AGILITY
Agility se u nás provozuje od roku 1992. Agility v České republice spadá pod patronát mezinárodní kynologické organizace FCI, pod jejíž záštitou jsou konány všechny vrcholové soutěže. Podle pravidel FCI se každoročně koná i mistrovství světa v agility,kterého se však mohou zúčastnit pouze psi s průkazem původu.V České republice se první soutěž agility konala v r.1991, v r.1992 pak byl založen Klub agility České republiky. Klub vydával vlastní zpravodaj(Střípky),kterým informoval své členy o událostech kolem agility,připravovaných závodech apod.Nyní nám jako zpravodaj slouží časopis Psí sporty. Klub agility také pořádá každoročně Mistrovsví České republiky v agility,kterého se mohou zúčastnit psi všech ras, s průkazem původu i bez něho.
Skoková dvojitá
Tvoří se sestavením dvou jednoduchých skokových překážek postavených ve vzestupné linii s výškovým rozdílem od 15 do 25 cm. Výška vyšší překážky je shodná jako u skoku jednoduchého, s výjimkou kategorie Large, kde může mít maximálně 60 cm. Ze stojanu nebo křídla překážky může vyčnívat pouze jeden úchyt, na kterém je umístěna tyčka. V parkuru musí být skoková dvojitá překážka umístěna tak, aby na ni byl přímý náběh od předchozí překážky.
Zeď, viadukt
Výška i šířka zdi a viaduktu je stejná jako u skokové překážky. Tloušťka je cca 20 cm. Zeď je plná, viadukt musí mít jeden nebo dva otvory ve formě tunelu. Na horní ploše obou překážek musí být nejméně dva nepříliš těžké půlkulaté elementy, které se dají lehce shodit. Zeď musí být přestavitelná na všechny velikostní kategorie. Výška této překážky je měřena včetně shoditelných prvků.
Skok daleký
Je sestaven ze dvou až pěti elementů, které jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny. Šířka prvků je 120 cm, hloubka je 15 cm, výška nejnižšího je 15 cm, nejvyššího 28 cm a jsou mírně zkosené. Prvky musí být lehce shoditelné. Všechny čtyři rohy kompletní překážky jsou označeny tyčemi vysokými 120 cm bez ostrých hran. Vzdálenost tyčí od krajních elementů musí být do 10 cm. Na parkuru musí být skok daleký zařazen tak, aby náběh na něj byl v přímém směru.
Proskokový kruh
Průměr vnitřního otvoru kruhu je min. 45 cm a max. 60 cm. Jako materiál pro výrobu kruhu se doporučuje motocyklová pneumatika, polystyrénový záchranný kruh nebo pogumovaná textilie. Spodní vnitřní část zavěšeného proskokového kruhu musí být z bezpečnostních důvodů vyplněna. Zavěšení kruhu musí být pružné.
Pevný tunel
Vnitřní průměr pevného tunelu je 60 cm a délka od 3 do 6 m. Tunel musí být z poddajného materiálu umožňujícího vytvořit jeden nebo více oblouků. Tunel musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnil jeho tvar ani pozice.
Látkový tunel
Vchod je tvořen pevnou částí ve tvaru tunelu. Je dlouhá 90 cm, vysoká 60 cm a široká 60-65 cm. Východ z tunelu je z měkkého materiálu, nejlépe pogumované látky odolné vůči dešti, vlhku. Nesmí být příliš lehký ani příliš těžký. Délka látkové části tunelu je 2,5 - 3,5 m a má průměr 60-65 cm. Východ z tunelu by měl být pokud možno upevněn kolíky, mezi nimiž je vzdálenost cca 50 cm a které umožňují nerušený výstup také větším psům.
Slalom
Počet tyčí je sudý - 8, 10 nebo 12. Jejich výška je v rozmezí 100 až 120 cm. Tyče mají průměr 3 až 5 cm, jsou pevně umístěné v rovné neměnné řadě a jsou od sebe vzdáleny 60 cm (vnitřní rozměr mezi tyčemi). Musí být zachován stejný rozestup mezi tyčemi po celé délce slalomu. Zpravidla se používá slalom s 12-ti tyčkami. Slalom musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnila jeho pozice.
