonal sestavu překážek v předepsaném pořadí, bez chyb a v co nejkratším čase. Pokud nastanou případy, které nejsou v následujícím textu uvedeny, je na rozhodčím, jak věc posoudí. Jestliže dojde k případům, na něž nemá psovod ani pes vliv, např. větrem převrácené překážky nebo zamotaný látkový tunel, je rozhodčí oprávněn rozhodnout o opakování běhu. O započítání trestných bodů z přerušeného běhu rozhoduje rozhodčí.
6.2. Tresty
Používají se 4 druhy trestů:
· časové chyby (překročení standardního času);
· chyba;
· odmítnutí;
· diskvalifikace.
6.2.1. Časová chyba
Za každou sekundu nad standardní čas se uděluje 1 trestný bod. Podle přesnosti měřicího zařízení se udělují trestné body i v desetinách nebo setinách bodu za desetiny nebo setiny sekundy nad standardní čas.
6.2.2. Chyby všeobecné
Každá chyba je trestána 5-ti trestnými body, rozhodčí ji oznamuje zvednutou rukou s otevřenou dlaní. Chyby pes neopravuje a pokračuje v běhu. Chyba je, pokud se psovod na parkuru dotkne překážky nebo svého psa.
6.2.3. Odmítnutí - všeobecně
Každé odmítnutí se trestá 5-ti trestnými body, které rozhodčí oznamuje zvednutou rukou sevřenou v pěst. Odmítnutí musí být opraveno, s výjimkou stolu, viz odstavec 6.2.4., část stůl. Zastavení psa na překážce není posouzeno jako odmítnutí, je penalizováno pouze ztrátou času. Za odmítnutí se považuje vybočení psa do strany, aby se vyhnul překážce, pokud překročil pomyslnou prodlouženou linii překážky nebo v případě překážek s kontaktními zónami prodlouženou linii horní hranice kontaktní zóny.
6.2.4. Specifické chyby a odmítnutí na jednotlivých překážkách
Překážky skokové
Skoková jednoduchá
Za chybu se považuje shození laťky. Skok přes překážku mimo prostor určený k jejímu překonání nebo její podlezení je odmítnutí. U zdi a viaduktu se za chybu považuje shození elementu, části nebo celého viaduktu či zdi. U viaduktu je odmítnutím stáhnutí hlavy či tlapky nebo proběhnutí otvorem příp. otvory.
Kombinace dvou nebo tří překážek (dvojskok, trojskok)
Každá překážka z kombinace je posuzována jednotlivě. Body za odmítnutí nebo shození se sčítají. Při odmítnutí jedné překážky z kombinace je nutné celou kombinaci překonat znovu.
Skok daleký
Trestnými body za odmítnutí je potrestán pes, který tuto překážku přešel, přeběhl, skočil vedle nebo odskočil (vyskočil do strany). Při odmítnutí musí pes překážku překonat znovu a správně. Úder do elementu, shození elementu nebo prošlápnutí mezi elementy bude potrestáno jako chyba. Shození tyče není posuzováno jako chyba, pokud jejich pád nezmění charakter překážky před jejím překonáním.
Proskokový kruh
Za odmítnutí se považuje, pokud pes neproskočí kruhem. Dotek kruhu při proskakování není chyba.
Překážky probíhací
Pevný a látkový tunel
Stáhnutí hlavy nebo tlapky zpět z ústí tunelu je odmítnutí.
Slalom
Do slalomu musí pes vždy nabíhat tak, aby první tyčka byla po jeho levé straně. Každé špatné naběhnutí do začátku slalomu je považováno za odmítnutí. Pokud pes vynechá tyčku v průběhu slalomu, je to chyba. Psovod musí psa vracet k místu chyby nebo celý slalom absolvovat znovu tak dlouho, dokud jej pes neproběhne správně. Pes dostane trestné body pouze za první chybu, za všechny ostatní je trestán pouze ztrátou času (nevztahuje se na chyby za dotek). Zpětný chod slalomem znamená diskvalifikaci. Pokud pes nezvládne správně slalom a překoná další překážku, je diskvalifikován.
Překážky s kontaktními zónami
Pokud se pes při nástupu a sestupu nedotkne alespoň jednou packou kontaktní zóny, je to chyba.
Kladina a šikmá stěna
Za odmítnutí se považuje, pokud pes odskočí z šikmé stěny nebo kladiny dříve, než se dotkl všemi čtyřmi tlapami její sestupné části.
Houpačka
Za chybu se považuje, pokud pes seskočí z houpačky před tím, než se houpačka svým koncem dotkla země. Pokud pes odskočí z houpačky dříve, než překročí její osu (alespoň předními tlapkami), je to hodnoceno jako odmítnutí.
Stůl
Skok na stůl je povolen pouze ze tří stran a to A, B a C. Pokud pes stůl oběhne a naskočí ze strany D (opačná strana ke směru běhu) bude potrestán odmítnutím, které se neopravuje. Na stole musí pes strávit 5 sekund v jakékoliv poloze, kterou může i měnit. Pokud pes opustí stůl před povelem rozhodčího nebo v případě použití elektronické časomíry před akustickým signálem, je potrestán chybou. Počítaní času je přerušeno, pes musí vyskočit zpět na stůl a počítání začíná znovu. Po seskočení pes může naskočit z kterékoliv strany. Pokud se pes na stůl nevrátí a překoná další překážku, je diskvalifikován. Podběhnutí stolu se posoudí jako odmítnutí. Psovod, který spustí svým pohybem elektronickou časomíru u takto vybaveného stolu, bude potrestán diskvalifikací.
Start/cíl
· pokud psovod projde mezi tyčemi vymezujícími start nebo cíl, je penalizován chybou a od jeho průchodu startem běží čas;
· pokud pes projde v obráceném směru cílem a tím vyvolá zastavení elektronicky měřeného času nebo psovod projde cílem před psem, je jako konečný počítán čas, který je naměřen manuálně v okamžiku, kdy pes správně projde cílem.
6.2.5. Diskvalifikace
Diskvalifikaci určuje rozhodčí.
Důvody diskvalifikace:
· nekorektní chování k rozhodčímu;
· psovod sám přeruší běh psa na parkuru;
· hrubé zacházení se psem;
· překročení maximálního času;
· třetí odmítnutí na trati;
· neopravené odmítnutí s výjimkou stolu;
· absolvování překážek v jiném než předepsaném pořadí (to platí také pro vynechání překážky a překonání, podběhnutí, ale i pouhý dotyk překážky jiné);
· pes překoná nebo podběhne překážku v opačném nebo nesprávném směru;
· pes nebo psovod před překonáním překážky pozmění dotykem její charakter tak, že ji již nelze před jejím opravením překonat;
· pes překážku nebo cokoliv na parkuru označkuje nebo se vyvenčí;
· psovod sám překoná, podleze nebo projde překážku;
· psovod drží cokoliv v ruce, nebo má viditelně na těle pomůcky;
· psovod na trati ztratí pomůcky nebo potravu;
· pes má obojek, příp. jinou výstroj bez souhlasu rozhodčího;
· pes během závodu opustí ohraničený prostor parkuru;
· pes není pod kontrolou psovoda;
· psovod spustí elektronickou časomíru na stole, pokud je taková použita;
· dotyk psovoda a psa, kterým je zabráněno odmítnutí či překonání nesprávné překážky.
7. Druhy zkoušek a soutěží
7.1. Zkoušky
Parkur je stavěn podle pokynů rozhodčího. Překážky musí odpovídat Řádu agility ČR.