Kladina
Výška od 120 do 135 cm, šířka 30 cm. Délka každé části 360 - 420 cm. Nástupní a sestupná část musí být tak zajištěna nebo zabezpečena, aby nedošlo k samovolnému odpojení. Nástupné a sestupné rampy by měly být opatřeny malými lištami připevněnými v pravidelných odstupech asi 25 cm. Lišty usnadňují nástup na překážku a zabraňují případnému sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké, od 5 mm do 10 mm vysoké se zaoblenými hranami. Na nástupné a sestupné části ramp musí být v délce 90 cm, měřeno od země, vyznačena kontaktní zóna. Do vzdálenosti 10 cm od kontaktní zóny nesmí být žádná lišta. Kladina musí být stabilní.
Houpačka
Šířka 30 cm, délka 365 - 425 cm, výška středové osy od země se rovná jedné šestině délky musí být stabilní a neklouzavá, avšak nesmí na ní být žádné pomocné lišty. Musí být vyvážená tak, aby se nástupní část prkna (rampy) po zhoupnutí samovolně sklápěla zpět. Houpačka se musí dotknout země v intervalu od 2 do 3 s po zatížení jedním kilogramem v polovině délky mezi středem a koncem houpačky.
Šikmá stěna (áčko)
Skládá se ze dvou ploch sevřených v úhlu 101,5° s vrcholem 170 cm od země. Šířka šikmé stěny je minimálně 90 cm, v dolní části může být až 115 cm. Délka ramp je 270 cm ±5 cm. Na rampách jsou v pravidelných vzdálenostech (cca 25 cm) připevněné lišty usnadňující výstup a zabraňující sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké a vysoké od 5 mm do 10 mm se zaoblenými hranami. Kontaktní zóny jsou vyznačeny v délce 106 cm, měřeno od země. Pomocná lišta musí být připevněna nejméně 10 cm od hranice kontaktní zóny. Vrchol šikmé stěny nesmí být pro psa nebezpečný. Šikmá stěna musí být stabilní.
Stůl
Čtvercová plocha min. 90x90 cm, max. 120x120 cm. Výška je pro kategorie Small - S a Medium - M 35 cm, pro kategorii Large - L 60 cm. Strany stolu jsou označeny A, B, C, D tak, že strana A je hrana stolu ve směru běhu psa ideální drahou, B - levá a C - pravá hrana stolu, D hrana na straně opačné ke směru běhu. Stůl musí být stabilní, zajištěn proti překlopení a musí mít neklouzavý povrch. Stůl může být vybaven zařízením elektronické časomíry (slyšitelný signál po 5 sekundách) s citlivou plochou s odstupem 10 cm od krajů.
Agility
Jistě všichni znáte klasický koňský parkur - na vyhrazeném prostoru jsou umístěny skokové překážky, které jezdec s koněm absolvuje v předem určeném pořadí. No a z toho kolem roku 1978 v Anglii vznikl pro psy sport zvaný agility. Jeden zdroj uvádí, že agility prý vzniklo jako zábava pro voříšky, co nemůžou chodit na výstavy, druhý ale tvrdí pravý opak - že agility se poprvé objevilo jako zpestření přestávky při světoznámé Cruftově výstavě. Dnes agility běhají voříšci i čistokrevní psi a spolu s nimi děti, mládež, dospělí, ale i důchodci, a to na celém světě. Agility se provozuje jako zábava pro široké masy pejskařů, ale také jako vrcholový sport, který má dokonce svoje mistrovství světa. Několik videozáznamů z mistrovství světa naleznete ZDE.
Určité rozdíly mezi psím a koňským parkurem jsou, a to především ve velikosti překážek (ty psí jsou mnohem menší). Pejsci jsou však mnohem pohyblivější, takže kromě klasických skokových překážek mívají v parkuru zařazen i slalom, kladinu, šikmou stěnu, houpačku, skok daleký, proskokový kruh, pevný a látkový tunel. Dalším, poměrně podstatným rozdílem je to, že psovod na psovi nesedí jako jezdec na koni, ale běží vedle něj. Pes nemá vodítko ani obojek a psovod jej ovládá pouze slovními povely, vlastním pohybem a ukazováním. Vzájemný dotek psa a psovoda se hodnotí jako chyba.