7.2. Výkonnostní třídy zkoušek
· Agility 1 podle jednotlivých kategorií: SA1, MA1, LA1
· Agility 2 podle jednotlivých kategorií: SA2, MA2, LA2
· Agility 3 podle jednotlivých kategorií: SA3, MA3, LA3
Rozdíly mezi třídami se vyznačují obtížností tratě, její délkou standardním, příp. i maximálním časem.
7.2.1. Agility 1 - SA1, MA1, LA1
Mohou se jí zúčastnit pouze psi, kteří ještě nemají zkoušku A1 složenou třikrát na výborně (s maximálně 5,99 trestnými body), u dvou různých rozhodčích na oficiálně uznaných závodech. Pokud pes splní výše uvedená kritéria, může ihned přestoupit do A2 nebo mu začne ode dne splnění běžet jednoroční lhůta, ve které (po splnění výše uvedených kritérií) může ještě startovat v Agility 1. Během této roční lhůty může kdykoliv podle vlastního uvážení přestoupit do A2 (bez možnosti opětovného startu v A1). Po uplynutí jednoroční lhůty musí psovod se psem povinně přejít do A2. Pro A1 smí být postaveny maximálně tři překážky s kontaktními zónami (podle určení rozhodčího). Pokud psovod splnil podmínky pro zařazení do vyšší třídy, může ke zkoušce A2 nastoupit až na následující akci.
7.2.2. Agility 2 - SA2, MA2, LA2
Mohou se jí zúčastnit pouze psi, kteří třikrát absolvovali zkoušku A1 s ohodnocením výborně (viz 8.1.). Pro A2 mohou být na trati max. 4 překážky s kontaktními zónami (podle výběru rozhodčího).
7.2.3. Elitní třída Agility 3 - SA3, MA3, LA3
Mohou se jí zúčastnit pouze týmy (psovod+pes), které mají kartu A3. Postup z A2 do A3 je možný po trojím plněním zkoušky A2 na výborně bez trestných bodů (za chyby, odmítnutí a čas) u dvou různých rozhodčích s umístěním do třetího místa. Po splnění uvedených požadavků psovod požádá výcvikáře KA ČR předepsaným formulářem o vydání karty A3, případně o její prodloužení, viz dále. Po obdržení A3 karty se zkratka A3 stává součástí jména psa (např. A3 Endy). Karta A3 platí jeden rok pro jeden tým. Držitel karty A3 musí závodit pouze v nejvyšší vypsané kategorii (pokud není vypsána kategorie A3, může tým soutěžit v kategorii A2). Pokud v daném roce tým neabsolvuje zkoušky agility A3 (příp. A2 při nevypsání kategorie A3) alespoň třikrát s hodnocením výborně (bez trestných bodů) a s umístěním do třetího místa, nemůže být platnost karty obnovena pro další rok. V takovém případě může tým soutěžit opět jen v kategorii A2. Pokud tým nepřetržitě 3 roky po sobě obhájí elitní třídu A3, je mu na základě jeho žádosti udělen titul Šampión A3 - zkratka A3Ch. Titul je doživotní a zkratka A3Ch je součástí jména psa i v případě, že pes již v kategorii A3 nezávodí.Pro A3 mohou být na trati max. 4 překážky s kontaktními zónami (podle výběru rozhodčího).
7.3. Jumping J1, J2, J3
Jumping může být tak jako zkoušky agility rozdělen podle výkonnostních tříd - J1, J2, J3. O vypsání takto rozděleného Jumpingu rozhoduje pořadatel. O zařazení psa do jednotlivých výkonnostních tříd J1, J2, J3 rozhoduje výkonnostní třída Agility. Pravidla jsou stejná jako u odpovídající výkonnostní třídy Agility 1, 2, 3 s tím rozdílem, že trať neobsahuje žádné překážky s kontaktními zónami. Stůl může být použit pouze jako start a /nebo cíl.
Pro postup do vyšší výkonnostní třídy se počítají pouze výsledky zkoušky v Agility.