Možná si teď říkáte, jak může závodit třeba jezevčík s ovčákem. I na to tvůrci agility mysleli - rozdělili pejsky do velikostních kategorií podle kohoutkové výšky. Počet velikostních kategorií závisí na organizaci, která v dané zemi agility zastřešuje. Vzhledem k tomu, že v Evropě je vládcem psího světa FCI (Fédération Cynologique Internationale), závodí se u nás podle pravidel stanovených touto organizací. Ta do roku 2001 uznávala dvě velikostní kategorie: psi do 40 cm včetně (tzv. kategorie mini), psi nad 40 cm výšky (kategorie standard). Od 1.1.2002 však došlo ke změně pravidel a především k přerozdělení velikostních skupin na tři: psi do 34,99 cm (tzv. kategorie Small), od 35 do 42,99 cm (tzv. kategorie Medium) a od 43 cm výše (kategorie Large). Kategorie se liší především výškou skokových překážek (pro malé pejsky je samozřejmě výrazně menší než pro ty velké), ale také výškou proskokového kruhu a délkou skoku dalekého. Ostatní překážky zůstávají shodné pro všechny kategorie.
Trať mívá 12 až 20 překážek a záleží na rozhodčím, jakým způsobem celý parkur postaví. Variant je nekonečné množství, stačí překážku o pár centimetrů posunout nebo natočit a hned má trať úplně jinou obtížnost. Některé parkury jsou spíš technické, kdy psovod hodně stojí na místě a pohybuje se jen jeho pes, jiné jsou hodně běhavé a psovod na nich má občas co dělat, aby svému pejskovi stačil a přitom úplně neztratil dech. A protože i jednotlivé týmy jsou různě výkonnostně zdatné, dělí se do tří kategorií - A1, to je třída pro začátečníky, A2, což je třída pro ty lepší závodníky, a A3, což je třída pro ostřílené závodníky, nejlepší z nejlepších. Vstup do elitní třídy A3 je dobrovolný a pro vstup samotný i pro setrvání v této třídě je potřeba splnit určité nelehké podmínky.
Pokud jde o pravidla agility, opět se podobají těm koňským. V hodnocení záleží především na tom, s jakým počtem trestných bodů dokáže tým (psovod+pes) dokončit předepsaný parkur. Trestné body se udělují za chyby nebo tzv. odmítnutí - vždy je to 5 trestných bodů. Za co konkrétně se trestné body udělují, je podrobně popsáno v Řádu agility. Druhým kritériem, které rozhoduje o pořadí týmů v případě rovnosti trestných bodů, je čas, v jakém tým trať absolvuje. Špičkové týmy se většinou "přetahují" o setinky vteřiny a rozhoduje každý větší oblouček psa za překážkou. Je také možno docílit tzv. diskvalifikace, nejsnadněji tím, že pes překoná jinou překážku, než která je v pořadí, ale to rozhodně není účelem. Možných důvodů pro diskvalifikaci je více, podrobnosti opět najdete v Řádu agility.
Ročně se v České republice koná kolem 30 závodů a 8 výcvikových táborů agility. Závody často uvidíte při výstavách psů, hlavně těch mezinárodních - závody v Českých Budějovicích v dubnu a v říjnu, v Praze v červnu a v Brně v červenci už se staly tradicí a jsou diváky hojně navštěvované. Jinak se závodí především na kynologických cvičištích. Každého závodu se účastní v průměru 80-100 týmů, ale nejsou výjimkou ani závody s obsazením 150 týmů, samozřejmě i s mezinárodní účastí. Závodí se prakticky za každého počasí, výjimkou bylo jen období velkých povodní na Moravě. Hlavní závodní sezóna je od dubna do října (to jsou závody prakticky každý víkend), přes zimu je závodů méně a konají se spíš v hale. Výcvikové tábory se konají v letních měsících; začátečníkům poskytují možnost dozvědět se během krátkého časového období o agility co nejvíce a pro ty pokročilé jsou vhodnou příležitostí pro dvoufázový trénink psa. Termíny všech závodů a táborů najdete v termínovém kalendáři akcí agility, aktualizovaný kalendář vychází rovněž v časopise Pes přítel člověka.
Fellas stop jerking off, here you can find lonely girls from your area - http://hifuck.me